|
|
Study of mechanisms of Sertoli cell survival in xenogeneic organism
Porubská, Bianka ; Krulová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Anděra, Ladislav (oponent)
Sertoliho bunky (Sertoli cells- SC) sú somatické bunky semenníkov. Ako jediné sú v priamom kontakte s pohlavými bunkami a sú kľúčové v procese spermatogenézi. Nové poznatky v oblasti biológie SC zdôrazňujú ich imunologickú funkciu: ochranu spermatogónií pomocou tvorby imunoprotektívneho prostredia, zostanevím hemato- semenníkovej bariéry a taktiež lokálnu moduláciu odpovede imunitného systému (Immune System - IS) voči spermatickým bunkám. Výrazná imunomodulačná aktivita SC je zachovaná aj po ich alo- a xenogénnej transplantácii. IS je po aplikácii SC ovplyvňovaný a tým SC predlžujú prežitie nielen seba samých, ale aj buniek transplantovaných spolu s nimi. Cieľom práce bolo sledovanie prežívania a migrácie prekurzorov SC (TSC) v recipientných myšiach. Projekt využíva fenomén neonatálnej tolerancie a evolučne vzdialený donorový organizmus, Xenopus tropicalis, za účelom sledovania konzervovaných mechanizmov modulácie IS pomocou SC. TSC boli 7 dní po aplikácii detekovateľné v pľúcach a týmuse. Fenotyp imunitných buniek sa u recipientných myší nemenil 30 dní po transplantácii, napriek tomu boli detekované zmeny v cytokínovom prostredí a to zvýšenie cytokínov typických pre Th2 a Treg imunitnú odpoveď. In vitro pokusy ďalej potvrdili moduláciu IS pomocou SC zmenou fenotypu makrofágov na alternatívne aktivovaný M2...
|
|
|
Activation and regulation of cell death in senescent cancer cells.
Holíček, Peter ; Anděra, Ladislav (vedoucí práce) ; Drbal, Karel (oponent)
Bunková senescencia je špecifický bunkový stav charakteristický zastavením proliferácie, sprevádzaný typickými morfologickými a biochemickými zmenami. Narastajúci a pretrvávajúci výskyt senescentných buniek v organizme sa ukázal ako škodlivý a prispievajúci k jeho starnutiu. Senescentné bunky podporujú rast nádoru a dokonca aj stimulujú nádorovú transformáciu. Senescencia môže byť navyše indukovaná aj v samotných nádorových bunkách a to napríklad spontánne alebo chemoterapiou. Vzhľadom na prvotný stimul a na druh buniek, existujú dve hlavné senescenciu-indukujúce signálne dráhy sprostredkované proteínami p16/Rb a p53/p21. Senescentné, tak ako aj rakovinné senescentné bunky, sa zdajú mať pozmenené apoptotické signálne dráhy na úrovni mitochondrií a proteínov rodiny Bcl-2. V tejto štúdii sme sa zamerali na analýzu vplyvu senescentného a pre-senescentného (v proliferácii zastaveného) stavu v klonálnych kultúrach mezoteliomálnej rakovinnej línie H28, indukovaného buď signálnou dráhou p16/Rb alebo p53/p21 na odpoveď voči smrť- indukujúcim stimulom. Prostredníctvom doxycyklín-závislej inducibilnej expresie proteínov p16 a p21 sme bunkám navodili senescencii-podobný fenotyp, ktorý sme podrobne charakterizovali. Zdokumentovali sme, že p16-exprimujúce bunky získajú slabší senescencii-podobný fenotyp,...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Kaspáza-8 - multifunkční proteáza na pomezí apoptózy a nekrózy
Davídková, Daniela ; Anděra, Ladislav (vedoucí práce) ; Doubravská, Lenka (oponent)
Kaspáza-8 je klasifikována jako iniciátorová kaspáza zejména pro receptory smrti indukovanou apoptózu. Exprimuje se ve všech tkáních a v závislosti na způsobu její regulace hraje důležitou roli nejen v signalizaci apoptózy, ale také nekroptózy, přežití buněk a v dalších buněčných procesech. Její správná funkce je nezastupitelná při celkové proliferaci, diferenciaci a vývoji, při fungování imunitních odpovědí a tak udržování homeostázy. Její nesprávné fungování či její absence se projevuje defekty na úrovni buňky i organismu a je spojena se závažnými onemocněními, např. rakovinou. Tato práce shrnuje poznatky o způsobech regulace a funkci kaspázy-8 v těchto procesech. Klíčová slova: kaspázy, apoptóza, nekróza, nekroptóza, DISC, aktivační komplex
|
|
|
Analýza buněčné signalizace zprostředkované adaptérovým proteinem Daxx
Švadlenka, Jan ; Anděra, Ladislav (vedoucí práce) ; Forstová, Jitka (oponent) ; Stopka, Tomáš (oponent)
1 Abstrakt Multifunkční protein Daxx se jako adaptér či histonový chaperon podílí na značném množství buněčných pochodů zahrnujících regulaci apoptotické či stresové signalizace, antivirové odpovědi, transkripce a dalších pochodů spojených s chromatinem. Procesy, které souvisejí s chromatinem, Daxx ovlivňuje pomocí své interakce s DNA-metyltrans- ferázou-1, histondeacetylázami a s ATPázou remodelující chromatin ATRX. V kom- plexu s ní Daxx působí jakožto histonový chaperon pro histon-3.3, důležitý pro udržo- vání konstitutivního heterochromatinu například v oblasti centromer a telomer. Hlavním cílem této dizertační práce byla hlubší analýza buněčných funkcí proteinu Daxx za pomoci identifikace a funkční charakterizace nových proteinů, které s ním in- teragují. K jejich vyhledání byl použit kvasinkový dvojhybridní systém a výsledkem byla identifikace několika nových interagujících proteinů, převážně jaderných a spoje- ných zejména s regulací chromatinu. Detailněji byla analyzována interakce proteinu Daxx s ATPázou remodelující chromatin Brg1. Ta byla potvrzena jak in vitro, tak i v ži- vých buňkách, kde spolu oba proteiny nejvíce asociovaly v komplexech s vyšší relativní molekulovou hmotností. Tyto předpokládané remodelační komplexy obsahovaly vedle Brg1 i další s ním asociované faktory (BAF)....
|
|
|
Posttranslační modifikace adaptorového proteinu DAXX v buněčné odpovědi na genotoxický stres
Bražina, Jan ; Anděra, Ladislav (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent) ; Vodička, Pavel (oponent)
Zachování kontinuity chromozomů a úplné genetické informace v lidských buňkách je rozhodující pro přežití buňky resp. celého organismu a zabraňuje konverzi normálních diploidních buněk v buňky s nestabilním genomem. Buněčná DNA je však vystavována endogennímu i exogennímu stresu, který může vést k poškození její struktury. Během evoluce se ve vyšších eukaryotech vyvinulo několik molekulárních mechanismů, které tato poškození detekují a opravují, a zajišťují tak v buňkách chromosomovou stabilitu. Tato odpověď se nazývá buněčná odpověď na poškození DNA (DDR). Jedním z nejzávažnějších druhů poškození DNA jsou tzv. dvojřetězcové zlomy (DSB), kdy dojde v těsné blízkosti k přerušení kovalentní vazby mezi cukrem a fosfátem. DSB spouští vlnu posttranslačních modifikací, které regulují proteinové interakce, jadernou lokalizaci a katalytickou aktivitu desítek až stovek proteinů. Tyto modifikace zahrnují acetylace, metylace, SUMOylace, ubikvitinylace a zejména pak fosforylace. Mezi nejvýznamnější kinázy účastnící se DDR jsou kinázy ATM, ATR a DNA-PK, jež jsou aktivovány bezprostředně po detekci poškozeného místa. DAXX (death-associated protein 6) je adaptorový, převážně jaderný protein, který se se v buňkách účastní sbalování histonové varianty H3.3, remodelace chromatinu, modulace genové exprese či...
|
|
|
Role proteinu cFLIP/CFLAR v aktivaci a regulaci buněčné smrti
Ksandrová, Marie ; Anděra, Ladislav (vedoucí práce) ; Macůrková, Marie (oponent)
Programovaná buněčná smrt je přirozený mechanizmus, který jak během embryogenese, tak i homeostáze organizmu slouží k odstranění poškozených, nepotřebných nebo nebezpečných buněk. Jedná se o nevratný proces, který musí být striktně regulován. Defekty v regulaci buněčné smrti vedou k závažným onemocněním. Také z těchto důvodů jsou mechanizmy rozhodující mezi přežíváním a smrtí buněk předmětem intenzivního výzkumu. Jedním z proteinů podílejících se na regulaci programované buněčné smrti je c- FLIP. Tento regulátor se v lidském organizmu nachází ve třech izoformách (dlouhá izoforma c-FLIPL a dvě kratší varianty c-FLIPS a c-FLIPR) a majoritním interagujícím proteinem je prokaspáza 8. O důsledku jejich funkční interakce (inhibice či aktivace autoproteolytického štěpení prokaspázy 8) rozhoduje množství proteinu c-FLIP, zastoupení jednotlivých izoforem a extracelulární podněty. Jelikož je c-FLIP důležitou součástí signálních drah různých typů buněčné smrti (apoptózy i regulované nekrózy), jsou jeho expresní a funkční modifikace striktně regulovány mnoha mechanizmy. Zvýšená exprese proteinu c-FLIP je pak spojena s mnohými nádorovými onemocněními a jejich rezistencí vůči používané terapii.
|
|
|
Aktivace iniciačních kaspáz a regulace jejich aktivity
Votavová, Barbora ; Anděra, Ladislav (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Kaspázy jsou jedny z klíčových proteinů podílejících se jak na aktivaci, tak i exekuci apoptózy. Vnější či vnitřní apoptotický signál vede k postupné aktivaci iniciačních a exekučních kaspáz. Aktivace iniciačních kaspáz je zprostředkována jejich procesováním v multiproteinových komplexech a aktivní iniciační kaspázy následně cíleně štěpí a tím i aktivují kaspázy efektorové. Tyto pak štěpí celé spektrum strukturních i funkčních buněčných proteinů, což vede k sebedestrukci buňky a k jejímu rozpadu do apoptotických tělísek. Vzhledem k zásadnímu významu iniciace apoptózy je jak aktivace, tak aktivita iniciačních (ale i efektorových) kaspáz důsledně regulována hned na několika úrovních. Primárně záleží na intenzitě a charakteru přijatého signálu, zda vůbec dojde ke zformování aktivačního kaspázového komplexu. Dále pak koncentrace iontů, nukleotidů a rozličných proteinů (proteiny z rodiny Bcl-2, inhibitory apoptózy (IAPs), heat shock proteiny, aj.) může taktéž výrazně ovlivnit jednotlivé kroky aktivace kaspáz. Samotné kaspázy mohou být posttranskripčně modifikovány (fosforylace, ubiquitinace,…) a tím buď inaktivovány, nebo naopak jejich aktivita může být zvýšena. Všechny tyto procesy tvoří složitou regulační síť, sloužící jak pro účinnou a správně načasovanou aktivaci kaspáz, tak i jako ochrana před nechtěným...
|
host ::
RSS.