|
|
Koncepce možného Boha v díle Richarda Kearneyho.
Härtel, Filip Hanuš ; Noble, Ivana (vedoucí práce) ; Sirovátka, Jakub (oponent) ; Vogel, Jiří (oponent)
Předložená disertační práce se zabývá otázkou, zda a jak koncepce možného Boha Richarda Kearneyho nabízí takovou interpretaci křesťanské spirituality, která by křesťanům postsekulární epochy umožnila uchopit jejich zkušenost duchovního hledání tak, aby tato zkušenost našla své konkrétní rozvinutí a vyjádření v životě s jeho duchovním přesahem ve světě spolu s druhými. Za tímto účelem jsou zkoumány filosofické předpoklady a principy koncepce možného Boha, které vycházejí z hledání třetí cesty mezi metafyzickou filosofií a negativní teologií; těžištěm této části je pojem touhy. Následně je představena teologie slabého Boha jako rehabilitace provokativního charakteru křesťanství, který umožňuje jak odstraňování historických nánosů na něm, tak jeho znovuzaložení na autentických a pro současnou spiritualitu životaschopných základech; klíčovým bodem je teologie kříže a motiv kenoze. Závěrečná kapitola se soustředí na otázku pohostinnosti jako praktické aplikace teologických principů koncepce možného Boha; klíčovým tématem je zde imaginace a její potenciál pro uzdravování zranění světa. V závěru práce je Kearneyho pojetí kriticky hodnoceno a jsou představeny možnosti, jak jeho pojetí dále aplikovat a rozvíjet.
|
|
|
Vývoj pohřební praxe Církve československé (husitské) v kontextu jejího ideového vývoje.
Ferčík, Richard ; Vogel, Jiří (vedoucí práce)
Tato práce si klade za cíl popsat vývoj pohřební praxe Církve československé (husitské). Pro hlubší pochopení specifik Církve československé (husitské) jí zasazuji do dobového a místního kontextu, ve kterém vznikla. Práce prozkoumá dobový postoj společnosti a Církve československé (husitské) ke kremaci. Následně se zaměřuje na praxi Církve československé (husitské) i jejího teologického a pastoračního ukotvení a zkoumá teologická východiska jednotlivých období a teologů Církve československé (husitské) ve vztahu k tématu práce. Vycházím z teze, že postoj Církve československé (husitské) k otázce pohřbívání a pohřebních obřadů nebyl statický, procházel vývojem, a to jak v nahlížení na smrt a funkci pohřebních obřadů, tak zejména ve vývoji praktické podoby pohřebních obřadů a to s ohledem na teologické směřování jednotlivých teologů CČS(H) a teologických proudů v církvi. Tuto dynamičnost považuji za zvláště markantní, zejména s ohledem na obvyklou stabilitu těchto postojů u jiných denominací. Domnívám se, že tento dynamický vývoj byl a je vlastní CČS(H) a nebyl inspirován přebíráním teologických konceptů a praxe jiných denominací. Mám za to, že CČS(H) je v tomto ohledu zcela specifická a tato dynamika je jí vlastní. Práce se dále zabývá popisem jednotlivých pohřebních agend, jak oficiálních, tak...
|
|
|
Slovo, na kterém záleží. Člověk a etika u Emmanuela Lévinase.
Vik, Dalibor ; Vogel, Jiří (vedoucí práce)
Studie v pěti kapitolách sleduje tematizaci člověka u francouzského myslitele Emmanuela Lévinase zejména v dílech De l'évasion (1935), De l'existence à l'existant (1947), Totalité et infini (1961) a Éthique comme philosophie première (1982), které představují různé etapy jeho filosofického vývoje. Nabízí výklad nejoriginálnějších Lévinasových pojmů, mapuje jejich postupnou genezi, zasazuje je do celkového kontextu jeho díla a načrtává další paralely či polemické výklady. Protože otázka po člověku vzniká u Lévinase obratem otázky po Bohu, na nějž se nemůžeme tázat jako na předmět, představuje jeho zkoumání člověka zároveň teologické téma par excellence. Studie se snaží prokázat, že Lévinasovy koncepce mohou být pro teologii inspirativní zejména: (1) v otázce metodologie, protože se vůči Bohu řídí striktně principem Sein-lassen a ukazuje, co se stane s naším myšlením, když toto nechat-být položíme jako východisko zkoumání; (2) v otázce revize některých teologických pojmů a jejich existenciálního obsahu; (3) jako důkladná analýza okrajových fenoménů, které systematická teologie jakožto onto-theo-logie marginalizovala či opomíjela, avšak s novým chápáním člověka se vracejí opět na scénu; (4) jako hermeneutický klíč k biblické exegezi; (5) jako zdroj podstatných úvah o primátu etiky, jež je podle Lévinase...
|
|
| |
|
|
Rozbor Tertuliánova Apologetica s ohledem na dnešní dobu
Roček, Daniel ; Vogel, Jiří (vedoucí práce) ; Kučera, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce se zabývá Tertuliánovým Apologeticem v kontextu dnešní doby. Práce je dělena na čtyři části. První část je věnována stručnému popisu autorova života a jeho doby s důrazem na rozdíl mezi Apologeticem a jeho ostatními díly. Ve druhé části se soustředím na interpretaci textu, ve kterém Tertulián obhajuje křesťanskou víru, polemizuje s pohanskými nařčeními a naznačuje místo křesťanů v římské společnosti. Tato část zároveň ukazuje, jaký vztah existuje mezi křesťanstvím a pohanstvím a nabízí cestu, ve které by obě skupiny mohly žít v klidu vedle sebe. Třetí část se soustředí na práce současných historiků a teologů, kteří se věnují jednotlivým aspektům Tertuliánovy práce jako jsou nevinnost, milost, či podstata pravého náboženství. V neposlední řadě je zde řešena otázka křesťanského Boha, jeho role pro římského panovníka, pohany, ale i křesťany, kteří svůj způsob života obhajují právě na základě k němu chované víry. V poslední části práce se věnuji významu Apologetica pro dnešní dobu. Soustředím se na to, jak jej lze z hlediska současnosti správně chápat a jak úspěšně můžeme přenést jeho dědictví do běžného života. Mým hlavním zjištěním při hodnocení Tertuliánova díla v kontextu dnešní doby je požadavek věcné argumentace, respektu vůči druhým a neustálému boji za pravdu, což jsou...
|
|
|
ARS MORIENDI VE SVĚTLE TEOLOGICKÉHO PERSONALISMU - POIMENICKÁ EXPLIKACE
Kubíčková, Ruth ; Kučera, Zdeněk (vedoucí práce) ; Čornej, Petr (oponent) ; Vogel, Jiří (oponent)
Disertační práce ARS MORIENDI VE SVĚTLE TEOLOGICKÉHO PERSONALISMU - POIMENICKÁ EXPLIKACE Ruth Kubíčková Abstrakt Cílem disertační práce Ars moriendi ve světle teologického personalismu - poimenická explikace je dospět k poznání, jakým způsobem je reflektována otázka smrti, života a možné přípravy na smrt, potažmo život v eschatologické perspektivě ve společenskovědním a filosofickém rámci, v textech Písma a u vybraných systematických a personalistických teologů, s korelátem středověkých textů ars moriendi; a tím také implicitně definovat, kterými ústředními aspekty může být určena posmrtná naděje člověka současnosti, včetně jejího prakticko-teologického vyústění, vedoucího k autentické realizaci osobní ontologické odpovědnosti.
|
|
|
Zrcadlení motivů kritiky křesťanství F. Nietzscheho ve vězeňské teologii D. Bonhoeffera
Pavlík, Martin ; Vogel, Jiří (vedoucí práce) ; Kučera, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce "Zrcadlení motivů kritiky křesťanství F. Nietzscheho ve vězeňské teologii D. Bonhoeffera" se pokouší nahlížet Bonhoefferovy myšlenky tzv. nenáboženské interpretace rozvíjené v jeho dopisech psaných z vězení ve světle kritiky křesťanství vyslovené Friedrichem Nietzschem. První kapitola poskytuje při pohledu do interpretační historie bonhoefferovského bádání stručný přehled minulých i současných pokusů pojednat Bonhoefferův vztah k filosofii. Druhá kapitola představuje základní obrysy a klíčová témata kritiky křesťanství nejprve v Nietzscheho spise Antikrist a následně v Bonhoefferových vězeňských teologických dopisech. Poslední kapitola přechází ke srovnání nejnápadnějších motivů úvah obou autorů ve výše nastíněném rámci. Překryv vybraných námětů z pera těchto dvou německých myslitelů nachází zejména v otázkách filosofie života, pojetí dospělého člověka, a také v jejich kritice křesťanství odvracejícího se od tohoto světa směrem k transcendentní říši "onoho světa" (v němčině vyjadřováno rozdílem mezi výrazy "Diesseits" a "Jenseits"). Bonhoefferovy myšlenky o zvěstování evangelia modernímu, tedy dospělému člověku osvobozenému od falešných, náboženských nánosů, který se cítí být silným, zdatným a duchovně zdravým, mohou být inspirovány Nietzscheho nárokem na odstranění všech "zásvětí",...
|
|
| |
|
|
Vývoj pohřební praxe Církve československé (husitské) v kontextu jejího ideového vývoje.
Ferčík, Richard ; Vogel, Jiří (vedoucí práce) ; Procházka, Pavel (oponent) ; Skoblík, Jiří (oponent)
Práce ukázala, že Církve československá (husitská) se od okamžiku svého vzniku jasně přiklonila k pohřbu žehem. Stala se průkopnicí a nejvýznamnějším propagátorem pohřbu žehem. CČS byla investorem a provozovatelem nejrozsáhlejší sítě kolumbárií v Československu. Dále bylo prokázáno, že postoj CČS(H) ke konkrétní podobě pohřebních obřadů nebyl statický, ale dynamický a zrcadlil její vývoj a posun v teologických důrazech u jednotlivých teologů CČS(H). Přes počáteční období silně ovlivněné liberalismem a balancováním na hraně unitářství a svobodných církví, se díky obratu v teologii CČS v druhé polovině čtyřicátých let 20. století upevnil biblicismus a CČS revidovala i svůj odmítavý postoj k starocírkevním dogmatům a navrátila se k tradičnější teologii. To ochránilo teologii CČS(H) před nástrahami přehnaného, vyprázdněného liberalismu a vlivu myšlení "svobodných" církví a umožnilo CČSH zůstat v logických hranicích pohřebního obřadu s tradičním členěním, jak tomu bylo od počátku a nevydat se cestou svévolného experimentování s podobou pohřebních obřadů. Celkově lze říct, že současná CČSH si pod vlivem teologie Zdeňka Trtíka a Zdeňka Kučery začíná uvědomovat význam a nadčasovost křesťanské tradice a chápe svůj historický úkol, ne ve vytvoření nové věrouky, ale ve schopnosti přetlumočit evangelium pro...
|
|
|
Vliv odluky církve od státu na sebepochopení Církve československé husitské
Zeitham, Libor ; Vogel, Jiří (vedoucí práce) ; Kolář, Pavel (oponent)
Anotace: Práce popisuje současný stav financování církve po odluce církve od státu. Analyzuje právně finanční vztahy v Církvi československé husitské a snaží se odhadnout budoucí vývoj financování církve a jeho vliv na sebeuvědomění církve jako takové. Peníze v podobě finanční náhrady budou do církve proudit dlouhou dobu (ještě asi 28 let od roku 2015), ale i to je limit, který bude jednou dosažen. Do té doby se uvidí, zda církev bude schopna generovat peníze pro svou činnost z finanční náhrady, kterou po dobu třiceti let dostávala a uzpůsobí svou strukturu a vnitřní vztahy realitě. V opačném případě může dojít i k zániku církve jako instituce.
|
host ::
RSS.