|
|
Charakteristika českých velikánů ve hře České nebe
Bernatová, Lenka ; Brožová, Věra (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
RESUMÉ Vzhledem k tomu, že se tato bakalářská práce týká jedné z her Divadla Járy Cimrmana, které je založeno na mystifikaci, je o ní na začátku práce umístěno několik teoretických informací Jádro této bakalářské práce pojednává o postavách, které vystupují v 15. hře Divadla Járy Cimrmana - České nebe. Jedná se o české velikány, kteří jsou z nejrůznějších důvodů přijímáni do nebeské komise, aby tam rozhodovali o osudu českého národa. Jsou to: Jan Amos Komenský, Svatý Václav, praotec Čech, Jan Hus, Karel Havlíček Borovský, babička Boženy Němcové, maršálek Radecký a Miroslav Tyrš (Poslední jmenovaní nejsou v nebeské komisi. Vstupují tam jako hosté.) Každá postava je charakterizována z pohledu autorů. Tento pohled srovnán s charakteristikou postavy v historických didaktických příručkách, případně je charakteristika z příručky aplikována na hru. Dále jsou obecněji charakterizovány i reálné postavy z jiných her Divadla Járy Cimrmana (Blaník, Záskok, Afrika).
|
|
| |
|
|
Ferdinand Kafka (1841-1926) . Dobová osvětově-vzdělávací činnost v regionu
Štěpánová, Marie ; Brožová, Věra (vedoucí práce) ; Hrabáková, Jaroslava (oponent)
Bakalářská práce se zabývá osobností Ferdinanda Kafky (1841-1925), představitele osvětové a vzdělávací činnosti v kontextu prostředí podhorské obce Malé Svatoňovice, na samém okraji české země, na linii střetu české a německé jazykové skupiny. Veřejné aktivity Ferdinanda Kafky spadají do druhé poloviny devatenáctého století a prvních dvou desetiletí století dvacátého. Případová studie na téma, které ještě nebylo nikdy zpracováno, pracuje s metodou historicko-srovnávací a vedle sekundární literatury čerpá z velkého množství pramenů z pozůstalosti rodu Kafků i rozsáhlého fondu divadelních ochotníků, aj. Tento medailon si všímá jeho životních událostí, rodinného a sociálního zázemí, ale především práce pro region. Ferdinanda Kafku nacházíme jako radního, zodpovědného rozhodování ve svém městě, a mluvčího lidu, vykonávajícího komunikaci mezi osadníky a vrchností. Je líčen také jako písmák a nadaný lidový vypravěč. Tento pokračovatel obrozeneckých tradic přispěl národní kultuře zakládáním velkého množství českých osvětových spolků, například čtenářské besedy. Největší prostor je věnován ochotnickému divadlu, které pomáhal vzkřísit, v němž hrál, zastával mnohé funkce. Projevil se zde také jako dramatik. Proto poslední část této práce bude věnována představení jeho her a interpretaci oněch dochovaných.
|
|
|
Staré pověsti české a jejich současná zpracování
Brožková, Lucie ; Brožová, Věra (vedoucí práce) ; Hrabáková, Jaroslava (oponent)
Resumé Bakalářská práce je zaměřena na zpracování starých pověstí českých v literatuře pro děti. Cílem práce je ukázat jakým způsobem autoři přizpůsobují pověsti dětem. Výchozím zpracováním jsou Staré pověsti české od Aloise Jiráska. Teoretická část se zabývá pověstí, jejími druhy, pověstí v lidové tradici a také pověstí v dětské literatuře. V praktické části je interpretováno pět knih pověstí z dětské literatury. Interpretace ukazují různé způsoby, které autoři používají pro přiblížení pověstí dětskému čtenáři, případně i posun v tématu, pokud k němu došlo. Závěr shrnuje zjištění, vyplývající z interpretací.
|
|
| |
|
|
Komika v Turbině K. M. Čapka-Choda
Malecká, Andrea ; Mocná, Dagmar (vedoucí práce) ; Brožová, Věra (oponent)
Resumé Práce se zabývá komikou v Turbině K. M. Čapka-Choda, klade si za cíl toto dílo nově interpretovat a ukázat, že komika je v této knize velmi podstatným a smysl utvářejícím prvkem. Ke splnění cíle byly využity teoretické znalosti o komice, které jsou shrnuty v samostatné kapitole.
|
|
|
Formování prostoru ve vybraných dílech literatury pro děti a mládež
Stejskalová, Tereza ; Brožová, Věra (vedoucí práce) ; Hník, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tvorbou a zobrazením literárního prostoru v dílech literatury pro děti a mládež. Práce má charakter literárně interpretační a interpretace se opírá o teoretická díla věnující se literárnímu prostoru. Práce je dělena na dvě části. První část je věnována teoretickému pojetí literárního prostoru a zaměřuje se především na oblast literární topologie. Druhá část je zaměřena na interpretaci jednotlivých děl (Bratři Lví srdce od Astrid Lindgrenové, Nekonečný příběh od Michaela Endeho, Jako v zrcadle, jen v hádance od Josteina Gaardera, Princ a Skřivánek od Valji Stýblové). Interpretované knihy jsou vybrány na základě literárního prostoru. Jsou zvolena díla, která tvoří reprezentativní vzorek možných prostorů. Dále je výběr titulů omezen tématem, kterému se věnují. Témata jsou charakteristická tím, že seznamují děti se závažnými problémy lidského života. Práce se věnuje tomu, jak se tato témata promítají do literárního prostoru a jak prostor tato témata podporuje. Práce dochází k závěru, že v těchto dílech se do literárního prostoru výrazně promítají zobrazovaná témata a že literární prostor podporuje jejich závažnost, anebo zmírňuje jejich děsivost.
|
|
|
Funkce fantaskních motivů v současné české literatuře pro děti
Havlová, Jana ; Brožová, Věra (vedoucí práce) ; Klumparová, Štěpánka (oponent)
Resumé Ve své diplomové práci, která nese název "Funkce fantaskních motivů v současné české literatuře pro děti", se snažím nejprve teoreticky proniknout do problematiky fantastické literatury a fantaskních motivů. Následně se zmiňuji o životě a tvorbě jednotlivých autorů a zabývám se rozborem jejich literárních děl s dětským hrdinou a fantaskním motivem. Texty vhodné k interpretaci jsem volila na základě následujících podmínek: jedná se o prózy intencionálně určené dětem a mládeži; existuje realistická rovina příběhu a do ní je začleněna oblast fantastická; pokud se dostáváme do fantazijního světa, tak je logicky zakomponován do fikčního světa odpovídajícího našim každodenním zkušenostem a tento neskutečný svět se také vztahuje k reálnému životu; fantaskní motiv má svou specifickou funkci; fantaskní motiv vystupuje jako rovnocenný prvku realistickému. Konkrétně jsou v diplomové práci rozebírány tyto prózy: Ema a kouzelná kniha Petry Braunové, Kouzelný svět Gabriely Pavla Brycze, Začarovaná třída Ivony Březinové, Lenka a Nelka neboli AHA Daniely Fischerové, Kouzelné soboty Miloše Kratochvíla, Strašidla z Nerudovky Ivany Vostřákové a knihy Ivy Procházkové Středa nám chutná, Hlavní výhra, Soví zpěv, Jožin jede do Afriky, Eliáš a babička z vajíčka, Kam zmizela Rebarbora? a Myši patří do nebe. Zmiňuji se o...
|
|
|
Ozvuky německé fantastické literatury období romantismu ve fantastických prózách Jakuba Arbese a Julia Zeyera
Cingrošová, Veronika ; Brožová, Věra (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
- čj V této práci jsme se věnovali literárnímu žánru fantastická povídka, tedy žánru, který má své specifické rysy, pracuje se záhadou a nejednoznačností a navíc závisí na interaktivním vztahu čtenáře k textu. Zamysleli jsme se nad pojmy fantastická literatura, fantastická povídka a zkoumali jsme, které atributy jsou pro tuto literaturu typické (například jednotlivé motivy, kompozice, atmosféra či specifické jazykové prostředky). Výskyt těchto atributů jsme poté hledali v dílech jednotlivých námi vybraných autorů. K nejvýznamnějším představitelům české fantastické povídky jsme jako východisko a pro srovnání volili německé romantiky, na které naši autoři navazují a u kterých lze fantaskní jevy vysledovat. Následně jsme se zaměřili na to, v čem se díla těchto autorů shodují a v čem se naopak odlišují. Zjistili jsme, že i přes značnou shodu ve využívání jednotlivých specifických atributů fantastické povídky se jednotlivá díla našich autorů značně odlišují, a to nejen v četnosti užití těchto atributů, ale především v celkovém vyznění díla a jeho účinku na čtenáře. Pro lepší pochopení všech děl jsme do práce zařadili kromě ukázek typických sledovaných jevů i stěžejní životopisné údaje všech autorů, neboť, jak se nakonec i potvrdilo, jejich životní příběhy se do děl často natolik promítají, že s jejich...
|
|
|
Handicapovaný jedinec v současné české próze pro děti a mládež
Čumpelík, Karel ; Brožová, Věra (vedoucí práce) ; Hník, Ondřej (oponent)
Resumé Práce se zabývá sledováním obrazu handicapovaného jedince v současné české literatuře pro děti a mládež. Postihuje tak tvorbu od 90. let 20. století. Jejím cílem je zaměřit se na vybraná reprezentativní díla různých autorů a pojmenovat způsob, jakým je do nich téma fyzického, mentálního a sociálního handicapu začleněno. Vybraná díla jsou velmi rozdílná, liší se žánrem, přístupem k handicapu a také věkem cílového čtenáře. Důvodem k této různorodosti je co nejvýstižněji zachytit spektrum možností, jakým lze daný problém uchopit. Dominantním je především literární a estetické hledisko, avšak práce postihuje také objevující se prvky výchovné, morální a etické. Zabývá se konstrukcí hlavní postavy a postav vedlejších, přičemž rozhodující je zachycení rozdílů, kdy je handicapovaným hlavní hrdina a kdy naopak na handicap nahlíží z odstupu. V této rozdílnosti pohledů hraje důležitou roli také vyprávěcí perspektiva, která svou rozdílností může vést ke zdůraznění nitra postiženého a jeho vlastní emocionality, nebo spíše ke sledování interakce handicapovaného jedince se světem a lidmi v něm. Práce dále zjišťuje, zda se objevují určitá žánrová klišé, například prvoplánový happyend nebo přílišná idealizace postav a posuzuje modelování konfliktních a krizových situací zejména s důrazem na jejich reálnost a...
|
host ::
RSS.