|
| |
|
|
Implementační bariéry a faktory facilitující implementaci opatření prevence sebevražd optikou implementační analýzy
Kasal, Alexandr ; Nekola, Martin (vedoucí práce) ; Dragomirecká, Eva (oponent) ; Čermáková, Pavla (oponent)
Úvod: Tato disertační práce se v kontextu oboru veřejné a sociální politiky věnuje problematice implementačních bariér a facilitátorů opatření prevence sebevražd. Bariéry a facilitátory implementace je možné identifikovat napříč celým implementačním procesem. Tato práce usiluje o jejich identifikaci v publikovaných vědeckých studiích a prostřednictvím expertního šetření usiluje o kontextualizaci těchto faktorů pro české prostředí. Práce využívá dva teoretické rámce Consolidated Framework for Implementation Research (CFIR) a Konceptuální rámec implementační analýzy (KRIA). Práce se současně táže na vhodnost těchto rámců k dosažení zmíněných cílů a možnost jejich propojení. Metody: Tato disertace staví na metodě systematické rešerše a na metodě skupinového expertního rozhovoru. Pro strukturaci výsledků práce využívá zmíněné rámce, kdy KRIA slouží jako podpůrný rámec pro rozřazování výsledků skupinového expertního rozhovoru, které nebylo možné přiřadit rámci CFIR. Výsledky: Prostřednictvím systematické rešerše bylo identifikováno 63 relevantních studií obsahujících 239 implementačních bariér a 405 facilitátorů implementace. Ty byly nerovnoměrně rozloženy napříč doménami a konstrukty CFIR. Celkem třináct expertů a expertek identifikovalo v rámci skupinového rozhovoru dohromady 79 potenciálních bariér a...
|
|
| |
|
|
Integrace romských žáků v českém školství
SÁDOVSKÁ, Michaela
Bakalářská práce se zabývá integrací romských žáků v českém školství a problémy, jež se s ní pojí. Teoretická část je stručně zaměřena na historii romského etnika, vztahy romské minority v zemích Evropy, zvláštní pozornost je pak zaměřena na integraci této národnostní menšiny v Československu, následně v České republice. Dále práce mapuje výchovu a vzdělávání romských žáku spolu s bariérami s ní souvisejícími. Praktická část je zaměřena na osobní zkušenosti romských občanů s českým školstvím; osobní zkušenosti pedagogů s romskými žáky. Výzkum je veden formou polostrukturovaných rozhovorů, jež nám dále reflektují výsledky, v nichž je nejčastěji zmiňován problém šikany romských žáků ze stran studentů či pedagogů, dále jejich vyčleňování z kolektivu či výuky a následné problémy, které z těchto situací pramení a odrážejí se v jejich chování.
|
|
|
Bariéry v komunikaci mezi pedagogem v mateřské škole a rodiči
ALFÖLDI, Dita
Bakalářská práce je zaměřena na komunikační bariéry mezi pedagogy v mateřských školách a rodiči dětí. Cílem práce je zjistit, jaké překážky brání ve vytvoření partnerského vztahu mezi učiteli a rodiči a jaká úskalí ovlivňují relevantní předávání informací o dětech a dění v mateřské škole. Teoretická část se věnuje pojmu komunikace v obecné rovině, její charakteristice, dělení, aktérům komunikace, zásadám efektivní komunikace, způsobům komunikace v mateřské škole a zabývá se možnými příčinami neúspěšné komunikace ze strany pedagoga a ze strany rodiče. Praktická část zkoumá prostřednictvím kvantitativního výzkumného šetření nejčastější metody komunikace mezi pedagogem a rodičem, zjišťuje, jaké jsou bariéry v komunikaci a hledá možné řešení pro předcházení a odstranění nalezených bariér. Výsledky dotazníkového šetření ukazují, že největší bariérou v komunikaci je nedostatek času, který brání předávání informací mezi oběma aktéry. Nejčastější a nejvíce oblíbenou formou komunikace je pro pedagogy i rodiče osobní setkání.
|
|
|
Case management u klientů v domácím prostředí
DRDÁKOVÁ, Michaela
Cílem diplomové práce bylo "zmapovat implementaci case managementu při práci s klienty u vybraných terénních sociálních služeb v Jihočeském kraji". Hlavní výzkumná otázka byla formulována: "Jakým způsobem terénní sociální služby v Jihočeském kraji poskytují case management?" Teoretická část se věnuje case managementu v České republice i zahraničí. Nabízí vhled do jeho dělení, zásad využívání nebo specifik, které přináší sociální služby. Metodologicky byla využita kvalitativní výzkumná strategie vedená metodou dotazování a technikou polostrukturovaného rozhovoru. Pro získání odpovědí na hlavní výzkumnou otázku byly stanoveny následující dílčí výzkumné otázky: "Jakou formou je poskytován case management při terénní sociální práci v Jihočeském kraji?", "Jaké výhody metody case managementu organizace identifikují?" a "Jaké bariéry metody case managementu organizace identifikují?". Výzkumný soubor tvořili zástupci organizací poskytující terénní sociální službu "terénní program" dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách v aktuálním znění. Podmínkou, pro umožnění zapojení se do výzkumu, byla územní působnost na území Jihočeského kraje. U první dílčí výzkumné otázky byly identifikovány následující trsy: spolupráce, týmová práce, zasíťování klienta. U druhé dílčí výzkumné otázky byly identifikovány následující trsy: podpora, networking a nové pohledy. U třetí výzkumné otázky byly identifikovány následující trsy: malá rozvinutost case managementu, konkurenční boj, malé množství literatury, vzdělávací akce. Výsledky získané v rámci uskutečněného výzkumu lze využít v rámci zavádění, rozvoje či plánování specifické péče metodou case managementu u registrovaných sociálních služeb se službou terénní program.
|
|
|
Posouzení možností elektromobility v Jihočeském kraji
DUCHOŇOVÁ, Eva
Tato diplomová práce posuzuje možnosti stávajícího stavu a vývoje elektromobility v Jihočeském kraji vůči dalším alternativním způsobům dopravy s využitím znalos-tí a zdrojů vývoje elektromobility celosvětově a v České republice. Dále je popsáno využití v zemích, jejichž rozvoj elektromobilitu ovlivňuje a předvídá budoucí roz-voj v ČR. Porovnává se možnost využití dotačních titulů a státní podpora elektro-mobility v České republice se zhodnocením lokálních specifik ovlivňujících tento rozvoj - nároky na distribuční soustavu, inženýrské požadavky v podobě dílčích nároků dobíjecích stanic (portfolio, servis atp.). Zároveň jsou nastíněny bariéry a podpora tohoto životního trendu včetně uvedení zhodnocení pozitiv a negativ elek-tromobilů v České republice a v Jihočeském kraji pomocí SWOT analýzy a Porte-rova modelu. V závěru práce pro podporu mých tvrzení jsou využity výsledky ze zrealizovaného dotazníkového šetření mezi podnikatelskými i nepodnikatelskými rezidenty Jihočeského kraje.
|
|
|
Bariéry v inkluzi u dětí s diagnózou bulózní epidermolýzy
VELICKÁ, Lenka
Práce se zabývá bariérami v inkluzi u dětí s nemocí bulózní epidermolýzy. Teoretická část seznamuje se základními informacemi o nemoci bulózní epidermolýza a péči o takto nemocné děti. Dále popisuje organizaci DEBRA, charakterizuje mladší školní věk s ohledem na zdravotní postižení a charakterizuje základy inkluze. Praktická část obsahuje kvalitativní výzkum, který zkoumá existenci bariér při inkluzi. Pro sběr dat byl zvolen polostrukturovaný rozhovor u tří rodin, ve kterých se nachází dítě s EB a rozhovory jsou součástí příloh. Dále obsahuje analýzu všech tří rozhovorů za pomoci tzv. vynořujících se témat, která jsou zaznamenaná v tabulkách, tabulky jsou také součástí příloh. Všechny tři rodiny mají k nemoci pozitivní přístup a své děti učí samostatnosti. Jako hlavní bariéru v inkluzi identifikují strach učitelů. Dobrá inkluze ale záleží především na morálních postojích všech aktérů inkluze.
|
|
|
Podpora Wellbeingu dětí z dětského domova
Pražáková, Ellen ; Kubíčková, Anna (vedoucí práce) ; Štrinclová, Marta (oponent)
Práce s názvem Wellbeing dětí v dětských domovech se v úvodu zabývá charakteristikou a právní legislativou ústavní výchovy, konkrétně dětských domovů. Dále se zaměřuje na negativní vlivy v dětství a snaží se popsat jejich původ a vliv na život dítěte. Práce popisuje relativně nový pojem wellbeingu, který charakterizuje důležité životní oblasti. Za cíl si práce klade popsat a charakterizovat, jak probíhá rozvoj těchto oblastí wellbeingu přímo v dětském domově a jaké jsou bariéry při naplňování wellbeingu. Rozvoj a bariéry wellbeingu popisovalo celkem devět respondentů, kteří pracují a interagují přímo s dětmi v dětském domově. Všichni respondenti se shodli, že velkou bariérou při naplňování wellbeingu je nevhodné prostředí a prostory. Dále často zmiňovali nedostatečnou sociální interakci s životem mimo dětský domov, mentální a psychické poruchy, které brání dětem v dalším rozvoji, absenci životních vzorů a traumatické zážitky, které si děti nesou z období, kdy byly ve svých rodinách. Zásadní bariérou pro rozvoj oblastí wellbeingu je dle respondentů právní systém, který upravuje práva a povinnosti dětí v dětských domovech a bariéra finančních a organizačních prostředků. Rozvoj konkrétních oblastí wellbeingu se dle většiny respondentů odehrává hlavně na individuální úrovni konkrétních dětí. Všichni...
|
|
|
Zkušenosti klientů se vstupem do rezidenční adiktologické léčby
Červenková, Nikola ; Mravčík, Viktor (vedoucí práce) ; Koutská, Kateřina Olga (oponent)
Východiska: Dostupnost je klíčovým faktorem podmiňujícím využívání adiktologických služeb. Bariéry a facilitující faktory vstupu do léčby na straně klienta, profesionálů i systému jako takové jsou obecně známy. Zkušenosti klientů se vstupem do léčby a související faktory však dosud nejsou v České republice popsány nebo systematicky zmapovány. Cíl: Cílem bakalářské práce bylo popsat, jak probíhá výběr zařízení a proces nástupu do rezidenční adiktologické léčby z perspektivy klientů a jaké jsou faktory, které vstup do léčby ovlivňují. Metodika: Pro výzkum byl použit kvalitativní design. Ke sběru dat byly využity polostrukturované rozhovory, které proběhly s klienty se závislostí na alkoholu, kteří se léčili v rezidenční psychiatrické léčbě. Výzkumný soubor tvořilo 22 respondentů. Data byla analyzována pomocí interpretativní fenomenologické analýzy, resp. metody vytváření trsů. Výsledky: Z výzkumu vyplývá, že většina respondentů volila zařízení z důvodu krátké čekací doby nebo na základě doporučení. Respondenti také uváděli, že zařízení volili z důvodu specifických znaků toho zařízení (geografická blízkost, délka léčby, přísnost režimu). Z výzkumu byly analyzovány 4 kategorie facilitujících faktorů: dostatek informací o léčbě, předchozí pozitivní zkušenost s daným zařízením, podpora rodiny a přístup a...
|
host ::
RSS.