|
|
Vyvlastnění majetku šlechtických rodů po druhé světové válce, případ Lex Schwarzenberg
Blažková, Tereza ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
1 Abstrakt v českém jazyce: Předmětem této práce je speciální zákon č. 143/1947 Sb., o převodu vlastnictví majetku hlubocké větve Schwarzenbergů na zemi Českou, známý také jako "Lex Schwarzenberg." Účelem této práce je přiblížit tento v českých právních dějinách mimořádný případ, a to především z hlediska kontextu jeho vzniku. Z tohoto důvodu se práce zabývá politickým pozadím doby přijetí tohoto právního předpisu a tehdy převažujícími východisky právní teorie. Důležitou součástí práce je také analýza samotného právního předpisu jako takového. Podkladem pro napsání předkládané práce byly zejména archivní materiály z druhé poloviny čtyřicátých let, například z Archivu kanceláře Prezidenta republiky nebo ze soukromého Schwarzenberského archivu v Murau. Některé z použitých archiválií byly již v minulosti zveřejněné, jiné nikoli. Dalším významný pramen představuje odborná historicko-právní a teoreticko-právní literatura. Práce si také kladla za cíl popsat, co k vydání tohoto právního předpisu vedlo, a pokusit se teoreticky osvětit, co vydání takového speciálního vyvlastňovacího zákona pro náš právní systém vlastně znamená. Práce se dělí na část obecnou a zvláštní. V obecné části se soustředí na vymezení teoretických pojmů a teoretických východisek, které vedly k přijetí "Lex Schwarzenberg". Obecná část se...
|
|
|
Právní postavení vzniku a fungování Finanční stráže Československa
Jindra, Ondřej ; Soukup, Ladislav (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vznikem a následně činností Finanční stráže Československé republiky. Jednalo se o polovojenský bezpečnostní orgán, jehož účelem bylo prvotně dohlížet a zabraňovat pašeráctví v prostoru pohraničí Československé republiky, a zároveň Finanční stráž měla za úkol chránit státní hranice před neoprávněným překročením cizích státních příslušníků. Finanční stráž existovala již před vznikem samostatné Československé republiky, ovšem jako jeden z mnoha institutů Rakousko-Uherska byla i ona převzata do nového politického uspořádání. Cílem této práce bylo především seznámit se s pojmem Finanční stráže. Vymezit její základní funkce a činnost, a oddělit ji tak od čistě vojenských sborů. Tato práce ve své první části stručně a přehledně vypráví o vzniku a prehistorii Finanční stráže, a jejím následném vývoji až k plně fungujícímu státnímu orgánu Československé republiky. Ve vztahu k podřízenosti vůči Ministerstvu financí Československé republiky se tedy v této práci vypořádávám i s částečným rozborem tohoto ministerstva. V následující kapitole tato práce vymezuje budování Finanční stráže. Popisuje první okamžiky Finanční stráže v Československé republice a dále uvádí i příklady vybavení a výstroje Finanční stráže. Rovněž se zde nachází vylíčení a popis organizace a struktury Finanční stráže....
|
|
|
Právní vývoj státních financí a finanční správy v ČSR v letech 1918 - 1945
Pejskarová, Adéla ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent) ; Vojáček, Ladislav (oponent)
Cílem mé práce je podrobná analýza právní úpravy státních financí a finanční správy v Československu v letech 1918 - 1945. Úvodní část mé práce je nejprve zaměřena na obecný pojem státních financí, a jelikož se státní finance skládají z několika oblastí, následují samostatné kapitoly věnované právnímu vývoji každé této oblasti v letech 1918 - 1938. Jedná se o státní rozpočet, daně a poplatky, měnu a měnovou reformu, vznik a činnost cedulové banky, ostatní banky a finanční správu. Vývoj těchto jednotlivých oblastí je zakončen kapitolou věnovanou hospodářské krizi (probíhající v letech 1929/30 - 1934), způsoby jejího překonání a dále období následujícímu, tj. tzv. období zbrojení. Druhá část práce je věnována nejen společnému vývoji všech těchto oblastí v době nesvobody na území protektorátu, ale i porovnání se samostatným vývojem ve Slovenském státě. Závěrečná část mé práce je zaměřena na vývoj právní úpravy státních financí po roce 1945 a peněžní reformu v roce 1953 jako komparaci k vývoji v předchozím období. Ve své práci se věnuji nejen podrobnému rozboru právních předpisů, které tuto oblast upravovaly a regulovaly, ale zároveň neopomínám širší historické, ekonomické i politické okolnosti, které se promítaly do právní úpravy státních financí. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Právní úprava péče o zdraví obyvatelstva v českých zemích 1918-1966
Pokorná, Žaneta ; Soukup, Ladislav (oponent)
Resumé Právní úprava péče o zdraví obyvatelstva v českých zemích 1918-1966 Práce se zabývá vývojem právní úpravy poskytování péče o zdraví obyvatelstva v českých zemích od roku 1918 do 1966, která byla účinná pouze na území Čech. V úvodních kapitolách jsou vzhledem k recepci právních předpisů z Rakouska prozkoumány i předpisy od roku 1848, týkající se chudinství, domovského práva a lékařské péče, potažmo veřejného zdravotnictví. Autorka rozdělila tuto práci do tří hlavních kapitol o veřejném zdravotnictví podle jednotlivých časových úseků. Hlavní kapitoly se dále člení na subkapitoly zaměřující se na dílčí právní úpravu jednotlivých složek veřejného zdravotnictví. První kapitola pojednává o recipovaných zdravotnických předpisech z Rakouska-Uherska, o právní úpravě veřejné zdravotní službě, zdravotní policii, a dále o předpisech upravujících lékařskou službu, odměňování lékařů, o právech a povinnostech lékaře a pacienta a pohřebnictví Druhá kapitola obsahuje krátký exkurz do právní úpravy zdravotnictví za Protektorátu Čechy a Morava, přičemž toto období blíže záměrně vynechává pro jeho specifickou právní úpravu, jež by mohla být předmětem zkoumání samostatné práce. Třetí kapitola navazuje na časové rozdělení jednotlivých částí práce a přináší výsledky bádání v oblasti právní úpravy sociální a zdravotní péče...
|
|
|
Proces s generálem Heliodorem Píkou
Salvetová, Zuzana ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
Resumé Název práce: Proces s generálem Heliodorem Píkou Předmětem této práce je rozbor procesu s generálem Heliodorem Píkou ve světle společenských a legislativních změn ve 40. letech 20. století, pomocí něhož se autorka snaží odpovědět na otázku, v jakých ohledech byly v trestním řízení, vedeném proti generálu Píkovi, porušeny platné zákony a základní právní zásady, a co tyto nezákonnosti umožnilo. Práce obsahuje nástin politické a společenské historie Československa od konce druhé světové války do konce 40. let 20. století, analýzu právních změn a nově přijatých právních norem, na jejichž základě byly následně konány politické procesy, popis typických rysů politických procesů a jejich klasifikaci a zejména podrobný rozbor procesu s generálem Píkou. Práce se skládá ze šesti kapitol, z nichž první tři se věnují nutnému teoretickému rámci problematiky, který je potřebný pro následný rozbor a pochopení samotného předmětu práce. První kapitola přibližuje historický a politický vývoj na našem území od konce druhé světové války až po převzetí moci komunistickou stranou. Druhá kapitola se věnuje právním změnám, které se uskutečnily v tomto období a po únoru 1948, a měly vliv na podobu soudních procesů a trestních řízení vůbec. Třetí kapitola popisuje život a působení generála Píky. V dalších třech kapitolách...
|
|
|
Česká státoprávní koncepce jako hlavní politický program národního hnutí v letech 1848/49
Plačková, Daniela ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
Resumé Český státoprávní program vzniká zhruba od počátku 40. let 19. století, tedy v době, kdy se začíná upevňovat ekonomické postavení českého měšťanstva, které vede politický boj s metternichovským absolutismem a vládnoucím německým měšťanstvem. Přísná cenzura však prakticky znemožňovala jakékoliv otevřené politické projevy, které nebyly psány v loajálním duchu, a proto je český politický program před rokem 1848 publikován pouze v četných anonymních brožurách českých autorů. Tento politický program je státoprávní koncepcí v tom smyslu, že hlásá na základě historického práva spojení zemí Koruny české. Na druhé straně se však v něm již projevuje základní rozpor, který je typický pro českou politiku v letech 1848-49 a který spočívá v tom, že český státoprávní program sice v podstatě znamená vyjádření myšlenky české státní nezávislosti, ale ve skutečnosti je značným kompromisem s habsburskou monarchií a vychází plně z myšlenky austroslavismu. V revolučních letech 1848-49 se státoprávní program českých liberálů stává nejvýznamnější politickou koncepcí našeho národního hnutí. Jako jediný sehrál důležitou úlohu nejen v tomto období, ale v celém průběhu 19. století, zatímco ostatní dva programy (stavovské opozice a radikálně-demokratická koncepce) zůstaly jen určitými epizodami. Zčásti může být příčinou vlastní...
|
|
|
Vývoj advokacie v Československu 1918 - 1989
Caletka, Lumír ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
Vývoj advokacie v Československu 1918-1989 Práce popisovala a analyzovala historický vývoj advokacie na území Československa v letech 1918 až 1989. Zohlednila i předchozí dějinné období, tedy počátky advokacie v římském právu, advokacii na našem území do roku 1848 a pro Československo velmi důležitou dějinnou fázi let 1848 až 1918, kdy vznikly základní právní předpisy, které samostatné Československo nejdříve v nezměněné podobě převzalo a teprve postupem času upravovalo. Spolu s právem římské říše bylo právo Rakouska-Uherska zcela zásadní pro tvorbu základních kamenů dnešní moderní advokacie. Práce navíc obsahovala i kapitoly, jež obsahovaly vymezení základních a souvisejících pojmů, které se k advokacii vztahují, a v neposlední řadě i popis současné právní úpravy advokacie. Základ práce představoval historický úsek od vzniku samostatného Československa, přes druhou Česko-Slovenskou republiku, Protektorát Čechy a Morava, krátké období po osvobození a komunistický režim od roku 1948 až po revoluční rok 1989, jenž pro českou advokacii představoval návrat k demokratickým kořenům a prvorepublikovým tradicím samosprávy. První Československá republika znamenala pro advokacii velmi klidné a stabilní období, které však brzy vystřídaly válečné útrapy. Poválečná doba a období totality bylo z hlediska advokacie velmi...
|
|
| |
|
|
Mimořádný lidový soud v Praze
Němečková, Daniela ; Kindl, Vladimír (oponent) ; Soukup, Ladislav (oponent)
Resumé O přísnou spravedlnost volaly neslýchané zločiny, kterých se dopustili nacisté a jejich zrádní spoluviníci na Československu. Takto začínala preambule dekretu prezidenta republiky č. 16/1945 Sb. (tzv. velký retribuční dekret), dle něhož měli být potrestáni nacističtí zločinci, zrádci a kolaboranti před mimořádnými lidovými soudy a který platil pouze na českém území. Největší mimořádný lidový soud sídlil v Praze, prošlo jím na jedenáct tisíc případů a vykonával svoji činnost od svého zahájení 5. září 1945 až do 4. května 1947. Za dobu své existence se potýkal s mnoha problémy: od chybějících profesionálních soudců a veřejných žalobců, přes problematickou spolupráci s okresními národními výbory, až po nesnadný výklad některých ustanovení velkého retribučního dekretu. Před tímto soudem stanuli i někteří významní nacističtí činitelé, jakým byl i státní zástupce u Sondergerichtu Kurt Blaschtowitschka, prvorepublikový politik, státní ministr pro Čechy a Moravu Karl Hermann Frank, zástupce říšského protektora Kurt Daluege, velitel kladenského gestapa Harald Wiesmann spolu s dalšími patnácti kladenskými gestapáky. Na lavici obžalovaných stanul i parašutista, pozdější placený konfident a zrádce Karel Čurda. Po ukončení retribuce došlo k její revizi o rok později, ovšem již pod taktovkou komunistické strany....
|
|
|
Pokusy o federalizaci rakouské monarchie
Čermák, Zdeněk ; Adamová, Karolina (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
Tématem rigorózní práce byla analýza snah o federalizaci rakouské monarchie v letech 1848 - 1918 se zvláštním zřetelem k politickému a státoprávnímu programu v díle Františka Palackého. V první části práce byly v časové posloupnosti přiblíženy všechny zásadní myšlenky a teorie, které Palacký během svého života vytvořil a které se týkaly jeho pojetí uspořádání mnohonárodní rakouské monarchie a v jejím rámci i českých zemí. Pozornost byla zaměřena na obecná východiska politického programu této významné osobnosti, ale rovněž na praktickou stránku jeho politické činnosti. Souběžně byly v rámci práce zachyceny nejvýznamnější politické události a státoprávní změny na území rakouského státu v období od roku 1848, kdy Palacký začal působit na politické scéně, do roku 1876, kdy zemřel. Podrobně bylo analyzováno působení Palackého v ústavodárném sněmu ve Vídni a v Kroměříži v letech 1848 - 49 a významnou část práce tvoří dále pojednání o nejvýznamnějším teoretickém spisu Františka Palackého, o Ideji státu rakouského. Následující část rigorózní práce přiblížila pokusy o federalizaci, resp. o úpravu národnostních poměrů v českých zemích v období dualismu. Pozornost byla věnována české státoprávní deklaraci z roku 1868, tzv. fundamentálním článkům a punktacím, jakož i jazykovým nařízením, jejichž smyslem bylo...
|
host ::
RSS.