|
|
A possible role of proline in plant stress memory
Ušák, David ; Holá, Dana (vedoucí práce) ; Konrádová, Hana (oponent)
Předchozí vystavení abiotickému stresu může u rostlin vyvolat tzv. "priming", posléze vedoucí k jejich zlepšené reakci během pozdějších stresových období. Tento fenomén, nazývaný stresová paměť rostlin, je spojen s řadou mechanismů projevujících se na několika úrovních. Pro otestování možné úlohy prolinu v reakci rostlin na opakované sucho, reprezentované dvěma periodami nedostatku vody, přerušenými periodou znovuzalévání během obnovy, byla provedena komplexní analýza prolinového metabolismu v listech a kořenech. Pro lepší porozumění vnitrodruhovým rozdílům v paměťové odpovědi rostlin na stres suchem, a také její dědičnosti, byly jako rostlinný materiál vybrány dva rodičovské genotypy kukuřice seté (Zea mays L.) s rozdílnou citlivostí vůči suchu, a jejich F1 reciprocí hybridi. Nedostatek vody ovlivnil metabolismus prolinu více u listů než u kořenů. Obsah prolinu se po vystavení suchu zvýšil, což bylo způsobeno vyšší mírou syntézy a nižší mírou katabolismu prolinu. Byly pozorovány výrazné rozdíly v metabolismu prolinu mezi genotypy, potvrzující dřívější zjištění že reakce rostlin na opakované sucho v tomto ohledu nemusí mít stejný průběh, a to ani v rámci stejného druhu. Avšak, v kontrastu s původními předpoklady ohledně úlohy prolinu ve stresové paměti rostlin, neukázala statistická analýza skoro...
|
|
|
Alokace uhlíku u stálezelených a opadavých temperátních dřevin při zvýšené koncentraci CO2 a O3
Neuwirthová, Eva ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Konrádová, Hana (oponent)
V následujících letech se očekává nadále zvyšování atmosférické koncentrace CO2 a přízemního, troposférického ozonu O3. Tyto změny jsou z velké části zapříčiněny antropogenní činností a mají značný vliv nejen na rostliny, ale i na celkové klima na Zemi. Při změně koncentrací těchto plynů v prostředí se mění i fyziologické procesy v rostlinách, které se účastní asimilace uhlíku a předcházejí jeho alokaci v rostlinných orgánech. Lesní dřeviny představují významné zásobníky uhlíku a změny v alokaci uhlíku mohou ovlivnit jejich schopnost sinků v celkovém koloběhu uhlíku.Zvýšená koncentrace CO2 v atmosféře má vliv na celou řadu fyziologických procesů: zvyšuje se obvykle rychlost fotosyntézy, snižuje rychlost fotorespirace - tím může nastat i zvýšené ukládání uhlíku do rostlinné biomasy. Ukládání uhlíku do sinků je zprostředkováno přes asimilační orgány, které jsou vyšší koncentrací přízemního O3 narušovány. Ozon je pro rostliny toxický a dřeviny díky jejich dlouhověkosti jsou vystaveny dlouhodobému opakovanému působení O3. Jak budou rostliny na zvýšené koncentrace plynů CO2 a O3 reagovat, je nejčastěji zjišťováno na zástupcích typických evropských temperátních dřevin, což je listnatý buk (Fagus sylvatica) a jehličnatý smrk (Picea abies). Cílem práce bylo shrnout poznatků o činnosti zvýšené koncentrace plynů CO2...
|
|
|
Variabilita a mechanismy diferenciace exodermis v kořenech rostlin
Blascheová, Zuzana ; Tylová, Edita (vedoucí práce) ; Konrádová, Hana (oponent)
Řada prací na různých rostlinných druzích ukázala, že nepříznivé podmínky prostředí ovlivňují diferenciaci apoplastických bariér (endodermis a exodermis) v kořeni. Exodermální vrstva vykazuje větší variabilitu v odpovědi na stresové podmínky. Vliv toxicity kadmia, podobně jako jiné druhy stresových faktorů, urychluje ukládání apoplastických bariér. Většina publikovaných informací nicméně doposud analyzovala především odpověď hlavní osy kořene. Postranní kořeny, které tvoří hlavní část absorpční plochy kořenového systému, jsou opomíjeny a existuje jen velmi málo informací o plasticitě vývoje jejich apoplastických bariér, především exodermis. Charakter ukládání apoplastických bariér byl proto zkoumán u různých typů kořenů kukuřice - hlavních i postranních různé délky a pozice na hlavní ose kořene. Byly zachyceny podstatné rozdíly, které od sebe jednotlivé typy kořenů v odpovědi na působení kadmia odlišovaly. Krátké postranní kořeny reagovaly citlivěji na přítomnost kadmia, ovlivněno bylo větvení kořene i diferenciace bariér v postranních kořenech. Tyto výsledky poskytují lepší představu o variabilitě odpovědi v rámci komplexního kořenového systému tvořeného kořeny různé velikosti. V druhé části práce byla analyzována role CASP genů ve vývoji exodermální vrstvy u kukuřice. CASP proteiny byly popsány u...
|
|
|
Možnosti a využití objektivních testů osobnosti Vienna Test Systemu při zjišťování individuální tendence riskovat
Konrádová, Hana ; Niederlová, Markéta (vedoucí práce) ; Šípek, Jiří (oponent)
Teoretická část práce se zabývá klíčovými tématy spojenými s individuální tendencí riskovat - představuje její zasazení v systému osobnosti, hlavní teoretické otázky týkající se rizika a tendence riskovat, dále nejdůležitější související pojmy, výzkumy, teorie a autory v této oblasti. Klíčovou otázkou jsou metody zjišťující tendenci riskovat se zaměřením na aktuální trendy v oblasti psychodiagnostiky, dále jsou tedy v hlavních obrysech představeny otázky přístrojové (počítačové) psychodiagnostiky a objektivních testů osobnosti. Empirická část je zaměřena na využití Vienna Test Systemu (VTS) v této oblasti. Objektivní testy VTS zjišťující tendenci riskovat byly podrobeny analýze a validizaci s využitím empiricky ověřené metody SPARO a dat získaných rozhovorem, přičemž získané výsledky naznačují, že validita těchto metod je nejednoznačná. Hlavním závěrem této práce je, že možnosti využití VTS při zjišťování individuální tendence riskovat se zdají být spíše omezené a měly by být podrobeny dalšímu výzkumu. Klíčová slova: riziko, tendence riskovat, osobnost, objektivní testy osobnosti, počítačové testování, Vienna Test System
|
|
|
Vliv diferenciace exodermis na lokalizaci příjmu živin v kořeni
Janoušková, Jana ; Tylová, Edita (vedoucí práce) ; Konrádová, Hana (oponent)
Díky svému plastickému vývoji jsou rostliny schopné čelit měnícím se podmínkám prostředí či odolávat jeho nepříznivým vlivům. Jednou z možností, jak se přizpůsobit kolísavému množství živin a vody v prostředí či přítomnosti toxických látek, je regulace pohybu látek mezi rostlinou a okolím. Tato regulace je umožněna také na úrovni kořenového systému, a to mimo jiné tvorbou apoplastických bariér endodermis a exodermis. Některé druhy tvoří pouze endodermis, u jiných lze nalézt i exodermis v podpokožkových vrstvách kořene. Tyto bariéry procházejí diferenciací v několika stupních a brání volnému pohybu látek apoplastem. Přechod do symplastu je klíčovým místem regulace příjmu látek do rostliny a endodermis v tomto směru představuje zásadní strukturu. Přítomnost exodermis však ovlivňuje propustnost apoplastu povrchových vrstev kořene a může proto ovlivnit zapojení buněk primární kůry v příjmu látek z prostředí. V této práci byl zkoumán vliv deficience fosfátu na tvorbu apoplastických bariér, se zaměřením na exodermis a vliv její diferenciace na výskyt membránových transportérů a zapojení buněk primární kůry v příjmu živin. Hydroponicky pěstované rostliny ječmene (Hordeum vulgare) v kultivačním roztoku bez fosfátu vykazovaly přítomnost exodermis, zatímco u kontrolní rostliny deficience exodermis...
|
|
|
Apoplastické bariéry kořene v nepříznivých podmínkách prostředí.
Blascheová, Zuzana ; Tylová, Edita (vedoucí práce) ; Konrádová, Hana (oponent)
Nepříznivé podmínky prostředí (např. toxicita těžkých kovů, zasolení či zaplavení) mohou výrazně ovlivnit průběh diferenciace apoplastických bariér v kořeni. Apoplastické bariéry, exodermis a endodermis, se svou odpovědí na okolní podmínky prostředí liší. Výskyt exodermis je variabilnější a při svém vývoji výrazněji reaguje na okolní podmínky. Přítomnost již diferencovaných bariér má vliv na funkční vlastnosti jako je příjem, akumulace a vstup látek do kořene. Klíčová slova: apoplastické bariéry, těžké kovy, diferenciace, kořen, Casparyho proužky, suberinové lamely
|
|
|
Adaptace rostlin rodu Plantago k abiotickému stresu: mechanismy tolerance
Dvořáková, Iveta ; Konrádová, Hana (vedoucí práce) ; Lhotáková, Zuzana (oponent)
Rostliny jsou v průběhu životního cyklu vystaveny mnohým nepříznivým faktorům. Abiotické stresy významně omezují růst i vývoj rostlin. Mezi mechanismy obrany k abiotickému stresu patří syntéza a akumulace kompatibilních solutů (především cukrů, cukerných alkoholů, aminokyselin). Hlavním cílem diplomové práce bylo charakterizovat reakce rostlin z rodu Plantago na abiotický stres sucha, zasolení, chladu a kombinovaného stresu. Zhodnocení probíhalo na několika úrovních - nejprve na úrovni růstových parametrů, a následně i na úrovni sacharidového metabolismu, částečně také akumulace prolinu. Pro diplomovou práci byl zvolen soubor rostlin z rodu Plantago, které se liší svou tolerancí k zasolení, obsahuje tedy jak druhy halofytní (odolné) tak druh glykofytní (citlivý). Celistvé rostliny byly pěstovány v podmínkách in vitro. Rostliny z rodu Plantago produkují mimo běžné rozpustné sacharidy (sacharóza, glukóza, fruktóza) i cukerný alkohol sorbitol, proto byla testována i reakce rostlin na kvalitativní a kvantitativní změnu zdroje uhlíku a energie v médiu. Růstové parametry glykofytního druhu Plantago lanceolata byly ovlivněny při zasolení dříve než u halofytního P. maritima. Sorbitol se ukázal jako důležitá složka sacharidového spektra u Plantago maritima i Plantago lanceolata, která citlivě reaguje na...
|
|
|
Vliv aplikace meta-topolinu na průběh somatické embryogeneze smrku ztepilého
Štěpánová, Nikola ; Konrádová, Hana (vedoucí práce) ; Eliášová, Kateřina (oponent)
Somatická embryogeneze představuje jednu z možných metod vegetativního množení jehličnanů, především pokud dojde k selhání množení obvyklým způsobem. Širšímu využití této technologie ve velkém měřítku brání několik přetrvávajících problémů (např. nízký počet vytvořených kvalitních somatických embryí (SE), omezená stabilita embryogenní kapacity kultur a mnoho dalších), a to i u relativně dobře experimentálně zmapovaných druhů. S cílem přispět k odstranění některých slabin spojených s touto metodou, jsem sledovala vliv změny aplikovaného aromatického cytokininu během proliferace. Nahradila jsem běžně používaný 6-benzylaminopurin (BAP) jeho hydroxylovaným derivátem - meta-topolinem (mT). Literární data naznačují, že tato záměna by mohla představovat slibnou změnu, která by mohla vyřešit některé z problémů, např. problém s nedostatečným množstvím vytvořených somatických embryí či rozsáhlý problém se stárnutím embryogenních kultur. Pracovala jsem se stabilní, dobře rostoucí embryogenní linií smrku ztepilého (Picea abies (L.) Karst.), konkrétně se jednalo o linii C odvozenou naším týmem. Vývoj této linie jsem podrobně zmapovala se závěrem, že linie C vykazovala dobrou embryogenní kapacitu a řadu dalších charakteristik společných s liniemi, které byly v minulosti využívány jako modelové. Z tohoto důvodu...
|
|
|
Mechanismy odolnosti rostlin rodu Coffea k abiotickým stresům
Skřivánek, Jakub ; Konrádová, Hana (vedoucí práce) ; Tylová, Edita (oponent)
Rod Coffea je svým rozšířením, nároky na prostředí a hospodářským významem pro lidstvo natolik specifický, že se stále častěji prosazuje jako modelový rostlinný materiál. Práce je řešena v kontextu nastupujících klimatických změn s cílem podat ucelený přehled o fyziologické odpovědi rostlin rodu Coffea v reakci na tři abiotické stresy - teplo, chlad a sucho. Dílčím cílem bylo porovnání odolnosti vůči těmto stresům u dvou hospodářsky významných druhů - Coffea arabica a Coffea canephora. Nelze obecně říci, který druh je odolnější, vždy zaleží na konkrétním stresu. Podstatnou částí reakce na zmíněné stresy se ukázala být akumulace a změna dynamiky obsahu sacharidů. Nastíněné téma bylo zpracováno formou literární rešerše všech mně dostupných vědeckých zdrojů. Klíčová slova: Coffea, extrémní teploty, nedostatek vody, sacharidy, stres, klimatická změna
|
|
|
Jak ovlivňují faktory klimatické změny fenologii a fyziologii vybraných druhů dřevin středoevropského lužního lesa?
Vokálová, Karolína ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Konrádová, Hana (oponent)
Lužní lesy jsou na biodiverzitu bohaté ekosystémy vyskytující se na mnoha místech střední Evropy v blízkosti vodních toků, které jsou v průběhu roku dočasně zaplavovány. V současnosti lužní lesy čelí změnám prostředí souvisejících se změnou klimatu, jako je např. vysoká teplota, sucho, zvýšené hodnoty CO2 či nadměrné záplavy. Na tyto změny dřeviny reagují posunem jarních fenologických fází, u různých druhů dřevin dochází k stále časnějšímu nástupu rašení pupenů. Dále dochází k různým fyziologickým, anatomickým i morfologickým adaptacím na tyto změny klimatu, čímž se rostliny snaží vyhnout poškození. Na reakci na měnící se vlivy prostředí má vliv mnoho endogenních faktorů, jako je míra tolerance k záplavám, typ stavby dřeva, postavení druhu dřeviny na škále izohydrie- anizohydrie, stáří rostlin, ale také faktory externí, jako je míra působení stresového faktoru i doba jeho trvání. Do budoucna se předpokládá další nárůst průměrné teploty, koncentrace CO2 v atmosféře i nadprůměrně silných záplav, proto je důležité z hlediska managementu těchto ekosystémů porozumět komplexním reakcím a adaptacím dřevin lužního lesa na tyto změny.
|
host ::
RSS.