|
|
Dialectical elements in Czech acted cinema of the 30's and 40's
Farkaš, Petr ; Klimeš, Ivan (advisor) ; Svatoňová, Kateřina (referee)
Title: Dialectal elements in Czech acted cinema of the 30s and 40s Author: Petr Farkaš Department: Film Studies Department Supervisor: Doc. PhDr. Ivan Klimeš Abstract: The subject of this diploma thesis is a reflection on the possible uses of spoken language in films aimed at dialect as one of the substandard forms of Czech national language. In particular, the thesis focuses on the use of Moravian dialectal elements in the language of the film characters in Czech acted cinema made in the 1930s and 1940s. It evaluates the Moravian applied dialect from the phonetic and lexical point of view and analyses its function. The aim of the thesis is an evaluation and generalization of the possible uses of dialectal elements in cinematographic work. Keywords: folklore, dialect, artwork language, stylization of spoken language, spoken language in films.
|
|
|
Dramaturgy of death: Czech film 1993-2003
Kačerovská, Kateřina ; Klimeš, Ivan (advisor) ; Přádná, Stanislava (referee)
Je-li téma této diplomové práce definováno korelací mezi fenoménem smrti a prvním desetiletím samostatné české kinematografie, není to proto, že by filmy daného období představovaly obzvlášť vhodné východisko k obecným úvahám o smrti. Vždyť pokud si tyto filmy představíme v souvislosti s klíčovými díly československé kinematografie, zejména šedesátých let, typu OBCHOD NA KORZE (1965), DÉMANTY NOCI ( 1966), KOČÁR DO VÍDNĚ ( 1966), OSTŘE SLEDOVANÉ VLAKY ( 1966), MARKETA LAZAROVÁ (1967), VŠICHNI DOBŘÍ RODÁCI (1968) nebo ZBÉHOVÉ A POUTNÍCI ( 1968), ve kterých se motiv smrti projevuje velmi intenzívním způsobem, sotva v nich nalezneme obrazy srovnatelného významu a působivosti. Dokonce se přinejmenším na první pohled zdá, že se v českých filmech v tomto období smrt snad ani v podstatnější míře nevyskytuje, to je ale již jen zdánlivě pravdivý dojem. Při bližším pohledu se ukazuje, že smrt je zde naopak téměř všudypřítomná, nalezneme jen málo filmů, ve kterých by se vůbec neobjevila. Podle očekávání mezi nimi sice naprosto převažují tzv. komerční komedie z produkce Jaroslava Soukupa, Víta Olmera a dalších, což platí zejména pro období devadesátých let, po roce 2000 však nalezneme i několik filmů s poněkud vyššími ambicemi, které motiv smrti prakticky neobsahují, jako POČETÍ MÉHO MLADŠÍHO BRATRA (2000), LÁSKA SHORA...
|
|
|
The film and the railways. Films which take place in the train
Ruta, Tomáš ; Hanáková, Petra (advisor) ; Klimeš, Ivan (referee)
Film i vlak jsou symboly moderní doby, rychlosti, osudovosti a pomíjivosti. Tématem této diplomové práce jsou filmy, které se odehrávají ve vlaku. Nikoli filmy, v nichž hraje železnice jakoukoliv roli. Soustředím se především na jízdu vlakem a její filmové zobrazování. Tento typ syžetu je oblíbený v literatuře i v celých dějinách filmu, protože jízda vlakem zaručuje, že se něco bude dít, i když se zdánlivě nebude dít nic. Základní premisa všech uměleckých děl odehrávajících se ve vlaku je, že cesta vlakem znamená změnu. Práce je rozdělena do dvou částí: teoretické, ve které se zaměřuji na vybudování a popis vztahu mezi železnicí a kinematografií, vztahu, který je založen na modernistických základech rychlosti a mobility, a analytické, ve které jsem si vybral modelové příklady filmu, které zastupují určité varianty filmového zpracování jízdy ve vlaku. Jsou to: Frigo na mašině (The General; Buster Keaton a Clyde Bruckman, 1926), Na sever severozápadní linkou (North by Northwest; Alfréd Hitchcock, 1959), Jeden večer, jeden vlak (Un soir, un train; André Delvaux, 1968), Evropa (Europa; Larse von Trier, 1991) a Kalamita (Věra Chytilová, 1982). Nepracuji s předem přesně daným korpusem filmových děl, ani se teritoriálně neomezuji na konkrétní národní kinematografii. To, co vytvářím, je určitá typologie možností,...
|
|
|
The Valley of the Bees. Analysis of a historical film. The historical film and the making of historical cognizance. Historical film in teaching history
Balík, Ondřej ; Beneš, Zdeněk (advisor) ; Klimeš, Ivan (referee)
I have always considered the enormously powerful and influencial film art to be an interesting topic for various reflections. The obvious difference between written literature, which works with the imagination of a reader, and the illusion-based film, makes us ask what information a viewer gets from a film, and what implications it bears. In order to get an answer to this question, I decided to choose a film and to analyse it. The historical feature film Údolí včel (The Valley oj the Bees) is an outstanding work of art of the famous Czech film director František Vláčil and the screen writer Vladimír K6mer, who made this film in 1967. The story is set in an the thirteenth century. A young son of a Czech thane Ondřej is sent to a monastic knight order. He meets a friend there - Armin von Heide - a hard and a somewhat fanatic knight. Ondřej runs away from the monastery, chased by Armin. At home, he takes care of Vlkov, an estate he inherited from his father. He falls in love with his stepmother and they decide to get married. But on the day oftheir wedding, Armin, who finally found Ondřej, decides to kill Ondřej 's young wife. In his despair, Ondřej lets his dog s kill Armin and then leaves home to retum to the monastery.
|
|
|
Film Industry and the Federalization of Czechoslovakia
Fořt, Ferdinand ; Klimeš, Ivan (advisor) ; Czesany Dvořáková, Tereza (referee)
The main aim of this bachelor's thesis is to explore and describe changes in Czechoslovak film industry resulting from federalization of Czechoslovakia, which was implemented by Constitutional Act no. 143/1968 Col. On Czechoslovak Federation, effective from 1st January 1969. In its first part the thesis deals with general political atmosphere of fault year 1968 and with particular steps, which had led to the federalization. The second and the most essential section explores the process of separation of film industry on federal principles. The author takes into account legal acts, which implemented this separation and economical side of the separation as well as proposed measures, which were not put into practice and also partial matters connected with federalization such as level of integration of film distribution and foreign affairs. The third part focuses on federal division of Union of Czechoslovak Film and Television Artists, which was however shortly after cancelled by the new political power that had risen after occupation in August 1968. The last section presents brief excursion into the situation and organization changes (not only) in cinematography at the outset of so-called normalization.
|
|
|
Towards the war film fiction
Martinek, Přemysl ; Klimeš, Ivan (advisor) ; Hanáková, Petra (referee)
Při zkoumání žánru fikčního válečného filmu se leckdy dostaneme do pasti osobních vášní. Válku jsme nikdy nezažili, máme o ní často jen letmou představu, která vychází ze spousty různých druhů informací, které jsme o ní získali. To, jakým způsobem je zobrazována, možná vůbec neovlivní to, jak bychom se v ní zachovali my. Možná že fikční válečný film je jen takovou hrou, takovým uzavřeným světem hrdinů, kteří umírají, zabíjejí, znásilňují, vzpomínají na manželky, pijí v důstojnických klubech, tančí s děvčaty, poslouchají rozkazy, bloudí po lese a třeba se topí v moři. Válka jako mohutný, nezvratný a mimořádně dynamický proces, který naprosto rozruší struktury ve společnosti, se prostě ve všech svých aspektech zachytit nedá a je tedy jen na nás, jak budeme který film vnímat. Když jsem mluvil o tématu své práce s různými lidmi, většinu z nich vlastně tento žánr nebaví a nemají k němu žádný vztah. V době války se však rapidně zvyšuje počet lidí, kteří si k žánru vztah "najdou". Podobně se tomu děje i v dobách blížící se války. Umění je sice vždy uzavřené do sebe, ale právě v krizových dobách má poměrně zásadní roli komunikátora mezi jakýmsi kolektivním celkem (státem, armádou, národem) a jednotlivcem. To platí především u filmu. Umění tak v demokratických zemích s vyspělými tradicemi odkazuje své diváky k...
|
|
|
The problem of the Sudet Germans in the feature film1945-1969
Sedmidubský, Jan ; Kopaněva, Galina (advisor) ; Klimeš, Ivan (referee)
Jedním z osvědčených obratů týkající se staletého česko-německého sousedství je výraz "stýkání a potýkání". Ono "stýkání a potýkání", tj. výraz, který se často používá, když se hovoří o soužití Čechů s Němci v pohraničí, představovalo v mírových dobách praktické rovině především soupeření. Každý tlak ovšem budí protitlak, a jestliže jsou oba působí v přijatelné a přibližně rovnoměřné míře, může vzniknout i cosi užitečného. Dobře se to dá ilustrovat na tak typickém krajinotvorném prvku, jakým jsou rozhledny. I když většinu pohraničních rozhleden postavili Němci, přece i v této oblasti měli Češi na přelomu 19. a 20. století ambice se Němcům rovnat, aktivita českých a německých horských spolků byla imponující a smyslem bylo mimo jiné jistě i trumfnout druhou národnost výkonem hodným ocenění. Obecně tuto touhu vyniknout při poměřování sil mezi oběma národnostmi charakterizoval jeden z Čechů - pamětníků, který válku prožil v Liberci, takto: "My jsme byli svým způsobem zažraní národovci. S Němci jsme po celý život vlastně bojovali, ale nenávist nebo nepřátelství v tom nebylo. Spíš soutěžení. Řekl bych, že nám, Čechům v pohraničí, to vlastně prospívalo, protože nás to udržovalo ve střehu. My jsme pořád chtěli být o krok před Němci. Když tady potom Němci nebyli, zaostali jsme, začali žárlit jeden na druhého a...
|
|
|
Everyone's heroine. Filmic representation of Jean d'Arc
Moravcová, Tereza ; Hanáková, Petra (advisor) ; Klimeš, Ivan (referee)
Tato diplomová práce je základním úvodem do problematiky filmové reprezentace Jany z Arku. Pokusila jsem se ji reflektovat v širším dějinném i teoreticko-filmologickém kontextu. Z nedostatku prostoru jsem ve své práci opomenula velmi důležitou a zajímavou otázku, proč si režiséři vybrali zrovna postavu Jany z Arku, rovněž jsem se nevěnovala osobě Karla VII., která tvoří jakýsi pandán k Janině figuře. To vše je otázkou budoucího výzkumu, stejně jako zvážení dalších možností i případných limitů mnou navrhované metody, která se věnovala elipsám v rámci narativního příběhu, ovšem nezabývala se spojením těchto výpustek, což je nesmírně podstatný krok k prohloubení této metody. Mým cílem nebylo podat ucelený obraz o Janě z Arku ve filmu, ale seznámit čtenáře s bohatou filmografií o této postavě a navrhnout metodu, jak je možné na historické filmy pohlížet. Snad se mi alespoň do jisté míry podařilo vykreslit Janin obraz a její reprezentaci na filmovém plátně v její mnohavrstevnosti, neboť právě v neuchopitelnosti této figury spatřuji její největší kouzlo - a snad právě proto mě stále "případ Jana z Arku" zajímá, vzrušuje i provokuje. 105
|
|
|
"Normalization" view on the cinema: Jan Kliment and "Rudé právo" 1971-1973
Škopková, Andrea ; Klimeš, Ivan (advisor) ; Bednařík, Petr (referee)
This study is based on reviewing Jan Kliment's journalism in the context of wide social, cultural and political conditions of the so-called Normalization in Czechoslovakia. Jan Kliment was an exponent of the communist regime journalism, specialized on cultural events. The sample of his articles published in the Rude Pravo newspapers between years 1971 and 1973 illustrates the time-influenced (or biased) approach to reviewing both Czechoslovakian and foreign motion pictures. The study is trying to summarize and to describe the film criticism lineament under the ideological power of the Communist Party in the times of Normalization, actually in the beginning seventies. The text includes (apart from the presentation of Kliment's movie pictures reviews) a brief introduction to the history of the Czechoslovakian leftist film criticism, general facts about the Czechoslovakian media landscape in the era of the so-called Prague Spring and the subsequent Normalization and information about Kliment's career.
|
|
|
Josef Střecha, director of photography (3.11.1907, 29.3.1985)
Novotná, Magdaléna ; Klimeš, Ivan (advisor) ; Přádná, Stanislava (referee)
This submitted bachelor thesis deals with the life, work and activities of the director of photography Josef Střecha. He was the author with a broad remarkable creative range, however, the film historiography have not researched his work up to now. Josef Střecha was creating in the years 1929 - 1971. In his career he made more than 60 feature films. During the World War II he also worked in Germany for the companies Bavariafilm and UFA under the pseudonym Strecher. The aim of my bachelor thesis is to introduce this active director of photography and his work and to follow the wider evolution of the artistic-technical profession of a director of photography. The important part of the thesis is the heritage arrangement of Josef Střecha and the creation of his personal fund, which can be seen in the attachment.
|
guest ::
RSS feed.