|
|
Tchaj-wan a jeho vliv na vzájemné vztahy a soupeření mezi USA a ČLR
Krigl, Vladimír ; Slačálek, Ondřej (vedoucí práce) ; Křížkovský, Matyáš (oponent)
Práce se zaměří na to, jaký vliv má Tchaj-wan na vzájemné vztahy a soupeření mezi Čínou a Spojenými státy americkými. Práce se zaměří zejména na dění po roce 2012, kdy do úřadu čínského prezidenta nastupuje Si Ťin-pching, což má za následek proměnu čínské zahraniční politiky. Zkoumání bude prováděno s využitím teoretických konceptů Thúkýdidovy pasti a bezpečnostního dilematu. V druhé části práce bude s využitím scenáristické metody zkoumáno, co by pro obě velmoci znamenala změna nynějšího statu quo na Tchaj-wanu.
|
|
|
Di natsionale frage: Vladimír Medem a koncept národně-kulturní autonomie
Englišová, Sára ; Barša, Pavel (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
Práce se zabývá Vladimírem Medemem, jedním z předních teoretiků národní otázky v židovském Bundu, a jeho konceptem národně-kulturní autonomie. První část práce se zaměřuje na zodpovězení toho, proč bylo nutné vytvořit specificky bundistický koncept národně-kulturní autonomie. Proto je zde kromě důležitých milníků ve vývoji národního programu Bundu - od protobundistických kroužků ve Vilnu v 90. letech 19. století až do jeho rozštěpení v roce 1917 - uveden také kontext vzniku tohoto konceptu. Debaty, které se tehdy o národní otázce vedly, přirozeně neprobíhaly izolovaně od velkých debat té doby, a proto byl bundistický program syntézou tehdejších diskuzí o marxismu, socialismu a národní (židovské) otázce. Druhá část práce je zaměřena na Medemovy texty a jeho pojetí národně-kulturní autonomie. Tento koncept měl vyřešit problém, kterému židovská menšina čelila jakožto národ "bez teritoria". Protože byl tento koncept vytvářen v dialogu s austromarxismem a bolševiky, závěrem mé práce je snaha o porovnání národnostních politik všech tří proudů.
|
|
| |
|
|
Role ženských práv v intervenci Spojených států na území Afghánistánu
Filipová, Tereza ; Slačálek, Ondřej (vedoucí práce) ; Hesová, Zora (oponent)
Předkládaná práce se zabývá ženskými právy a jejich rolí v době vojenské intervence Spojených států amerických na území Afghánistánu v letech 2001 až 2021. První část se zaměřuje na historické události dvacátého století, které formovaly ženská práva v Afghánistánu. Druhá část se věnuje vojenské intervenci Spojených států amerických z hlediska zaváděných genderových reforem na území Afghánistánu. Třetí část se zabývá právy afghánských žen během americké intervence. A poslední část představuje analýzu faktorů, které ovlivnily efektivitu zaváděných genderových reforem v Afghánistánu.
|
|
| |
|
|
Boj o hegemonii podle KSČ
Bruna, Jaroslav ; Vilímek, Tomáš (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
(česky) Autor se pokusí postihnout proměnu KSČ ve vztahu k sobě samé a okolnímu prostředí zvláště v období od 17. listopadu do 21. prosince 1989. Využije přitom především články z Rudého práva a stenografický záznam z mimořádných zasedání ÚV KSČ 24. a 26. listopadu 1989, který vyšel pod názvem Poslední hurá. Považuje za vhodné dát do souvislosti události listopadu a prosince 1989 s politickým vývojem v ČSSR v lednu, na přelomu června a července, a v říjnu 1989. Tento pokus o analýzu bude vycházet ze zásad obecné lingvistiky Ferdinanda de Saussure a diskurzivní teorie Ernesta Laclau a Chantal Mouffe. Jako metoda pracovního postupu bude využita kombinace hegemonické analýzy a dekonstrukce. Při analýze proměny KSČ se autor především pokusí opřít o tři zásady, které vyplývají z diskurzivní teorie. Identita nemá pevně danou podstatu, ale je vytvářena v politických bojích o obsah konkrétních pojmů. Dochází k pokusům plně ukotvit identitu jednotlivců, skupin, společnosti. Identita ale není nikdy hotová, protože je možné dosáhnout jen jejího částečného ukotvení. Politické boje se vedou také o hranice společnosti - kdo ní patří a kdo je z ní naopak vyloučen. Přičemž nelze jednoznačně natrvalo určit, co je vnitřek a vnějšek - je to sporné. Nejasnost o tom, kudy přesně vedou hranice společnosti, umožňuje...
|
|
|
Protiislámský protest v České republice
Svobodová, Eva ; Slačálek, Ondřej (vedoucí práce) ; Hesová, Zora (oponent)
Bakalářská práce zachycuje protiislámský protest mezi léty 2015-2016, který akceleroval po útoku na pařížskou redakci týdeníku Charlie Hebdo 7. ledna 2015 a během tzv. uprchlické krize. Autorka analyzuje krátké rozhovory, které nasbírala na demonstracích pořádaných zejména skupinou kolem facebookové stránky Islám v České republice nechceme, polostrukturované rozhovory s vybranými účastníky, a dále zúčastněné pozorování na demonstracích. Pomocí diskurzivní a biografické metody práce vytváří ideologickou mapu hnutí, jejích základních tropů a postojů. Tato ideologická mapa je zachycena do tří perspektiv: V první kapitole obraz vzdáleného jiného, který se vytváří zejména prostřednictvím mediální zkušenosti, zahrnující obraz muslimů a islámu. V druhé kapitole obraz blízkého jiného, který je konstruován v dlouhodobější perspektivě a v opozici proti vlastní politické a společenské identitě. V druhé kapitole autorka také popisuje způsoby, skrze něž se konstruuje obraz těch, jenž do komunity (národ, stát, Evropa) nepatří. Třetí perspektivou je obraz Západu, který v sobě kombinuje prvky blízkého i vzdáleného jiného. Perspektiva, která se objevuje v každé z těchto kapitol je genderová perspektiva, tedy jak se v jednotlivých obrazech odrážejí jiné představy o rolích a postavení mužů a žen.
|
|
|
Privatizace bezpečnosti v kontextu "války proti terorismu": analýza fenoménu soukromých vojenských společností
Vurbs, Jan ; Jireš, Jan (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
V Praze, dne 25. července 2013 ………………………………… Abstrakt Hlavním předmětem zájmu této diplomové práce je fenomén tzv. soukromých vojenských společností a jejich nasazení v rámci ozbrojených konfliktů vedených pod hlavičkou tzv. "Války proti terorismu". Cílem práce je podat čtenáři úvodní vhled do této problematiky, popsat působení konkrétních soukromých vojenských společností během operací v Afghánistánu a Iráku a odpovědět na výzkumné otázky týkající se jejich pozitivního či negativního přínosu k celkovým výsledkům těchto konfliktů a možného ovlivnění civilně- vojenských vztahů. Hlavní tezí práce je, že působení těchto společností nelze kategoricky hodnotit, protože je odlišné případ od případu. V rámci "Války proti terorismu" lze ovšem vysledovat určité obecnější trendy, které se týkají zejména nedostatečné kontroly soukromých vojenských společností ze strany státu. Práce je rozdělena do několika hlavních částí. První se věnuje historickému vývoji vedení válečných operací za pomoci finančně motivovaných nestátních subjektů. Tato část má vytvořit rámec pro lepší pochopení zkoumané problematiky. Druhá část se věnuje otázce teoretické klasifikace soukromých vojenských společností a jejich rozdělení na dílčí subkategorie. Třetí část je věnována případovým studiím tří konkrétních soukromých vojenských společností...
|
|
|
Paměť jako politický fenomén: reflexe veřejné debaty nad zákonem o protiprávnosti komunistického režimu
Rybář, Pavel ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
Cílem této práce je vytyčit základní rámce paměti komunismu, které se v polistopadovém režimu objevují paralelně s pokusy o politickou konstrukci minulosti. Na příkladu veřejné diskuse nad zákonem o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu se řešitel pokusí ukázat hlavní zdroje antikomunistické rétoriky a symboliky a přiblížit, jakou úlohu sehrály v první polovině 90. let při vytváření politických identit. Zatímco první část práce prozkoumá pojmy, které umožňují využít koncept paměti v analýze politična, druhá část se zaměří na varianty interpretace minulosti v kontextu diskuse nad legislativou spadající do kategorie tzv. "vyrovnávání se s minulostí" (lustrační zákon, zákon o protiprávnosti komunistického režimu). Vychází český antikomunismus z dekomunizačních opatření přijatých v letech 1991-1993, nebo je naopak přijetí těchto opatření snahou o zjednodušení plurality politik paměti? Jsou pokusy o označení minulého režimu jako zločinného jedinou formou antikomunismu, nebo je antikomunismus prolnutím morální, právní a politická argumentace proti minulému režimu a jeho společenskému a právnímu řádu? Prostřednictvím analýzy různých typů výpovědí se řešitel pokusí navrhnout jednu z možností analýzy antikomunistického diskursu.
|
|
|
Problematika rozkrádání a s ním spojené patologické jevy v období přestavby (1986-1989) na stránkách Rudého práva
Bruna, Jaroslav ; Vilímek, Tomáš (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
(rozkrádání) Tato diplomová práce sleduje způsob, jakým byla v Rudém právu, tiskovém orgánu ÚV KSČ, v letech 1986 - 1989 prezentována problematika rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví v Československu, případně jaké rozpory se v této prezentaci objevily. Vlastnímu jádru práce bude předcházet pohled na rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví z hlediska práva - s důrazem na definici socialistického majetku v ústavě, daného trestného činu v trestním zákoně, pohledu právnické literatury na společenskou nebezpečnost daného jednání, zde reprezentovanou časopisem Socialistická zákonnost. Autor se následně zaměří na to, jakým způsobem byla problematika rozkrádání (ale také ochrany) socialistického majetku vztahována ke Komunistické straně Československa (respektive jejím funkcionářům), vedoucím hospodářským pracovníkům a řadovým zaměstnancům, což bude dokumentovat na konkrétních případech. V závěru bude autor srovnávat články RP s některými empirickými poznatky - ve vztahu k výzkumu Ústavu pro výzkum veřejného mínění při Federálním statistickém úřadu o kázni a kontrole na pracovištích, ve vztahu ke statistikám o hospodářské trestné činnosti, zmíněné v německy psaném textu Tomáše Vilímka o rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví, jakož i ve vztahu k problematice anonymních dopisů,...
|
host ::
RSS.