|
|
Arktická strategie EU: Otázka aktérství Evropské unie
Slezáček, Filip ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Kadlecová, Lucie (oponent)
Diplomová práce se zabývá určováním aktérství Evropské unie v rámci mezinárodního prostoru, který je v tomto případě omezen na Arktickou oblast. Politiky uvnitř EU nejsou stejnoměrně rozvinuté, a proto v určitých situací v určitém kontextu nemusí být EU považována za aktéra. Dokument Arktická strategie vyjmenovává tři pilíře - oblasti, v nichž by se EU měla snažit plnit své vytyčené cíle. Pomocí metody určování aktérství od Bretherton, C. et Vogler, J. se objasní, který pilíř je jak silný a jestli EU zvládá pozici aktéra ve světle svých cílů.
|
|
|
Supranational and intergovernmental approach to the accession process of Montenegro to the European Union
Kopanicky, Marek ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
The volume deals with the analysis of the relationship of the two dominant theoretical approaches of European integration - supranational and intergovernmental - towards the EU enlargement policy on the example of the accession process of Montenegro. The research goes into depth by analysing not the complex accession process as such, but the relations and attention of various European institutions and the EU member states to the particular and deliberately selected negotiation chapters of the Acquis Communautaire. The main aim of the thesis is to find out to what extent and whether at all does the behaviour of the EU institutions and its member states by the accession process correspond with the internal structure of the EU policies and competences stipulated in the EU treaties. The thesis succeeded to show that there is no reason to believe that the activities of the supranational institutions of the EU - the Commission and the Parliament - are dominant by chapter which is closely connected to the exclusive competence of the EU or that they would pay any special attention to this chapter. Similarly, there is no explicit proof that the activities of the incumbent EU member states are dominant by chapter which is closely connected to the shared competence of the EU or that they would pay any...
|
|
|
Britská reakce na události arabského jara v kontextu vztahů Spojeného království se státy v Perském zálivu
Fričová, Kateřina ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Diplomová práce pod názvem Britská reakce na události arabského jara v kontextu vztahů Spojeného království se státy v Perském zálivu se zabývá dopadem, který měly události revolučního roku 2011, známé jako arabské jaro, na bilaterální spolupráci Spojeného království s Bahrajnem, Katarem, Spojenými arabskými emiráty a Ománem. Text za pomoci kvalitativní obsahové analýzy rozebírá, jak dění v Perském zálivu ve svých oficiálních prohlášeních reflektovali přední britští představitelé a členové koaliční vlády Davida Camerona. Ti totiž ve svém koaličním programu slibovali liberálně-konzervativní přístup k zahraniční politice, ale zároveň proklamovali snahy prohloubit vlastní vztahy se státy v Perském zálivu. Práce se tedy snaží zodpovědět, zda zřejmé dilema v podobě arabského jara vedlo Spojené království k přehodnocení tradičně vřelého přístupu ke státům v Perském zálivu a které oblasti spolupráce byly touto možnou změnou zasaženy nejvíce. Text se nejdříve soustředí na podobu britských bilaterálních vztahů se státy v Perském zálivu od počátku 70. let 20. století do roku 2010 a následně je věnován prostor také zahraničně-politickému směřování Spojeného království pod vládou Davida Camerona. Ve své finální části se pak práce zabývá reakcemi britských vládních představitelů na dění z roku 2011 a také...
|
|
|
Vnímání hrozeb v severoatlantickém prostoru: Mediální obraz terorismu v USA a západní Evropě
Moravčík, Vladimír ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá mediálními framy ve vybraném americkém a britském médiu s celoevropským přesahem. Předmětem zkoumání je rozdíl ve vnímání terorismu v USA a západní Evropě. Práce konkrétně zkoumá, kontexty, ve kterých bylo o teroristické hrozbě v rozmezí let 2001-2005 referováno v The New York Times a The Guardian. Práce vychází z děl autorů Mary N. Hamptonové a Wyna Reese, kteří tvrdí, že v USA je hrozba terorismu vnímána jako vnější problém vojenského charakteru, zatímco v západní Evropě je terorismus vnímán jako vnitřní kriminální problém. Tato práce identifikuje mediální rámce ve vybraných médiích, které odpovídají tomuto rozdílu ve vnímání teroristické hrozby. K identifikaci mediálních rámů je v práci použita diskursivní analýza a aplikace teorie rámování (framing).
|
|
|
Vliv USA na aktérství Evropské unie ve vztahu k Íránu
Rosenheim, Adam ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; El-Ahmadieh, Jakub (oponent)
Vliv USA na aktérství EU ve vztahu k Íránu A. Rosenheim, LS 2018/2019 1 Abstrakt Od roku 2006 probíhalo obsáhlé jednání mezi Íránskou islámskou republikou a širokou mezinárodní koalicí (P5+1) na téma íránského jaderného programu, jenž se po odhaleních z roku 2002 stal prioritou vztahů s Íránem. Během tohoto jednání vystupovala Evropská unie po většinu času jako vedoucí představitel celé skupiny P5+1 zahrnující další zásadní hráče globální politiky. Tato práce skrze kritéria aktérství stanovená Lynne Dryburghovou hodnotí konkrétní politické kroky, které v rámci tohoto komplexního procesu EU podnikla a skrze porovnání charakteru unijního aktérství ve stanovených časových obdobích (2006-2016 a 2017-2018) analyzovat vliv USA právě na aktérství EU. Základem pro výzkum v této práci jsou zejména oficiální dokumenty EU (závěry Rady EU a Evropské rady) a přímá vyjádření zástupců dalších subjektů zapojených do vyjednávání. Práce dochází skrze hodnocení jednotlivých kritérií k závěru, že byť změna postoje USA postavení EU v určitých aspektech ovlivnila, aktérství EU ve vztahu k Íránu bylo zachováno v nezměněné podobě.
|
|
|
Redefinice bezpečnostní politiky Švédska na přelomu tisíciletí
Malina, Václav ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Tato práce potvrzuje hypotézu, že specifická švédská bezpečnostní politika vojenské nezúčastněnosti, přeformulovaná z politiky neutrality po skončení studené války, byla slučitelná se zapojením Švédska do evropských integračních struktur v letech 1990 až 2009. Slučitelnost je posuzována na základě definice vojenské nezúčastněnosti vycházející z obecné podmínky neúčasti ve vojenských aliancích, jinými slovy absence vzájemných bezpečnostních záruk, a dále ze dvou specifických švédských podmínek, nezávislé zahraniční politiky a odporu ke společné obraně. Pokud jde o nezávislou zahraniční politiku, SZBP EU zachovala jednomyslná rozhodnutí o základních liniích, a nenarušila tak nezávislost Švédska v této oblasti. Co se týče odporu ke společné obraně, SBOP nevedla k vzájemným bezpečnostním zárukám ani k jednotné armádě. Ještě méně se tak stalo u programu NATO Partnerství pro mír. Deklarace solidarity a Lisabonská smlouva představovaly hrozbu pro švédskou vojenskou nezúčastněnost, ale Švédsko trvalo na tom, že země o vojenské pomoci ostatním zemím rozhoduje sama. Severská a seversko-baltská obranná spolupráce neohrozila specifickou politiku Švédska. Naopak, tato spolupráce ukázala, že funkční přístup k bezpečnostní politice, který severské země uplatňují, je způsobem, jak mohou být vojensky nezúčastněné...
|
|
|
Určení hloubky výparové fronty v pískovcích a dalších porézních materiálech: využití jehel obalených uraninem
Mareš, Jakub ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Válek, Jan (oponent)
Výparová fronta v porézních materiálech odděluje kapilární zónu, což je oblast, kde se voda pohybuje v kapalném skupenství, od suché přípovrchové zóny, kde se voda pohybuje ve formě vodní páry. Hloubka výparové fronty a její geometrie je zásadní pro velké množství fyzikálních, chemických a biologických procesů v porézních materiálech, které např. způsobují degradaci materiálu a jeho rozpad. Výparová fronta se většinou neměří přímo, ale používá se měření vlhkosti nebo sacího tlaku, které ale pro její detekci nejsou dostatečně vhodné. Z tohoto důvodu bylo potřeba vytvořit metodu, která by byla schopna určit hloubku výparové fronty v otvoru o malém průměru. Toho jsem docílil pomocí jehly, na kterou jsem nanesl lepidlo a uranin. Po vložení dojde k rozpuštění uraninu v kapilární zóně a změně jeho barvy z červené na zelenou, zatímco v suché zóně zůstane barva uraninu nezměněná. Hranice mezi červenou a zelenou barvou uraninu tak přesně zobrazuje výparovou frontu. S touto nově vyvinutou metodou jsem následně měřil hloubku výparové fronty na přírodních výchozech i na kvádrovém zdivu, kde jsem se snažil popsat chování výparové fronty.
|
|
|
The analysis of framing as part of the EU's actorness: Case of Poland's climate politics
Talpasová, Alexandra ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Hlavnou témou tejto práce je aktérstva Európskej únie v klimatickej politike. Koncept aktérstva Európskej únie je v sociálnych vedách veľmi známy už od 70. rokov. Tým, že Európska únia nie je typickým aktérom v medzinárodných vzťahoch predstavovala jej konceptualizácia výzvu. Riešením bolo skúmanie EÚ ako entity svojho druhu, tzv. entity sui generis. Táto práca využíva teoretický model aktérstva Európskej únie vytvorený Petrom Kratochvílom (2013) v knihe The EU as a political actor. The analysis of four dimensions of EU's actorness. Kratochvíl tu rozoberá štyri dimenzie na základe, ktorých je možné merať mieru jej aktérstva. Sú nimi: uznanie, atraktivita, vnútorná legitimita a rámovania. Pre túto prácu je konkrétne použitá dimenzia rámovania, ktorá skúma ako sa Európskej únii darí rámovať debatu v členských štátoch vo svoj prospech. Na to, aby bola EÚ úspešným rámujúcim aktérom musí daný štát 1) považovať Európsku úniu za hlavného aktéra v danej otázke, 2) diskutovať o rovnakých témach ako EÚ a 3) zvažovať rovnaké možnosti ako EÚ. Cieľom tejto práce je analyzovať schopnosť Európskej únie rámovať debatu a klimatickej politike v Poľsku. Poľsko bolo pre analýzu vybrané ako prípadová štúdia pretože sa v klimatických otázkach stavia do čela opozície a je v svojej kritike pomerne hlasná. Výskumnou...
|
|
| |
|
|
The Impact of the Brexit Process on the "Golden Era" of UK-China Relations
Yang, Shuo ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
The UK-China "Golden Era", which began in 2015, is one of the evidence for further intimacy between the UK and China. On the basis of building consensus, the UK and China have continuously deepened cooperation in all aspects. However, the Brexit process that began in 2016 has changed the environment in which the "Golden Era" has developed. This study used the methods of comparative study and case analysis to analyse the impact of the Brexit process on the UK-China "Golden Era" development during the period from October 2015 to April 2019, and draw conclusions about the UK-China "Golden Era" is well developed now and has a great possibility to continue or even accelerate development in the future.
|
host ::
RSS.