|
|
Emoce a estetické preference vyvolané zvířaty v kontextu ochrany přírody
Janovcová, Markéta ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Stibral, Karel (oponent) ; Prokop, Pavol (oponent)
Lidé vždy vnímali zvířata jako důležitou součást svého života. Vlivem lidské činnosti a dalších faktorů stále přibývá druhů, které jsou ohrožené. V poslední době získává na významu ochrana přírody, ochranářské aktivity se ovšem neobejdou bez podpory veřejnosti, nejen finanční. Z tohoto důvodu je nutné pochopit, jak lidé zvířata vnímají a jaké důsledky to může mít pro plánování záchranných programů. V této práci jsme se zaměřili na pozitivní vnímání zvířat zjišťované pomocí estetických preferencí (krásy zvířete) a negativní vnímaní skrze emoce (strach a znechucení). Bylo zjištěno, že pro podporu ochranářských aktivit u preferované skupiny savců, má rozhodující vliv krása zvířete a přisuzovaná nebezpečnost, naopak velikost těla a přisuzovaná inteligence vliv nemají. Oproti tomu plazi představují často opomíjenou skupinu obratlovců, přesto jsou lidmi vnímáni poměrně konzistentně. Lidé plazy rozlišují na základě vnějšího vzhledu, a to podle přítomnosti končetin. Vzniká zde tedy samostatná skupina beznohých plazů reprezentovaná zejména hady a beznohými ještěry (např. dvouplazi, Amphisbaenia), u kterých platí vlastní pravidla pro hodnocení krásy i emocí. Jak bylo zjištěno v následujících studiích, hadi netvoří v lidských očích jednu homogenní skupinu, najdeme zde taxony, které vyvolávají zejména strach...
|
|
|
Neuropsychologie fobické reakce na hady
Polák, Jakub ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Stuchlíková, Iva (oponent) ; Prokop, Pavol (oponent)
Neuropsychologie fobické reakce na hady Mgr. Jakub Polák, Ph.D. Vedoucí práce: doc. PhDr. Petr Kulišťák, Ph.D. Had je psychologicky velmi silný podnět vyvolávající u velké části populace intenzivní strach a zároveň způsobuje jednu z nejčastějších specifických fobií. Podle evoluční hypotézy je univerzální rozšíření strachu z hadů výsledkem selekčních tlaků, protože jedovatí hadi představovali v průběhu evoluce člověka zdroj smrtelného nebezpečí. Dosavadní psychologické výzkumy proto využívali hada jako archetypální spouštěč strachu. Hadi jsou však jako skupina velice variabilní z hlediska morfologie, zbarvení, jedovasti i chování. V této dizertační práci se tak pomocí řady nástrojů snažím ověřit hypotézu, že namísto strachu mohou některé druhy hadů vyvolávat v lidech spíše odpor. Celá práce je rozdělena do čtyř na sebe navazujících studií: 1) psychodiagnostika strachu z hadů a odporu pomocí standardních škál, 2) subjektivní hodnocení obrázků hadů vyvolávajících strach a odpor, 3) měření fyziologické odpovědi a 4) měření neurální aktivace pomocí fMRI. Pro každou ze čtyř výzkumných částí byl studován odlišný vzorek experimentálních osob, vždy se však jednalo o muže a ženy starší 18 let s odlišnou individuální mírou strachu z hadů a tendencí k prožívání odporu. Naprostou většinu tvořili zdraví dobrovolníci,...
|
host ::
RSS.