|
|
Guillaume de Machaut na knížecím dvoře: funkce autora
Fantysová Matějková, Jana
Středověký autor se vymyká jak modernímu pojetí autora, tak i pojetí strukturalistickému zejména proto, že je zakotven ve zcela odlišné historické realitě: charakter středověkého textu, používání psaného záznamu, ani způsob šíření díla neodpovídají tomu, co dnes považujeme za literaturu, a ani pojem či status autora se s moderní představou příliš nepřekrývá. Počátky moderního autorství lze ale sledovat již ve středověku, zejména definujeme-li autora ve vztahu k textu, dílu a čtenáři, a to jednak statusem autora, který mu přiznali čtenáři a jednak subjektivitou, tj. vědomím sebe sama jako tvůrce. Na příkladu básníka a hudebního skladatele Guillauma de Machaut popisuje tato studie jak řadu fenoménů typických pro středověk, kdy dominovala orální performance, objednávka mecenáše a kdy byla umělecká tvorba plně integrována do běžného života, tak i zrození subjektivity autora, která se utváří ve vztahu k mecenáši a je důsledkem reflexe vlastní sociální role v dvorském prostředí.
|
|
|
Vinařství v Praze za vlády Karla IV.
Votočková, Nikola ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Fantysová Matějková, Jana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vinařstvím v Pražských městech a v Cechách ve 14. století za vlády Karla IV. Lucemburského. Vychází zejména z jeho dvou privilegií vydaných roku 1358, jimiž tento panovník zřídil perkmistrovský viničný úřad a jednotný viničný řád. Díky v těmto privilegiím nastal v Cechách rozmach tohoto hospodářského odvětvL Práce se také dotýká vinařství na jižní Moravě jakožto tradičně vinařského regionu. Ponejvíce pak regionu pražského středověkého souměstí.
|
|
|
Vzestup rodu Krajířů z Krajku v Českém království ve druhé polovině 15. století
Knittel, Jan ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Fantysová Matějková, Jana (oponent)
Cílem bakalářské práce je nástin historie rodu Krajířů z Krajku v Českém království od konce 14. do devadesátých let 15. století. Stěžejním bodem práce je sledování okamžiků, které vedly ke vzestupu rodu ve druhé polovině tohoto období. V tomto období je rod Krajířů z Krajku zastoupen osobou Wolfganga z Krajku. Byla to především jeho zásluha, která později Krajíře přivedla na vrchol české politiky. Základem bylo rozmnožení rodového vlastnictví a z toho vyplývající právo na účast v zemských úřadech.
|
|
|
Král, rytíř, panoš a jejich ctnosti podle staročeského románu Tristram a Izalda
Kotrbová, Jana ; Fantysová Matějková, Jana (oponent) ; Bobková, Lenka (vedoucí práce)
Práce se zabývá staročeským veršovaným románem Tristram a Izalda. Zkoumám nejprve žánr rytířských románů v kontextu české literatury 13. a 14. století. Zajímá mě pohled literární historie na tato díla, především hodnocení Tristrama a Izaldy. Věnuji se recepci tristanovské látky v českém prostředí, které se nejdříve seznámilo s německými verzemi tohoto eposu. Staročeský překlad ze 14. století vychází z tří německých pramenů, jež různě kombinuje. Pokouším se román využít jako pramen odrážející ideový svět české šlechty pozdního středověku. Z postav vyskytujících se v románu jsem zkonstruovala čtyři sociální skupiny (panovníci, rytíři a dvorští úředníci, urozené ženy, služebníci). Na vybraných ctnostech (věrnost, štědrost, moudrost, čest) a sociálních vztazích (přátelství, manželství, láska) sleduji, jakým způsobem jsou zobrazovány u jednotlivých sociálních skupin. Do každé sociální pozice jsou vkládána jiná očekávání. V připisování vlastností a preferovaného typu chování se projevuje jasná hierarchie. Centrální postavou je rytíř, k němuž se další skupiny vždy nějakým způsobem vztahují. Zdá se mi, že román svým zaměřením odpovídal především požadavkům vyšší šlechty a příslušníků dvora.
|
|
| |
host ::
RSS.