|
|
Srovnání komemorací padesátiletého a stoletého výročí: Velikonoční povstání z pohledu kolektivní paměti
Hromádka, Michal ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Cílem této práce je porovnat dvě nejdůležitější komemorace (padesátileté a stoleté výročí) organizované k připomenutí Velikonočního povstání. V první kapitole je představen koncept kolektivní paměti a také interpretace tohoto konceptu od různých autorů. Koncept kolektivní paměti a paměti místa je pro tuto práci klíčový, protože komemorace jsou analyzovány právě pomocí těchto dvou konceptů. V této kapitole jsou také představena výzkumná kritéria, která jsou později použita při srovnávání komemorací. Mezi tyto kategorie patří identita organizátorů, geopolitická situace Irské republiky předcházející komemoracím a budování památníků a míst paměti v souvislosti s Velikonočním povstáním. V následujících dvou kapitolách jsou analyzovány konkrétní komemorace a podle výzkumných kritérií jsou porovnávány vzájemné podobnosti a rozdíly. I když existují určité podobnosti mezi oběma komemoracemi a je jich spousta, jsou tyto komemorace od sebe naprosto odlišné, především kvůli následkům. Komemorace z roku 1966 byly velmi kontroverzní, a to zejména z důvodu projevu, který prezident de Valera přednesl v poslední den oficiálních ceremonií. Komemorace roku 2016 byly všeobecně přijímány jako poklidné, uctivé a smysluplné, i když se jednalo o největší slavnostní událost v irské historii.
|
|
|
The analysis of framing as part of the EU's actorness: Case of Poland's climate politics
Talpasová, Alexandra ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Hlavnou témou tejto práce je aktérstva Európskej únie v klimatickej politike. Koncept aktérstva Európskej únie je v sociálnych vedách veľmi známy už od 70. rokov. Tým, že Európska únia nie je typickým aktérom v medzinárodných vzťahoch predstavovala jej konceptualizácia výzvu. Riešením bolo skúmanie EÚ ako entity svojho druhu, tzv. entity sui generis. Táto práca využíva teoretický model aktérstva Európskej únie vytvorený Petrom Kratochvílom (2013) v knihe The EU as a political actor. The analysis of four dimensions of EU's actorness. Kratochvíl tu rozoberá štyri dimenzie na základe, ktorých je možné merať mieru jej aktérstva. Sú nimi: uznanie, atraktivita, vnútorná legitimita a rámovania. Pre túto prácu je konkrétne použitá dimenzia rámovania, ktorá skúma ako sa Európskej únii darí rámovať debatu v členských štátoch vo svoj prospech. Na to, aby bola EÚ úspešným rámujúcim aktérom musí daný štát 1) považovať Európsku úniu za hlavného aktéra v danej otázke, 2) diskutovať o rovnakých témach ako EÚ a 3) zvažovať rovnaké možnosti ako EÚ. Cieľom tejto práce je analyzovať schopnosť Európskej únie rámovať debatu a klimatickej politike v Poľsku. Poľsko bolo pre analýzu vybrané ako prípadová štúdia pretože sa v klimatických otázkach stavia do čela opozície a je v svojej kritike pomerne hlasná. Výskumnou...
|
|
|
Postoj evropské "Pětky" k první britské přihlášce do Evropského hospodářského společenství
Hrdý, Pavel ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Práce se zabývá obdobím od podání britské přihlášky do Evropského hospodářské společenství až po její zamítnutí francouzským vetem a zaměřuje se na všechny členské státy evropských společenství vyjma Francie. Cílem této práce je zjistit, zda měly státy Evropského hospodářského společenství při vyjednávání britské přihlášky jednotný postoj, do jaké míry se státy ve svých postupech při jednání s Británií shodovaly a zda tyto jejich kroky měly nějaký reálný vliv na danou situaci. Tato práce je přehledová studie, která používá komparativní analýzu. V první části je představeno období 50. let v evropské integraci. Druhá kapitola se zaobírá představením jednotlivých států, jejich zájmů a postoupených kroků. V třetí části dochází k zodpovězení výzkumné otázky a shrnutí zjištěných faktů. Na základě zjištěných údajů dochází tato práce k závěru, že názorová homogenita nebyla všudypřítomná, ale projevovala se pouze v základních otázkách, pod povrchem se názory rozcházely. Některé státy sice vyvíjely snahu k nápravě francouzského veta, ale do důsledku neměly šanci na úspěch, protože došlo k blokaci těchto snah ze strany osoby Konráda Adenauera.
|
|
|
Limity europeizace v Turecku: Možný vztah ekonomické politiky a zahraniční politiky vůči EU
Blažek, Ondřej ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na europeizaci třetích států a limity, které ji omezují. Práce je jednopřípadovou studií, která se zaměřuje na Turecko a europeizaci jeho zahraniční politiky. Jako metoda výzkumu byla zvolena Foreign Policy Analysis. Ta se v tomto textu soustředí na ekonomické vztahy Turecka s EU a dalšími subjekty a hledá možnou souvislost s tvorbou zahraniční politiky státu. Nejprve práce mapuje historický kontext vztahů EU a Turecka, popisuje vládnoucí stranu AKP a analyzuje změny v zahraniční politice. Ekonomické vztahy jsou prezentovány na tureckém exportu a importu a také na zahraničních investicích plynoucích do Turecka i směrem ven. Na počátku své vlády strana AKP investovala hodně úsilí do europeizace země v podobě reforem, což mělo za následek příznivější legislativu a růst zahraničních investic, ale také vzájemného obchodu s EU. V průběhu let nastaly určité výkyvy ve vzájemných ekonomických vztazích, ale ty neměly výraznější vliv na vztahy politické. Stejně tak zhoršení politických vztahů nemělo téměř žádný vliv na vzájemný obchod a investice. EU tedy zůstává i přes různé otřesy ve vzájemných vztazích nejdůležitějším obchodním partnerem Turecka. Pokud by měl nastat výrazný odvrat Turecka od EU, jeho motivy budou plynout nejspíše z vnitropolitického prostředí v podobě ideologie,...
|
|
|
Porušování lidských práv na území Západního břehu a reflexe v Evropské unii
Langrová, Tereza ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Tato práce se zabývá zahraniční politikou Evropské unie vůči Izraeli v kontextu porušování lidských práv na území Západního břehu. Izrael na tomto okupovaném území porušuje několik částí mezinárodního práva, zejména Ženevské konvence. Přestože Evropská unie deklaruje úctu k lidským právům a zavazuje se k jejich šíření, spolupracuje s Izraelem v mnoha různých oblastech. Tato práce využívá pojmy normativní síla od Iana Mannerse a legitimizační síla od Anderse Perssona k analýze, jak Evropská unie reflektuje porušování lidských práv ve vztahu k Izraeli v letech 2005 a 2015.
|
|
|
Lidskoprávní dialog mezi regionálními organizacemi: případová studie EU-ASEAN
Boháčová, Zuzana ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o lidskoprávním dialogu mezi Evropskou unií a Sdružením národů jihovýchodní Asie. Přibližuje tento dialog v kontextu interregionálních vztahů a snaží se odpovědět na otázku, zdali je odlišný koncept členství v těchto regionálních organizacích překážkou ve vzájemném lidskoprávním dialogu. Zatímco pro Evropskou unii jsou hodnoty lidských práv a demokracie nezbytnou podmínkou pro členství v této organizaci a zároveň jsou součástí její identity, ASEAN žádné takové podmínky svým členům neukládá. Rozdíl mezi organizacemi je i v pojetí národní suverenity nebo přístupu k tomu jak své členy socializovat. Na konkrétních příkladech Východního Timoru a Myanmaru tak práce ukazuje rozdílné reakce organizací na porušování lidských práv v těchto zemích. Dále i pomocí rozboru společných dokumentů z ministerských zasedání ASEAN-EU práce rekapituluje průběh lidskoprávního dialogu mezi organizacemi od 90. let do dneška a ukazuje neshody, ke kterým během něj docházelo. V závěru tak práce dochází k názoru, že lidskoprávní dialog ve sledovaném období skutečně výrazně nepostoupil i z důvodu podstatně odlišného konceptu členství v daných organizacích.
|
|
|
Srovnání pohledu Německa, Polska a České republiky na koncept vícerychlostní EU a jeho vývoj do Římského summitu 2017
Ševčíková, Marie ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá konceptem vícerychlostní Evropské unie, jakožto jednou z možných variant budoucí struktury EU. Orientuji se na přístupy Německa, Polska a České republiky k diferencované integraci do EU. Zatímco Německo od počátku prosazovalo vizi jednotného evropského systému, postupně vyvinulo i alternativní přístup případné participace na diferenciaci. Východní státy (především Polsko) se přikláněly k rovnocennému partnerství, a to zejména kvůli strachu z většího prohlubování již tak viditelných rozdílů a odsunutí na periferii. Česká republika se naopak myšlence rozdělení tolik nebránila - euroskeptici uvítali možnost, jak se vymanit z centra evropského dění. Tento koncept však nebyl dotažen, nesetkával se s všeobecným přijetím a čelil neochotě provádět změny. V souvislosti s některými událostmi nedávné doby však dochází k postupnému obratu a možným kontroverzím o obnovení myšlenky dvou- nebo vícerychlostní EU. Německo tak jedná o navázání užší spolupráce s určitými evropskými státy v rámci plného soustředění na zachování funkčnosti Evropské unie. Vývojem debaty o tomto tématu se zabývám až do března roku 2017, kdy se uskutečnil Římský summit, který znamenal kvalitativní změnu v debatě o budoucím směřování Evropské unie.
|
|
|
Autorské právo v Evropské unii: vliv zájmových skupin při tvorbě směrnice o kolektivní správě práv
Slabyhoudek, Václav ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá vlivem zájmových skupin při tvorbě návrhu směrnice o kolektivní správě autorských práv. Těžištěm práce je období mezi roky 2004 až 2012, tedy prelegislativní fáze. Práce pohlíží na problematiku kolektivní správy perspektivou teorie racionální volby doplněnou institucionalismem racionální volby. Hlavní metodou práce je process tracing - testování teorie. Práce na základě této metody z dosavadního akademického výzkumu týkajícího se vlivu zájmových skupin v legislativním procesu v EU odvozuje dílčí hypotézy, jež jsou následně testovány empirickými důkazy. Analyzovány jsou především primární zdroje - dokumenty EU. K doplnění informací byly provedeny čtyři polo-strukturované rozhovory. Cílem práce je následně potvrdit/ vyvrátit hlavní hypotézu: Konkrétním zájmovým skupinám se během prelegislativní fáze podařilo ovlivnit znění návrhu směrnice o kolektivní správě autorských práv.
|
|
|
ESA - A Hindrance for Further Supranationalization?
Farkač, Martin ; Young, Mitchell (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
CHARLES UNIVERSITY FACULTY OF SOCIAL SCIENCES Institute of International Studies Department of European Studies Master's Thesis 2018 Martin Farkač CHARLES UNIVERSITY FACULTY OF SOCIAL SCIENCES Institute of International Studies Department of European Studies ESA - A Hindrance for Further Supranationalization? Master's thesis Author: Martin Farkač Study programme: International Territorial Studies Supervisor: Mitchell Young, M.A., Ph.D. Year of the defence: 2018 Declaration 1. I hereby declare that I have compiled this thesis using the listed literature and resources only. 2. I hereby declare that my thesis has not been used to gain any other academic title. 3. I fully agree to my work being used for study and scientific purposes. In Prague on 5 January 2018 Martin Farkač References FARKAČ, Martin. ESA - A Hindrance for Further Supranationalization?. Praha, 2018. 97 pages. Master's thesis (Mgr.). Charles University, Faculty of Social Sciences, Institute of International Studies. Department of European Studies. Supervisor Mitchell Young, M.A, Ph.D. Length of the thesis: 143 247 characters with spaces; 169 374 characters with spaces if notes and text fields are included Abstract The aim of this masters thesis is to assess the relation between two organizations with competences towards the European space policy...
|
|
|
Neostré hranice pravomocí Evropského společenství
Břicháček, Tomáš ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Rovná, Lenka (oponent)
Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd / Smetanovo nábřeží 6, 110 01 Praha 1 info@fsv.cuni.cz, tel: 222 112 111 www.fsv.cuni.cz Dle čl. 4 Opatření rektora č. 6/2010 o Zpřístupnění elektronické databáze závěrečných prací http://www.cuni.cz/UK-3470.html a čl. 1 Opatření děkana 29/2010 se z časového hlediska závěrečné práce dělí do tří skupin: a. "nové práce", tj. práce odevzdávané k obhajobě počínaje 29. 9. 2010, b. "starší práce", tj. práce odevzdané k obhajobě od 1. 1. 2006 do 28. 9. 2010, c. "práce před rokem 2006", tj. práce odevzdané k obhajobě před 1. 1. 2006. V tomto případě jde o "starší práci" odevzdanou k obhajobě od 1. 1. 2006 do 28. 9. 2010. Omlouváme se, ale dokument není v elektronické verzi k dispozici.
|
host ::
RSS.