|
|
Ponava – potenciál rozvoje území
Holý, Martin ; Adamková, Jana (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Problém - Ponava je území s poměrně rozsáhlými plochami brownfields. Ponava by mělo být území s jasně definovanou strukturou bloků, smíšenými funkcemi, vysokým podílem bydlení a celkovým městským charakterem. Území řešené v této práci bylo vybráno jako nejvhodnější pro vytvoření tzv. iniciačního jádra, tedy jádra startujícího rozvoj celého území. Nejistota z budoucnosti, z toho jaké potřeby budou za 5, 10, 20 let dělají z klasického urbanistického plánování nepřizpůsobivou a nefunkční metodu práce s územím. Řešení - Můj urbanistický koncept se snaží poskytnout dostatek volnosti co se týče využití budov i volných prostranství. Je výhodný zejména proto, že je schopen pojmout více malých investorů, kteří mohou působit nezávisle. Jednotlivé části území mohou fungovat samy o sobě, právě podle aktuální situace a potřeb společnosti. Koncepce spočívá v jedoduchém rozdělení řešeného území pomocí pravidelné pravoúhlé sítě na jednotlivé stejné části a jejich následném zaplňování. Stavění budov probíhá šachovnicově, je tak zajištěno jejich dostatečné oslunění a zárověň snadná prostupnost územím všemi směry. Prostory mezi budovami mají v okrajových částech charakter živých náměstí se silným vlivem přilehlé ulice. Uvnitř území jsou pak tyto meziprostory klidné a slouží především místním obyvatelům.
|
|
| |
|
|
Spektrum psychoterapie z hlediska integrální teorie Kena Wilbera
Rosendorfová, Johana ; Chrz, Vladimír (vedoucí práce) ; Tylš Adámková, Jana (oponent)
V této teoretické práci nejprve představuji vlastní kondenzaci vývoje integrální (strukturálně- hierarchické) teorie vývoje vědomí Kena Wilbera. V druhé části se věnuji srovnání Wilberovy teorie s teorií psychodynamickou, ze které původně sám Wilber vyšel a následně ji opustil. Hlavní figurou porovnání tu bude pojetí transpersonálního vývoje Michaela Washburna, které je zakotveno v neo-jungiánském přístupu. V komparaci se ukazuje, že jedním z hlavních diferenčních znaků transpersonálních teorií je téma pre/trans záměny a umístění U-obratu, potažmo přístup k podstatě procesu regrese ve vývoji osobnosti. Poté se v klíčové části zamýšlím nad možnostmi propojením integrální teorie a psychoterapie a ukazuji, že se jedná o teorii, která umožňuje systematicky uvažovat také o psychických obtížích a psychoterapeutických směrech. Při analýze úrovní vědomí integrální teorie se odhaluje, že přechody mezi jednotlivými úrovněmi jsou místy možné krize self. Psychoterapie tu může nabídnout oporu a provázení, které lze specificky zaměřit na úskalí v daném bodu obratu. KLÍČOVÁ SLOVA integrální teorie, pre/trans záměna, regrese, vývoj vědomí, transpersonální psychologie, psychoterapie
|
|
|
Srovnání využití vybraných apercepčních technik u dětí ve věku 6 až 7 let
Tylš Adámková, Jana ; Soukupová, Tereza (vedoucí práce) ; Sotáková, Hana (oponent) ; Preiss, Marek (oponent)
Disertační práce se věnuje problematice užití apercepčních technik v diagnostice dětí ve věku 6 a 7 let se zaměřením na praxi školního psychologa. Teoretická část se zaměřuje zejména na téma psychologické diagnostiky na poli školní psychologie, úžeji pak na využití apercepčních technik, jejich přínosy a také na jejich kritiku. Druhým těžištěm teoretické části je seznámení s Tematickým apercepčním testem a metodou Roberts-2 a dále pak s vybranými skórovacími systémy. V úvodu praktické části je představena metodologie výzkumu. Třiceti dětem ve věku 6 a 7 let byly předloženy obě diagnostické metody a jejich odpovědi byly skórovány pomocí standardizovaných systémů a následně srovnány jak kvantitativně, tak kvalitativní metodologií. Lze říci, že příběhy evokované tabulemi Roberts-2 jsou vyšší vývojové kvality než příběhy podané na základě tabulí TAT, které jsou pro dotazované děti větší výzvou a vidíme v nich spíše, jak dítě reaguje v zátěži. V práci jsou taktéž popsána specifika administrace těchto metod v dětském věku. Na základě dat od 50 dětí byly vytvořeny pracovní české normy pro děti ve věku 6 a 7 let k metodě Roberts-2 a byly srovnány s originálními americkými normami.
|
|
|
Vedení adaptačního kurzu žáků středních škol třídním učitelem
Palicová, Petra ; Kučerová, Olga (vedoucí práce) ; Adámková, Jana (oponent)
Vedení adaptačního kurzu žáků středních škol třídním učitelem Palicová Petra 2022 ABSTRAKT Diplomová práce se věnuje problematice vedení adaptačních kurzů na středních školách. Hlavním tématem je vedení kurzů samotnými třídními učiteli tak, aby byl kurz přínosem pro kolektiv, komunikaci a celkovou atmosféru výuky. Adaptační kurz je zde chápán jako jeden z prostředků, kterými lze napomoci školní kázni a jeho vhodná forma vedení má pozitivní vliv na výuku. V praktické části je popsán výzkum, jehož cílem byla analýza procesu tvorby a realizace adaptačního programu na středních školách, se zřetelem k roli třídního učitele. Zvolen byl kvantitativní výzkum, metodou sběru dat byl dotazník vlastní konstrukce. Formulovány byly tři hypotézy, k jejichž ověření byl zvolen chí-kvadrát. Výzkumný soubor tvořili třídní učitelé středních škol. Součástí práce je i doporučení pro optimální přístup třídních učitelů k adaptačnímu programu na střední škole.
|
|
|
Student s depresí: perspektiva blízké osoby
Švecová, Helena ; Adámková, Jana (vedoucí práce) ; Kučerová, Olga (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá studenty s depresí a jejich blízkými osobami. Cílem této diplomové práce je zmapovat různé aspekty soužití se studentem trpícím depresí. Využitá je přitom perspektiva blízkých osob, jejichž podpora bývá pro studenty s depresí klíčová. Teoretická část se zabývá vymezením pojmu deprese za využití historické perspektivy a a perspektivy diagnostických manuálů. Dále se věnuje různým aspektům depresivních onemocnění, včetně jejich dopadů na život jedince. Poslední kapitola teoretické části se pak věnuje copingu a copingovým strategiím. Empirická část práce snaží zmapovat různé strategie podpory studenta s depresí, které volí blízké osoby. U deprese, jakožto velmi závažného onemocnění, se také dá předpokládat ovlivnění psychického stavu těchto pečujících blízkých osob. V návaznosti na tento předpoklad se práce rovněž snaží zmapovat copingové strategie, které blízké osoby využívají pro podporu vlastního duševního zdraví. Pro naplnění výzkumných cílů byla zvolena kvalitativní metodologie. K získání dat byla využita metoda polostrukturovaného rozhovoru a následná analýza textu byla provedena za využití otevřeného kódování. Analýza rozhovorů poukázala na subjektivně nejobtížnější aspekty soužití se studentem trpícím depresí, kterými byly vlastní prožívání pocitů bezmoci, a na...
|
|
|
Vliv distanční výuky na psychiku žáků středních škol, se zaměřením na úzkost a depresi
Šimonová, Lucie ; Kučerová, Olga (vedoucí práce) ; Adámková, Jana (oponent)
Tato práce se zabývá vlivem distanční výuky na psychiku žáku středních škol a zaměřuje se na úzkost a depresi. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou, které odpovídají cílům práce. Teoretická část vysvětluje pojmy úzkost a deprese a popisuje jejich příznaky, možné příčiny a způsoby řešení. Také zmiňuje další pojmy, které mají k úzkosti a depresi blízko, avšak neměly by se vzájemně zaměňovat. Práce se dále zabývá obdobím adolescence, adolescenty 21. století a problémem digitalizace. V praktické části byl zvolen kvantitativní výzkum reprezentovaný dotazníkem, který vyplnilo 283 respondentů. Analýza dat ukázala, že distanční výuka vážně postihla psychické zdraví studentů SŠ a měla na ně negativní vliv. Z příznaků deprese působila největší problém špatná nálada, která výrazně postihla 62,4 % respondentů. Dále to byla chuť nic nedělat, pocit žití neplného života, ztráta energie a únava a unavitelnost. Tyto příznaky významně postihly přes 57 % respondentů. Z úzkostných příznaků studenty nejvíce trápily bolesti, které výrazně postihly 53,5 % respondentů. Dále to bylo vyhýbavé chování, anticipační úzkost, nervozita a strach, které významně postihly přes 40 % respondentů. Výzkum také zahrnoval prvky kvalitativní metodologie, které shromáždily výpovědi studentů k tomu, jaké konkrétní...
|
|
|
Využití MMPI-2 v diferenciální diagnostice Aspergerova syndromu a schizofrenie
Adámková, Jana ; Soukupová, Tereza (vedoucí práce) ; Goldmann, Petr (oponent)
Hlavním cílem této práce je identifikovat škály v MMPI-2, které by mohly sloužit jako vodítka pro diferenciální diagnostiku Aspergerova syndromu a schizofrenie. Zkoumány byly dospělé osoby s Aspergerovým syndromem a také dospělé osoby s diagnózou schizofrenie. Ve výzkumu je použita kvantitativní metodologie, konkrétně postup dobývání dat z databází, které umožňuje generovat a přímo ověřovat hypotézy. Ze zkoumání vyplynulo, že jsou klíčové konfigurace výšky T-skórů několika různých škál, především 0Si, Sc1, Sc6, Pa1, Pa2, Psyc, Biz a Obs (u 0Si, Sc1, Pa2 a Obs očekáváme u osob s Aspergerovým syndromem zvýšení a u škál Sc6, Pa1, Psyc a Biz očekáváme, že T-skóry budou průměrné; u osob se schizofrenií zaznamenáváme zvýšení škál Sc6, Pa1, Psyc a Biz). KLÍČOVÁ SLOVA Aspergerův syndrom Schizofrenie Diferenciální diagnostika Dospělost MMPI-2
|
|
|
Psychologické aspekty pozdní diagnostiky u klientů s Aspergerovým syndromem
Adámková, Jana ; Sotáková, Hana (vedoucí práce) ; Rendl, Miroslav (oponent)
Hlavním cílem této bakalářské práce je zmapovat psychologické aspekty pozdní diagnostiky (v pubertě a později) Aspergerova syndromu. K tomuto účelu jsou určena teoretická východiska, v jejichž rámci jsou řešeny dopady identifikace diagnózy na psychiku člověka s důrazem na specifika tohoto procesu u diagnostiky Aspergerova syndromu. Z nich pak autorka vychází při kvalitativní analýze výpovědí lidí, kterým byl Aspergerův syndrom diagnostikován po třicátém roce věku. Dotazovaní hovoří o svém životě před tím, než se o Aspergerově syndromu dozvěděli, jaký vliv na ně měly nové informace, jak se rozhodovali pro podstoupení diagnostiky, čeho se obávali, v co doufali. V závěru jsou shrnuty oblasti, do kterých zasahuje identifikace diagnózy Aspergerova syndromu. KLÍČOVÁ SLOVA Aspergerův syndrom diagnostika dospělý věk psychologické aspekty
|
|
|
Vliv včasné diagnostiky na rodinu dítěte s PAS
Čižmářová, Eliška ; Vítečková, Michaela (vedoucí práce) ; Adámková, Jana (oponent)
Diplomová práce Vliv včasné diagnostiky na rodinu dítěte s PAS má za úkol pojednávat o problematice diagnostiky poruch autistického spektra. Zaměřuje se na rodiny s dítětem s PAS, a snaží se u nich zmapovat dobu před touto diagnózou. Jejím hlavním cílem je odhalit, co předcházelo tomu, než byla u těchto dětí některá z poruch autistického spektra diagnostikována, a co pro tyto rodiny následná diagnóza znamenala. Práce se zaměřuje především na psychické dopady, které celá situace na členy rodiny měla, ale také na celou řadu dalších okolností. Pomocí narativních rozhovorů je od rodičů zjišťováno, kdy se u jejich dítěte začaly projevovat první příznaky a jak se snažili problémy s tímto faktem spojené řešit. Dále je zjišťováno, zda navštěvovali lékaře a pokud ano, tak o jaké odborníky se jednalo a s jakými přístupy a následnými diagnózami se setkali. A v neposlední řadě se práce zajímá také o to, kdo rodinu jako prvním informoval o PAS, kdy došlo k samotné diagnostice a jak se jejich život po diagnóze změnil.
|
host ::
RSS.