|
|
Vztah EU-Turecko v kontextu turecké de-europeizace
Knoflíčková, Lucie ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Turecko a jeho přístupový proces do Evropské unie je napříč mezinárodní rétorikou často a dlouhodobě diskutovaným tématem. Turecko z pozice kandidátské země podstupovalo nutným reformním vývojem nazývaným europeizace, a sice za účelem dosažení institucionálních změn a přijetí evropskými lídry do EU. Nicméně v letech 2011 až 2020 v rámci svých vnitropolitických i zahraničních oblastí vystupuje z proevropské trajektorie. Akademici to označují za tzv. de europeizaci, která v tureckém případě podkopává podmínky, jež zpočátku vedly zemi ke společné politice v souladu se závazky EU. Otázkou však zůstává, jaké pojmy europeizaci" přisuzovány v evropském diskurzu a dávají jí tak význam, vzhledem tomu, že v něm se o ,,de europeizaci" nehovoří. Na základě těchto východisek práce zaměřuje prvé řadě na vymezení europeizačního i de europeizačního procesu, ale zejména pak na objasnění toho, jak se tento proces promítá v diskurzu Komise a vybraných komisařů, a jak mění jejich diskurz o politice rozšíření o Turecko. K diskurzivní analýze jsou vybrány dokumenty Komise a projevy vybraných komisařů, protože jsou klíčovými aktéry politice rozšíření. To poslouží k vykreslení celkového vztahu mezi EU metodologie týče, diplomová práce provádí analýzu založenou na metodě diskurzivní analýzy pomocí diskurzivně historického přístupu,...
|
|
|
The Irish Lisbon Treaty Referendums 2008 and 2009: Which themes were present in the debate?
Powell, Maximilian ; Broad, Matthew (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
The overall aim of this research is to explore the themes debated during both Irish Lisbon Treaty referendums. As the literature will expose, much has been written on the reasons why the result moved so emphatically from a 'no' to a 'yes' vote. We know that the referendums had different results, however, we may have lost sight of the campaigns themselves and the public discussions as independent phenomena. As this thesis will demonstrate, EU integration is not an easy phenomenon to describe, with citizens often feeling no direct interaction with the EU institutions. National politicians and the media, therefore, serve as mediators and have an important role in helping citizens to make sense of European integration. It is therefore worthwhile analysing the key themes that arose during both Irish referendums within the context of Irish political and economic concerns of the time, and investigating how issues of European integration were framed by the 'yes' and 'no' campaigns and reflected in the broadsheet media to achieve cut through to Irish citizens. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
| |
|
|
Vývojová křivka kondicionality politiky rozšiřování EU - role principu "dobrého sousedství" v případě hraničních sporů
Lipská, Jana ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
DP JANA LIPSKÁ Abstrakt Diplomová práce zkoumá politiku dobrého sousedství (princip good neighborhood) jako jednu z podmínek pro vstup (balkánských) zemí do EU. Jelikož se jedná o neukotvený koncept, měla by se práce věnovat jeho vývoji a možnosti vymáhání coby kondicionality. Právě jeho vymahatelnosti alespoň částečně dosáhla EU po rozšíření o Chorvatsko v roce 2013, respektive úpravou kondicionality v roce 2018, kdy se stalo podmínkou přijetí nového státu vyřešení jeho bilaterálních sporů. Práce objasňuje tuto změnu kondicionality a co k ní představitele EU vedlo. EU rovněž změnila svoji roli v těchto sporech. Z pozice aktivního mediátora se dostala do pasivní pozice, ze které především apeluje na zúčastněné strany sporu, aby jej řešily. EU tak dává najevo svoji roli coby normativní síly, k čemuž využívá právě kondicionalitu. Základním předpokladem je, že dříve se EU snažila více zasahovat a takové spory řešit, zároveň ale přijímala státy, které je vyřešené neměly. Z toho se Unie poučila a její politika se změnila v menší angažmá, ale větší důraz na vyřešení těchto sporů. Tato práce připomíná základní zlom, který k rozhodnutí unijních představitelů vedl, a tím byl vstup Chorvatska do EU i přes nevyřešený spor se sousedním Slovinskem. Práce vychází z předpokladu, že EU zjistila, že není efektivním...
|
|
|
Aplikace článku 7 Smlouvy o Evropské unii: případy Polska, Maďarska a Rumunska
Sechovcová, Anežka ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Některé členské státy Evropské unie se v současnosti potýkají s krizí právního státu, která se vyznačuje především ohrožením nezávislosti soudnictví, médií nebo svobody slova. Nejkritičtější je situace v Maďarsku a Polsku, kde podle evropských institucí dochází k systematickému porušování této hodnoty. Mezi členské země potýkající se s krizí právního státu patří ale také Rumunsko, a to zejména kvůli ohrožení nezávislosti soudnictví a omezení protikorupčních opatření. Vzhledem k tomu, že je hodnota právního státu zakotvena v článku 2 Smlouvy o Evropské unii, je její porušování důvodem k sankcím. Evropská unie disponuje řadou nástrojů, díky kterým může tyto státy sankcionovat a současně také chránit evropské hodnoty. Mezi ten nejdůležitější patří mechanismus článku 7 Smlouvy o Evropské unii, kvůli kterému může daný členský stát přijít o hlasovací práva v Radě Evropské unie. Diplomová práce díky metodě process tracing sleduje kroky evropských institucí k aplikaci tohoto mechanismu v případech Polska, Maďarska a Rumunska. Cílem práce je stanovit, zda mezi jednotlivými případy existuje provázanost, nebo dominují spíše odlišnosti. Na základě provedené komparace lze konstatovat, že v jednotlivých případech se objevují podstatné rozdíly.
|
|
|
Hnutí za občanská práva v Severním Irsku a jeho zobrazení v místním dobovém tisku
Brčáková, Anna ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá mediálním obrazem severoirského hnutí za občanská práva v místním dobovém tisku. Skrze metodu kvalitativní obsahové analýzy a s využitím konceptu rámování jsou v práci zkoumány články reagující na pět vybraných klíčových událostí hnutí v průběhu let 1968 až 1969. Konkrétně jsou jimi Caledonský protest, první pochod za občanská práva, pochod za práva v Derry/Londonderry, ohlášení reformního pětibodového plánu a pochod Lidové demokracie. Práce si klade za cíl odhalit rozdíly v mediálním pokrytí daných událostí v periodikách odlišného socio-politického zaměření. Tomu odpovídá výběr tří nejčtenějších severoirských deníků s odlišnou redakční ideologií - tradičně unionistický The News Letter (Belfast Newsletter), nacionalistické The Irish News a liberálně unionistický The Belfast Telegraph. V analýze je zohledňován počet, délka a umístění článků, které napovídá důležitost událostí pro periodika. Hlavní pozornost je však věnována stanovisku novin ke hnutí, a proto je využíván systém kategorií znázorňujících sympatie či antipatie k událostem. Dále jsou v práci definovány rámce používané periodiky k zobrazení událostí. Záměrem práce je tak poukázat na to, jak je skrze užití odlišných rámců a narativů formováno odlišné vnímání reality hnutí.
|
|
|
Integrační politiky Irska mezi lety 2007-2020
Feňová, Marie ; Lukešová, Anna (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Práce se zabývá irskými integračními politikami v letech 2007-2020. V roce 2007 byl založen první klíčový úřad pro integraci, Úřad ministra pro integraci (OMI), který byl předchůdcem dnešního Úřadu pro podporu integrace migrantů (dále jen OPMI). Tento úřad byl klíčový pro vznik strategie Migration Nation, kterou úřad vydal v roce 2008. Proto celé toto období integračních politik lemují dvě doposud jediné vydané irské integrační strategie. Již zmiňovaná strategie Migration Nation a The Migrant Integration Strategy-Blueprint for the Future, vydaná v roce 2017. Irsko v 90. letech především díky hospodářské prosperitě, zaznamenalo obrat z převážně emigrujícího státu ve stát imigrační. Díky stále rostoucímu počtu žadatelů o azyl a počtu přistěhovalců v zemi muselo Irsko začít vytvářet, prohlubovat a zefektivňovat integrační politiky. Práce nejprve vymezuje pojmy související s tématem integrace a přistěhovalectví a v samotné stati práce se již věnuje výše zmiňovaným strategiím. Nejprve je popsáno, jaké cíle si strategie dávaly do budoucna, jaké pokroky již učinily a v poslední kapitola je samotná analýza toho, tak tyto cíle a strategie ve skutečnosti fungovaly. Analýza se zabývá především socio-ekonomickou integrací, která je nejlépe měřitelná.
|
|
|
Vliv Evropské komise na protikorupční zákony v České republice
Obrazová, Barbora ; Havelka, Vít (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Hlavním předmětem této práce je europeizace protikorupčních zákonů v České republice v letech 2009-2014. Konkrétně je zde zkoumán vliv Evropské komise na schválené protikorupční zákony v České republice. Práce se skládá ze dvou hlavních částí, teoretické a výzkumné. V teoretické části jsou pro potřeby výzkumu definovány korupce a protikorupční zákony. Dále teoretická část popisuje europeizaci a protikorupční politiku Evropské komise včetně všech jejích aktérů a nástrojů, kterými Evropská komise disponuje. Výzkumná část je také členěná do dvou částí. První část shrnuje europeizaci všech protikorupčních zákonů přijatých v České republice v období od 16. 9. 2009 do 31. 10. 2014. Druhá část se podrobně zaměřuje na europeizaci zákona o veřejných zakázkách. Cílem výzkumu je prokázat, kolik ze schválených protikorupčních zákonů bylo europeizováno a jakým způsobem.
|
|
|
EU a terorismus - vývoj společné politiky 1999-2005. Aktivně nebo reaktivně?
Hulicius, Eduard ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Tato práce má ukázat na příkladu tvorby společné protiteroristické politiky Evropské unie způsob prorůstání nadnárodního prvku integrace do výsad mezinárodních smluv. Práce má pokrývat období od roku 1999. kdy na summitu Evropské rady v Tampere došlo к prvnímu impulsu vytvořeni společné politiky, do června roku 2004 kdy byl představen Akční plán pro obranu proti terorismu a dále do jara roku 2005 kdy má dojít к jeho zhodnocení. Zvláštní pozornost bude věnována dvojité akceleraci ve vývoji po 11. září 2001 a 11. březnu 2004. Boj proti terorismu se stává hlavní zahraničně-politickou doktrínou západního světa pro počátek 21. století. Je důležité vědět, jak se vývoj na východní straně severního Atlantiku odlišuje od vývoje v USA. Proto bude také součástí práce srovnání reaktivní politiky Evropských států a EU s proaktivni politikou USA a nastíněn možný budoucí vývoj. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.