|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Výr velký (Bubo bubo, Linnaeus, 1758) a vývoj početnosti jeho hnízdních lokalit v Českých zemích
Hašpl, Filip ; Andreska, Jan (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Předložená práce se věnuje vývoji populace výra velkého (Bubo bubo) na území České republiky v intervalu let 1940 - 1979. Údaje jsou zjištěny z archivu Kroužkovací stanice Národního musea Praha a doplněny jsou z dostupné literatury. Výr velký (Bubo bubo) je naše největší sova, která se v současné době vyskytuje v Evropě, Asii a severní Africe. Obzvláště v evropských státech byl však ještě v nedávné historii hojně loven a jeho populace se z tohoto zásahu zotavuje dodnes. Práce představuje stručnou historii vztahu člověka k této sově a přibližuje i její nelehkou cestu k zákonné ochraně. Také ve zkratce představuje známé hnízdní lokality a historii kroužkování této sovy před roky podrobně zkoumanými v této práci. Práce dále dokumentuje nárůst početnosti výří populace na území našeho státu během 20. století (nejnižší početnost v jednom roce zaznamenaných hnízd ve sledovaném intervalu je 0 a nejvyšší 21 hnízd), a to včetně znovu obsazovaní území, na kterém byl výr na přelomu 19. a 20. století zcela vyhuben. Dále jsou tyto data o výskytu zpracovány do map a tabulek, na nichž jsou přehledně vidět lokality výřích hnízdišť, které byly publikovány nebo na kterých byl kroužkován. Nakonec jsou tato data vyhodnocena v podobě grafů.
|
|
|
Názory žáků ZŠ na nebezpečnost vybraných savců
Benešová, Šárka ; Andreska, Jan (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Tato diplomová práce navazuje na moji bakalářskou práci "Vybraní savci ve výuce ZŠ a SŠ". Zabývá se názory žáků 8. a 9. ročníků základních škol na nebezpečnost vybraných savců. Mezi vybrané savce v této práci patří medvěd hnědý (Ursus arktos), vlk obecný (Canis lupus), rys ostrovid (Lynx lynx), liška obecná (Vulpes vulpes), pes domácí (Canis lupus familiaris) a prase divoké (Sus scrofa). Všichni tito živočichové se vyskytují na území České republiky. Kromě názorů na nebezpečnost těchto savců práce zjišťuje také znalosti a postoje k těmto vybraným savcům. Žáci se také vyjadřovali k plemenům psů i k tomu, zda mají či měli nějakého psa a jakého. Zkoumání bylo provedeno na základě dotazníkového šetření. Dotazníky jsem zadávala na základních školách v oblastech, kde se vyskytuje některá z velkých šelem (medvěd hnědý, vlk obecný, rys ostrovid). Práce dále obsahuje informace o jednotlivých savcích, kteří byli předmětem zkoumání. Součástí je také představení psa domácího, jeho domestifikace a přehled plemen psů. Klíčová slova: medvěd, vlk, pes, rys, liška, prase, plemena
|
|
|
Distanční výuka přírodopisu během mimořádných opatření v 2. pololetí školního roku 2019/2020
Panský, Martin ; Andreska, Jan (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
NÁZEV: Distanční výuka přírodopisu během mimořádných opatření v 2. pololetí školního roku 2019/2020 AUTOR: Bc. Martin Panský, DiS. KATEDRA Katedra biologie a environmentálního vzdělávání VEDOUCÍ PRÁCE: Ing. Jan Andreska PhD. ABSTRAKT: Diplomová práce se zabývá distanční formou výuky na základních školách, respektive distanční formou výuky přírodopisu na ZŠ během mimořádných opatření v 1. pololetí školního roku 2019/2020, kdy byla v reakci na pandemickou situaci zakázána fyzická přítomnost žáků ve školách, a to jak v České republice, tak i v naprosté většině zemí světa. Jednalo se o zcela novou situaci, na kterou bylo třeba pružně a systémově reagovat, aby mohla výuka alespoň v omezené míře nadále fungovat. Ve své teoretické části se práce zabývá popisem událostí z první poloviny roku 2020, jež vedly k zákazu fyzické přítomnosti žáků ve školách, opatřeními, která tuto situaci provázela, a především pak kritérii a aspekty výuky přírodopisu a biologie v tomto období. Cílem práce bylo shrnout zkušenosti učitelů přírodopisu a biologie na základních školách v ČR z distanční výuky ve 2. pololetí školního roku 2019/2020, pojmenovat kritická místa v distanční výuce daných předmětů, definovat možnosti pro distanční výuku a zvážit, zda bude mít takové situace další dopady na budoucí podobu našeho školství. Ke splnění...
|
|
|
Porovnání postojů žáků ZŠ a SŠ k velkým šelám, zejména pak k vlku obecnému (Canis lupus) a psu dománímu (Canis lupus familiaris)
Mejzr, Martin ; Andreska, Jan (oponent) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Vzhledem k občasnému výskytu medvědů a vlků na českém území se stále častěji hovoří o problémech spojených s jejich výskytem. Velká část veřejnosti tyto šelmy stále považuje za nebezpečné a dokonce si myslí, že člověka považují za potenciální kořist. Na toto téma byla již provedena řada průzkumů, které to potvrzují, avšak žádný z nich nebyl zaměřen na názory žáků základních a středních škol. Žáci jsou součástí školního vzdělávacího systému a na základě informací ze školní výuky by se měl z větší části formovat i jejich názor na velké šelmy. Zjišťování postojů žáků bylo provedeno na základě dotazníkového šetření. První část dotazníku zjišťovala názory žáků na nebezpečnost šelem, důvody této nebezpečnosti a na výskyt vlka obecného na území České republiky. Druhá část dotazníku je zaměřena na psa domácího, který má ve vlku svůj původ. Zabývá se zejména postoji žáků k vybraným plemenům, informovaností o domestikaci psa a názory na tzv. "bojová plemena psů". Cílem této práce tedy bylo zjistit postoje žáků základních škol a studentů středních škol z různých oblastí České republiky k vybraným šelmám. Mezi respondenty byli zahrnuti i žáci ze základní školy ve Vysokých Tatrách, tedy oblasti, kde se všechny velké šelmy vyskytují a nikdy nebyly člověkem vyhubeny. Jak ale ukazují výsledky tohoto šetření, jsou...
|
|
| |
|
|
Využití aktivních vyučovacích metod ve výuce zoologie na druhém stupni základních škol
Dušková, Olga ; Andreska, Jan (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Práce zkoumá přístup Rámcového vzdělávacího plánu pro základní vzdělávání k výuce zoologie na druhém stupni základních škol. V práci jsou popsána specifika aktivních výukových metod, které jsou v moderním školství upřednostňovány. Z teoretické části vyplývají návrhy na aktivity, které by mohly být v hodinách výuky zoologie využity. Jsou přitom v souladu s rámcovým vzdělávacím plánem pro základní vzdělávání. Mají tedy za cíl rozvíjet také klíčové kompetence žáků, jako je podpora komunikace v kolektivu, formování životních postojů a názorů, utvrzování pracovních postupů a rozvoj fantazie. Všechny nástiny hodin jsou orientovány na poznávání živočichů, vyskytujících se v České republice. Diplomová práce také vystihuje důležitost zprostředkování setkání žáků s živočichy ve volné přírodě, o nichž se učí teoreticky. Poskytuje tak návrhy, jak uspořádat exkurze, zaměřené na vybrané skupiny živočichů. Cílem je motivovat žáky k ochotě poznávání přírody. Můžeme předpokládat, že v důsledku vyššího množství znalostí o přírodě se také bude zvyšovat míra její ochrany. Poznamenejme, že cílem výuky zoologie na druhém stupni základních škol je docílit znalosti konkrétních druhů. Tento jednoznačný cíl bývá často podceňován a snaha o jeho docílení kritizována jako encyklopedismus. Klíčová slova výuka zoologie, rámcový...
|
|
|
Aktivizační výukové metody se zaměřením na zoologii a ekologii vyšších obratlovců
Gotthardová, Magdaléna ; Andreska, Jan (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Diplomová práce pojednává o aktivizačních výukových metodách využívaných v hodinách přírodopisu na základních školách, se zaměřením na výuku vyšších obratlovců - plazů, ptáků a savců. Práce vychází z teoretické části popisující výukové metody vedoucí k rozvoji klíčových kompetencí. Hlavní část je tvořena konkrétními aktivizačními úlohami vytvořenými autorkou práce, které směřují k výuce orientované na žáka. KLÍČOVÁ SLOVA Didaktika biologie, přírodopis, aktivizační metody, výuka, škola
|
host ::
RSS.