|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Vliv voleb a volebních systémů na rozpad Socialistické federativní republiky Jugoslávie
Höfer, Karel ; Buben, Radek (vedoucí práce) ; Koubek, Jiří (oponent)
Autor se ve svém příspěvku z oblasti politické vědy na příkladu Slovinska a Chorvatska zabývá vlivem voleb a volebních systémů na rozpad Socialistické federativní republiky Jugoslávie. Na základě vybraných metodologických postupů a teoretických konceptů analyzuje roli voleb a volebních systémů do republikových parlamentů Slovinska a Chorvatska v roce 1990. Činí tak především prostřednictvím transformace alokace politické moci před a po volbách a také prostřednictvím důsledků plynoucích z voleb. Zároveň čtenáře seznamuje se základními fakty rozpadu Jugoslávie a vzniku vybraných nástupnických států. Vliv voleb na úrovni republik spočíval především v legitimizování transformace alokace politické moci směrem k republikám a v legitimizování demokratizační cesty vývoje. Vliv volebních systémů spočíval především v poměrnosti jejich výsledků. Volby na úrovni republik tak ve svém důsledku usnadnily decentralizaci Jugoslávie vedoucí až k jejímu rozpadu. Volby i volební systémy byly podstatnou součástí procesu rozpadu SFRJ a osamostatnění jednotlivých částí. Nebyly ale jedinou či hlavní součástí, protože dezintegrační proces měl daleko komplexnější povahu a pouhá redukce na volby by jej značně zjednodušila. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Transformace KSČ/M po roce 1989
Roleček, Hynek ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Buben, Radek (oponent)
Transformace a štěpení KSČ/M po roce 1989 Proces transformace KSČ a její nástupkyně KSČM po listopadu 1989 je jedinečným příkladem nedokončené přeměny komunistické strany ve stranu nekomunistickou. Jádrem tohoto procesu se stal vývoj KSČ(S) a KSČM v letech 1989 až 1996. Strana se po změně politického systému zachraňuje v prvních svobodných volbách v roce 1990. Hledá možnosti změny, což vyvrcholí vnitrostranickým referendem z přelomu let 1991 a 1992, kdy se většina rozhodne pro zachování stávajícího označení. Rozhodujícím bodem celého procesu se stává prostějovský sjezd v červnu 1993, kdy vítězí křídlo, jež se radikální změně brání a stranu konzervuje. I přes silné stranické štěpení, v němž vzniká mnoho nekomunistických stranických subjektů, se strana ve volebním roce 1996 může opřít o pevné voličské jádro. Pro stranu je to signál, že nastoupený trend pozice KSČM nejen upevnil, ale nabídl i další možnosti pro její posílení. Důsledky proběhnuvší transformace KSČ/M zkoumám ve své práci z několika pohledů. Ze stanov a organizační struktury můžeme vyčíst snahu o přeměnu ve stranu demokratického typu, demokratický centralismus byl odmítnut. Ve stranicko- politickém systému se strana vyhraňuje silně opozičně a dostává se do izolovaných pozic. Spolupracovala nebo dosud spolupracuje s některými subjekty, které lze...
|
|
|
Demokratická legitimace politiky: volební právo a logika voleb
Vorlíček, Jan ; Buben, Radek (vedoucí práce) ; Znoj, Milan (oponent)
Vlastním cílem předkládané práce je analýza legitimace politiky. K jeho uspokojivému naplnění bylo ale třeba vyjít z podrobnějšího zkoumání základního účelu společenských institucí. Práce je proto rozčleněna (kromě úvodu) do tří kapitol. První kapitola se věnuje právu jakožto základnímu systému uspořádání společenských vztahů. Objasňuje jeho základní společenskou úlohu (snížení transakčních nákladů společenského jednání) a jeho vliv na vývoj civilizace. Podrobně rozebírá fungování vlastnického práva coby fundamentu každého reálného právního systému, a to jak na rovině čistě právní, tak ekonomické (tj. jak dochází v systému vlastnického práva ke koordinaci společenských aktivit a k alokaci vzácných zdrojů, jak v něm vzniká elita, kdy dochází k poruchám efektivity tohoto procesu, atd.). Druhá kapitola se zabývá společenskými povinnostmi. Ukazuje, že plnění určitých povinností je nutnou podmínkou fungování práva. Tyto povinnosti označuje jako daně (na rozdíl od berní, které základ v povinnosti udržovat právní systém nemají, a jsou tedy svou podstatou jen výpalným). Zvláštní pozornost pak věnuje spravedlivému rozdělení těchto povinností (tzv. teorii daňové spravedlnosti) a rovněž vlivu zdanění na fungování a rozvoj společnosti. Poslední (třetí) kapitola se již věnuje vlastnímu institucionálnímu...
|
|
|
Světlá stezka - důvody neúspěchu
Čermáková, Denisa ; Buben, Radek (vedoucí práce) ; Špičanová, Lenka (oponent)
ČERMÁKOVÁ, DENISA. Světlá stezka - důvody neúspěchu. Praha: Filozofická fakulta, Univerzita Karlova v Praze, 2011, 63 s. Diplomová práce. Diplomová práce se soustředí na téměř dvacetileté působení Světlé stezky v Peru. Na počátku se práce věnuje historii, aktivitám a ideologickému zakotvení tohoto guerillového hnutí, které představovalo nejenom hrozbu pro vládní představitele, ale i pro domorodé obyvatelstvo. Aktivity Světlé stezky ochromily fungování státu, který se nacházel de facto ve stavu občanské války. V rámci rozboru působení Světlé stezky se práce také věnuje situaci domorodého obyvatelstva, které se stalo hlavní terčem teroru, jak ze strany Světlé stezky, tak i státní moci. V době, kdy byla Světlá stezka hlavním zdrojem politického násilí, se prezidentem stal Alberto Fujimori, který s podporou obyvatelstva zahájil razantní boj proti guerillám působícím v Peru. Hlavním cílem práce je analýza Fujimoriho strategie boje proti Světlé stezce, v rámci které se práce věnuje i evidentnímu posunu Fujimoriho režimu k autoritářskému stylu vládnutí. Zásadní roli v tomto boji sehrálo i domorodé obyvatelstvo, které se i přes počáteční sympatie k členům Světlé stezky od hnutí odklonilo a přestalo ho podporovat. Klíčová slova: Peru - Světlá stezka - guerilla - válka - teror - lidská práva
|
|
|
Neonacistická pravice v České republice - nová vlna
Sedlák, Jakub ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Buben, Radek (oponent)
Tématem mé práce je ideologická a politická transformace ceské neonacistické pravice do stranické rodiny populistická radikální pravice. To vše v kontextu studie Case Mudda The Populist Radical Right in Europe. Nejprve zanalyzuji celkový vývoj populistické radikální pravice a její ideové znaky. V druhé cásti pristoupím k analýze vybraných subjektu, které jsou s neonacistickou pravicí spojovány, primárne Delnickou stranou sociální spravedlnosti (DSSS). Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.