|
|
Kulturní dimenze originálu. Její převedení při konsekutivním tlumočení do mateřštiny a do aktivního cizího jazyka, se zaměřením na převod reálií každodenního života
Krizová, Anna ; Sládková, Miroslava (vedoucí práce) ; Čeňková, Ivana (oponent)
V této práci se zabýváme kulturními aspekty, které mohou ovlivnit výkon při konsekutivním tlumočení, konkrétně reáliemi každodenního života. V teoretické části nejprve definujeme pojem kultura ve vztahu k translatologii. Mezi různými kulturami existují větší či menší rozdíly a chápání světa a skutečnosti se podle příslušníků různých kulturních společenství liší. Je úlohou překladatele, aby tyto rozdíly překlenul a umožnil mezi osobami úspěšnou komunikaci. Aby svému úkolu dostál, má k dispozici určité množství překladatelských postupů, které však musí volit obezřetně a s ohledem na znalosti a očekávání adresátů. Úloha tlumočníka je o to těžší, že na volbu adekvátního řešení nemá příliš času. Konsekutivní tlumočník má sice možnost požádat řečníka o upřesnění, nemůže si však na rozdíl od překladatele danou reálii dohledat. Práce se věnuje ověření pracovní hypotézy, podle které se profesionální tlumočníci díky bohatším zkušenostem z oblasti tlumočení dopustí méně chyb a vynechávek a ze strategií častěji použijí ekvivalenci nebo vysvětlení, zatímco studenti častěji převedou reálii jako takovou (pomocí transference nebo doslovného překladu) i v případech, kdy tato reálie jako taková v přijímající kultuře neexistuje. Hypotéza se vztahuje na tlumočení v obou směrech. V empirické části popisujeme
|
|
|
Strategie tlumočníka při simultánním tlumočení do mateřštiny a do aktivního cizího jazyka
Malkovská, Alžběta ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce) ; Sládková, Miroslava (oponent)
Malkovská, Alžběta: Strategie tlumočníka při simultánním tlumočení do mateřštiny a do aktivního cizího jazyka, ÚTRL FF UK 2012, str. 149, vedoucí práce: Prof. PhDr. Ivana Čeňková, Csc. Tématem předkládané rigorózní práce jsou Strategie při simultánním tlumočení, zejména strategie KISS ("Keep it short and simple") jako hypotetické ideální řešení při simultánním tlumočení do aktivního cizího jazyka. Jedná se o teoreticko-empirickou studii, jejímž cílem je zmapovat problematiku tlumočení do aktivního cizího jazyka a strategií používaných při simultánním tlumočení, s důrazem na strategii KISS a následně v empirické části potvrdit nebo vyvrátit hypotézu, zda strategie KISS představuje ideální a dominantní mechanismus používaný při tlumočení do aktivního cizího jazyka. Celá práce je rozdělena do pěti kapitol. První kapitola se věnuje tlumočení do aktivního cizího jazyka z nejrůznějších úhlů pohledu. V následujících dvou kapitolách jsme se zaměřili na strategie při ST a věnovali jsme se především všem mechanismům a postupům, jež lze zařadit pod strategii KISS. Na závěr této části jsme si stanovili pracovní hypotézu. Na závěr teoretické části jsme vložili krátkou kapitolu pojednávající o politickém diskurzu. V empirické části jsme nejprve popsali experiment a podmínky jeho realizace a poté přistoupili již k samotné...
|
|
|
Kulturní dimenze originálu a její převedení při simultánním tlumočení do mateřského jazyka a při tlumočení do aktivního cizího jazyka
Ďoubalová, Jana ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce) ; Sládková, Miroslava (oponent)
Tato diplomová práce rozebírá vlivy kultury na tlumočení, konkrétně pak na tlumočnické strategie při převodu institucionálních pojmů. Kultura je komplexní společenský jev, který určuje naše chápání vnějšího světa. Členové jednotlivých kulturních společenství sdílejí stejný způsob života a hodnoty, kterými se liší od jiných kulturních společenství, přičemž hlavním jednotícím prvkem a vnější projevem těchto společenství je jazyk. Definujeme-li tlumočení jako zprostředkování mezikulturní komunikace, je zřejmé, že tlumočník musí disponovat rozsáhlými znalostmi kultur, mezi jejichž jazyky pracuje, a rovněž chápat složité procesy, které v mezikulturní komunikaci probíhají. Tato práce se zaměřuje jak na kulturu všeobecně a na vztahy mezi kulturou, jazykem a myšlením, tak i konkrétněji na kulturní souvislosti Evropské unie, na vlivy rozdílů kulturně-jazykových společenství při tlumočení pro EU a mezinárodní organizace obecně a na multikulturní aspekty tlumočení při "retouru" do cizího aktivního jazyka.
|
|
|
Využití multimédií k posilování řečové dovednosti poslechu s porozuměním u studentů francouzského jazyka
Mádlová, Michaela ; Bořek - Dohalská, Marie (vedoucí práce) ; Sládková, Miroslava (oponent) ; Suquet, Petra (oponent)
Disertační práce se zabývá řečovou dovedností poslechem s porozuměním a využitím multimédií k jejímu posilování ve výuce francouzského jazyka. Danou problematiku zkoumá se zasazením do kontextu českých kurikulárních dokumentů, klasifikuje řečové dovednosti z pohledu Společného evropského referenčního rámce pro jazyky. Poslech s porozuměním charakterizuje z historické perspektivy v lingvodidaktice a jako proces v jazykové komunikaci. Pozornost věnuje zejména poslechu s porozuměním v cizojazyčné výuce a zabývá se metodickými postupy při rozvíjení a upevňování této řečové dovednosti. Popisuje možnosti integrace multimédií do výuky cizích jazyků se zohledněním a respektováním různých stylů učení a strategií učení, zaměřuje se na styly podle percepční preference a poslechové učební strategie. Cílem práce je zjistit, jaké je postavení řečové dovednosti poslechu s porozuměním ve výuce francouzského jazyka na středních školách, jaká je úspěšnost studentů v porozumění mluvenému projevu, zda a jak může využití multimédií přispět k úspěšnému porozumění mluvenému projevu v cizím jazyce. Problematika je nahlížena z pohledu studentů i učitelů. Výzkumná šetření provedená formou dotazníků, rozhovorů a experimentální sondy prokázala, že poslech je do výuky zařazován pravidelně a v různých podobách, ovšem učitelé...
|
|
|
Dítě jako tlumočník
Šindelářová, Marie ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce) ; Sládková, Miroslava (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou tlumočení dítětem a jejím cílem je analyzovat tlumočnické situace, ve kterých je tlumočníkem a jazykovým zprostředkovatelem dítě, nikoliv dospělý člověk s tlumočnickým vzděláním. Práce se skládá ze dvou částí. V teoretické části nejprve proběhne zasazení problematiky do širšího kontextu laického tlumočení a překladu, bilingvismu a dětského jazykového zprostředkování. Empirická část práce posléze popisuje výzkum a uvádí jeho výsledky. V rámci výzkumu jsme se snažili najít odpověď na otázku, jak probíhá dialogická komunikace a adresování slova v situacích, kdy je jazykovým zprostředkovatelem mezi rodičem a vyučujícím dítě. Výzkum se snažil rovněž zjistit, jaké strategie dítě používá při tlumočení kritiky mířené na svou osobu. Provedeným výzkumem jsme došli k závěru, že dialogická komunikace s dítětem jakožto jazykovým zprostředkovatelem má svá specifika a při tlumočení kritiky dítě používá strategie k jejímu oslabení či k její úplné eliminaci.
|
|
|
Převod prvků jazykové expresivity při simultánním tlumočení
Herák, Jakub ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce) ; Sládková, Miroslava (oponent)
Cílem této teoreticko-empirické práce bylo popsat změny, k nimž dochází při převodu prostředků jazykové expresivity při simultánním tlumočení politických projevů z francouzštiny do češtiny. V úvodní části práce popisujeme současné poznatky výzkumu v oblasti vyjadřování jazykové expresivity v politických projevech, následně se zabýváme procesem simultánního tlumočení s cílem vymezit možnosti převodu expresivních prostředků mezi francouzštinou a češtinou. V empirické části práce provádíme nejprve kontrastivní analýzu originálních francouzských a českých politických projevů, následně tytéž francouzské projevy porovnáváme s jejich tlumočenými verzemi a konečně provádíme srovnání tlumočnických výkonů s originálními českými texty. Na základě vlastní metody hodnocení dle předem nastavených kritérií docházíme k závěru, že při tlumočení z francouzštiny do češtiny dochází ke snížení míry expresivity. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Problematika konektoru v současné francouzštině
Burešová, Tereza ; Loucká, Hana (vedoucí práce) ; Sládková, Miroslava (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá problematikou konektoru v současné francouzštině. První část práce nabízí pohled na různá pojetí termínu konektor/connecteur v oblasti lingvistiky české a frankofonní. Na základě popisu a srovnání přístupů jednotlivých autorů utříděných podle uplatňovaných teoretických hledisek přibližuje fungování konektorů nejen v rámci vyjádření logicko-sémantických koherenčních vztahů, ale i v hierarchizaci výpovědního obsahu s přihlédnutím k pragmatické dimenzi textu. Druhá část práce vymezuje pojem "konektor" s ohledem na dříve představené přístupy. Třetí část práce se věnuje charakteristice a funkci přípustkových konektorů. Vychází z vymezení přípustkových vztahů, všímá si jejich různých významových rysů podmiňujících klasifikaci těchto vztahů v rámci vztahů logicko-sémantických v češtině a francouzštině a nabízí přehled jazykových prostředků jejich vyjádření. Současně přitom klade důraz na komplexní funkční charakter konektorů.
|
|
|
Rozdíly v hodnocení kvality tlumočení
Pospíšilová, Lenka ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce) ; Sládková, Miroslava (oponent)
Naše teoreticko-empirická práce se věnuje rozdílům v hodnocení kvality tlumočení. V teoretické části práce popisujeme vybrané výzkumy v této oblasti a jejich závěry. Na jejich základě poté formulujeme hypotézu našeho výzkumu, v níž předpokládáme, že prezentační stránka tlumočení ovlivní hodnocení kvality celkového výkonu a bude respondenty vnímána jako důležitější než logická koherence projevu. V empirické části naší práce popisujeme průběh samotného experimentu, v němž bylo různými skupinami respondentů ohodnoceno celkem devět videonahrávek tlumočnického výkonu odvedeného dle předem zadaných parametrů. Následně vyhodnocujeme závěry v rámci základního a kontrolního výzkumu. Závěrem naší práce je částečné potvrzení výchozí hypotézy.
|
|
|
Sémiotika tlumočnického zápisu
Hrušovská, Petra ; Nekvapil, Jiří (vedoucí práce) ; Sládková, Miroslava (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na sémiotické aspekty tlumočnického zápisu, a to zejména na proces semiózy a faktory ovlivňující tlumočníkovo pojetí svých poznámek. V první kapitole jsou vysvětleny základní rysy zápisu, aby ve zbytku práce mohly být pojednány jeho sémiotické vlastnosti. Ve druhé kapitole je tlumočnický zápis jakožto specifický sémiotický systém stručně rozebrán v souvislosti s Peirceovou druhou trichotomií znaků (přičemž jsou uvedeny příklady ikonů, indexů a symbolů) a s jejich funkcí, produktivitou a prostorovým rozložením. Po tomto všeobecném uvedení do problematiky jsou ve třetí kapitole představeny hlavní teoretické přístupy k technice tlumočnického zápisu (s důrazem na ženevskou a heidelberskou školu), a to včetně jazykových otázek a přístupu ke znakům zápisu. Jelikož je důraz kladen na proces semiózy (chápání znaků tlumočníky, vytváření znaků v souladu se smyslem projevu a hledání motivace tlumočníků při volbě konkrétních znaků a jejich podoby), je uveden výčet základních osvědčených postupů a znaků. Znaky jsou rovněž analyzovány podle jejich původu a možností dalšího rozšíření (skládáním, odvozováním apod.). Čtvrtá kapitola se věnuje individuálnímu charakteru zápisu v závislosti na osobních a situačních faktorech a zde se opírá zejména o tvrzení a závěry empirických pozorování a...
|
|
|
Explicitnost a explicitace v překladu
Keclíková, Andrea ; Sládková, Miroslava (vedoucí práce) ; Duběda, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá explicitností a sémantickými explicitacemi v překladu. Jejím cílem je potvrdit či vyvrátit explicitační hypotézu S. Blum-Kulkové, dle níž překlady vykazují vyšší míru explicitnosti než originál, a to nezávisle na jazyku překladu. Práce je rozdělena na dvě části. V teoretické části se pojednává o dosavadním stavu zkoumané problematiky z hlediska terminologie a zařazení explicitace mezi další překladatelské postupy, překladových univerzálií, kognitivního procesu při překladu i přínosu korpusové lingvistiky k výzkumu explicitací. V této části jsou rovněž vymezeny a definovány pojmy explicitnost a explicitace, poté následuje rozdělení typů explicitace dle několika hledisek. Empirická část práce je založena na podrobné analýze excerpt českých i francouzských beletristických děl a jejich překladů, v nichž byl zkoumán výskyt sémantických explicitací. Analýzu uzavírá shrnutí výsledků a jejich konfrontace s explicitační hypotézou.
|
host ::
RSS.