|
|
Příspěvky k dějinám gotického sochařství na Moravě. Památky první poloviny 14. století mimo okruh Mistra Michelské Madony a jejich druhý život
Uhrovič, Blahoslav ; Mudra, Aleš (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
Resumé Příspěvky k dějinám gotického sochařství na Moravě.Památky první poloviny 14. století mimo okruh Mistra Michelské madony a jejich druhý život Práce se věnuje dílům, která se dnes nacházejína území jižní Moravy. Především jsou to sochy: Madona v katedrále sv. Petra a Pavla v Brně; Madona v poutním kostele ve Křtinách; Madona z Předklášteří u Tišnova, jež je dnes umístěna v depozitáři Moravské galerie v Brně; Madona z Rouchovan, dnes umístěná v Národní galerii v Praze; Madona v klášterním kostele v Rajhradě; dvě sochy světic, jež byly nalezeny na stěnách jižní předsíně brněnské katedrály; socha Madony na hlavním oltáři kostela sv. Anny v Žarošicích a Madona z Troskotovic, nedávno objevená, dnes v depozitáři Moravské galerie v Brně. První částpředstavuje a shrnuje dosavadní poznatky bádání o těchto památkách. Pomocí formální analýzy, i když částečně znemožněné druhotnými zásahy na sochách, a následné komparacijsou díla zařazena do vývoje sochařské tvorby nejen moravské, ale i evropské. Tato srovnáníukazují především na stylovou blízkost moravských soch s tvorbou rakouské (dolnorakouské) oblasti konce 13. a1. poloviny 14. století. Druhá část této práce je náhledem do tzv. druhého života některých ze zmíněných soch. Madona ze Křtin, Madona ze Žarošic a Madona z Rajhradu byly hojně uctívány jako milostná...
|
|
|
Venkovské kostely Kiliána Ignáce Dientzenhofera na broumovském panství
Nováková, Martina ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
Předmětem práce je soubor kostelních staveb barokního architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera, které vytvořil pro řád benediktinů na území broumovského kláštera ve 20. a 30. letech 18.století. Kromě umělecko-historického popisu samotných staveb zde budou dokumentovány podmínky jejich vzniku,včetně seznámení s osobností stavebníka -opata O. Zinkeho, a význam těchto staveb nejen v tvorbě K. I. Dientzenhofera , ale i v celkovém kontextu soudobé architektury.
|
|
|
Úcta a ikonografie sv. Máří Magdalény
Urbánková, Zuzana ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
Diplomová práce "Úcta a ikonografie sv. Máří Magdalény" - S Máří Magdalénou jsou od dob Řehoře Velikého v Západní církvi spojovány i další dvě biblické postavy, nejmenovaná hříšnice a Marie z Bethanie. Máří Magdaléna podle Písma spolu s ostatními ženami doprovázela Krista na jeho cestě, je tou, ze které Kristus vyhnal sedm démonů, omývala mu nohy svými slzami a mazala je vzácným olejem. Stála pod křížem při jeho Ukřižování, byla přítomna jeho pohřbu a na Velikonoční Neděli šla ráno jeho tělo pomazat, když zjistila, že v hrobě není. Vzkříšený Kristus se jí zjevil v podobě zahradníka a pověřil jí zvěstováním zprávy o jeho Zmrtvýchvstání učedníkům. Je tak považována za apoštolku apoštolů. Podle jihofrancouzské středověké legendy byla posazena na loď bez vesel a po moři doplula až k Marseille, kde kázala evangelium. Poté se odebrala do ústraní, kde žila v jeskyni jako kajícnice nepoznána po třicet let. Andělé ji každého dne vynášeli na nebesa. Byla pohřbena v Saint-Maximin-la-Sainte-Baume. Její kult byl uctíván v těch místech, kde byly uchovávány její ostatky. V románské době to bylo Vézelay v Burgundsku, od 13. do 18. století pak Saint-Maximin-la-Sainte-Baume. Zobrazována je nejčastěji jako kajícnice v jeskyni s jejími atributy, lebkou a křížem. Je představitelkou tzv. vita contemplativa.
|
|
|
Zázračné a milostné obrazy Panny Marie ve Slezsku
Dobešová, Michaela Filipa ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
Resumé Zázračné a milostné obrazy Panny Marie ve Slezsku Cílem bakalářská práce byla snaha o shrnutí literatury k úctě mariánské v oblasti českého Slezska. První část práce je zaměřena na historické vymezení území českého Slezska, následuje mariánská úcta ve středověku i novověku s vyzdvižením osobností malířské tvorby. Dále se soustřeďuje na původ milostných, zázračných a uctívaných obrazů Panny Marie, jednak z pohledu legendického, tak i faktického. Většina obrazů se obecně váže k období od pozdní gotiky do konce baroka. Práce především představuje kompilát sesbírané české literatury, která se ve valné většině pojí s poutními lokalitami a tím i s uctívanými obrazy. Tímto představuje katalog nejznámějších obrazů v prostředí českého Slezska. Práce však zdaleka neobsahuje celistvý pohled na úctu v českém prostředí území slezského. Místa zvláštní úcty mají své další lokality menšího rozsahu, které jsou dosud neprobádané a jejich osudy neméně zajímavé.
|
|
|
Tvorba Jana Jiřího Schaubergera na Moravě
Břečka, Petr ; Pučalík, Marek (vedoucí práce) ; Zapletalová, Jana (oponent)
Diplomová práce pojednává o životě a díle Jana Jiřího Schaubergera, barokního umělce, který pocházel z Rakouska, ale pracoval a žil na Moravě, kde vytvořil mnoho kamenných soch, ale i dřevěných nebo štukových plastik, zejména do interiérů kostelů. Mezi jeho nejznámější a zároveň i vůbec první dílo na Moravě patří jezdecké sousoší Caesarovy kašny v Olomouci, které vzniklo v roce 1725. Po zbytek svého uměleckého života zaměřil svou práci zejména pro sakrální stavby. Zemřel poměrně jako mladý ve svých zhruba 44 letech v roce 1744, přesné datum jeho narození neznáme, ale všeobecně je uváděn údaj okolo roku 1700. První kapitola se podrobně věnuje kritice literatury vztahující se k tématu. Druhá, rozsáhlá kapitola se zabývá souhrnně životem a dílem sochaře. Ve třetí kapitole se autor zamýšlí nad J. J. Schaubergerovou osobností, v další jako nad umělcem. A poslední, velká část je rozdělena na několik podkapitol v závislosti na materiálu, který byl užit u jednotlivých významných děl, kterým se autor podrobně v dalších podkapitolách věnuje. V závěru pak své poznatky shrnuje.
|
|
|
Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou a obec Dobřichovice v proměnách českých dějin
Kaucká, Helena ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
Resumé_Kaucká Helean.txt Resumé Autor: Helena Kaucká Název práce: Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou a obec Dobřichovice v proměnách českých dějin Cílem této práce je postihnout základní vývojové etapy dějin města Dobřichovice, jejichž minulost je úzce spjata s Rytířským řádem křižovníků s červenou hvězdou. V této práci se zamýšlím nad vztahem obce Dobřichovice k Řádu v průběhu dějin. V první kapitole se zmiňuji o historii Řádu a jeho spiritualitě. Dále se věnuji obci Dobřichovice, přičemž jsem se snažila postihnout nejdůležitější momenty v jejích dějinách z hlediska Řádu. Hlavní prameny, které umožňují dobře postihnout sepětí řádu a Dobřichovic a z nichž čerpám, jsou farní kronika bývalé farnosti při kostele sv. Martina a sv. Prokopa v Karlíku, Hradcova kronika Dobřichovic a materiály o Řádu v Národním archivu ČR a Státním okresním archivu Praha-západ se sídlem v Dobřichovicích. Dějiny Dobřichovic nelze vyprávět bez postihnutí dějin Rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou, neboť dějiny křižovníků a dějiny Dobřichovic se úzce prolínají od prvních zmínek o Dobřichovicích, které souvisejí s raným obdobím Řádu, kdy se Dobřichovice staly jejich majetkem, přes staletý rozvoj Dobřichovic, husitských válek, třicetileté války, zrušení poddanství v roce 1848 až po sekularizaci obce a řádového majetku v...
|
|
|
Návrat k čistému baroku. Stav chrámu sv. Markéty v Jaroměřicích nad Rokytnou po generální rekonstrukci
Höferová, Jana ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
RESUMÉ Návrat k čistému baroku. Stav chrámu sv. Markéty v Jaroměřicích nad Rokytnou po generální rekonstrukci. Práce je zaměřena na průběh generální rekonstrukce barokního chrámu sv. Markéty v Jaroměřicích nad Rokytnou, se snahou poukázat na šetrnost jejího provedení. Nejednalo se totiž o "pouhé" restaurátorské práce, ale o úpravu celkového vzhledu jak interiéru tak exteriéru chrámu, jež bylo ve svém závěru památkáři vyhodnoceno jako čistě barokní. Pro lepší pochopení situace a uvedení čtenáře do vztahu s krásnou barokní architekturou i její uměleckou výzdobou, je v práci nejprve stručně popsána historie města, stavby kostela i rodu Questenberků, který se o barokní přestavbu kostela ale i jaroměřického zámku zasloužil. V závěru se čtenář může dovědět, jak vypadá chrám sv. Markéty v současnosti a kdo byl pan děkan Václav Küchler, jež generální opravy inicioval a tím kostel zachránil před zřícením. Zároveň je v práci poukázáno na některé chybné poznatky stále se opakující v dřívější literatuře. Jana Höferová
|
|
|
Christopher Dresser - nástin života a díla
Bartošová, Kateřina ; Mžyková, Marie (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
Hlavním cílem bakalářské práce je představit Christophera Dressera, britského designéra, jednoho z prvních profesionálních industriálních návrhářů a vůdčí osobnost módní vlny designu ovlivněného Japonskem, která inspirovala Evropu konce 19.století. Protože v českém prostředí neexistuje doposud žádná publikace, věnovaná tomuto mimořádnému tvůrci, ráda bych srozumitelným a přehledným způsobem sledovala životní příběh Christophera Dressera a jeho tvorbu jako možný podklad pro takovouto práci, a také jako možné první seznámení pro zájmové čtenáře, upřednostňující češtinu. Klíčová slova Christopher Dresser, design
|
|
|
Dějiny farního kostela Nanebevzetí Panny Marie ve Svatoboru (okres Karlovy Vary)
Strnadlová, Anna ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
Anna Strnadlová Dějiny farního kostela Nanebevzetí Panny Marie ve Svatoboru (okres Karlovy Vary) bakalářská práce Resumé V roce 2008 byl ministerstvem obrany ČR uvolněn vstup do části vojenského újezdu Hradiště, V zpřístupněné zóně se nachází i zaniklá ves Svatobor (Zwettbau). Obec, v pramenech zmiňovaná již v roce 1239, byla založena cisterciáckým klášterem v Oseku. Bývala církevním a světským střediskem panství až do pozdního středověku, kdy došlo k jejímu správnímu připojení k sousednímu panství Andělská Hora. Na kopci nad zaniklou obcí stojí polorozbořený kostel Nanebevzetí Panny Marie. Na základě dostupných pramenů a literatury se dozvídáme, že kostel byl postaven v letech 1731-1736 nákladem hraběcí rodiny Černínů podle plánů architekta Františka Maxmiliány Kaňky, na místě svého zbořeného středověkého předchůdce. Kostel byl postaven jako monumentální jednolodní stavba s věží nad západním průčelím, zakončená půlkruhovým odsazeným presbytářem. Jednoduchá majestátní architektura byla doplněna bohatým zařízením interiéru. Z dobových fotografií a pramenů plyne, že v kostele byly čtyři oltáře, hlavní oltář Nanebevzetí panny Marie, boční oltáře sv. Ludvíka, sv. Terezie a oltář Pražského Jezulátka, všechny s bohatou sochařskou výzdobou. V kostele byly taktéž kvalitní barokní varhany, kazatelna s pozoruhodným...
|
|
|
Mariánské, trojiční a světecké sloupy na Královéhradecku a Rychnovsku
Komárek, Albert ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
Diplomová práce se zabývá otázkou, v jaké době a kde je možné hledat původ sloupů, proč vznikaly mariánské, trojiční a světecké sloupy v Evropě a na našem území, co bylo příčinou moru a jaké byly jeho následky v Evropě i u nás. V hlavní části se práce zaměřuje na místa, kde jsou tato sochařská díla umístěna. Oblast je vymezena územím bývalého okresu Hradec Králové a Rychnov nad Kněžnou. Autor této práce porovnává své poznatky bádání s pracemi jiných autorů. V příloze jsou sloupy vyobrazeny, včetně mapy s jejich umístěním na sledovaném území Královéhradecka a Rychnovska.
|
host ::
RSS.