|
|
Chorvatsko 1989-1990: mezi Jugoslávií a nacionalismem
Moskovič, Boris ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Vojtěchovský, Ondřej (oponent)
Práce se zabývá politickým vývojem Chorvatska od počátku roku 1989 do prvních vícestranických voleb na jaře 1990. Analyzuje vývoj postojů chorvatských komunistů k probíhající jugoslávské krizi a aktivitu opozičních uskupení v tomto období. Hlavní důraz je kladen na stanoviska chorvatské vládnoucí, ale i alternativní politické elity vůči národnostní a státoprávní otázce. Pozornost je přitom věnována i vývoji tzv. srbské otázky v Chorvatsku. Práce popisuje vývoj politického pluralizmu na území Chorvatska, přičemž zvláště sleduje činnost Chorvatského demokratického společenství a Chorvatského sociálně liberálního svazu. Výklad se opírá o podrobnou analýzu dobového tisku a velmi skrovné memoárové a sekundární literatury. Klíčová slova: Jugoslávie, Chorvatsko, komunistická strana, nacionalismus, volby
|
|
|
Rozpad Československa a Jugoslávie - Komparativní případová studie
Kaplan, Petr ; Ditrych, Ondřej (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Práce porovnává dva r zné zp soby rozd lení postkomunistických federací. Jugoslávie je p íkladem násilného rozpadu, eskoslovensko naopak zna í mírový zp sob, jak rozd lit stát. Za pou ití konceptu hladin analýzy se studie sna í nalézt rozdíly na p ti rovinách, p i em se zam uje p edev ím na zm ny spojené s procesem demokratizace v obou státech, který odstranil starý re im a nastolil konkuren ní prost edí mezi starými a novými elitami, mnohdy zastupujícími rozli né národnostní skupiny. Výsledkem analýzy je, e role armády, délka liberaliza ního procesu a rozdílná historická zku enost jsou faktory, které se ukázaly jako nejvíce ur ující.
|
|
|
Jugoslávie na křižovatce. Reflexe jugoslávského tisku na počátku roku 1990
Moskovič, Boris ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Vojtěchovský, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce analyzuje činnost dvou jugoslávských deníků, záhřebského Vjesniku a bělehradské Politiky, na počátku roku 1990, tedy v době předcházející rozpadu SFRJ. Snaží se nastínit základní postoje a názory těchto periodik k třem vybraným událostem a problémům, které v lednu roku 1990 dominovaly na jugoslávské politické a společenské scéně. Patří mezi ně start ekonomických reforem federálního premiéra Ante Markoviće, projevy chorvatského a srbského nacionalismu na příkladech shromáždění HDZ a SNO a krach XIV. sjezdu Svazu komunistů Jugoslávie. Tyto události a jevy jsou zařazeny do širšího rámce vnitropolitického vývoje jugoslávské federace. Klíčová slova: tisk, reflexe, Jugoslávie, komunistická strana, ekonomická reforma
|
|
|
Cesta Slovinska k samostatnosti
Mašínská, Klára ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Bakalářská práce Cesta Slovinska k samostatnosti se zabývá vývojem Slovinska od smrti Tita v roce 1980 až po rok 1991, kdy byla vyhlášena jeho nezávislost. Krátce jsou zde shrnuty i události před rokem 1980, které jsou neméně důležité pro rozvoj v této oblasti. Během let docházelo k větším či menším sporům mezi Slovinskem a zbytkem Jugoslávie, které prosazovalo centralizaci a udržení jednotné Jugoslávie, zatímco ve Slovinsku se do čela dostávali liberální komunisté. Slovinsko těžilo z podpory Německa, Rakouska a Vatikánu při svojí cestě za samostatností. Nicméně i další příhodné podmínky mu nahrávaly - geografická poloha, etnická homogennost nebo dobrá ekonomická situace. Slovinsko ještě jako jednu možnost udržet se v Jugoslávii vidělo transformaci federace na konfederaci, a s tím spojené rozvolnění vztahů, což však bylo vedením Jugoslávie odmítnuto. Po jednoznačném referendu a nezávislosti byla v červnu 1991 vyhlášena samostatnost, kterou však Jugoslávie nechtěla uznat a vypukla desetidenní válka, která naštěstí nepřinesla velké ztráty na životech. Po přijetí Brionské deklarace se Slovinsko stalo plně samostatným státem s mezinárodním uznáním. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Jugonostalgie a odkaz Josipa Broze Tita
Sharabati, Abdel Fattah ; Šístek, František (vedoucí práce) ; Chrzová, Barbora (oponent)
Tato bakalářská práce se v první části zabývá životem a dílem bývalého vůdce Jugoslávie Josipa Broze Tita. Jedná se o rekapitulaci jeho života od narození v roce 1892 v malebné vesničce Kumrovec v Chorvatsku, až do roku 1980 a jeho státního pohřbu v Bělehradě, který je označován jako největší na světě. Práce zachycuje nejzásadnější okamžiky Titova života a jeho politické kariéry. Ať už se jedná o odvlečení do Ruska během první světové války, zvolení do čela Komunistické strany Jugoslávie, řízení jednotek partyzánů v druhé světové válce, vznik AVNOJ-e, roztržky se Stalinem, založení Hnutí nezúčastněných, atd. V další části se práce zabývá Titovým posmrtným odkazem v mnoha odvětvích ať už se jedná o kulturu, internet, cestovní ruch atd. V této části se práce také věnuje nostalgii jako takové, včetně její definice a zdůvodněním proč bývá apolitickou. Poslední část této práce se věnuje názorovým odlišnostem na osobu Josipa Broze. Tyto odlišnosti jsou zkoumány prostřednictvím internetového dotazníku rozeslaného mezi osoby, které se hlásí k srbskému, chorvatskému, či bosňáckému občanství (pouze Muslimové bez etnických Srbů, či Chorvatů) a které žijí jak na území bývalé Jugoslávie, tak mimo něj. Tato tři občanství byla vybrána na základě toho, že se jednalo o určité jádro socialistické Jugoslávie a také...
|
|
|
Ekonomické argumenty Slovinska pro vystoupení z Jugoslávie
Houška, Daniel ; Pikal, Kamil (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Práce se zabývá ekonomickými argumenty použitými Slovinskem při snaze vystoupit ze Socialistické federativní republiky Jugoslávie (dále jen SFR Jugoslávie). Rozpad SFR Jugoslávie započal v druhé polovině 80. let 20. století politickou destabilizací a ekonomickou krizí. Slovinsku se kromě nespokojenosti s federální vládou v Bělehradě, která začala prosazovat agresivní srbský nacionalismus a ignorovala slovinské požadavky na větší míru autonomie, nelíbil způsob přerozdělování financí vybraných z daní ve federaci. Dlouhodobý pocit Slovinska, že je ekonomicky využíváno bez adekvátní možnosti rozhodovat o svých záležitostech a stále viditelnější nechuť Srbska jednat o změnách ve federaci vedl k vyhlášení slovinské nezávislosti v roce 1991. Právě ekonomické argumenty měly být po několikadenní válce mezi Slovinskem a Srbskem vyzkoušeny v nové éře samostatného Slovinska. To se v 90. letech 20. století muselo transformovat v tržní ekonomiku, která by byla schopna využít své pozice na hranici západní Evropy. Zároveň tak snaha zapojit se do evropských a světových ekonomických struktur znamenala zkoušku, zda se Slovinsko skutečně samostatností dostalo do lepší ekonomické situace. Druhá část práce srovnává slovinské osamostatnění s katalánským separatismem, který se zvláště v posledních letech stal zásadní otázkou...
|
|
|
Stát a organizovaný zločin v Miloševićově Srbsku
Andrlová, Anna ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce Stát a organizovaný zločin v Miloševićově Srbsku pojednává o míře a způsobu propojení státních a nestátních aktérů v souvislosti s pácháním závažného zločinu. Práce zkoumá specifické charakteristiky státního zločinu na případu bývalé Jugoslávie, respektive Srbska a srbského etnika v devadesátých letech. Nejdříve je představena kombinace kriminologických teorií, z níž je následně vycházeno při popisování postavení aktérů a typů zločinu, v nichž se angažovali. Pozornost je věnována konkrétním kriminálním praktikám a propojenosti hlavních aktérů státního i nestátního sektoru, mezi něž patří např. státní bezpečnostní složky, paramilitární síly či obchodní společnosti.
|
|
|
Komparativní volební inženýrství v postjugoslávském prostoru
Höfer, Karel ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Rosůlek, Přemysl (oponent) ; Cabada, Ladislav (oponent)
Bc. Karel Höfer Komparativní volební inženýrství v postjugoslávském prostoru KP IPS FSV UK Diplomová práce ABSTRAKT Předkládaná práce se zabývá tématem komparativního volebního inženýrství a volebního designu v postjugoslávském prostoru. Lze ji tak v rámci sociálních věd zařadit do oboru politické vědy a v jejím rámci do oboru komparativní politické vědy a dále pak specificky do podoboru volebních studií. Předmětem práce je volební design a volební inženýrství a jejími případy jsou jednotlivé politické a konkrétní volební systémy v postjugoslávském prostoru do roku 2012. Důležitost uvedeného tématu tkví v tom, že se jak z teoretické, tak i z empirické perspektivy jedná o dosud komplexně neprobádané téma, které si zasluhuje svoji pozornost. Výzkum volebního designu a volebního inženýrství je přitom jedním z nejperspektivnějších směrů současné politické vědy. Postjugoslávský prostor zase nabízí vzhledem ke svým společným historickým a institucionálním východiskům, ale rozdílnému politickému a institucionálnímu vývoji po rozpadu Jugoslávie, ideální prostředí pro komparativní politickou vědu a obecně komparativní přístup. Primárním cílem této práce je proto komparace volebního designu a volebního inženýrství v postjugoslávském prostoru. Důležitou součástí práce je kromě empirických zjištění také původní a...
|
|
|
Chorvatské jaro a jeho interpretace
Poche, Sebastián ; Šístek, František (vedoucí práce) ; Tejchman, Miroslav (oponent)
The paper deals with analysis of the mass movement, later becoming known as Croatian Spring. It was protest movement which took place in Croatia in the sixties and seventies. The paper also analyses stances and opinions of the leading reform politicians from the League of the Communists of Croatia, such as Vladimir Bakarić, Savka Dabčević-Kučar and Miko Tripalo. The attention is also given to the interpretations of the movement. The structure of the paper consists of short introduction of the Croatian Spring then it moves to sixties in order to explain the reform movement which even gained the approval of the Josip Broz Tito. The shift of the reforms, to those which had touch of national aspect stirred quarrels within the LCC and cause division of the LCC. Mass support across whole Croatia from the public pushed Savka Dabčević-Kučar and Miko Tripalo in decision to carry on with the reforms and demands towards Belgrade. The escalation of the situation forced Tito to finish his support and forced liberal leaders to resign from the LCC. Mass arrests and expulsions immediately took place after.
|
|
|
Vliv turbofolku na formování a modifikaci identity v diasporálních komunitách původem z bývalé Jugoslávie na příkladu postjugoslávských komunit v Rakousku
Šťastná, Petra ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Vlainić, Sandra (oponent)
Práce je zaměřena na zkoumání fenoménu turbofolku v diasporách původem ze zemí bývalé Jugoslávie. Turbofolkem je myšlen druh populární hudby s národní (lidovou) příměsí, který vzniká na území bývalé Jugoslávie, a jenž nachází své obdoby i v dalších evropských i mimoevropskýchj zemích. Osoby s migračním pozadím, které žijí v diaspoře, mají k tomuto hudebnímu stylu určitý vztah, jež se může odlišovat od konzumentů v domovských zemích. Zvláště u mladých posluchačů a návštěvníků turbofolkových akcí lze vysledovat určité společné tendence. Výstup by měl zodpovědět základní otázky přístupu osob v ex-jugoslávských diasporách k turbofolku. Měl by popsat turbofolkovou scénu v diaspoře a poukázat na její rozsáhlost. Důkladněji by se měl zaměřit na situaci v Rakousku, přičemž důraz je dán na praktikování turbofolku a poukázání na prvky, které s tímto hudebním stylem souvisí. Zároveň by se měl zaměřit na stav současné identifikace s turbofolkem u konzumentů a blíže ho popsat. Klíčová slova turbofolk, diaspora, Jugoslávie, identita, Rakousko
|
host ::
RSS.