|
|
Proměny venkova po 2. světové válce na území bývalého okresu Horšovský Týn
Švarc, Ondřej ; Koura, Petr (vedoucí práce) ; Pokorný, Jiří (oponent)
Tématem této diplomové práce jsou proměny venkova po 2. světové válce na území bývalého okresu Horšovský Týn, jehož existence je vymezena lety 1945-1960. Práce na základě studia primárních pramenů ze Státního okresního archivu Domažlice se sídlem v Horšovském Týně (především z fondu ONV Horšovský Týn), studia dobových periodik a sekundární literatury vytváří obraz poválečného příhraničního okresu, který si za dobu své existence musel projít řadou převratných změn. Práce sleduje demografický vývoj okresu Horšovský Týn včetně odsunu německy mluvícího obyvatelstva a následného osídlení regionu novým českým obyvatelstvem. Na příkladu pamětí Waltera Bernklaua, který byl jako Němec po 2. světové válce odsunut z Československa, práce ukazuje, jakými osudy si německy mluvící obyvatelstvo muselo v rámci odsunu projít a co je čekalo v jejich novém domově. Druhá polovina práce je věnována především vývoji zemědělství v regionu, historii pomocných družstev na Horšovskotýnsku v letech 1945-1948 a kolektivizaci regionu po roce 1949. V poslední kapitole se práce na vybraných příkladech jednotlivých novinových článků věnuje tomu, jakým způsobem byly události po roce 1949 prezentovány regionálním zemědělským tiskem. Z jednotlivých článků je zřejmé, že tisk byl vydáván v duchu politiky první poloviny 50. let a měl...
|
|
|
Gotická hradní kaple v Horšovském Týně
Cibulková, Alžběta ; Záruba, František (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Gotická hradní kaple v Horšovském Týně Tématem mé bakalářské práce je objekt raně gotické cisterciácké hradní kaple v Horšovském Týně. Záměrem práce je zkoumat podobu a funkci kaple od jejího vzniku (kol. 1260-1270) do r. 1988, kdy byla dokončena rozsáhlá rekonstrukce a v tomto stavu je kaple dodnes. Každá kapitola se zabývá jednotlivým obdobím, kterým kaple spolu s celým hradem a později i zámkem prošla. Prvně se jedná o období biskupského hradu, kdy byla do Horšovského Týna povolána cisterecko-burgundská stavební huť, která zbudovala kapli na nevelkém půdorysu hradní komnaty. Další důležitou kapitolou je období za Jana ml. Popela z Lobkovic, kdy v r. 1547 vypukl velký požár celého města Horšovského Týna, který zachvátil i hrad a došlo k poškození kaple a narušení stability jejího stavebního systému. Následně nechal Jan ml. Popel z Lobkovic kapli upravit a vyzdobit renesančními nástěnnými malbami. Dále se práce zaměří na období po r. 1834, kdy byla část klenby na západní straně snesena a nahrazena trámovým stropem a na následující rozsáhlou rekonstrukci, která byla ukončena r. 1988. Práce se nezaměřuje pouze na výčet stavebních úprav kaple, ale zabývá se také její uměleckou hodnotou, jak architektonickou, tak i výzdobou kaple a jejím vybavením.
|
|
|
Zemské soudy ve vyobrazeních 16. století v Čechách
Havlicová, Jindřiška ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá vyobrazeními zasedání vyšších zemských soudů v Čechách v 16. století, stejně tak jako jejich typologií. V této době vznikaly nástěnné malby, které zdobily reprezentační prostory některých sídel předních šlechtických rodů, závěsné obrazy a grafiky doprovázející spisy zabývající se právní tematikou. Cílem této práce je tato vyobrazení zmapovat, vzájemně porovnat a zasadit do kulturně-historického kontextu doby.
|
|
|
Zemské soudy ve vyobrazeních 16. století v Čechách
Havlicová, Jindřiška ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá vyobrazeními zasedání vyšších zemských soudů v Čechách v 16. století, stejně tak jako jejich typologií. V této době vznikaly nástěnné malby, které zdobily reprezentační prostory některých sídel předních šlechtických rodů, závěsné obrazy a grafiky doprovázející spisy zabývající se právní tematikou. Cílem této práce je tato vyobrazení zmapovat, vzájemně porovnat a zasadit do kulturně-historického kontextu doby.
|
|
|
Gotická hradní kaple v Horšovském Týně
Cibulková, Alžběta ; Záruba, František (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Gotická hradní kaple v Horšovském Týně Tématem mé bakalářské práce je objekt raně gotické cisterciácké hradní kaple v Horšovském Týně. Záměrem práce je zkoumat podobu a funkci kaple od jejího vzniku (kol. 1260-1270) do r. 1988, kdy byla dokončena rozsáhlá rekonstrukce a v tomto stavu je kaple dodnes. Každá kapitola se zabývá jednotlivým obdobím, kterým kaple spolu s celým hradem a později i zámkem prošla. Prvně se jedná o období biskupského hradu, kdy byla do Horšovského Týna povolána cisterecko-burgundská stavební huť, která zbudovala kapli na nevelkém půdorysu hradní komnaty. Další důležitou kapitolou je období za Jana ml. Popela z Lobkovic, kdy v r. 1547 vypukl velký požár celého města Horšovského Týna, který zachvátil i hrad a došlo k poškození kaple a narušení stability jejího stavebního systému. Následně nechal Jan ml. Popel z Lobkovic kapli upravit a vyzdobit renesančními nástěnnými malbami. Dále se práce zaměří na období po r. 1834, kdy byla část klenby na západní straně snesena a nahrazena trámovým stropem a na následující rozsáhlou rekonstrukci, která byla ukončena r. 1988. Práce se nezaměřuje pouze na výčet stavebních úprav kaple, ale zabývá se také její uměleckou hodnotou, jak architektonickou, tak i výzdobou kaple a jejím vybavením.
|
|
|
Sociální stratifikace panství Horšovský Týn v 17. - 19. století
Němečková, Ivana ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na životní poměry poddaného obyvatelstva na západočeském panství Horšovský Týn v 17. - 19. století. Těžiště práce spočívá v 17. století. Geograficky je panství vymezeno rozlohou uvedenou v berní rule - 1 město, 54 vesnic a 5 částí vsí. Práce se skládá ze čtyř základních částí. V první je blíže popsána základní literatura k tématu a pramenná základna. Druhá část je věnována stručnému historickému a územnímu vývoji panství a charakteristice správních a hospodářských poměrů. Ve třetím oddíle je na základě analýzy soupisu poddaných podle víry podrobně rozebrána demografická struktura panství v polovině 17. století. Pozornost je částečně věnována i sociální struktuře, především podružské vrstvě a čeledi, a okrajově je zmíněna také typologie a složení domácností. Dále je proveden odhad vývoje počtu obyvatel na panství Horšovský Týn od poloviny 17. do konce 19. století. Poslední část práce se soustředí na sociální stratifikaci panství a její proměny od poloviny 17. do poloviny 19. století. Na základě majetkového kritéria jsou určeny a popsány jednotlivé sociální vrstvy. Je sledováno jejich zastoupení ve společnosti a měnící se sociální skladba panství.
|
host ::
RSS.