|
|
Zhodnocení finanční situace podniku pomocí časových řad
Dvořák, Václav ; Štěpánková, Vladěna (oponent) ; Novotná, Veronika (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na využití statistických metod v praxi, zvláště pak se zajímá o finanční analýzu společnosti HELIX Liberec s.r.o. vyjádřenou vybranými ekonomickými ukazateli v časových řadách v letech 2000-2010. Práce má teoretickou i praktickou část. V teoretické části dojde k objasnění důležitých termínů z oblasti statistiky a finanční analýzy, v praktické části budou uplatněny teoretická východiska k zhodnocení situace podniku a nastínění možných návrhů na zlepšení.
|
|
|
Historický vývoj výstavby bytových domů a jeho vliv na tržní ceny bytů v současnosti v Liberci
Starý, Jan ; Khaddour, Ahmed (oponent) ; Cupal, Martin (vedoucí práce)
Tato diplomová práce na téma Historický vývoj výstavby bytových domů a jeho vliv na tržní ceny bytů v současnosti v Liberci provází problematikou korelace mezi stavebními slohy a jejich cenou v současné době. Je rozdělena na 2 části, a to teoretickou a praktickou. Teoretická část práce je zaměřena na vysvětlení pojmů jako je bydlení, bytový fond, trh s byty a jeho selhání, na které navazuje dějinný popis ve výstavbě bytových domů. V dalších kapitolách této části práce se hovoří o územním plánování a bytové politice. Praktická část nahlíží na toto téma z pohledu konkrétního města, kterým je Liberec. U něj jsou uvedeny základní informace o místních podmínkách, dějinách architektury a následně prostřednictvím databáze komodit realitního trhu ověřovány zmíněné korelace ceny a epochy výstavby. Hlavním pramenem zkoumání je v diplomové práci porovnávání průměrných cen za m2 u jednotlivých typů budov. V průběhu a na konci práce jsou výsledky okomentovány a vzájemně porovnány.
|
|
|
Geodetický monitoring tubosideru v Liberci pod lyžařskou sjezdovkou F10
Buchar, Ondřej ; Jarůšek, Ladislav (oponent) ; Kratochvíl, Richard (vedoucí práce)
Tato práce dokumentuje geodetický monitoring deformované ocelové konstrukce tubosideru v Liberci. Od roku 2015 probíhá periodické měření posunů a deformací na objektu. V rámci opatření na zabezpečení stability tunelu, byly průběžně provedeny různé zásahy do stavby, jejichž vlivy jsou též vyhodnocovány v rámci práce. Výsledkem jsou grafy, které charakterizují posuny nejvyšších bodů v tunelu. Tyto hodnoty slouží dále pro statika a projektanta, kteří navrhnou řešené problému.
|
|
|
Poválečné vysídlení Němců z Liberce 1945-1947
Záveský, Michal ; Konrád, Ota (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
Tato práce zpracovává problematiku poválečného vysídlení Němců z Liberce a jeho okolí. V úvodu práce představuje německou historii města. Zaměřuje se hlavně na období Mnichovské dohody a s tím spjaté začlenění města do Německé říše. Dále práce zkoumá události konce druhé světové války a osvobození Liberce Rudou armádou. V další části je popsán vývoj a změna postoje ohledně otázky vysídlení Němců z Československa. Poté se práce zabývá již samotným průběhem a organizací transferu Němců z Liberecka. Nejprve je zkoumáno neorganizované vysídlení, které v Liberci započalo ihned po konci války. Tato fáze byla často provázena násilnými incidenty a organizačními potížemi. Poté je zmíněna Postupimská konference, která byla vnímána jako mezičlánek k přípravě organizovaných transferů. Tyto transfery započaly v lednu roku 1946 a práce zkoumá hlavně jejich organizaci a průběh, která nebyla vždy bez problému. Tato část vysídlení byla oficiálně ukončena v listopadu 1946, ale transporty pokračovaly dodatečnou fází, která skončila až v roce 1951. V závěru práce rozebírá okamžité následky vysídlení, které společně s procesem osidlováním způsobilo v Liberci chaos. Ve městě chyběly pracovní síly a kvalifikovaní odborníci, kteří by pomohli s rychlejší obnovou hospodářství. Z Liberce bylo během let 1945-1947 vysídleno...
|
|
|
Antonín Dvořák a Liberecko - Prameny k životu a dílu skladatele
Myslivcová, Eva ; Gabrielová, Jarmila (vedoucí práce) ; Kachlík, Jan (oponent)
Předložená bakalářská práce si klade za cíl zjistit a vyhodnotit stav pramenů vztahujících se k Dvořákovým osobním či uměleckým kontaktům a k recepci Dvořákova díla a jeho osobnosti v regionech vytyčených v úvodu práce a shrnutých pojmem "Liberecko". První kapitola "Stav bádání" přináší v oddílu "Prameny" kromě jiného též zprávu o nálezu dvou kopií dosud neznámých dopisů Antonína Dvořáka adresovaných Aloisi Göblovi na Sychrov. Následující kapitola věnovaná oblasti Turnovska a koncertní návštěvě Semil jednak shrnuje známé informace o Dvořákových návštěvách tohoto regionu a jednak je rozšiřuje na základě nepublikovaných pramenných materiálů (strojopisů) uložených v archivu turnovského pěveckého sboru Antonín Dvořák a v Muzeu Českého ráje v Turnově. Práci uzavírá kapitola věnující se ostatním regionům zmíněným v úvodu práce, u nichž se již po prvním vhledu do problematiky předpokládalo, že pramenná základna k tématu zde bude nepoměrně menší. Klíčová slova Antonín Dvořák; Alois Göbl; Otilie Dvořáková; Bohuslav Finke; Josef Kuhn; František Čepelík; Kajetán Tichý; Antonín Horáček; Zpěvácký spolek Antonín Dvořák v Turnově; Turnov; Sychrov; Semily; Liberec/Reichenberg; Jablonec nad Nisou/Gablonz an der Neisse; Český Dub/Böhmisch Aicha; Radimovice; Jenišovice
|
|
|
Konec česko-německého soužití na Liberecku
Misařová, Adéla ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kučera, Rudolf (oponent)
Liberec sehrával významnou roli v česko-německých vztazích již od roku 1918, kdy byla vytvořena provincie Deutsch Böhmen. Za druhé světové války pak jeho význam ještě vzrostl, neboť se stal hlavním městem Sudetské župy a je také znám jako rodiště Konrada Henleina. Ve městě žilo na konci války podle odhadů 80 % německých obyvatel a tento fakt ovlivnil jak průběh osvobození, tak i následné odsunové akce. Osvobození nebylo na Liberecku očekáváno s nadšením, jako tomu bylo v jiných městech mimo pohraničí. Bylo spíše charakterizováno zmatkem, nejistotou a strachem před sovětskou armádou, která se mstila německým zajatcům za válečná příkoří. Osvobození znamenalo pro Liberec konec bezmála sedmi let německého útlaku, nicméně nebylo oslavováno. Mnoho Němců odcházelo z města ještě za války, včetně velké části nacistického vedení. Naopak sem přicházeli navrátilci z války - lidé, jež se po obsazení Sudet přestěhovali do vnitrozemí a dále ti, kteří s Libercem neměli nic společného a jen zde chtěli začít nový život. Situace byla velmi nepřehledná a počty obyvatel a jejich národnostní složení uvádí literatura často odlišně. Zajímavé je dále také sledovat, jaké aspekty vedly k tomu, že se různá města v Československu postavila ke stejnému problému naprosto odlišným způsobem.
|
|
|
Systémová korupce v Liberci
Langr, Ivan ; Frič, Pavol (vedoucí práce) ; Cejp, Martin (oponent)
Diplomová práce "Systémová korupce v Liberci" se zabývá tématem systémové korupce a klientelismu a jejich rolí v postkomunistické společnosti. Práce je koncipována jako případová studie (Yin 1994, 2003, Flyvbjerg 2006, 2011), jejíž teoretický rámec překračuje běžné koncepty korupce (public office, market centered theory, public interest) a staví na teoriích systémové korupce (Caiden & Caidenová 1977, resp. Caiden 2003, Johnston 1998, Wallis 2006, Stefes 2004, 2007, Jowitt 1992 aj.), jejich dopadech na společnost v oblastech vládnutí, občanských svobod, sociální soudržnosti a veřejné ekonomiky. Empirická část práce pak zkoumá projevy obou fenoménů na příkladu liberecké radnice; výzkum je zhruba ohraničen lety 1998 - 2010, kdy se v mediálním i politickém diskurzu nejvíce projevuje faktor propojení vedení města a stavební lobby. Cílem výzkumu je na jednotlivých případech chování a jednání politické reprezentace, úředníků a četných ekonomických subjektů identifikovat a ověřit naplnění indikátorů systémové korupce a klientelismu, stanovené v preempirické části práce. Metodicky diplomová práce staví na hloubkových rozhovorech s aktéry (politici, úředníci, orgány činné v trestním řízení aj.), studiu a analýze nejrůznějších dokumentů (zápisy a podkladové materiály rady a zastupitelstva města, smlouvy,...
|
|
|
Zmapování lesních mateřských školek v Libereckém kraji
Štěpánková, Michaela ; Turčová, Ivana (vedoucí práce) ; Frainšic, Michal (oponent)
Název: Význam přírody jako vzdělávacího prostředí zmapováním lesních klubů a lesních mateřských škol v Libereckém kraji z pohledu pedagogů. Cíl práce: Cílem mé diplomové práce je zmapování lesních mateřských škol a lesních klubů v Libereckém kraji. Dále získání konkrétních informací o fungování a pedagogické činnosti těchto LMŠ a lesních klubů v Libereckém kraji pomocí polo-strukturovaných rozhovorů. Výsledky: Zpracování literatury vztahující se k předškolní pedagogice, alternativním pedagogickým směrům a lesní mateřské škole nám přiblížilo danou problematiku. Prostřednictvím polo-strukturovaných rozhovorů, které jsem vedla s pedagogy jednotlivých lesních mateřských škol či klubů v Libereckém kraji, jsem získala potřebné informace. Fungování LMŠ a klubů je v mnoha ohledech odlišné. Otevírací doba školek je od 7:00 do 17:00. Využívají pedagogické směry waldorfský a montessori, ale pouze jako inspiraci. Režim dne se liší, avšak pomůcky, které používají, jsou podobné a pocházejí z přírody. Všichni respondenti mají kladný vztah k přírodě a vnímají její pozitivní vliv na děti. Velmi zásadní závěrečná informace je, že se mění způsob výchovy od autoritativní k liberální, mění se společnost a LMŠ či lesní kluby rodiče vítají. Klíčová slova: vzdělání, alternativní pedagogické směry, vztahy s přírodou, lesní...
|
|
|
Severočeská panelová výstavba: Komparace sídlišť Severní Terasa, Ruprechtice a Březenecká
Vondrák, Jaroslav ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
Panelová výstavba byla ve druhé polovině 20. století významným a hojně užívaným řešením bytové poptávky. Tématem této bakalářské práce je komparace tří vybraných severočeských sídlišť: Březenecká v Chomutově, Severní Terasa v Ústí nad Labem a Ruprechtice v Liberci. Tato sídliště budou porovnávána v rámci tří kategorií: 1) stavba a použitá technologie, 2) architektura a estetika sídliště, 3) demografická struktura sídliště. Sídliště byla vybrána dle zásad komparability. Ve všech třech případech jde o panelová sídliště vyprojektovaná v šedesátých letech 20. století, jejichž výstavba začala nejpozději v roce 1970. Všechna sídliště byla vybudována na území Severočeského kraje. Mimo komparaci sídlišť obsahuje tato práce také teoretický vhled do historie panelové výstavby v Československu.
|
|
|
Liberecké krematorium a osobnost architekta Rudolfa Bitzana
Zamazalová, Michaela ; Novotná, Eva (vedoucí práce) ; Schmelzová, Radoslava (oponent)
Bakalářská práce "Liberecké krematorium a osobnost architekta Rudolfa Bitzana" se zabývá budovou krematoria v Liberci i osobou jejího tvůrce, architekta Rudolfa Bitzana. Cílem práce je představit realizaci projektu této stavby v kontextu doby jejího vzniku. Zaměřuje se také na kulturně-historické pozadí stavby libereckého krematoria, které je první stavbou krematoria na našem území. Hlavní část práce se soustředí kromě architektury stavby, na umělecko-historický pohled i na uměleckou výzdobu krematoria. Součástí práce je také podrobný popis interiéru včetně porovnáním původní a současné podoby stavby, která utrpěla mnohými rekonstrukcemi. Jedna z kapitol je věnována samotné osobnosti, u nás stále málo známého německého architekta, Rudolfa Bitzana. Kapitola se zaměřuje především na jeho dílo, stručně shrnuje i architektův život a studia. Popisuje Bitzanovy významné architektonické návrhy a realizace nejen v Německu, ale především v oblasti českého pohraničí, kterými jsou například Krušnohorské divadlo v Teplicích, kancelářská budova v Podmoklech či vily v Liberci. Práce nabízí také srovnání s drážďanským krematoriem a dalšími německými stavbami tohoto druhu. Poukazuje na vzájemné ovlivnění těchto staveb a snaží se nalézt architektovu možnou inspiraci.
|
host ::
RSS.