|
|
Koncept biopolitiky v díle M. Foucaulta s konkrétním zaměřením na bezpečnost v rámci oblasti ČR od roku 1990 Drogy v české společnosti
Štěpánková, Pavla ; Marcelli, Miroslav (vedoucí práce) ; Švantner, Martin (oponent)
Tato diplomová práce nazvaná "Koncept biopolitiky v díle Michela Foucaulta s konkrétním zaměřením na bezpečnost v rámci oblasti ČR od roku 1990" se věnuje tématu biopolitiky v díle Michela Foucaulta. Nejprve se práce zaměřuje na předchozí teze a díla M. Foucaulta, která ovlivnila koncept biopolitiky. Jde především o archeologii vědění, disciplíny a dispozitiv sexuality. Biopolitika je vládní praxe, která se zaměřuje na populaci jako masu. Populace je podle ní ovlivňována okolními vlivy jako životním prostředím, otázkou zdraví, úmrtností atp. Podle Foucaulta se biopolitika zrodila v politickém směru nazvaném liberalismus. Foucaultovy myšleny a teze se týkaly především 19. století, ale téma biopolitiky je aktuální i pro dnešní dobu. Proto se práce zaměřuje na drogovou problematiku v České republice na základě Foucaultovy biopolitiky. Práce nás seznamuje s vývojem drogové scény v České republice po roce 1990, kdy došlo k novému politickému uspořádání. Seznamuje nás s protidrogovou politikou, která v České republice funguje a zároveň s legislativou, která řeší trestní stránku drogové problematiky. Práce se také zabývá přístupy v pomoci drogově závislým. Klíčová slova biopolitika, diskurs, vládní moc, stát, liberalismus, populace, drogy, protidrogová politika
|
|
|
Rozdíly v řešení sporů o námořní teritoria v oblastech s energetickými surovinami
Bančanský, Andrej ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Energetická bezpečnost je významným fenoménem současného světa. Řada nalezišť ropy a zemního plynu se nachází na mořském dně. Přesun těžby do hlubších a od břehu vzdálenějších míst může znovu vyvolávat otázky vlastnictví těchto ložisek. Existují světové regiony, kde tyto spory o vedení hranic námořních teritorií eskalují do podoby řady střetů a incidentů. A jsou jiné oblasti, kde se státy dohodnou a na těžbě kooperují. Cílem této práce je pokusit se určit, které faktory vedou k tomu, že konkrétně v Jihočínském moři vedou neshody o hranice námořních teritorií k eskalaci sporů, ve srovnání s regiony Severního moře a Karibského moře, kde jsou spory řešeny či utlumeny. Tyto faktory jsou představovány šesti proměnnými, které vycházejí ze tří teorií: z realismu, idealismu a konstruktivistické teorie mezinárodních vztahů. První část práce popisuje historický vývoj současného mezinárodního námořního práva týkajícího se teritoriálního rozdělení světových moří. Dále následuje popis tří případových oblastí. V druhé části jsou rozebrány teoretické základy zkoumaných faktorů. V následujícím oddíle jsou tyto faktory/proměnné analyzovány v konkrétních případech a jsou jim přiřazeny hodnoty. Na závěr je z výsledných hodnot proměnných určeno pomocí Millových metod, který faktor může s největší pravděpodobností...
|
|
|
Podobnost a diference Rawlsovy a Habermasovy teorie liberální demokracie
Novák, Marek ; Šimsa, Martin (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Náplní této práce je popis dvou současných normativních konceptů demokracie, které byly vytvořeny Johnem Rawlsem a Jürgenem Habermasem. Cílem této práce je popsat nejdůležitější myšlenky těchto autorů v jejich hlavních dílech, srovnat obě koncepce a vyzdvihnout některé podobnosti a rozdíly. Budu rozebírat jejich vizi pro západní demokratické společnosti i mezinárodní dimenzi těchto dvou přístupů, stejně jako metodologii. Zároveň se budu snažit odpovědět na otázku, do jaké míry mohou být obě teorie považovány za teorie liberální demokracie. Nejdříve se budu věnovat přístupu Johna Rawlse. V Teorii spravedlnosti přišel se zajímavou myšlenkou obnovy společenské smlouvy a ustanovením principů spravedlnosti v originální pozici. Toto dílo může být chápáno jako obhajoba lidských práv. Dále se zaměřím na Politický liberalismus. V Politickém liberalismu se Rawls zabývá zajištěním lidských a občanských práv v moderních pluralitních demokraciích. Přichází zde s konceptem překrývajícího se konsensu. Ten by měl zajistit stabilitu systému. V Právu národů převádí svou teorii na mezinárodní úroveň. Dále se tato práce zabývá Jürgenem Habermasem. Nejprve jsou zmíněna jeho raná díla Strukturální přeměna veřejnosti a Problémy legitimity v pozdním kapitalismu. Poté se zaměřím na Teorii komunikativního jednání, kde se...
|
|
|
Masarykův koncept demokracie
Kuchař, Roman ; Šimsa, Martin (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Předmětem této bakalářské práce je normativní koncept demokracie, s nímž se setkáváme v myšlení Tomáše Garrigua Masaryka, výrazné postavy českých dějin na úrovni společenské (politické) i vědecké. Práce si klade za cíl zachytit co nejvěrněji Masarykovu představu o demokracii, jakožto jistou syntézu morálního a politického názoru (přesvědčení) dotčeného autora. Tento koncept je dokreslen prostřednictvím jeho kritické interpretace osobnostmi navazujícími na tradici českého filosofického humanismu, jakož i zasazením do kontextu vybraných teorií demokracie. Uskutečnění zmíněného cíle povede k ujasnění hodnot, nabízejících odpověď na stále trvající otázku krize moderního člověka. Přestože Masarykovo řešení je silně normativní a v dnešní době již v mnoha ohledech zastaralé, jde o jeden z mála skutečně promyšlených návrhů, které byly v otázce krize moderního člověka předneseny. Tato práce předkládá názor, že Masarykův koncept demokracie je stále inspirativním, nicméně si žádá nutnou aktualizaci na základě historické zkušenosti minulého století.
|
|
|
International Monetary Fund: Trends in the Scope of Activity in 1989-2014
Szabo, Jakub ; Parízek, Michal (vedoucí práce) ; Kučerová, Irah (oponent)
Hlavnou úlohou tejto bakalárskej práce je vyhodnotiť možnosť ideologických zmien v MMF počas rokov 1989 až 2014. Tento cieľ je dosiahnutý preskúmavaním výročných správ publikovaných MMF, s dôrazom na najdôležitejšie nástroje využívané MMF. Témy diskutované v podmienenosti (conditionality) a dohľade (surveillance) MMF sú hlavnými indikátormi možných zmien a reforiem. Na základe existujúcej literatúry a príkladu reformy vo Svetovej Banke boli formulované štyri hypotézy. Tieto hypotézy sú venované monitorovaniu zmenám v vnímaní dôležitosti konceptov slabý štát, silný štát, dobrá správa vecí verejných a fiškálna politika. Najskôr je predstavená súčasná literatúra a definície hlavných konceptov používaných v tejto práci. Potom sú popísané dôležité nástroje MMF. Nasledovne sú opísané získané dáta. Nakoniec sú dáta vyhodnotené. S využitím metód deskriptívnej štatistiky a obsahovej analýzy táto téza dospela k záveru, že nastala významná zmena z dôrazu na slabý štát na dôraz na silný štát. Dobrá správa vecí verejných sa stala významnou témou záujmu MMF. Dôležitosť fiškálnej politiky vo výročných správach však zostala zachovaná.
|
|
|
Ideological Background of the American Revolution
Cuník, Maroš ; Franěk, Jakub (vedoucí práce) ; Kotábová, Věra (oponent)
Bakalárska práca na tému ideologické pozadie americkej revolúcie sa zaoberá ideologickými vplyvmi, ktoré pôsobili na americkú spoločnosť v čase formovania nového štátu. Práca ukazuje charakter americkej revolúcie a rannej republiky, a váhu republikánskych a liberálnych tradícií v tomto období. Špecificky sleduje vplyv liberalizmu Johna Locka na vyhlásenie nezávislosti a charakter americkej spoločnosti. Zaoberá sa aj republikánskymi hodnotami, ktoré otcovia zakladatelia zaviedli do ústav jednotlivých štátov a federálnej ústavy. Analýzou oboch prúdov ukazuje, že pozadie americkej revolúcie obsahovalo ako republikánske, tak liberálne vplyvy, a ich vzájomné pôsobenie formovalo charakter rannej americkej republiky. Lockov vplyv je ilustrovaný nielen v literárnej a faktickej podobe Deklarácie nezávislosti, ale i v realite americkej spoločnosti. Záver ukazuje, že sformovanie Spojených štátov bolo vo svete jedinečné, a vybudovaný systém bol vcelku nový. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Comparison of energy security of the Czech and Slovak republic
Haringová, Ingrida ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Binhack, Petr (oponent)
Hlavným cieľom práce je komparácia energetickej bezpečnosti Českej a Slovenskej republiky. Komparácia je vedená najmä pohľadom na energetický mix a následnú diverzifikáciu zdrojov energetických surovín (uhlie, ropa, zemný plyn, jadrové palivo a obnoviteľné zdroje). Pri skúmaní energetickej bezpečnosti je do úvahy braná aj rovina dlhodobo udržateľného rozvoja a záväzky uskutočnené voči Európskej únii. V skúmaní samotnej energetickej bezpečnosti autor vychádza zo štátnych dokumentov, ako napr. Aktualizace Státní energetické koncepce ČR alebo Návrhu Energetickej politiky SR a zo zahraničných a domácich štatistických dokumentov. Posudzovanie jednotlivých energetických zdrojov zahŕňa ich podiel na energetickom mixe, údaje o ich domácom výskyte ale aj dovoze a aj krátkodobé trendy v ich využívaní. V teoretickej časti autor uchopuje koncept energetickej bezpečnosti v dvoch teoretických konceptoch, realizmu a liberalizmu a následne skúma jeho polysemickú povahu.
|
|
|
Východoafrické společenství a teorie regionální integrace
Krajník, Jan ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Tato práce je případovou studií Východoafrického společenství (EAC), které sdružuje Keňu, Tanzanii, Ugandu, Rwandu a Burundi. Hlavní výzkumnou otázkou je jaké jsou příčiny vzniku EAC. Použitou metodou je metoda shody doplněná o bližší výzkum, který by potvrdil existenci kauzálního vztahu. Tato práce používá tři teoretické koncepty a z nich odvozené hypotézy ohledně vzniku EAC. Konkrétně se jedná o neofunkcionalismus, realismus a liberální teorii mezinárodních vztahů v interpretaci Andrew Moravcsika. Neofunkcionalismus nepodává dobře vysvětlení EAC, protože zde není přítomný silný nadnárodní aktér, jedna z klíčových podmínek neofunkcionalismu, ani se neodehrává proces přelévání. Podobně i realismus neobjasňuje vhodně vznik EAC, přestože jeho vznik předcházely mocenské změny na globální i kontinentální úrovni, pro zúčastněné státy byly v té době mnohem podstatnější bezpečnostní hrozby a politická nestability uvnitř regionu i samotných států. Na tyto aspekty však EAC nenabízelo odpověď, navíc jeho dynamický vývoj neodpovídá požadavku na integraci pouze v oblasti nízké politiky. Nejpřijatelnější vysvětlení tak nabízí liberalismus, který vidí příčiny integrace v korespondujících ekonomických zájmech na rozvoji a boji s chudobou, podpořených společnou historickou zkušeností a sbližujícími kulturními...
|
|
|
Vztah jedince a společnosti v Rawlsově díle
Vlčanová, Kateřina ; Šimsa, Martin (vedoucí práce) ; Novák, Miroslav (oponent)
Hlavním záměrem této práce je zodpovědět primární otázku: Jak se v Rawlsových dílech proměňuje vztah mezi jedincem a společností? Posiluje se, oslabuje, či jinak mění? Autorka se zabývá i dalšími otázkami, především specifiky Rawlsovy teorie a Rawlsova liberalismu a kritikami Rawlse. Autorka se soustředí na dvě významná díla - prvotinu Teorie spravedlnosti a pozdější Politický liberalismus. Aby bylo možné na tyto otázky odpovědět, analyzuje autorka nejprve dílo Teorie spravedlnosti a vztah jedince a společnosti v tomto díle a následně ho zasazuje do kontextu filosofické debaty, která pramení právě z kritik Teorie spravedlnosti a odehrává se mezi liberály a komunitaristy. Autorka zmiňuje i kritiku zástupce libertariánů Roberta Nozicka. Liberálové (Rawls) zastávají názor, že identita člověka předchází společnosti, tudíž obhajují individualistickou představu univerzálního jedince, který má náležitá práva. Na druhou stranu komunitaristé (MacIntyre, Sandel, Taylor, Walzer) obhajují jedince, jehož identita je předem odvozena od společností, k níž jedinec patří. Pro komunitaristy je tedy důležitější usilovat o dobro pospolitosti, v níž lidé žijí, než primárně o dobro každého jednotlivého člověka. Poté autorka analyzuje hlavní myšlenky díla Politický liberalismus a vztah jedince a společnosti v něm...
|
|
|
Tři liberální teorie spravedlnosti
Macháček, Jiří ; Šimsa, Martin (vedoucí práce) ; Váňa, Tomáš (oponent)
Hlavním cílem práce je představení moderní teorie liberální spravedlnosti se zaměřením na její distributivní rozměr. Vedle toho se autor zabývá otázkou hodnotové neutrality liberálního státu a pojetím rovnosti v liberální teorii. Autor prezentuje koncepci "justice as fairness" liberálního politického filosofa Johna Rawlse. Jeho pojetí je následně podrobeno kritickým reakcím dalších představitelů moderního liberálního proudu Roberta Nozicka a Ronalda Dworkina. Autor se stručněji zabývá vztahem myšlení zmíněné trojice filosofů k ranějším představitelům liberalismu a k současným kritikům mimo liberální tábor. První kapitola obsahuje výčet myslitelů a jejich příspěvků k problematice spravedlnosti a teorii společenské smlouvy. Naplní druhé, třetí a čtvrté kapitoly je interpretace jednotlivých pojetí výše zmíněné trojice autorů pomocí kritické analýzy jejich publikací. V páté kapitole jsou přiblíženy argumenty myslitelů obecně označovaných jako komunitaristé, kteří kriticky reagují na Rawlsovu teorii spravedlnosti. Připojen je rovněž i pohled Jürgena Habermase. V závěrečné šesté kapitole jsou shrnuta hlavní teoretická východiska a argumenty trojice liberálních filosofů. Následně dochází k jejich komparaci, zhodnocení stěžejních rysů a sumarizaci společných, a naopak rozdílných bodů.
|
host ::
RSS.