|
|
Modelový příklad výpočtu výše škody (majetkové újmy) na vodohospodářské funkci lesa, která vznikla následkem zrychleného odtoku povrchových vod z povodí
Bureš, Petr
Předmětem příspěvku je modelový příklad výpočtu škody (majetkové újmy) na vodohospodářské funkci lesa, která vznikla následkem odlesnění částí území v důsledku stavební činnosti. Jedná se o problematiku navrhování a realizace např. staveb sjezdovek, zimních sportovních areálů nebo dopravních liniových staveb. Modelový příklad výpočtu řeší následující návrhovou situaci: V důsledku odlesnění došlo k snížení retenční schopnosti krajiny a zrychlení odtoku povrchových a podzemních vod z dotčeného území. Změna vodních poměrů na pozemcích určených k plnění funkcí lesa dotčených stavební činnosti má za následek poškození vodohospodářské funkce lesa, která se projevuje znemožněním přirozené retenční schopnosti lesního ekosystému vázat vodu v krajině. Náhrada škody je stanovena výpočtem na modelovém příkladu, kde je nákladovým způsobem provedeno ocenění zřízení retenční (ochranné) nádrže, která svým náhradním technickým řešením kompenzuje negativní dopad změn vodních poměrů v krajině.
|
|
|
Historie botanických zahrad v souvislosti s vlivem osídlení na přírodní prostředí
Šuglová, Darina
Proces vývoje botanických zahrad a staveb se děje v sepětí se stavem poznání společnosti v oborech přírodních věd. Od počátku dějin civilizované společnosti se člověk chránil vůči přírodním vlivům utvářením vhodných podmínek umělého prostředí staveb. S rozvojem civilizace se poměr přírodního a umělého prostředí mění a stále větší význam má ochrana přírody před vlivem člověka. V té souvislosti hraje stále významnější roli vědecké poznání přírody. Stupeň zásahů do fytosféry v různých historických etapách vs. rozvoj botanických zahrad.
|
|
|
Krajina, město, lidé a jídlo
Šárka, Jan
Jídlo je nejzákladnější ze všech zdrojů. Vznik zemědělství byl počátkem lidské civilizace. Po celou historii jsme byli pevně spjati s krajinou, která nás živila. Dodnes je většina naší krajiny utvářena historickým vztahem sídla a okolní plužiny. Zároveň krajina vždy odrážela společně sdílené hodnoty, v našem případě křesťanské. Přirozené vztahy dnes již neplatí, společné hodnoty jen těžko hledáme. Původní závislost města na okolní zemědělské krajině se zcela obrátila. To, co dříve bývalo soběstačným venkovem, je dnes suburbánní kaše zcela okázaná na blízkost města. Žijeme dnes paradoxně jako ateisté a měšťáci v krajině křesťanské a zemědělské, které nerozumíme. Zemědělstvím se dnes zabývá malé procento lidí. Přitom produkce jídla změlnila naše prostředí více než kterákoliv jiná lidská činnost a má významné environmentální dopady. Naše zvyky spojené s jídlem, stravovací vzorce, skladba potravy, produkce jídla a jeho distribuce, to vše zásadním způsobem ovlivnilo i formování měst. Nezbývá nám než znovu definovat náš vztah ke krajině a potřeby, které má uspokojit. Spolu s tím se logicky změní i způsob uvažování o městech.
|
|
|
Efektivní stavby a jejich celky
Štěpánek, Martin
V reakci na potřeby současné společnosti (a potřeby blízké budoucnosti) můžeme v krajině našich měst pozorovat nové skladebné typologické prvky, které svým měřítkem a prostorovým vlivem mění zažité vnímání měst. Nejde však o nový fenomén; uspořádání, struktura sídel a krajiny je odrazem životního stylu společnosti, která konkrétní místo v daném čase obývá. Jednotlivé skladebné prvky sídel i krajiny utvářející jejich strukturu jsou proměnlivé v závislosti na potřebách společnosti v místě i čase, na kterém, nebo v kterém na ně nahlížíme. Specializace výroby a služeb, jejich koncentrace za účelem maximální efektivity, přinesla požadavky na nové stavby a stavební celky. Vznikají tak stavby a jejich celky, které mají díky své efektivitě nové prostorové nároky, které mění strukturu měst i uživatelské návyky obyvatel a jsou, i se svými sociálními důsledky, jen na okraji zájmu vědeckého bádání, přitom rozsah jejich působnosti překračuje hranice nejen měst a okresů, ale i států a kontinentů.
|
|
|
Sochařský objekt v kulturní krajině -reflexe nejen veřejného prostoru
Kačírková, Pavla ; Babyrádová, Hana (oponent) ; Sedlák, Jan (oponent) ; Havlík, Vladimír (oponent) ; Ambrůz, Jan (vedoucí práce)
Disertační práce si klade za cíl porozumět rurálnímu prostředí, na konkrétním případu vesnice Šarovy, v celé jeho jedinečnosti a celistvosti intravilánu i extravilánu. Poukazuje na palčivé problémy současné krajiny jako je odcizení člověka krajině, scelování lánů, špatná politika státu. Případová studie mapuje činnost občanského sdružení Jinákrajina na území katastru obce Šarovy a blízkých obcí. Popisuje jednotlivé aktivity občanského sdružení (sochy, aleje a stromy, zajímavá místa v krajině, naučné stezky, akce, a návrhy pro vesnici), jejich důvody vzniku, vyvolané reakce a důsledky. Cíle výzkumu chtějí ukázat, že umění může být právě spojovatelem přístupů ekologického a sociálního.
|
|
| |
|
|
Organická soudobá architektura a bydlení
Čábelková Nahorniaková, Marcela ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Budkeová, Branislava (oponent) ; Glosová, Dagmar (oponent) ; Menšíková, Naděžda (vedoucí práce)
Organická architektura je v dnešní době často používaným termínem především v souvislosti s odvážnou a experimentální formou. Přesná definice nebo rozdělení však stále chybí. Za zakladatele novodobé organické architektury je všeobecně považován Frank Loyd Wright. Ten organickou architekturu nejen realizoval, ale na počátku dvacátého století, kdy se formulovaly nové architektonické směry, ji definoval. Disertační práce se zabývá doposud nedostatečně popsanou problematikou organické architektury. Hlavní zaměření je upřeno na soudobou obytnou organickou tvorbu ve střední Evropě. Jmenovitě jsou podrobně rozebrány jednotlivé realizace na území Maďarska, České Republiky, Slovenské Republiky, Rakouska, Německa a Polska. Kromě detailního popisu Evropských realizací a jejich historických východisek se práce také podrobněji zabývá vznikem a významnými realizacemi severoamerické organické architektury. Novodobá organická architektura prioritně vznikala na území Spojených států amerických. Pro úplnost přehledu práce také uvádím nejvýznamnější soudobé realizace a architekty realizující obytnou organickou architekturu i v jiných státech světa. Cílem disertační práce bylo obecně poukázat na nejnovější trendy v navrhování staveb pro bydlení. V rámci nových trendů nalézt polohu organické architektury a zdůvodnit její vzrůstající popularitu, rozšířenost a nezbytnost pro další vývoj architektury. Organická architektura je alternativní cestou soudobého bydlení. V posledních letech její obliba vzrůstá v reakci na vznik novodobých technologií a materiálů, potřebu chránit naše přírodní zdroje a také na vzrůstající negativa globalizace a popření místních tradic a regionálních specifik. Aspekty organických forem byly rozebírány na základě členění organické architektury do tří hlavních skupin podle jejich hlavních charakteristik: forma, harmonie a udržitelný rozvoj. Dalším cílem bylo zjistit lokaci ohnisek výskytu organické obytné architektury. Jejich realizace nejsou koncentrované, ale spíše nekoordinovaně rozsety. Proto byly vybrány státy, které jsou oproti ostatním bohatší na výskyt organických domů. Cílem práce bylo také oslovit odbornou a laickou veřejnost, především pedagogy vysokých škol architektury a také samotné studenty. Velká část komunikace se odehrála na základě grantového projektu FRVŠ pro rok 2010. Uskutečnily se přednášky studentům o organické architektuře a výstava na téma: Soudobá obytná organická architektura. V neposlední řadě byla vydána publikace katalogu pod názvem: Soudobé organické domy – Evropa. V rámci grantového projektu jsem měla možnost navštívit velké množství realizací organických rodinných domů v zahraničí. Konkrétně na Slovenku, v Maďarsku a v Německu. Výsledky ankety, která byla položena formou otázek uživatelům a autorům vybraných domů, jsou součástí disertační práce. Výsledky disertační práce jsou především: - podrobné nastínění přehledu vývoje organického bydlení - definování soudobých tendencí organické architektury v bydlení - získání a zpracování odpovědí majitelů a autorů domů na anketní otázky - analýza organického domu (soustavy domů) v rámci urbanistické struktury a krajiny - kniha katalogu organických soudobých evropských bytových realizací pod názvem Soudobé organické domy - Evropa - článek o organické soudobé architektuře a bydlení v rámci elektronického architektonického časopisu archiweb, který má být publikován v roce 2012
|
|
| |
|
|
Odpočinková zóna v krajině
Vašina, David ; Hála, Boris (oponent) ; Zdařil, Zdeněk (vedoucí práce)
Diplomová práce se snaží poukázat na stav odpočinkových zón v krajině v České republice a navrhnout řešení, jak s touto situací naložit. Navržením setu pro konkrétní lokalitu ukazuje jednen z možných způosbů jak s nábytkem do odpočinkových zón pracovat. Hlavní prvky kolekce tvoří lavičky, stojan na kola a informační tabule navržené právě pro jednu konkrétní oblast, a tou je CHKO Pálava.
|
|
|
Krajina
Fuksová, Kristýna ; Daněk, Josef (oponent) ; Artamonov, Vasil (vedoucí práce)
Základním východiskem pro diplomovou práci je zkoumání druhů transformace reálného vjemu do abstrakce. Primárně volně navazuji na obrazy,které vznikaly v průběhu mého magisterského studia, kdy jsem se snažilapohybovat převážně na poli abstrakce. Hlavním motivem mých maleb je již delší dobu téma prolínání struktury, světla a krajiny. Postupným zjednodušováním a prolínáním krajinných motivů, architektury a živé přírody se snažím vytvořit komplexní skladbu. Tato abstraktní struktura se vyjevuje vždy s konkrétním pocitem z atmosféry v krajině. Formuluje otázku, kam směřuje náš pohled, když se krajinou necháváme unést.
|
host ::
RSS.