|
|
Vliv myšlení Benedetta Croceho na estetiku Josefa Bartoše
Krejčová, Martina ; Kaplický, Martin (vedoucí práce) ; Dykast, Roman (oponent)
Tato práce mapuje období let 1920 až 1929, tedy léta nejvýraznějšího vlivu Benedetta Croceho na estetiku Josefa Bartoše. Zaměřuje se nejen na historická data v pozadí tohoto vlivu, ale také na teoretická východiska, která tento vliv určovala. Z hlediska historického se práce zaměřuje na postižení vývoje v reflexi názorů Josefa Bartoše na filozofický systém italského filozofa, a také na dějinné vlivy, které tento vliv mohly ovlivňovat. V teoretické rovině práce postihuje vývoj v pojetí estetiky Josefa Bartoše z hlediska precizace jeho estetických názorů a proměny vlivové sítě na jeho vlastní estetická zkoumání. Tuto změnu lze pozorovat zejména v jeho časopisecké literární činnosti a také v dosud nepublikovaných materiálech z Bartošovy pozůstalosti v Českém muzeu hudby.
|
|
| |
|
|
Karbusického sémiotika hudby
Pohludka, Radek ; Dykast, Roman (vedoucí práce) ; Stejskal, Jakub (oponent)
Tato práce zpřítomňuje pojetí hudební sémantiky v díle Vladimíra Karbusického. Je rozdělena do tří částí. První část je zaměřena na Karbusického rané práce Beethovenův list "An die unsterbliche Geliebte" a jeho hudební dílo z roku 1969 a Podstata umění z téhož roku. Podává charakteristiku čtyř složek umění situovaných do čtyřpolárního ontologického modelu umění. Model byl motivován strukturalismem Jana Mukařovského a asémantickou povahou hudebních tvarů. Póly modelu zastupují subjekt, objekt, materiál a společnost a vytvářejí mezi sebou síť vztahů. Vzniká tak interakční pole, v němž panují dynamické a energetické síly. Jednotlivé složky vyvstávají ze vztahu subjektu k ostatním pólům a jsou rozděleny na sémantické a asémantické. Mezi sémantické složky patří obraz, výraz a symbol a složku asémantickou definuje hra a konstrukce. Vystavěná síť vztahů demonstruje obecné principy umění. Druhá část je věnována Karbusického kritickým stanoviskům vůči teorii odrazu, aplikaci jednostranné sémiotiky na hudbu a ztotožňování hudby s řečí. Teorie odrazu se vyznačuje deduktivní výstavbou a redukcí umění na složku obrazu. Proti tomu Karbusický postavil empirii a komplexní strukturalistické pojetí umění. Angloamerická linie sémiotiky první poloviny 20. stol. vytváří zúžené koncepce znaku, které vycházejí většinou z...
|
|
|
Charles le Brun a jeho vliv na pojetí vášní ve francouzské estetice výtvarného umění druhé poloviny 17. století
Ježková, Markéta ; Dykast, Roman (vedoucí práce) ; Hlobil, Tomáš (oponent)
Práce se věnuje názorům francouzského malíře a člena akademie Charlese Le Bruna na zobrazování afektů. Shrnuje hlavní literaturu zabývající se autorovou přednáškou o vášních ("Conference generale et particuliere"), kterou doplňuje o dosud opomíjené aspekty, například o souvislost s rétorikou a společenským chováním. Přednáška je zde vsazena do kontextu dobových sporů o otázkách umění (větší důležitost kresby nebo malby, spor starých s moderními) a pozornost je postupně věnována jednotlivým druhům spisů, ze kterých slavný malíř přímo nebo zprostředkovaně vycházel, (antické filosofické texty, rétorické spisy, lékařské a fyziognomické studie, příručky společenského chování). Z prostudované literatury a pramenů vyplývá, že Le Brunova teorie byla v určitých ohledech novátorská, ale vycházela z pramenů starší tradice více než je obecně známé.
|
|
|
K estetické výchově žáků "Hostinského školy"
Dvořák, Petr ; Dykast, Roman (oponent) ; Foglarová, Eva (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce K estetické výchově žáků ‚Hostinského školy' je koncept estetické výchovy konce 19. a první čtvrtiny 20. století. Práce rozlišuje dvě vlny zájmu o problematiku estetické výchovy. První vlnou je předválečné ‚Hnutí za uměleckou výchovu', které se zformovalo kolem Josefa Patočky. Druhá vlna zájmu o estetickou výchovu probíhá v meziválečném období a týká se výhradně žáků Otakara Hostinského. Práce je primárně založena na textech o estetické výchově. Na jejich základech se snaží detailně představit pojetí estetické výchovy jednotlivých autorů. Mezi nejvýznamnější z nich patří: Otakar Hostinský, Josef Patočka, Bohumil Markalous, Jaroslav Hruban a Otakar Zich. SUMMARY
|
|
| |
host ::
RSS.