|
Lidské chování a ekonomické krize
Šťastný, Jan ; Sirůček, Pavel (vedoucí práce) ; Breňová, Lubomíra (oponent)
Práce pojednává o dvou nejdelších ekonomických krizích posledních osmdesáti let a způsobu, jakým byly ovlivněny lidským chováním. Je možné, že některé podvědomé aspekty lidského chování zapříčinili příchod Velké hospodářské krize nebo Hypoteční krize? Některé skutky pod vlivem lidské důvěry nebo příběhů šířených mezi lidmi znatelně ovlivňují hospodářský cyklus. Nezanedbatelná je síla médií a jejich odborníků, kteří nám radí, jak investovat. Je to však správně?
|
|
Funkční posuny formy na -ria v současné portugalštině
Rundová, Dana ; Hricsina, Jan (oponent) ; Jindrová, Jaroslava (vedoucí práce)
Ta to diplomová pr á ce , na zv aná "Funk čn í posun y f ormy na - r ia v sou ča sné por t ugal š t ině " , j e v ěnov ána komple xnímu předs ta vení s love sného pa r adi gma tu t zv. " formy na -r i a " ( v t r adi čním poj e t í "kondi c ioná l " č i " futurum pré té r i ta " ) v e v ropské a bra z i l ské va r i antě souč a sného por tuga l ského j a zyka . Prá ce ne jpr v e č tená ř i předs t avuj e konc ept y ča su a moda l i t y j a kož to pr inc ipů, j e ž j sou pods ta tou ut vá ř ení modot empor á lní ch s y s témů ž i v ých j a zyků. Ná s ledně se j i ž prá ce věnuj e s t rukturovanos t i modotemporá lního s ys tému souča sné por tuga l š t iny, do j ehož rámc e za sa zuj e samu s love snou formu na - r i a . V soul adu se s t ruktur a l i s t i ckým př í s tupem j sou t emporá lní a modá lní funkce formy na - r i a v yme zovány na z á kladě j im př idě lených di s t inkt ivní ch r ysů. Dá le prá ce předs ta vuj e a l t e rna t i vní s love sná pa radi gma t a , j e ž mohou formu na - r i a v různý ch konte x te ch za s tupova t , ovšem př i j i s t é modi f i ka c i původního v ý znamu. V pra kt i cké čá s t i , za lož ené na e xc e rpc i j a zykového ma t e r i á lu v korpus e ch žurna l i s t i ckých te xtů Ce temPúbl i co a CHAVE, j sou v yhodnocovány př í klady konkré tní ch v ý sky tů,...
|
|
Měření složitosti daňového systému pomocí studie Doing Business
Ulman, Martin ; Klazar, Stanislav (vedoucí práce) ; Blažek, Petr (oponent)
Ze studie Světové banky a PricewaterhouseCoopers za rok 2006 - 2011, pod názvem Paying taxes, mimo jiné vyplývá skutečnost, že Česká Republika (ČR) je stále od vzniku studie považována, jak za zemi s časově nejnáročnějším a nejnákladnějším daňovým systémem v Evropské unii, tak za jednu ze zemí, která dokázala časovou náročnost svého systému snížit nejvíce. Dle poslední studie podniky stráví 557 h ročně, aby vyhověli všem daňovým povinnostem, které jim ukládá zákon, což řadí ČR na 167. příčku ze 183 sledovaných zemí. Předkládaná bakalářská práce se snaží analyzovat skutečnost, proč tomu tak je, jestli není náhodou chyba v použité metodologii. První část práce je věnována daňové teorii, druhá část je zaměřená na popsání a vysvětlení dvou nejznámějších modelů, které se při měření administrativní zátěže podnikatelů v oblasti daní používají a poslední část je proložená analýzou a komparací dosažených výsledků ČR se Slovenskem, které se jeví jako nejvhodnější s ohledem na společný historický vývoj, podobný daňový systém a zákonodárství. V závěru práce se dozvíme, že za špatnými výsledky ČR z pohledu mezinárodního srovnání stojí především příliš obecná metodika tzv. místní společnosti, která byla vyvinuta Světovou bankou.
|
|
Zvláštnosti ošetřovatelské péče u pacientů po plastické operaci s volným lalokem dolní nebo horní končetiny
DVOŘÁKOVÁ, Jindřiška
Bakalářská práce je zaměřena na ošetřovatelskou péči o pacienta po plastické operaci s volným lalokem dolní nebo horní končetiny. Volný lalok, neboli kožně svalový přenos, se využívá při plastických operacích po devastujících a dilacerujících úrazech zvláště končetin. Někdy je použit také při léčbě nekróz, osteomyelitid a onkologických defektů. Tyto výkony se provádí na specializovaných pracovištích pod vedením plastických chirurgů. Ošetřovatelská péče o pacienty s volným lalokem vyžaduje vědomosti a dovednosti sestry, protože má svá pravidla a specifika. V teoretické části bakalářské práce jsme se soustředili na zmapování všech zvláštností, které ošetřovatelská péče o pacienta s volným lalokem má. Oproti tomu ve výzkumné části nás zajímalo, zda všeobecné sestry mají vědomosti a dovednosti v poskytování ošetřovatelské péče takovému pacientovi. Tato práce měla dva cíle. Prvním z nich bylo zjistit specifika ošetřovatelské péče u pacientů po plastické operaci s volným lalokem dolní nebo horní končetiny. Druhým cílem bylo zjistit, zda pacienty informuje o léčebném režimu spíše lékař než všeobecná sestra. K splnění obou cílů byly stanoveny čtyři hypotézy, všeobecná sestra má vědomosti v ošetřovatelské péči o pacienta po plastické operaci s volným lalokem dolní nebo horní končetiny, všeobecná sestra má dovednosti v ošetřovatelské péči o pacienta po plastické operaci s volným lalokem dolní nebo horní končetiny, všeobecná sestra se soustřeďuje v ošetřovatelské péči na bio-psycho-sociální potřeby pacienta po plastické operaci s volným lalokem dolní nebo horní končetiny a poslední o léčebném režimu před a po operaci informuje více lékař než všeobecná sestra. Všechny tyto hypotézy jsme potvrdili na základě vyhodnocení kvantitativního šetření pomocí dotazníku určeného sestrám a kvalitativní metodou sběru dat zúčastněným skrytým pozorováním sester při poskytování ošetřovatelské péče. Bakalářská práce byla využita pro vytvoření ošetřovatelského manuálu péče o pacienty po plastické operaci s volným lalokem dolní nebo horní končetiny. Dále by mohla napomáhat při výuce všeobecných sester a rozšířit řady dostupných zdrojů o problematice volného laloku.
|
|
Péče o dutinu ústní nemocného během hospitalizace v nemocnici
CINCIALOVÁ, Kateřina
Pod pojmem hygiena dutiny ústní (orální hygiena) je myšleno soubor opatření, která mají zamezit vzniku onemocnění parodontu a tvrdých zubních tkání a jeho další progresi. Přesto patří tyto onemocnění mezi nejběžnější a nejrozšířenější lidské nemoci, kterým ovšem lze předejít vhodnou péčí a správným výběrem pomůcek. Mezi nejčastější tyto onemocnění se řadí zubní kaz, záněty dásní, zvýšená tvorba zubního kamene. Každý z nás by měl hygienu dutiny ústní provádět denně, dle svých návyků. A správným výběrem pomůcek předcházet vzniku nežádoucích onemocnění. V nemocničním zařízení během hospitalizace pacienta často dochází ke změnám frekvence a návyků v souvislosti s onemocněním. U nemocných s poruchou soběstačnosti z jakéhokoliv důvodu by se měla o péči o dutinu ústní postarat sestra. Sestra by si také měla zjistit, jaké má pacient návyky a zda-li používá nějaké speciální pomůcky a měla by péči, na kterou je pacient zvyklý, zajistit. Prioritou každé sestry by mělo být poskytovaní kvalitní ošetřovatelské péče, se kterou by byli pacienti spokojeni, a byly by saturovány jejich potřeby. V bakalářské práci byly stanoveny čtyři cíle. Prvním cílem bylo zjistit názory pacientů na péči o dutinu ústní při hospitalizaci v nemocnici. Druhým cílem bylo zjistit, jaké možnosti v péči o dutinu ústní pacientovi poskytuje dané oddělení. Porovnat názory soběstačných a nesoběstačných pacientů, bylo třetím cílem. Čtvrtým cílem bylo zjistit úlohu sestry v péči o dutinu ústní u soběstačných a nesoběstačných pacientů. Na základě výsledků jsme si potvrdily hypotézu č. 1, ve které jsme předpokládaly, že pacienti pociťují změnu v péči o dutinu ústní během hospitalizace v nemocnici. Můžeme konstatovat, že také hypotéza č. 2 byla potvrzena a to, že pacienti mají nedostatečné možnosti v péči o dutinu ústní během hospitalizace v nemocnici. Také byla potvrzena hypotéza č. 3, že sestry znají možnosti péče a prostředky o péči o dutinu ústní a hypotéza č. 4, že sestry nezjišťují návyky týkající se péče o dutinu ústní. Výzkumná část bakalářské práce byla zpracována pomocí rozdaných dotazníků a strukturovaného rozhovoru. Výzkumnými vzorky byly sestry a pacienti na daných odděleních (neurologickém, interním, chirurgickém a ortopedickém) Nemocnice České Budějovice a.s. a Nemocnice Tábor a.s. Výsledky tohoto výzkumu bychom mohli použít jako zpětnou vazbu pro managament nemocnice k využití na zlepšení hygienické péče o dutinu ústní. Je nutné zajistit opatření ke zlepšení v této oblasti. Sestry by se měly aktivněji zjišťovat návyky a pomůcky, které pacienti používají k péči o dutinu ústní. Také je důležité, aby sestry aktivně nabízely pomoc pacientům, kteří ji potřebují a snažily se zajistit takovou péči, na jakou jsou zvyklí. Největší odměnou pro sestry by měla být především spokojenost pacienta.
|
|
Josef Fišer (život a dílo regionálního historika)
KOSÍKOVÁ, Jarmila
Předložená práce podává portrét Josefa Fišera (1878 {--} 1944), ředitele gymnázia, regionálního historika, kronikáře, kulturního pracovníka a člena řady spolků. Josef Fišer se narodil v Klenčí pod Čerchovem, ale většinu svého života prožil v Moravských Budějovicích, kde stanul v čele nově zřízené české střední školy. Cílem diplomové práce je zachycení života, historického díla a obrazu Josefa Fišera v očích jeho současníků. Práce se snaží také vystihnout roli Fišera jako středoškolského pedagoga. Josef Fišer je pro moravskobudějovický region bezesporu významnou osobností. Až do dnešní doby však o něm nevyšla žádná monografie. Stěžejní roli měly proto při vytváření této diplomové práce vedle Fišerovy osobní pozůstalosti uložené v pobočce Státního okresního archivu Třebíč v Moravských Budějovicích, především novinové a časopisecké články nebo studie, které vyšly u příležitosti výročí Fišerova narození či úmrtí. Text je rozdělen do šesti kapitol, které jsou pro přehlednost rozčleněny na podkapitoly. K práci jsou rovněž připojeny textové a obrazové přílohy, které slouží k doplnění celého textu.
|
|
Ekologické důsledky zástavby půd ovlivněné dálnicí D1 v zázemí Prahy
Polická, Petra ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce) ; Bláhová, Štěpánka (oponent)
Zástavba půd v zázemí velkých měst v současnosti probíhá v rozsahu, který nemá v minulosti obdoby, a její rychlost neustále narůstá. Rozvolňováním zástavby a nárůstem komerční výstavby podél významných dopravních tahů mizí pod tunami betonu, asfaltu a dalších umělých materiálů denně hektary úrodné půdy. Negativní dopad ztráty významného přírodního zdroje na životní prostředí a celkovou rovnováhu krajiny je evidentní. Nepropustné povrchy jsou příčinou změn odtokových režimů, narušení výměny látek mezi ekosystémy a ztráty řady významných půdních funkcí. Krajina celkově směřuje k homogenizaci a zvyšuje se její fragmentace. Tato práce upozorňuje na bezohlednou zástavbu kvalitních zemědělských půd v zázemí Prahy v okolí dálnice D1. Dvě třetiny zastavěných půd zde tvoří půdy spadající do prvních dvou tříd ochrany půdy (luvizemě a hnědozemě), které lze podle Zákona o ochraně zemědělského půdního fondu zastavovat jen výjimečně. Současná legislativní opatření jsou viditelně nedostatečná a je třeba přijmout účinná regulativní opatření. Klíčová slova: Suburbanizace, Zástavba půd, Nepropustné povrchy, Půdní funkce
|
|
Buditelský odkaz rusavského pastora Daniela Slobody
Pavelka, Jaroslav ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Kněz, národní buditel, ale také meteorolog a významný botanik. Tento výčet ve stručnosti charakterizuje významnou postavu moravsko-slovenských, zejména pak ale rusavských dějin. Jméno Daniela Slobody, vlastence a vskutku velké osobnosti, není žádnému Rusavjanovi neznámé. Muž, který se zapříčinilo blaho obyvatel této malebné, ryze valašské vesnice, je pevně zaryt v každém, kdo zde bydlí. Kde by se Sloboda nadál, že se jednou octne ve věnci hor někde pod Hostýnem. Byl Slovák a jeho vzdělání jej předurčovalo k národně-buditelským činům na rodném Slovensku. K datu 14.2.1837 byl však povolán do rusavské církve. Snad tenkrát pro něj někam "do Bohem zapomenutého místa". A jaké musely být jeho pocity vobci s dvojím vyznáním, evangelickým a katolickým. Nedůvěra z řady mnoha obyvatel a mnohdy nepochopení jeho činnosti a snah byly v počátcích jeho každodenním chlebem. A přesto zůstal. Proč? Pro malebnou krajinu a pestrou přírodu karpatského masívu, jež mu umožňovaly pokračovat v jeho botanické činnosti? Přirozeně. I to sehrálo svou roli. Ale domnívám se, že Sloboda byl naplněn vyšším smyslem, snad Božím smyslem, který ho vedl tou trnitou cestou, aby nakonec došel k vytčenému cíli. Za svou tvrdou práci, kterou Rusavě přinesl nejen novou školu, kostel a zlepšení životních podmínek v mnoha směrech, ale zejména pak její...
|
|
Vliv množství viscerální tukové tkáně na energetický výdej
Alexandrová, Pavla ; Štich, Vladimír (vedoucí práce)
Obezita představuje závažné chronické metabolické onemocnění, které je charakterizováno zvýšeným podílem tuku na tělesném složení se současným vzestupem tělesné hmotnosti nad normální rozmezí. Obezitu je nutno chápat jako nemoc a současně důležitý rizikový faktor podílející se na vzniku řady dalších onemocnění. Androidní (abdominální, viscerální) obezita charakterizovaná zmnožením viscerálního tuku hraje důležitou roli v etiopatogenezi nepřenosných nemocí hromadného výskytu, které jsou řazeny pod pojem metabolický syndrom - inzulinorezistence, diabetes mellitus 2. typu, arteriální hypertenze, ischemická choroba srdeční, iktus, dna, dyslipidemie, v širším smyslu rovněž hyperurikemie, poruchy hemokoagulace a další. Gynoidní (gluteofemorální) obezita je z hlediska vzniku metabolických komplikací méně riziková.
|
|
Uprchlíci z Chorvatska a Bosny a Hercegoviny a vnitřně přesídlené osoby z Kosova v Srbsku. Integrace do společnosti
Fialová, Kristýna ; Vojtěchovský, Ondřej (oponent) ; Pelikán, Jan (vedoucí práce)
Tato práce popisuje postavení uprchlíků z Chorvatska a Bosny a Hercegoviny a vnitřně přesídlených osob z Kosova žijících v současné době v Srbsku. Soustředí se především na míru jejich integrace do srbské společnosti. Cílem této práce je tedy popsat, nakolik se uprchlíci a vnitřně přesídlené osoby cítí být součástí společnosti, ve které se byli nuceni usídlit. V posledním desetiletí dvacátého století došlo v bývalé Jugoslávii následkem několika válek k mohutnému stěhování celých etnických skupin. To mělo mimo jiné za následek příchod ohromného počtu uprchlíků a vnitřně přesídlených osob do Srbska. V roce 1991 až 1995 přišlo do Srbska přes půl milionu uprchlíků z Chorvatska a Bosny a Hercegoviny. V roce 1999 jako následek bombardování Srbska a s tím spojeným odchodem srbského vojska z Kosova se do Srbska uchýlilo přes dvě stě tisíc takzvaně vnitřně přesídlených osob z Kosova. Přestože počet uprchlíků a přesídlených osob je v Srbsku stále vysoký a jejich postavení se nezlepšuje, srbská veřejnost se tímto tématem příliš nezabývá. V samotném Srbsku se uprchlíkům a přesídleným osobám věnují například srbské nevládní organizace!. Velmi aktivní jsou především organizace, které se sdružují pod hlavičkou Srbské rady pro uprchlíky. Srbská rada pro uprchlíky také realizuje malé vlastní vědecké centrum s knihovnou....
|
host ::
