|
| |
|
|
Vliv polohy těla na jemnou motoriku
Vránková, Marcela ; Šumníková, Pavlína (oponent) ; Hájková, Vanda (vedoucí práce)
Vymezení problému: Tato práce se věnuje vlivu polohy těla v sedu na kvalitu grafomotorické činnosti u osob s kombinovaným postižením a u osob intaktních (dětí 1. a 2. třídy školní docházky ve školách běžného typu) a vhodnosti využívání korigovaného sedu u těchto jedinců pro prevenci problémů s grafomotorikou. Zdůvodnění: Osoby s kombinovaným postižením a děti na počátku školní docházky mají časté problémy s grafomotorikou. Jednou ze základních podmínek pro grafomotorické činnosti je korigovaný sed, do kterého je nutné tyto osoby při těchto úkonech posadit. Cíl práce: Cílem práce je zjistit, zda má u testovaných osob správné nastavení segmentů těla v sedu vliv na grafomotorický a senzomotorický projev. Dalším cílem práce je poukázat na vhodnost využití korekce sedu při motorických činnostech především u osob s tělesným postižením. Metodologie: Práce byla zpracována jako analyticko - experimentální studie. Testování proběhlo u třech skupin osob po dvaceti členech (osoby s dětskou mozkovou obrnou, osoby s Downovým syndromem a osoby intaktní) ve dvou variantách sedu - v sedu s korekcí na speciálně upravené edukační židli a v sedu bez korekce. Pro porovnání jemné motoriky byly použity kresebné grafomotorické testy a počítačový test Tracking Task.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Problematika čtení u neslyšících
Žbánková, Markéta ; Šumníková, Pavlína (oponent) ; Hádková, Kateřina (vedoucí práce)
"Mnozí rodiče neslyšících dětí v předškolním věku vkládají velké naděje ve výuku čtení. Domnívají se, že jen co se jejich dítě naučí číst, bude po starostech. Bohužel tomu tak není" (Červenková, 1999, s. 7). Tito rodiče se setkávají s jedním z největších problémů, na který narazí naprostá většina všech odborníků pracujících a zejména učících neslyšící děti, kterou je skutečnost, že tyto děti se nemohou učit číst jako děti slyšící, jelikož proces čtení u nich probíhá odlišně. I přesto, že neslyšící děti začínají se čtením dříve než ostatní, přečíst delší slovo nebo jednoduchou větu jim trvá mnohem déle. Přečíst a porozumět delšímu souvětí se může pro neslyšícího stát nedosažitelným cílem. Při výuce čtení často není zohledněn fakt, že čeština je pro neslyšící druhým cizím jazykem a jejich obtíže, i při snaze naučit se číst, ještě narůstají. Protože písmo a psaný text je důležitým pojítkem mezi jedincem a okolním světem, je nutnost naučit neslyšící děti číst velice důležitá nejen pro značné zmírnění komunikačních bariér, které neslyšící v každodenním životě musí překonávat, ale též i pro zvýšení jejich sebevědomí a usnadnění jejich seberealizace v dnešním světě. Ve své závěrečné práci se pokouším zabývat všemi aspekty odlišností ve čtení dětí neslyšících oproti slyšícím, rozebrat nejčastější problémy, které se...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.