|
|
Sjezdy stavů podobojí v Nymburce v 15. století
Vančurová, Silvie ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Bobková, Lenka (oponent)
Práce je věnována třem sjezdům stavů podobojí v Nymburce v letech 1439, 1440 a 1444, zejména jejich regionálnímu významu pro město samotné. Snaží se rozkrýt charakteristiky jednotlivých účastníků sjezdu v roce 1440, jejich společenské postavení a jejich vliv na dění v Boleslavském kraji. Dalším předmětem zkoumání je, v jakých prostorách se mohly tyto sjezdy v Nymburce odehrávat s využitím pramenů, literatury a komparace s jinými městy, ve kterých se konaly sjezdy obdobného významu
|
|
|
Vzestup rodu Krajířů z Krajku v Českém království ve druhé polovině 15. století
Knittel, Jan ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Fantysová Matějková, Jana (oponent)
Cílem bakalářské práce je nástin historie rodu Krajířů z Krajku v Českém království od konce 14. do devadesátých let 15. století. Stěžejním bodem práce je sledování okamžiků, které vedly ke vzestupu rodu ve druhé polovině tohoto období. V tomto období je rod Krajířů z Krajku zastoupen osobou Wolfganga z Krajku. Byla to především jeho zásluha, která později Krajíře přivedla na vrchol české politiky. Základem bylo rozmnožení rodového vlastnictví a z toho vyplývající právo na účast v zemských úřadech.
|
|
|
Bitva u Mühldorfu a její odraz (nejen) v rytířské literatuře
Baloun, Antonín ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Žalud, Zdeněk (oponent)
Hlavním tématem práce je bitva u Mühldorfu. Roku 1322 se tábory dvou nově zvolených římských králů, Ludvíka IV. Bavora a Fridricha I. Sličného, sjely do Horního Bavorska, kde měl být bojem rozhodnut spor o římskou korunu. Důležitou roli v celém konfliktu hrál i český král Jan Lucemburský, kterému autor věnuje náležitou pozornost a zdůrazňuje jeho význam. Na základě historiografie se pak snaží bitvu rekonstruovat, porovnává jednotlivé kronikářské zápisy a zabývá se i tezemi současných německých historiků. Čtenáři je tak poutavým způsobem nabízen obraz tehdejší doby, díky němuž může nahlédnout do zákulisí celého konfliktu, dozvědět se mnoho o charakteru vládnoucích králů a porozumět důsledkům, které bitva nejen pro České království měla.
|
|
|
Rekatolizace v městech pražských v době pobělohorské. Nové Město pražské v kontextu procesu katolické konfesionalizace
Fejtová, Olga ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Pešek, Jiří (oponent) ; Hrubá, Monika (oponent)
Rekatolizace v městech pražských v době pobělohorské. Nové Město pražské v kontextu procesu katolické konfesionalizace Abstrakt Olga Fejtová Metodickým východiskem této práce je pojetí církevní i světské rekatolizační politiky ve vztahu k Novému Městu pražskému v době pobělohorské jako součásti procesu konfesionalizace, respektive katolické konfesionalizace, ve výměru paradigmatu uvedeného do evropské historiografie v osmdesátých letech minulého století. Ve vztahu k paradigmatu konfesionalizace představuje rekatolizace v českých zemích strategii státní a církevní moci. Její prosazení a uplatnění v politické praxi dokumentovaly normativní materiály, které představovaly průvodní znaky vývoje katolické konfesionalizace. Cílem této práce není jen zachycení postupu rekatolizační politiky ve vztahu k jednomu z měst pražských na základě dobových normálií světské i církevní provenience, ale jde také o otázky její odezvy v každodenním životě novoměstské společnosti v 17. století, a to jak ve sféře veřejného, tak privátního života měšťanů. K odhalení reflexe celé struktury postupů katolické konfesionalizace využila tato práce na jedné straně prameny normativní povahy, které vymezovaly obsah a dynamiku prosazování rekatolizační strategie, a na straně druhé světské i církevní soudní prameny, dokumentující vyhrocené...
|
|
|
Mezi králem a stavy. Dolnolužické zemské fojtství na prahu novověku (1490 - 1620)
Březina, Luděk ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Semotanová, Eva (oponent) ; Čapský, Martin (oponent)
Luděk Březina Mezi králem a stavy. Dolnolužické zemské fojtství na prahu novověku (1490-1620) Abstrakt Disertace se snaží popsat nejdůležitější proměny Dolní Lužice a kompetencí zemských fojtů v letech 1490 až 1620. Vychází ze srovnání situace ve všech zemích České koruny, zejména pak v Čechách, přičemž zvláštní pozornost je věnována popisu rodinného zázemí, rodinných poměrů, kariéry a činnosti jednotlivých zemských fojtů. Práce zkoumá také důvody, které vedly české krále ke jmenování zemských fojtů a pokouší se odpovědět na otázku, do jaké míry zemští fojtové ovlivňovali dění v Dolní Lužici. Dolnolužické stavy hrály též velmi důležitou roli, což si ve sledovaném období museli opakovaně uvědomovat jak zemští fojtové, tak i čeští králové. Z tohoto důvodu se disertace zaměřuje na zemské fojty jako na mocenské zprostředkovatele mezi králi a stavy. Klíčová slova raný novověk, Česká koruna, Dolní Lužice, zemská správa
|
|
|
Symbolika zvířat v Nové radě Smila Flašky z Pardubic
Petrová, Markéta ; Zilynská, Blanka (oponent) ; Bobková, Lenka (vedoucí práce)
V této práci jsem se pokusila jsem se soustředit na výpovědní hodnotu literárních pramenů, jejichž jednajícími aktéry jsou zvířata s lidským chováním. Hlavním podkladem pro tuto práci mi byla Nová rady Smila Flašky z Pardubic, dílo v literatuře sice často pojednávané kvůli různým sporným otázkám, které se k němu váží, u kterého však téma samotné zvířecí symboliky zůstávalo dosud bez využití. Pro naplnění cíle zobrazení vybraných zvířecích charakterů jsem využila i další prameny 14. století tak, aby výsledný obraz zvířecího typu odpovídal lépe dobovému chápání a nebyl zobrazen jednostranně. V úvodu vytyčený dvojí cíl práce - pojednat o symbolice zvířat a o vazbách Nové rady na události 14. století - se mi doufám podařilo naplnit. Viděli jsme, že zvířecí typy orla, lišky, psa a opice jsou v literárních pramenech 14. století zmiňovány poměrně hojně, a že jsou skutečně nositeli svébytných vlastností. Orel je především duchovním symbolem, liška je proslulá svojí lstivostí, uvážlivým lichocením a sháňkou po jídle. Pes bývá zobrazen z dvojího pohledu - jako oddaný strážce, ale zároveň náruživý lovec. Opice pak je všetečná, sice zvídavá, ale pošetilá. V 16. století se s těmito zvířaty setkáváme v již poněkud změněném významu, posun nastává zejména u orla a opice, když jsou oba akcentováni více podle svých...
|
|
|
Páni Hasištejnští z Lobkovic na sklonku středověku
Gavenda, Lukáš ; Doležalová, Eva (oponent) ; Bobková, Lenka (vedoucí práce)
Severozápadní Čechy jsou často a priori vnímány jako kraj bez velkých tradic, bez mnohých kulturních stop či jako krajina pouze průmyslová, s poničeným životním prostředím, a tedy prostor někdy až okrajového zájmu. Ve skutečnosti se ale jedná o plnohodnotnou oblast, srovnatelnou v historickém i kulturním vývoji s vyspělými regiony českých zemí a Střední Evropy. Příčiny jejího ve společnosti poněkud upozaděného obrazu jsou zhusta hledány v složitých událostech 20. století, kdy došlo k přetržení přirozené kontinuity soužití Čechů s Němci. Nové obyvatelstvo, přišlé v době po 2. světové válce, muselo složitěji a často zcela znovu hledat svou pozici v kraji. Postupně se tato bilance zlepšuje. Snaží se tomu pronikáním ke kořenům původní bohatosti přispět i historická věda a její obory. Netýká se to jen výzkumu minulého politického a hospodářského života, ale také oblasti kulturní, vývoje architektury, výtvarného umění či slovesnosti. Tyto složky se vždy prolínaly a vzájemně ovlivňovaly. Celkově i detailně nahlíženo se tak vytvářely zajímavé obrazy charakterizující svět laiků i duchovních, lidí prostých i bohatých, obchodníků i urozených. Ke studiu dějin a reálií hasištejnské větve rodu Lobkoviců mne přivedl můj trvalý zájem o historii, architekturu a výtvarné umění. Získal jsem ho v zázemí své rodiny, ve které...
|
|
|
Královny a věnná města v Čechách za vlády Lucemburků
Sejtková, Mirka ; Žemlička, Josef (oponent) ; Bobková, Lenka (vedoucí práce)
Dějiny měst mají v české historiografii dlouholetou tradici. Zájem o rodné či srdci blízké město vedl kroky nejen mnoha historiků ale i laických badatelů k napsání bezpočtu monografií o svých oblíbených městech. Někteří se snaží odvyprávět příběh vybraného města od samých počátků až do současnosti s přihlédnutím ke všem možným faktorům, jež ho ovlivňují, jiným stačí postihnout jen určitou etapu vývoje či problematiku. V zájmu této práce stojí skupina měst, která byla nazvána královskými městy věnnými. Přestože se věnná města dodnes hrdě hlásí ke své historické tradici, která je spojuje s českými královnami, jak můžeme vysledovat z názvů odborných knih, průvodců i webových stránek, zůstává problematika věnných měst, její počátky zvláště, opomíjená. Samozřejmě, že jednotlivá města, jež řadíme do tohoto okruhu, byla a jsou v zájmu především regionálních historiků a badatelů. Ale ucelených prací, které se věnují této instituci v širším rámci, existuje jen pár. Navíc období středověku je většinou odbyto na několika málo stránkách a hlavní pozornost bývá věnována spíše novějším obdobím, pro která se také pochopitelně dochovalo mnohem více pramenů.
|
|
|
"...aby se jim více líbilo modlit se dnem i nocí za nás". Donace v českých zemích ve vrcholném středověku
Vašek, Zdeněk ; Hledíková, Zdenka (oponent) ; Bobková, Lenka (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá šlechtickými dary církvi na za vlády Jana Lucemburského. Už ve vymezení skupiny se skrývá komplikace. Představují ji jednak šlechtici, kteří se stali příslušníky církve a pak osoby, které se pohybují mimo obvyklá vymezení. Za všechny jmenujme Elišku Rejčku a Jana Volka. Hlavním cílem je společenská a náboženská úloha daru. Opominuta není ani hospodářská stránka procesu. Výsledkem je konstatování, že zbožné dary mají význam jak náboženský, tak především reprezentační. Hlavně jako prostředek uchování paměti. Ani otázku zajištění spásy nelze podceňovat. Informace o darech přinášejí cenné informace z hospodářské oblasti, především o cenových relacích. Zvláště významnou úlohu hrají dary spojené s požadavkem pohřbu v klášteře nebo kostele. V zásadě se rozlišují dva druhy darů. Podmínkou prvního je pouhé vyjádření požadavku na podpoření spásy duše - pro remedio animae. Druhý typ je již svázán s přesným výčtem požadavků, které musí obdarovaný odvést - počet mší, místo pohřbu atd. V průběhu sledovaného období můžeme pozorovat dvě základní tendence. Přibližně v první polovině převažují typy darů pro remedio animae. Ve druhé právě naopak. Jsou stále častěji žádány takové formy památky mrtvých, které je budou osobně připomínat. A nejen pouhým vzpomenutím jména při mši. Druhým zmíněným trendem...
|
|
|
Král, rytíř, panoš a jejich ctnosti podle staročeského románu Tristram a Izalda
Kotrbová, Jana ; Fantysová Matějková, Jana (oponent) ; Bobková, Lenka (vedoucí práce)
Práce se zabývá staročeským veršovaným románem Tristram a Izalda. Zkoumám nejprve žánr rytířských románů v kontextu české literatury 13. a 14. století. Zajímá mě pohled literární historie na tato díla, především hodnocení Tristrama a Izaldy. Věnuji se recepci tristanovské látky v českém prostředí, které se nejdříve seznámilo s německými verzemi tohoto eposu. Staročeský překlad ze 14. století vychází z tří německých pramenů, jež různě kombinuje. Pokouším se román využít jako pramen odrážející ideový svět české šlechty pozdního středověku. Z postav vyskytujících se v románu jsem zkonstruovala čtyři sociální skupiny (panovníci, rytíři a dvorští úředníci, urozené ženy, služebníci). Na vybraných ctnostech (věrnost, štědrost, moudrost, čest) a sociálních vztazích (přátelství, manželství, láska) sleduji, jakým způsobem jsou zobrazovány u jednotlivých sociálních skupin. Do každé sociální pozice jsou vkládána jiná očekávání. V připisování vlastností a preferovaného typu chování se projevuje jasná hierarchie. Centrální postavou je rytíř, k němuž se další skupiny vždy nějakým způsobem vztahují. Zdá se mi, že román svým zaměřením odpovídal především požadavkům vyšší šlechty a příslušníků dvora.
|
host ::
RSS.