|
| |
|
|
Neurokognitivní profily příbuzných pacientů s psychotickým onemocněním
Voráčková, Veronika ; Mohr, Pavel (vedoucí práce) ; Libiger, Jan (oponent) ; Bezdíček, Ondřej (oponent)
Schizofrenie je závažné psychické onemocnění, které výrazně zasahuje do života pacientů. Těžkosti spojené s návratem k běžnému životu jako je samostatnost, udržování sociálních kontaktů, vzdělávání či návrat k zaměstnání, často souhrnně nazývané funkční schopnosti, se do značné míry odvíjí od podoby jednoho ze základních příznaků, tedy kognitivního deficitu. Jisté neurokognitivní změny nacházíme u většiny pacientů, podoba deficitu je však velmi proměnlivá. Může se jednat o mírný pokles výkonu, ale také o globální deficit zasahující do širokého spektra běžných denních aktivit. Kognitivní deficit je dle výzkumů dobře rozpoznatelný již v prodromálním období a často přetrvává i po odeznění akutní fáze. Včasná detekce příznaků psychotického onemocnění a s tím související vhodná intervence může zmírnit negativní dopad plně rozvinuté epizody. I přes stále rostoucí množství informací ohledně rizik genetických či přítomných v prostředí, zůstává etiologie tohoto onemocnění stále nejasná. Pozornost je v současnosti věnována hledání endofenotypů, tedy dědičných znaků spojených s onemocněním. Výzkum tak bývá často zaměřen na rizikové, tzv. high-risk skupiny, ať už jsou to jedinci, u nichž už se v menší míře vyskytují příznaky psychotického onemocnění, nebo se jedná o příbuzné pacientů se stejným genetickým...
|
|
|
Ttranskraniální magnetická stimulace v léčbě chronického tinnitu
Milerová, Jana ; Anders, Martin (vedoucí práce) ; Mohr, Pavel (oponent) ; Syka, Josef (oponent)
Tinnitus je velmi častý a obtěžující symptom, který lze charakterizovat jako percepci zvuku při absenci jeho zevního zdroje. Tinnitus je obtížně léčitelný a ve své vážné formě narušuje plnohodnotný život postiženého jedince. Zdá se, že tinnitus je výsledkem dysfunkční aktivace neuronální plasticity, která je indukována alterací senzorických a somatosenzorických vstupů. Adaptivní neuroplastické procesy vedou ke změnám rovnováhy mezi excitačními a inhibičními systémy na několika úrovních centrálního auditivního systému. Funkční zobrazovací metody dokumentují u pacientů s tinnitem zvýšenou neuronální aktivitu v oblasti primárního auditivního kortexu (PAC). Repetitivní transkraniální magnetická stimulace (rTMS) má schopnost indukovat změny neuronální excitability, které přetrvávají samotnou dobu stimulace. Aplikace nízkofrekvenční rTMS na oblast PAC má schopnost redukovat tuto hyperaktivitu navozením long term depression (LTD) a tím redukovat percepci tinnitu. Hlavním cílem naší studie bylo zkoumat v prospektivní, randomizované, placebem kontrolované studii, zda se výsledné ovlivnění příznaků chronického, farmakorezistentního tinnitu pomocí nízkofrekvenční rTMS lokalizované bezrámovou stereotaxí bude lišit od výsledného efektu placebo rTMS. K hodnocení efektu rTMS terapie byly použity subjektivní...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Biologické a environmentální faktory násilného chování
Vevera, Jan ; Papežová, Hana (vedoucí práce) ; Mohr, Pavel (oponent) ; Yamamotová, Anna (oponent)
Závěr Naše výsledky tedy ukazují, že ve stabilním zdravotním systému zneužívání návykových látek není hlavní příčinou násilného chování u schizofreniků. Prevence zneužívání návykových látek tedy není dostatečnou strategií к redukci násilného chování u těchto pacientů. К jeho redukci by spíše mohly přispět terapeutické intervence cílené na zvládnutí impulsivních stavů a poruch osobnosti, které se v současnosti jeví jako hlavní příčiny násilného chování schizofreniků (Nolan et al., 1999; Nolan et al., 2003). Zavedení psychoterapeutických technik, cílených na tyto charakteristiky, jako je například kognitivně behaviorální terapie zaměřená na zvládání zlosti, už ukazují slibné výsledky u pacientů s PTSD, psychotickými poruchami a poruchami psychického vývoje (Chemtob et al., 1997; Novaco, 2003). Terapie atypickými antipsychotiky, která podle současných poznatků zlepšuje kognitivní fungování u pacientů se schizofrenií (Bilder et al., 2002) , by mohla vést к redukci útoků, vznikajících na základě špatného pochopení situace. Vzhledem к nízkému počtu pacientů, zneužívajících návykové látky, se domníváme, že násilné chování zaznamenané v naší studii reprezentuje násilí, které primárně souvisí s podstatou psychopatologických příznaků, především s poruchami kontroly impulsů, poruchami osobnosti a psychotickými...
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.