|
|
Merleau-Pontyho využití zkušenosti malířství pro kritiku vnímání
Titová, Aneta ; Rybák, David (vedoucí práce) ; Pelcová, Naděžda (oponent)
Pontyho využití zkušenosti malířství pro kritiku vnímání Pontyho a jejím přínosu v oblasti vnímání těla a tělesnosti a zejména ve využití percepce v umění na základě představy o tom, že pravda a věrnost vnímané věci nemusí být totožná s nastínit problematiku živého setkání vnímání a vnímaného. Popisuje také filozofii předchůdců Pontyho, konkrétně Edmunda Husserla a Martina H jejichž díla se Ponty inspiroval. Druhým cílem práce je popsat život a dílo francouzského malíře Paula Cézanna, jehož dílo a specifický pohled na svět bylo inspirací pro Merleau esej Oko a duch. Život a umělecký vývoj Paula Cézanna byl ovlivněn zejména jeho nevyrovnanou povahou, reakcemi společnosti na jeho dílo a také krajinou v strávil většinu svého života. Práce rovněž porovnává Cézannovo dílo i s různými uměleckými směry jako byl impresionismus, od něhož se Cézanne během svého života odklonil a tvořil pouze na základě pečlivého studia přírody a svého okolí, což se posléze snažil věrně závěru, že nezáleží ani tolik na nitru umělce samotného či vlivu okolního světa, jako spíše na poznání skutečnosti, že se spolu KLÍČOVÁ SLOVA Ponty, Paul Cézanne, umění, malířství, vnímání, tělo, tělesnost, filozofie,
|
|
|
Motiv stroje v Descartově metafyzice
Sedlická, Denisa ; Rybák, David (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Diplomová práce pojednává o základních prvcích metafyziky Reného Descarta. První část práce je věnována jeho životu, neboť se v něm odehrály momenty, které měly patřičný vliv na jeho další počínání. Pro porozumění kontextu doby jsou představeny poznatky z historie, které jsou pro tuto diplomovou práci relevantní. René Descartes je dodnes znám díky svým filosofickým myšlenkám, které pomohly rozvinout poznatky v oblasti metafyziky. V období jeho života, tedy v první polovině 17. století, získávají na popularitě přírodní vědy. Práce se zabývá matematizací a geometrizací přírody. Descartovým základním východiskem poznání je metodická skepse, která nakonec vyústí v jeho osobní první jistotu filosofie. V další řadě se práce zaměřuje i na vyjasnění dualistické koncepce jakožto dvou odlišných substancí res extensa a res cogitans. Největší a nejdůležitější část pojednává o mechanickém pojetí lidského těla. René Descartes chápe lidské tělo jako strojový automat. Je zde představen systematický popis těla, který logicky vyjasňuje primární myšlenky tohoto francouzského filosofa. KLÍČOVÁ SLOVA René Descartes, metafyzika, dualismus, duše, tělo, Bůh, stroj, matematika, geometrie
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Náboženství a filozofie TGM
Florianová, Tereza ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
Tato diplomová práce si klade za primární cíl charakterizovat způsob, jakým významný filozof a politik Tomáš Garrigue Masaryk nahlížel na filozofii a náboženství. Jelikož se smýšlení jedince v těchto aspektech formuje postupně v závislosti na životních zkušenostech a událostech, je pro hlubší pochopení dané problematiky nutné pojednat o některých úsecích jeho života. Ty měly nejen vliv na utváření zmíněných náhledů, ale již samotná stanoviska, která Masaryk ve zmíněných situacích a kauzách zaujímal, mají sama o sobě nemalou výpovědní hodnotu. Řeč je kupříkladu o Hilsneriádě či záležitosti pravosti Rukopisů - v obou případech měl Masaryk jasně vyhraněný názor, za kterým si, navzdory kritice, kterou sklízel, pevně stál. Zásadní vliv měli na Masaryka také někteří filozofové, myslitelé a duchovní. Z pohledu náboženského patrně ponejvíce přejímal myšlenky Ježíše a Husa. V rovině filozofické je, kvůli mnohosti osobností, ke kterým do jisté míry inklinoval, obtížné zvolit tu nejvlivnější, nicméně tuto pozici by nejspíše zaujímal Platón, jehož si ho Masaryk jakožto filozofa velice vážil. Na druhou stranu sám Masaryk zásadním způsobem ovlivnil některé své následovníky, například Jana Patočku, o jehož vyrovnání se s Masarykovou filozofií je taktéž pojednáno. Ačkoliv je Masarykovo pojetí náboženství a...
|
|
| |
|
| |
|
|
Myšlení v neskrytosti
Zajíc, Tomáš ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
Cílem této práce je prozkoumání tématu myšlení v pracích Martina Heideggera jako jedné z možností, která je člověku nejvlastnější a která není pouhým nástrojem k poznávání, nýbrž patří ke způsobu toho, jak člověk jest. Myšlení je být-pamětliv toho, co je hodno upamatování a co jako takové otevírá možnost setkání se se světem a se sebou samým v jejich původní zřejmosti. Přes myšlení blízkosti se práce dostává k Heideggerovu pojetí čtveřiny a uvlastňování světa do věcí a dále rozvíjí téma smrtelnosti člověka jako pobytu. Práce dále tematizuje Heideggerovo myšlení řeckého ALETHEIA jakožto světliny pro ukazování jsoucího, která jako taková zůstává v dějinách filosofie nemyšlena a ve které Heidegger spatřuje úkol myšlení v době dovršení metafyziky. Ve výkladu řeči odhaluje způsob, jakým je člověku dána řeč, resp. jak řeč člověka má a je domem bytí, a tak bytostným způsobem konstituuje myšlené. Spolu s řečí je pak zkoumáno básnění, ve kterém řeč promlouvá jako řeč a kde se řeč ukazuje jako souzvon ticha. Básnění je pak pojato jako přijímání míry a zaznívá Heideggerův výklad způsobu lidského bydlení jako básnění. V posledu je nahlédnut subjekt- objektový rozvrh a jeho důsledky pro myšlení, význam myšlení světa jako obrazu a nakonec Heideggerovo zamyšlení nad koncem filosofie a úkolem myšlení. KLÍČOVÁ...
|
host ::
RSS.