|
|
Zdravotní pojišťovny v systému veřejného zdravotního pojištění
Sobotová, Kateřina ; Tröster, Petr (vedoucí práce) ; Zemanová, Jana (oponent)
Tato práce pojednává o zdravotních pojišťovnách v systému veřejného zdravotního pojištění. Nejprve jsou uvedena teoretická východiska zdravotního pojištění a pak následně historický vývoj zdravotních pojišťoven na českém území. Těžiště práce je zaměřeno na vývoj zdravotních pojišťoven od devadesátých let po současnost. Práce porovnává právní úpravu Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR a tzv. zaměstnaneckých pojišťoven. Pozornost je věnována právní úpravě organizační struktury zdravotních pojišťoven a jejich hospodaření, především právní úpravě fondů zdravotní pojišťovny. Pro porovnání jsou pak uvedeny některé ekonomické ukazatele Všeobecné zdravotní pojišťovny a Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR, a to za roky 2010- 2012.
|
|
|
Kolektivní vyjednávání
Kavan, David ; Pichrt, Jan (oponent) ; Tröster, Petr (oponent)
Rigorózní práce Kolektivní vyjednávání Mgr. David Kavan Abstrakt Práce pojednává o kolektivním vyjednávání, jak je dnes (práce vychází ze stavu ke dni 1. září 2014) chápáno a vymezeno platným českým právem. Toto chápání a vymezení je porovnáno s pojetím kolektivního vyjednávání dle dokumentů mezinárodního práva. Pozornost je dále věnována právní úpravě kolektivního vyjednávání a právních institutů pro kolektivní vyjednávání významných, jak je nalézáme v českém vnitrostátním právu, v mezinárodním právu a v pramenech práva evropského. Autor pojednává o subjektech kolektivního vyjednávání a o úrovních, na nichž kolektivní vyjednávání probíhá, a zabývá se procesem kolektivního vyjednávání jako takovým a postupy, které v jeho rámci probíhají. Předmětem pozornosti autora je také kolektivní smlouva jako typický a nejvýznamnější výsledek kolektivního vyjednávání. V závěru se pak práce soustředí na situaci, kdy strany kolektivního vyjednávání nejsou schopny dosáhnout shody o kolektivní smlouvě, a na právní prostředky nabízející se k jejímu řešení.
|
|
|
Skončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele
Salajka, Radek ; Tröster, Petr (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent)
Tématem této rigorózní práce je "Skončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele". V rámci této práce jsou vysvětleny základní pojmy související s řešenou problematikou, zejména pak pojmy "pracovní poměr" a "skončení pracovního poměru", jakož i historický vývoj řešené problematiky. V dalších pasážích se pak práce zaměřuje na jednotlivé způsoby skončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele. Kromě institutů výpovědi ze strany zaměstnavatele, okamžitého zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele a zrušení pracovního poměru ve zkušební době ze strany zaměstnavatele, je rozebrána také dohoda o skončení pracovního poměru. Své místo v této práci zaujímají rovněž další instituty související se skončením pracovního poměru, například odstupné či konkurenční doložka. Značná pozornost je pak věnována náhledu do aplikační praxe, což úzce souvisí s bohatými odkazy na judikaturu českých soudů. Autor jednotlivé části navíc doplňuje o své vlastní náměty z pohledu de lege ferenda.
|
|
|
Výpověď z pracovního poměru ve vybraných členských státech EU
Mihálik, Matej ; Tröster, Petr (vedoucí práce) ; Štangová, Věra (oponent)
Resumé Cílem této práce je srovnání právních úprav výpovědí ze strany zaměstnavatele ve třech právních systémech Evropské unie: ve slovenském, anglickém a švédském systému. Práce se zaměřuje na výpověď ze strany zaměstnavatele, v závěru obsahuje srovnání a hodnocení jednotlivých právních úprav. Práce obsahuje čtyři kapitoly. První kapitola se zabývá mezinárodní a evropskou právní úpravou ukončování pracovního poměru, zejména výpovědí ze strany zaměstnavatele. Kapitola obsahuje výčet mezinárodních smluv přijatých zvláště v rámci MOP jako i evropské právní předpisy zabývající se touto problematikou. Druhá kapitola pojednává o slovenské úpravě. Začíná obecnými výklady o způsobech ukončování pracovního poměru, pokračuje obecnými náležitostmi výpovědi a výpovědní dobou. V další části se práce věnuje jednotlivým výpovědním důvodům, zvláštními povinnostmi zaměstnavatele při ukončování pracovního poměru a zákazu výpovědi. Závěr kapitoly pojednává o nárocích zaměstnance při neplatném ukončení pracovního poměru. Třetí kapitola obsahuje úpravu anglického práva v kontextu práva UK. Kapitola pojednává o rozdílu mezi ochranou zaměstnance v systému common law a v legislativě. Pokračuje opisem systému ochrany před nespravedlivými výpověďmi (unfair dismissals) a jednotlivých legitimních výpovědních důvodů. Na závěr kapitoly...
|
|
|
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci
Štropová, Valerie ; Tröster, Petr (vedoucí práce) ; Hůrka, Petr (oponent)
v českém jazyce Tématem této diplomové práce je bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP). Oblast BOZP se vymezuje souborem opatření, který při správném použití vytvoří podmínky k výkonu práce bez rizika ohrožení života či zdraví pracovníků. Do těchto podmínek se zahrnuje i samotné pracoviště a pracovní prostředí (včetně úpravy osvětlení, větrání, zásobování pitnou vodou aj.). V úvodní části se tato diplomová práce věnuje historickému vývoji BOZP a mezinárodním organizacím. Stěžejní oblast této diplomové práce je tvořena platnou právní úpravou, popisuje povinnosti zaměstnavatelů a práva a povinnosti zaměstnanců a specifikuje různé druhy požadavků (na pracoviště, pracovní prostředí, na výrobní a pracovní prostředky, na organizaci práce aj.). Dále se zabývá kontrolou bezpečnosti a ochrany zdraví při práci z pohledu odborové organizace, účastí zaměstnanců na řešení otázek BOZP i státním dozorem v této oblasti. V závěrečné části se tato diplomová práce věnuje bezpečnosti a ochraně zdraví při práci se zaměřením na oblast dopravy.
|
|
|
Koordinace sociálního zabezpečení v EU a její aplikace v ČR a SRN
Königová, Jana ; Tröster, Petr (vedoucí práce) ; Koldinská, Kristina (oponent)
Rozhodujícím prvkem koordinace sociálního zabezpečení je svoboda pohybu osob, která vychází z 61. 39 SES (61. 45 Lisabonské smlouvy). Umožňuje občanům členských států pracovat v jakékoli zemi Společenství. Aby občanům v realizaci této jejich svobody nebránily překážky, které by zhoršovaly jejich postavení, existuje jíž od 70. let 20. století koordinační úprava. Nařízení přijaté roku 1971 bylo postupně měněno a přizpůsobováno vývoji Společenství. Zohledňována byla i judikatura Evropského soudního dvora, který výrazným způsobem zasahoval do aplikace nařízení. S ohledem na stále se zvyšující komplikovanost a nepřehlednost unijní úpravy a na měnící se vnitrostátní právní předpisy se stěžovalo použití ústředního koordinačního předpisu. V roce 2004 proto bylo jako nová úprava přijato nařízení (ES) č. 883/2004, které mělo aktualizovat a zjednodušit pravidla koordinace systémů sociálního zabezpečení a tím i zjednodušit volný pohyb osob. Až do roku 2009 však šlo o neaplikovatelné nařízení, neboť k němu nebyl přijat prováděcí předpis. Teprve doplněním o prováděcí normu [ nařízení (ES) ě. 987/2009 ] došlo k naplnění dlouhodobého cíle a úsilí orgánů Společenství. Otázkou však zůstává, zda nová úprava nevnesla do koordinace systémů sociálního zabezpečení na unijní úrovni ještě větší nepřehlednost. Původně měla zcela...
|
|
|
Právní postavení nestátních zdravotnických zařízení v českém zdravotnictví
Dobiáš, Michal ; Tröster, Petr (vedoucí práce) ; Koldinská, Kristina (oponent)
Cílem této diplomové práce v oboru právo je analyzovat právní postavení, které zaujímají soukromí poskytovatelé zdravotní péče (tj. provozovatelé nestátních zdravotnických zařízení) v českém zdravotnictví, zejména v systému veřejného zdravotního pojištění. Vývoj tohoto postavení je poměrně krátký (v období socialismu soukromí poskytovatelé neexistovali) a stále neuzavřený. Přestože je právní úprava této specializované oblasti dosti komplikovaná, je častým předmětem ostrých politických kontroverzí, částečně kvůli velkorysému, avšak nejasně formulovanému právu na bezplatnou zdravotní péči. V současné době jsou Parlamentem projednávány jako součást širší reformy zdravotnictví návrhy zákonů, jejichž dopad na postavení soukromých poskytovatelů péče si zaslouží zhodnocení. Tato diplomová práce sestává z úvodu, tří kapitol statě a závěru. Každá z kapitol rozebírá jiný aspekt tématu, všechny jsou nicméně provázány společnými právními instituty, které hrají roli v rámci celé práce. První dvě podkapitoly Kapitoly I. jsou nejvíce obecné a představují možné způsoby financování zdravotní péče (veřejné a soukromé pojištění, přímá úhrada) a jejich specifika. Rovněž je osvětleno postavení zahraničních pacientů v českém zdravotnictví. Po závěru o vedoucí úloze veřejného zdravotního pojištění v českém prostředí je...
|
|
|
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci
Salajka, Radek ; Tröster, Petr (vedoucí práce) ; Hůrka, Petr (oponent)
Shrnutí V oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci dochází ke kolizi dvou zájmů, a to dvou skupin subjektů. Mezi hlavní subjekty patří zaměstnavatelé na jednom konci, kontra zaměstnanci a společnost jako taková na konci druhém. Pokud jde o zájmy akcionářů, tak na jedné straně stojí zefektivnění výroby a tím maximalizaci zisku, na druhé straně zájem na maximalizaci bezpečnosti zaměstnanců, což je záležitost z právního i morálního hlediska nutná, ovšem značně nákladná. Řešení spočívá v kompromisu, situaci, kdy je zajištěna solidní bezpečnost při práci za rozumné výdaje. Za řešitele této situace je nutno považovat stát, který stojí někde uprostřed těchto subjektů a jejich zájmů a nelze jej jednoznačně postavit na stranu zaměstnanců, ani zaměstnavatelů, ale zato může svými veřejnoprávními zásahy ve formě zákonů a dalších právních předpisů stav bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ovlivnit. Stát v sobě totiž také řeší protikladné postoje v tomto směru, a sice žádaná maximalizace zisku obchodních společností a tím co možná nejvyšší odvody na daních do státní pokladny, versus touha po co nejnižších výdajích z titulu důchodového a sociálního pojištění zaměstnancům a zájem na co nejdelším produktivním věku v životě každého jedince. Lze ale argumentovat i tím, že přece pracovní síla ve formě zaměstnanců, s...
|
|
|
Poskytování zdravotní péče ve vybraných zemích EU a její úhrada
Hebort, Dušan ; Tröster, Petr (vedoucí práce) ; Vysokajová, Margerita (oponent) ; Chvátalová, Iva (oponent)
Poskytování zdravotní péče ve vybraných zemích EU a její úhrada Předmětem disertační práce je analýza, srovnání a vyhodnocení způsobu poskytování a úhrady zdravotní péče ve vybraných zemích EU včetně České republiky. Všechny zkoumané státy se potýkají s rozpočtovými obtížemi při poskytování zdravotní péče. Tato disertační práce se snaží nalézt právní řešení s přihlédnutím k ekonomickým zákonitostem, aby systém poskytování a úhrady zdravotní péče byl finančně udržitelný. Těžiště disertace je ve zdravotních službách (zdravotní péči v užším smyslu), léčiva a zdravotní pomůcky jsou zmiňovány příležitostně. Terminologicky text není omezen výrazy zdravotních služeb nebo zdravotní péče, oba termíny jsou používány jako synonyma. Problematika poskytování a úhrady zdravotní péče nespočívá ve "službách" nebo "péči". Kapitoly jsou členěny podle jednotlivých zemí EU. První a nejobsáhlejší je věnována České republice, jejíž právní úprava je výchozím srovnávacím bodem. Po krátké historické rekapitulaci následuje přehled právních předpisů se zaměřením na problematické nebo pozornosti hodné oblasti. Nástin chystané reformy veřejného zdravotního pojištění klade o něco větší důraz na formální stránku oproti obsahové stránce vztahů ve veřejném zdravotním pojištění. V rámci kapitoly o veřejném zdravotním pojištění...
|
|
|
Neplatnost pracovněprávních úkonů
Dostál, Martin ; Tröster, Petr (vedoucí práce) ; Hůrka, Petr (oponent)
Závěr Neplatnost právních úkonů v individuálním pracovním právu se v poslední době dramaticky vyvíjela. Nález Ústavního soudu1 změnil vzájemný vztah zákoníku práce a občanského zákoníku a preferencí relativní neplatnosti právních úkonů v pracovním právu prohloubil v zákoníku práce principy a zásady, na nichž je postaveno soukromé právo. Podle mého soudu je to velkým přínosem, jedním z principů soukromého práva má být rozhodnutí každého účastníka soukromoprávního vztahu, zda bude o svá práva bojovat. Nepochybně je však nutné udržet míru právní jistoty na vysoké úrovni. Pro účastníky pracovněprávních vztahů je dle mého názoru z hlediska právní jistoty výhodnější, považuje-li se právní úkon za platný, i když je tento stižen vadou, jež způsobuje jeho neplatnost, do té doby, než se jeden z účastníků jeho neplatnosti nedovolá. Jestliže se jedná o zásadní vadu, je zde zachována absolutní neplatnost právního úkonu, jak jsem uvedl výše. Upřednostněním relativní neplatnosti právních úkonů se zohledňuje snaha předcházet faktickým úkonům, uměle je nevytvářet, jak uvedl ve svém nálezu Ústavní soud, s jehož názorem na tuto problematiku se ztotožňuji. Z výše popsaných příkladů neplatnosti některých právních úkonů vyskytujících se v individuálním pracovním právu se nabízí také myšlenka zneužití prokazování domnělé...
|
host ::
RSS.