|
|
Akanova Zkáza lidství - syntéza dystopie, apokalypsy a mystiky
Křižková, Aneta ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Machek, Jakub (oponent)
Bakalářská práce bude zaměřena na popis a analýzu motivů, které se koncentrují v atypickém vědeckofantastickém románu Zkáza lidství od Josefa Akany (vl. jm. Josef Holý). V žánrově obtížně vymezitelném díle z roku 1928 se prolíná hned několik tendencí meziválečné literární tvorby, ve kterých se realizují obavy o budoucnost lidstva a další vývoj společnosti. Práce se pokusí uchopit román jako syntézu motivů, která se bude moci stát východiskem pro analýzu povahy meziválečného myšlení ve stínu první světové války, především v kontextu dobových kulturních a společenských souvislostí a srovnání s jinými díly české science fiction. Klíčová slova Josef Akana, Zkáza lidství, science fiction, utopie, dystopie, apokalypsa, meziválečná literatura
|
|
|
Japonsko v díle Jana Havlasy
Jirkal, Martin ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
Cílem práce je představení a analýza děl českého spisovatele Jana Havlasy s tematikou Japonska. V první kapitole jsou stručně uvedeny autorovy životní osudy s důrazem na jeho dvě návštěvy Japonska, které sám zachytil ve čtyřech cestopisech. Druhá kapitola pak představuje všechny prózy s japonskými náměty, které Havlasa napsal. Poslední a nejrozsáhlejší kapitola je analytickou a interpretační částí, kde je na zkoumaná díla nahlíženo z řady hledisek (způsob výstavby narativu, vypravěč, obraz Japonska v Havlasově díle a tematizace umění). Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Hra o trůny jako hra
Beneš, Otakar ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent)
Diplomová práce s názvem Hra o trůny jako hra se zabývá fantasy ságou Píseň ledu a ohně od amerického autora G. R. R. Martina. Základním východiskem práce je provázanost narativu této pětidílné série se základními herními mechanikami a vlastnostmi, které uvádějí v definicích R. Caillois a J. Huizinga. Hra o trůny vykazuje mnoho znaků charakteristických pro deskové hry a naše interpretace vychází především z jejich koncepce. Herní aspekty narativu jsou sledovány při analýzách kategorizace postav, formy narativu, fungování fikčního světa a jeho modality a motivace postav. Zkoumané vlastnosti narativu jsou poté usouvztažněny k hernímu světu, hrajícím postavám, pravidlům hry a cílům hry.
|
|
| |
|
|
Továrna a její oběti v české literatuře druhé poloviny 19. století
Jelínková, Daniela ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
Tématem této bakalářské práce je továrna jako topos v české literatuře druhé poloviny 19. století. Zaměřuje se především na prozaická díla Matěje Anastasia Šimáčka a Josefa Karla Šlejhara, která se odehrávají v továrnách. Zkoumá vzájemné vztahy člověka a hmoty: přeměnu člověka ve zvíře a stroj a na druhé straně ožívání továrny a její nabývání démonických či lidských rysů. Zabývá se také literárním zobrazením dopadů techniky na přírodu, do které zasahuje. Věnuje se také ženské otázce, zejména vztahům dělnic k práci v továrně a k mateřství.
|
|
|
Češi a ti druzí před a po revoluci 1848-1849
Nedvěd, Tomáš ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Hošna, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá způsobem reprezentací Čechů a jiných národů/etnik v publicistice Karla Havlíčka Borovského před a po revoluci v letech 1848-49. Jejím metodologickým východiskem jsou koncepty a přístupy vypracované v oblasti tzv. literární imagologie. V teoretické části přibližuje problematiku vzniku obrazů, jejich stereotypních složek a vzájemným vztahem autoobrazu a heteroobrazu. Rovněž popisuje rysy, funkce a proces formování národních stereotypů. Další kapitola popisuje vývoj národně-politických tendencí, které se vyprofilovaly v Čechách v průběhu první poloviny 19. století a odpovídaly pěti různým pojetím národa (rakušanství, němectví, slovanství, bohemismus a češství). Následující kapitola líčí průběh revolučních událostí, kdy docházelo k eskalaci napětí mezi jednotlivými národně-politickými tendencemi, a působení Havlíčka před revolucí a během ní. Další kapitola analyzuje jednotlivé stereotypní povahové rysy Čechů a jiných národů v Havlíčkově publicistice z let 1846-50. Tento imagologický rozbor ukazuje, že při konstruování charakteru Čechů užívá Havlíček starších idealizovaných stereotypních vlastností Slovanů (spravedlnost, mírumilovnost, bytostná demokratičnost, mírnost), které se však již nevztahují na všechny slovanské národy. S tímto rozpadem jednotné povahy Slovanů dochází ke...
|
|
|
Obraz Ruska v dílech českých cestovatelů (Od K. Havlíčka po J. Haška)
Klimeš, Lukáš ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
Práce má analyticko-syntetický charakter a je rozdělena do dvou oddílů. Předmětem jejího zkoumání je obraz tehdejšího Ruska v českých cestopisech 19. století. Na pozadí historického vývoje myšlenky panslavismu a formování české společnosti první část práce podává faktografický přehled výprav na Rus ve 2. polovině 19. století. Druhá část má ryze interpretační charakter a klade si za cíl porovnat reflexi pobytu cestovatelů na Kavkazu. V popředí obou částí stojí prostředky a postupy zobrazování ruské reality a výběr jednotlivých motivů k uskutečnění cesty.
|
|
|
Tři krajiny Františka Hrubína
Stančáková, Alžběta ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Mravcová, Marie (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vybranými díly z tvorby Františka Hrubína a jejich vztahem ke třem dominantním krajinám básníkova života. Konkrétně se jedná o Posázaví (Zpíváno z dálky, Krásná po chudobě, Země po polednách, U stolu, Romance pro křídlovku, Lešanské jesličky), pražské Holešovice (Hirošima, Proměna, Až do konce lásky) a jižní Čechy (Můj zpěv, Srpnová neděle). Práce se věnuje zejména motivům, které zakládají specifickou podobu utvářených básnických krajin a vztah lyrického mluvčího, resp. vypravěče, k danému prostředí.
|
|
|
Karel Slavoj Amerling jako postava románů Vladimíra Macury
Malá, Lucie ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá metodou, jakou využíval Vladimír Macura při tvoření své tetralogie historických románů Ten, který bude. Na příkladu postavy Karla Slavoje Amerlinga, která je inspirována historickou osobností, se pokusí postihnout vztah mezi dokumenty a informacemi ze zdrojů, jako jsou paměti či korespondence, a románovou fikcí. Přihlédne rovněž k odborné práci Vladimíra Macury, který se Karlem Slavojem Amerlingem a problematikou českého národního obrození intenzivně zabýval. Vedle vyjmenování rozdílů a podobností se právě s přihlédnutím k nim práce v závěru pokusí o interpretaci románů.
|
|
|
Interpretace autorských pohádek Josefa Štefana Kubína
Vojtíšek, Ondřej ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Vojvodík, Josef (oponent)
Interpretace autorských pohádek Josefa Štefana Kubína Ondřej Vojtíšek Abstrakt: Bakalářská práce se věnuje tématu interpretace autorských pohádek Josefa Štefana Kubína, a to teoreticky i aplikovaně. Jejím cílem je tedy popsat a na Kubínově pohádkovém díle demonstrovat možnosti interpretace dětské literatury. V důsledku toho také poukazuje na sémantické bohatství i hodnotové kvality vydavatelsky opomíjené části Kubínova díla. V jednotlivých oddílech teoretické části se dotýká problematiky způsobu interpretace pohádek, vymezení autorské pohádky a podoby Kubínova pohádkového díla. Jako metodu interpretace volí syntézu několika přístupů (Franzová, Šmahelová, Urbanová, aj.), které na příkladech popisuje. Výsledkem je chápání smyslu pohádek jako obrazů situací, znázorněných nejen pomocí motivů, ale i samotnými slovními realizacemi. Třídění Kubínových pohádkových sbírek z hlediska míry autorství a adaptování folklorních látek doprovází stručný životopis autora a přehled všech jeho intencionálně dětských sbírek. Podoba autorských pohádek je poté zaznamenána z hlediska jejich vyprávění, výstavby i motivické skladby. Do části aplikované bylo vybráno dvanáct pohádek ze sedmi sbírek z dvacátých i čtyřicátých let, které byly již předtím vymezeny jako hlavní zdroje autorských pohádek. Interpretace těchto textů...
|
host ::
RSS.