Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vybrané negativní důsledky dlouhodobé spánkové deprivace na psychický a somatický stav u populace v dospělém produktivním věku
Nyirendová, Rozálie ; Niederlová, Markéta (vedoucí práce) ; Polák, Jakub (oponent)
Práce se zabývá vybranými negativními důsledky dlouhodobé spánkové deprivace na psychický a fyzický stav jedince, jejich příčinami a možnostmi jejich prevence a kompenzace. Z řady výzkumů vyplývá, že lidé, kteří dlouhodobě nenaplňují své spánkové potřeby, vykazují horší fungování kognitivních funkcí, horší emoční inteligenci, nižší afektivní a emoční regulaci, zvýšené riziko Alzheimerovy choroby, sníženou imunitu, pomalejší metabolismus, zvýšenou incidenci kardiovaskulárních a nádorových onemocnění a diabetu. Jednou z možných příčin vzniku chronické ztráty spánku je zaměstnání se směnným provozem, které může vést k narušení cirkadiánního rytmu a následnému vzniku dlouhodobé spánkové deprivace. Návrh výzkumu je zaměřen na porovnání zdravotních sester pracujících ve směnném provozu se zdravotními sestrami s pravidelnou, přibližně 8hodinovou, pracovní dobou. Rozdíly budou měřeny pomocí dotazníků životní spokojenosti a motivace k výkonu, Stroopova testu a Bourdonovy zkoušky. Ke statistické analýze dat bude použit dvouvýběrový t -test.
Rozhodování ve stavu spánkové deprivace
Hurych, Jan ; Niederlová, Markéta (vedoucí práce) ; Polák, Jakub (oponent)
Práce se zabývá otázkou, jaké rizika vyplývají z nedostatku spánku vzhledem k rozhodování. Postupně analyzuje množství procesů, které mohou mít dopad na rozhodování: vigilita, pozornost, paměť, emoce, divergentní a flexibilní myšlení, exekutivní funkce a v neposlední řadě také schopnost komunikace. Zabývá se také přínosem a riziky běžně dostupných opatření pro minimalizaci dopadů spánkové deprivace. Se spánkovou deprivací je spojeno množství negativních důsledků, které mají selektivní dopady i na výše zmíněné procesy, tudíž spánková deprivace může v konečném důsledku negativně ovlivnit proces rozhodování. Tyto negativní důsledky nelze v plném rozsahu kompenzovat žádnými běžně dostupnými opatřeními, ale jen dostatečně dlouhým a kvalitním spánkem. Klíčová slova: Spánek, deprivace, rozhodování, kognitivní funkce
Pohlavní dvojtvárnost velikosti a související jevy u kopytníků
Polák, Jakub ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Remeš, Vladimír (oponent) ; Sedláček, František (oponent)
Pohlavní dvojtvárnost velikosti (SSD) definovaná rozdílnými tělesnými rozměry samce a samice stejného druhu je široce rozšířeným jevem v živočišné říši a kopytníci patří mezi nejdimorfnější savce. U naprosté většiny druhů jsou samci větším pohlavím, což se často vysvětluje pomocí rozdílných reprodukčních rolí obou pohlaví. Rodičovská investice je zcela přenechána samicím, které jsou proto selektivnějším pohlavím, zatímco samci musejí o přístup k receptivním samicím bojovat ve vzájemných soubojích, kde tělesná velikost, síla a kondice jsou rozhodující. Vztah mezi tělesnou velikostí a reprodukčním úspěchem samce je navíc ovlivněn typem reprodukčního systému a související mírou polygynie, kdy největšího SSD dosahují harémové a promiskuitní druhy. Ačkoliv existují souhrnné studie SSD na kopytnících, systematický výzkum zaměřený na homogenní, specializovanou skupinu s detailní znalostí life-history znaků byl spíše ojedinělý. Já jsem se věnoval podčeledi koz a ovcí (Caprinae) a turů (Bovinae) s cílem detailní analýzy SSD a jeho evolučních pochodů. Pomocí fylogenetických metod se mi podařilo zrekonstruovat ancestrální stav u divokých koz a ovcí, jejichž předek byl charakteristický střední úrovní SSD, ten se dále plasticky vyvíjel v závislosti na typu habitatu a reprodukčním systému daného potomka. Nejvíce...
Individuální rozdíly v mateřském chování (mateřský styl) u savců
Leszkowová, Iva ; Špinka, Marek (vedoucí práce) ; Polák, Jakub (oponent)
Pojem "mateřský styl" slouží k popisu mezidruhové, interindividuální a intraindividuální proměnlivost v mateřské péči. V užším slova smyslu se používá pouze pro označení stálé variability v mateřském chování mezi jednotlivými matkami téhož druhu . Koncept mateřského stylu je založen na dobře doložené skutečnosti, že jednotlivé složky mateřského chování spolu korelují a tato vzájemná vazba umožňuje popsat rozmanitý repertoár chování matky několika málo dimenzemi, jako je například starostlivost, omezování, odmítavost a tolerance. Mateřský styl byl hojně popsán u primátů (např. Berman, 1990; Fairbanks, 1996). Do dnešního dne pak byla existence mateřského stylu potvrzena také u některých hlodavců (morče: Albers, 1999; myš:Benus a Rondigs, 1996), hospodářských zvířat (prase:např. Špinka a kol., 2000; ovce: Dwyer a Lawrence, 2010; koza: O'Brien, 1984 ) a šelem (pes: Wilsson, 1984). KLÍČOVÁ SLOVA : Mateřský styl, Mateřské chování, Individuální rozdíly, Konflikt rodiče a potomka, Starostlivost, Odmítavost
Charakteristika a využití herních signálů
Palečková, Marie ; Špinka, Marek (vedoucí práce) ; Polák, Jakub (oponent)
Hra je velmi variabilní chování, ve kterém se vyskytuje mnoho různorodých prvků a vzorců chování. Herní sekvence se skládá jak z prvků, které jsou pro hru jedinečné, tak z prvků, jejichž podoba je převzata z původně neherních kontextů, jako je predační, agresivní nebo sexuální chování. Mezi prvky, které jsou používány téměř výhradně v kontextu hry, patří herní signály. Tyto ritualizované pohyby a gesta mají v sociální hře jasný účel - pomocí nich jedinci sdělují hernímu partnerovi svůj hravý záměr. Herní signály slouží buďto k iniciaci sociální hry, v případě že jsou použity na počátku herní sekvence, nebo k zajištění bezproblémového pokračování hry ve chvíli, kdy by mohlo herním partnerem dojít ke špatnému vyložení ostatních prvků ve hře a interakce by mohla být ukončena nebo přerušena jiným typem chování. Za poslední půl století se rapidně zvýšil počet vědců a vědeckých týmů, které se studiem hry a herních signálů zabývají. Stále však není provedeno dostatečné množství sekvenčních analýz hry u jednotlivých druhů. To by umožnilo podrobnější mezidruhové srovnání hry a mohly by se objevit nové souvislosti, které nám doposud unikají.
Zahálení a trest: psychologická studie lenosti
Polák, Jakub ; Horáková Hoskovcová, Simona (vedoucí práce) ; Slaměník, Ivan (oponent)
Navzdory intuitivní představě o pozitivním vlivu skupiny na výkonové chování člověka dnes již existuje velké množství odborných prací, které ji vyvrací. Navazují na poznatky Maxe Ringelmanna, který před více než 120 lety v nejstarším známém sociálně psychologickém experimentu prokázal, že lidé spolupracující na společném úkolu podávají nižší výkon, než jaký by odpovídal jejich potenciálu. Na úbytku výkonu se přitom vedle koordinačních ztrát, vyplývajících ze samotné podstaty skupinové činnosti, podílí i ztráty motivační. Právě tendence lidí omezovat úsilí v kolektivních podmínkách dala danému jevu název sociální zahálení. Skupinovému vlivu na výkon jedince se věnuje i tato diplomová práce. Na rozdíl od naprosté většiny dosavadních studií zabývajících se stejnou problematikou však využívá zcela nový typ interaktivní úlohy, která vyžaduje intenzivní spolupráci všech členů skupiny. Jedná se o originální simulaci vrcholového vedení filmové společnosti, jehož úkolem je na základě dostupných informací, které jsou rozděleny mezi jednotlivé hráče, dojít ke strategickému rozhodnutí, jež mu zajistí co nejvyšší zisk. Předmětem analýzy se stalo přímo chování spojené s úlohou, které lépe než ostatní hodnoty vyjadřuje skutečné úsilí jedince vynaložené během simulace. Čtyřčlenné týmy byly během hraní simulace...

Viz též: podobná jména autorů
12 POLÁK, Jan
16 POLÁK, Jaroslav
12 Polák, Jan
2 Polák, Jaromir
16 Polák, Jaroslav
3 Polák, Jiří
4 Polák, Josef
1 Polák, Jozef
12 Polák, Ján
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.