|
|
Angličtina jako lingua franca z pohledu Čechů
SVOBODOVÁ, Magdaléna
Bakalářská práce se zabývá vývojem a rozšířením anglického jazyka ve světě a jejím hlavním cílem je prozkoumat postoj Čechů k angličtině jako k jazyku, který lze využít ke komunikaci s lidmi z různých koutů světa. Teoretická část práce se zaměřuje na koncept "Angličtina jako lingua franca" a na historický vývoj angličtiny v souvislosti s historickými událostmi, které měly bezprostřední vliv na rozšíření jazyka. Dále je v práci objasněna pozice angličtiny v České republice. Praktická část pomocí kvantitativního dotazníkového šetření zkoumá, zda Češi vnímají současné postavení angličtiny ve světě a do jaké míry je pro ně znalost jazyka důležitá. Dále se zaměřuje na úroveň angličtiny v Česku a ochotu Čechů využívat daný jazyk v praxi. Výsledky průzkumu jsou následně porovnávány s teoretickými poznatky.
|
|
|
Problematika tzv. sociálního dumpingu v právu EU
Marková, Alice ; Svobodová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Šmejkal, Václav (oponent)
Problematika tzv. sociálního dumpingu v právu EU Abstrakt Sociální dumping v právu EU se stává stále palčivějším problémem. Z důvodu vytvoření vnitřního trhu EU a přistoupení nových členských států zejména jižní a východní Evropy se v Evropské unii sociální dumping objevuje v mnoha podobách. Lze sociálnímu dumpingu zabránit, případně jakými prostředky je možné ho minimalizovat? Tato práce se v první kapitole zabývá vytyčením sociálního dumpingu v právu EU obecně, přičemž se zaměřuje na sociální dumping v podobě tzv. regulační arbitráže, a to v teoretické i praktické rovině. V druhé kapitole uvádí autorka vývoj sociální politiky v souvislosti s vnitřním trhem EU, jelikož pro existenci sociálního dumpingu je stěžejní interakce mezi ekonomickými a sociálními cíli Evropské integrace. Na tuto kapitolu je navázáno judikaturou Soudního dvora Evropské unie ve věcech Rush Portuguesa, Viking Line, Laval, Rüffert a Komise vs. Lucembursko, která se týká kolize základních svobod a základních sociálních práv. Tato kapitola se zabývá otázkou, jakým způsobem při střetu těchto práv rozhoduje Soudní dvůr Evropské unie. Zmíněná judikatura má dále značný dopad na interpretaci směrnice o vysílání pracovníků, jejíž novelou se tato práce zabývá ve své čtvrté kapitole. Cílem novelizační směrnice je zpřísnit některá pravidla...
|
|
|
Uznávání kvalifikací v rámci Evropské unie
Židlický, Martin ; Vondráčková, Aneta (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Diplomová práce se zabývá principem vzájemného uznávání kvalifikací. Jedná se o jeden z vůdčích principů týkající se volného pohybu osob a služeb. Text diplomové práce je rozdělen do tří hlavních kapitol, které jsou dále rozděleny na podkapitoly v závislosti na dílčí otázku hlavního tématu kapitoly. Na koncích hlavních kapitol je začleněno stručné shrnutí nejdůležitějších informací. První část diplomové práce se zabývá historickými východisky pro dnešní právní úpravu vzájemného uznávání kvalifikací. Je pojednáno o myšlenkovém základu principu vzájemného uznávání společně s prameny primárního práva EU. Následně jsou analyzovány sekundární prameny práva EU, směrnice, které předcházely současné podobě právní úpravy. Konečně je do obsahu první části zařazena i judikatura, která dala vzniknou zásadě vzájemného uznávání a dalším rozhodnutím související s tématem diplomové práce. Druhou část diplomové práce je věnována současné platné úpravě uznávání kvalifikací. Detailněji je popsána struktura směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací ze dne 6. července 2005. Tato směrnice v sobě zahrnuje automatický režim, obecný režim uznávání kvalifikací a uznávání odborné praxe pro vyjmenovaná povolání. Text práce se zaměřuje též na praktickou stránku problematiky a analyzuje...
|
|
|
Princip zajištění účinné soudní ochrany členskými státy v kontextu aktuální judikatury SDEU
Kaluha, Štěpán ; Navrátil, Petr (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Princip zajištění účinné soudní ochrany členskými státy v kontextu aktuální judikatury SDEU Abstrakt v českém jazyce Tato diplomová práce nazvaná Princip zajištění účinné soudní ochrany členskými státy v kontextu aktuální judikatury SDEU se zabývá projevy tohoto principu v judikatuře Soudního dvora zejména s ohledem na jeho horizontální rovinu, která souvisí s probíhajícími justičními reformami v Polsku. Cíli práce je rozebrat a zhodnotit princip zajištění účinné soudní ochrany, srovnat jej s principem národní procesní autonomie a skrz rozbor třech aktuálních rozhodnutí Soudního dvora identifikovat nový směr v judikatuře Soudního dvora po rozhodnutí ASJP. Práce se dělí na dvě části - teoretickou a zvláštní. V teoretické části zasazuji princip zajištění účinné soudní ochrany členskými státy do širšího kontextu práva EU jako obecnou zásadu práva EU, a tedy součást primárního práva. Následně princip detailně rozebírám, přičemž zejména objevuji jeho definici ve Smlouvách a v judikatuře Soudního dvora, analyzuji jeho obsah a stručně se věnuji i důsledkům jeho porušení členskými státy. Následně princip v souladu s cíli práce srovnávám s principem národní procesní autonomie a zkoumám, jestli se kryjí. Ve zvláštní části se analyzuji aktuální judikaturu Soudního dvora a v souladu s cíli práce pátrám po projevech...
|
|
|
Náhrada plánované přeshraniční péče v Evropské unii a České republice
Pospíšilová, Alžběta ; Exner, Jan (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Náhrada plánované přeshraniční péče v Evropské unii a České republice Ačkoliv právo na náhradu plánované přeshraniční péče poskytované na území jiných členských států náleží evropským pojištěncům již po mnoho let, četnost jeho uplatňování v praxi je stále nízká. Jednou z překážek volného pohybu pojištěnců může být i dualismus unijních aktů, který představují nároky věcných dávek v nemoci dle Koordinačních nařízení a práva pojištěných osob dle Směrnice o uplatňování práv pacientů. Úprava unijních aktů se liší v několika aspektech, včetně územní působnosti, způsobu výpočtu výše hrazených nákladů či procesu uplatnění nároku pojištěnce. Prvním cílem práce je objasnění vzniku současné právní dvojkolejnosti. Za tímto účelem první kapitola představuje příslušné politickoprávní souvislosti a druhá kapitola se následně zabývá samotným vývojem unijní úpravy náhrady plánované přeshraniční péče. Jako primární příčina současného dualismu se jeví doposud neřešená otázka charakteru plánované přeshraniční péče na úrovni primárního práva. Směrnice o uplatňování práv pacientů navazuje na Soudní dvůr Evropské unie, jenž opakovaně přiznal právo na náhradu plánované přeshraniční péče v případech, které nepokrývají Koordinační nařízení. Zakotvení judikatury do formy právního předpisu mělo přispět k vyšší právní jistotě...
|
|
|
Evropská občanská iniciativa
Bartovic, Vladimír ; Král, Richard (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Evropská občanská iniciativa Ing. Vladimír Bartovic Tato diplomová práce se zabývá Evropskou občanskou iniciativou (EOI) - nástrojem participativní demokracie, jenž už jednu dekádu umožňuje občanům Evropské unie ovlivňovat legislativní proces, tak že požádají Evropskou komisi o předložení legislativního návrhu. Cílem práce je zhodnotit implementační praxi Evropské občanské iniciativy v kontextu judikatury Tribunálu a Soudního dvora EU a analyzovat nové nařízení o Evropské občanské iniciativě. Práce analyzuje důvody, které vedly k vytvoření Evropské občanské iniciativy - zejména otázku existence demokratického deficitu Unie. Analyzuje zakotvení EOI v primárním právu Unie a srovnává ji s jinými nástroji participativní demokracie a podobnými instituty nepřímé legislativní iniciativy, které mají k dispozici Evropský parlament a Rada. Práce se stručně věnuje původnímu nařízení o EOI z roku 2011, legislativnímu procesu jeho přijetí a implementaci na národní úrovni. Těžištěm práce je pak analýza uplatňování nařízení v praxi. Přináší přehled iniciativ a shrnuje postoje institucí EU, občanské společnosti, akademiků a analyzuje také několik zásadních soudních rozhodnutí týkajících se EOI. V závěru se práce věnuje právní analýze nového nařízení o EOI, jež bylo přijato s cílem odstranit nedostatky původního...
|
|
|
Nabývání a pozbývání občanství Evropské unie
Spousta, Pavel ; Navrátil, Petr (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá nabýváním a pozbýváním občanství Evropské unie ve vazbě na nabývání či pozbývání státního občanství. Po stručném vymezení institutu občanství Unie, jeho historického vývoje, obsahu a postavení v současném unijním právu a institutu státního občanství, a to jak v národním, tak mezinárodním kontextu, se práce zaměřuje na významné odlišnosti v úpravě nabývání a pozbývání unijního občanství v právních řádech členských států. Nejprve práce upozorňuje na pravomoc členských států regulovat osobní působnost unijního občanství, dále analyzuje právní úpravu naturalizace ve vybraných členských státech a konečně upozorňuje na unijní přesah tzv. prodeje státního občanství skrze investiční programy. Současně je věnována pozornost národním úpravám pozbývání státní občanství, s cílem upozornit na aspekty, které mohou být vzhledem k pozbytí občanství Unie problematické. Po analýze úpravy nabývání a pozbývání unijního občanství na úrovni členských států se práce soustředí na zkoumání limitů, kterými výkon výlučné kompetence členských států, pokud jde o stanovení podmínek nabývání a pozbývání státního (a současně unijního) občanství, reguluje právo Evropské unie. Za tímto účelem práce poskytuje přehled relevantní linie judikatury Soudního dvora, které se kompetencí členských států v...
|
|
|
Možnosti využití technologie rozpoznávání obličejů v kontextu ochrany osobních údajů v EU
Soukupová, Jana ; Svobodová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Vondráčková, Aneta (oponent)
Možnosti využití technologie rozpoznávání obličejů v kontextu ochrany osobních údajů v EU Abstrakt Tato práce se věnuje ochraně osobních údajů v případech použití technologie rozpoznávání obličejů v EU. Účelem práce je zejména posouzení toho, za jakých okolností a podmínek je užití této technologie v souladu s GDPR. Okrajově se práce věnuje rizikům a přínosům technologie rozpoznávání obličejů. Práce je dělena na tři části. V první části je zkoumán obecný rámec ochrany osobních údajů v EU s důrazem na ochranu biometrických údajů. Cílem této části je nastínění hlavních východisek týkajících se ochrany biometrických údajů a obecných zásad zpracování osobních údajů. Autorka zde zejména kritizuje právní vymezení pojmu biometrického údaje, které neodpovídá technologické realitě a které může být problematické v případě aplikace článku 9 GDPR. Druhá část práce se věnuje samotné technologii rozpoznávání obličejů, jejím jednotlivým typům a využití. Porozumění samotné technologii je v rámci této práce klíčové proto, aby mohlo docházet ke správné aplikaci zákonného rámce. Autorka dále považuje za nutné zkoumat důvody toho, proč je tato technologie používána a jaký má přínos pro společnost v poměru k jejím rizikům. V rámci této části dochází ke zúžení předmětu práce na technologii založenou na identifikaci a verifikaci....
|
|
|
Ochrana osobních údajů se zaměřením na jejich zpracování a ochranu v civilním letectví
Hodek, Jan ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Ochrana osobních údajů se zaměřením na jejich zpracování a ochranu v civilním letectví Tato diplomová práce se zaměřuje na problematiku právní úpravy ochrany osobních údajů EU, přičemž se pokouší tuto problematiku reflektovat v rovině civilního letectví s důrazem na obchodní leteckou dopravu. Právě v rámci obchodní letecké dopravy totiž dochází v civilním letectví ke zpracování největšího množství osobních údajů a k nejvyššímu počtu operací prováděných s osobními údaji. Cílem diplomové práce je především popsat jednotlivá zpracování osobních údajů v civilním letectví a zhodnotit, zda GDPR představuje pro letecké dopravce a civilní letectví nepřekonatelnou právní překážku pro provozování dané činnosti, nebo se jedná pouze o další komplikovaný právní předpis, ke kterému musí přihlížet letečtí dopravci a další subjekty pohybující se v civilním letectví. První kapitola diplomové práce se stručně věnuje historii ochrany osobních údajů, resp. uvádí některé její historické a současné prameny právní úpravy. Následně první kapitola představuje některé právní instituty ochrany osobních údajů a upozorňuje na kontinuitu a diskontinuitu GDPR s předchozí právní úpravou. Druhá kapitola diplomové práce stručně seznamuje s problematikou právní úpravy civilního letectví a popisuje vztahy mezi touto právní úpravou a...
|
|
|
Posílená spolupráce v EU
Flašíková, Martina ; Svobodová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Říha, Michal (oponent)
Posílená spolupráce v EU Abstrakt Předmětem této diplomové práce je institut posílené spolupráce v EU. Jedná se o jeden z klíčových nástrojů pro dosažení diferencované integrace, která je často považována za budoucnost dalšího směřování Evropské unie. Tato práce si klade za cíl především poskytnutí uceleného pohledu na stav právní úpravy institutu a jeho dosavadního využití v praxi. Hodnocení mechanismu posílené spolupráce je provedeno zejména prostřednictvím srovnání s využitím mezivládní spolupráce, která bývá často upřednostňována před posílenou spoluprací. Diplomová práce nabízí pohled na posílenou spolupráci jako na mechanismus, který i přes své nedostatky stále představuje vhodnější alternativu k mezivládní spolupráci. V závěru jsou formulována doporučení konkrétních kroků, která by měla posloužit ke zlepšení stavu právní úpravy vedoucí ke zvýšení četnosti využití posílené spolupráce.
|
host ::
RSS.