|
|
Vnímání krásy savců v ZOO Praha: vliv věku a vzdělání respondentů
Poláková, Petra ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Komárek, Stanislav (oponent)
1 Abstrakt Počet druhů, které jsou hodnoceny jako ohrožené, se každým rokem zvyšuje zejména z důvodu lidské činnosti. Jednou z možností záchrany těchto druhů je v současné době chov v zoologických zahradách světa. Zoologické zahrady fungují jako příslovečná Archa Noemova, v níž druhy mohou přečkat nepříznivé období, aby mohly být následně reintrodukovány. Množství druhů, které dostanou šanci na tuto Archu nastoupit, je ale omezené. Faktorů, které ovlivňují umístění konkrétního druhu do zoo, je více (např. jeho status dle IUCN, taxonomická jedinečnost, dostupnost apod.), ovšem v minulosti bylo zjištěno, že roli hraje zejména jeho velikost a atraktivita pro člověka. Jednotlivé skupiny zvířat jsou však z hlediska krásy hodnoceny na základě jiných pravidel, a proto je důležité tato pravidla odhalit a následně je aplikovat v ochranářských projektech. Tato práce se zabývá faktory, které ovlivňují lidské estetické preference vůči savcům, a to jak z hlediska charakteristik zvířat (jejich zbarvení a morfologie), tak i z hlediska člověka (jeho pohlaví, věku, vzdělání, bydliště). Bylo zjištěno, že na hodnocení krásy savců má největší vliv přítomnost vzoru na těla, a dále také saturace (sytost) zbarvení a celková světlost. Naopak negativněji je hodnocena tmavá barva. Z hlediska člověka má největší vliv na hodnocení...
|
|
|
Etika biologických invazí
Klimeš, Adam ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Jirsa, Jakub (oponent)
Etika biologických invazí The Ethics of Biological Invasions Řešitel: Adam Klimeš Vedoucí práce: prof. RNDr. Stanislav Komárek, Dr. Abstrakt Fenoménu biologických invazí, rychlého rozšíření nepůvodního druhu v oblasti, je věnována značná pozornost. Přístup k němu se však obvykle omezuje pouze na kalkulaci škod a prostředků vynaložených na likvidaci nepůvodního druhu. Opomíjí se tak etická stránka věci, která vzhledem k tomu, že jde o živé organismy, je nutně přítomná. Tato práce se zabývá identifikací a rozborem hodnot, které mohou tvořit základ pro etický postoj ve vztahu k problematice biologických invazí. Jedná se o instrumentální hodnotu, hodnotu jedinců, druhů, života a hodnotu estetickou. Tematizováno je opodstatnění těchto hodnot a vztahy mezi nimi.
|
|
|
Vliv vzoru, velikosti a kontrastu kořisti vůči podkladu na diskriminační učení ptačích predátorů
Kuncová, Aneta ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Komárek, Stanislav (oponent)
Tématem předložené diplomové práce byl vliv vzoru, velikosti a kontrastu kořisti vůči podkladu na diskriminační učení ptačích predátorů. Cílem práce bylo zjistit vliv vybraných komponent výstražného zbarvení na averzivní diskriminační učení ptačích predátorů různého věku a pohlaví. Jako modelový druh byla vybrána sýkora koňadra (Parus major). Porovnávána byla odchovaná ptáčata s odchycenými dospělými ptáky různého věku a pohlaví. Experimenty probíhaly v pokusné kleci s jednostranným zrcadlovým sklem a bylo využito experimentálního designu simultánního předložení dvou variant kořisti, pozitivní a negativní, lišící se v jednom prvku zbarvení (pattern, velikost, kontrast s pozadím). Rozdíl ve schopnosti averzivního diskriminačního učení byl zaznamenán pouze mezi odchycenými dospělými ptáky a odchovanými ptáčaty. Lepších výsledků dosahovali odchycení dospělí ptáci. Pohlaví ani věk odchycených dospělých ptáků neměl na averzivní diskriminační učení vliv. Jedinou statisticky významnou komponentou zbarvení, podle které si ptáci dokázali diskriminační úlohu zapamatovat, byl pattern. Klíčová slova: averzivní učení, nejedlá kořist, vzor, velikost, pozadí, kontrast
|
|
|
Společenské implikace myrmekologie mezi Aldrovandim a Wilsonem
Hampl, Petr ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Horáček, Ivan (oponent) ; Bezděčková, Klára (oponent)
Předložená práce se zabývá dějinami myrmekologie od doby působení Ulisse Aldrovandiho až k pracím Edwarda O. Wilsona ve 20. století. Zčásti jsou pojednány též nejstarší zmínky o mravencích v antice a středověku. Důraz je kladen na obecný obraz mravenců u každého z autorů a na zmapování dobových představ o sociálním hmyzu. Práce ukazuje, že obraz mravence vždy souvisel s dobovou představou o lidské společnosti a člověku jako takovém. Myrmekologie byla po celé své dějiny silně ovlivněna antropomorfizací, neboť obraz mravence byl odvislý od společenského uspořádání, politického systému a názoru na lidskou přirozenost. Na druhé straně ovšem také myrmekologie pomáhala utvářet obraz člověka, neboť závěry z myrmekologických prací byly přenášeny na člověka. Docházelo tedy k vzájemnému ovlivňování entomologie antropologií a naopak. V antice byli mravenci viděni v zásadě jako rolníci, pozorovány byly pouze druhy zrnojedů, jak pracují na poli, chodí na trhy či slaví slavnosti. Středověký obraz mravence silně vycházel z antiky, ale přidal morální a náboženské podobenství a z mravence udělal obraz Boží prozřetelnosti, dobroty, skromnosti a pracovitosti. Novověcí autoři tento obraz obohatili o velké stavitelské schopnosti mravenců, občanská řemeslná povolání a diskuse o jejich inteligenci. V devatenáctém století...
|
|
| |
|
|
Etika biologických invazí
Klimeš, Adam ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Jirsa, Jakub (oponent)
Etika biologických invazí The Ethics of Biological Invasions Řešitel: Adam Klimeš Vedoucí práce: prof. RNDr. Stanislav Komárek, Dr. Abstrakt Fenoménu biologických invazí, rychlého rozšíření nepůvodního druhu v oblasti, je věnována značná pozornost. Přístup k němu se však obvykle omezuje pouze na kalkulaci škod a prostředků vynaložených na likvidaci nepůvodního druhu. Opomíjí se tak etická stránka věci, která vzhledem k tomu, že jde o živé organismy, je nutně přítomná. Tato práce konfrontuje vybrané teorie environmentální etiky s praxí v ochraně přírody týkající se fenoménu biologických invazí a ptá se, které z těchto teorií mohou fungovat jako zdůvodnění přístupů v praxi uplatňovaných.
|
|
|
Vliv florální morfologie na percepci květů člověkem
Hůla, Martin ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Landová, Eva (oponent)
Lidská preference květů patří mezi naprosto opomíjené oblasti vědeckého bádání. Autoři, kteří se o této problematice alespoň zmínili, se většinou omezili na konstatování, že květy se člověku líbí a že je to zřejmě kvůli jejich barvě či symetrii. Přitom rozmanitost tvarů a barev květin je obrovská a z každodenní zkušenosti je zřejmé, že některé květy se lidem zdají krásnější než jiné. Záměrem této práce bylo prozkoumat, jaké morfologické vlastnosti květů určují jejich atraktivitu pro člověka. Zároveň práce porovnávala, jak jsou při posuzování atraktivity květů významné individuální rozdíly mezi lidmi. Experimentálně jsme ověřili, jakou roli v preferenci květů hrála jejich barva, symetrie, komplexita, zaoblenost a blízkost typické formě. Také jsme popsali, jak oblibu květů ovlivňovaly pohlaví, věk, odbornost a další vlastnosti posuzovatelů. Získané výsledky se mohou stát cenným zdrojem informací pro odborníky využívající zahradní terapii, zahradní architekty, návrháře interiérů, šlechtitele a další osoby zabývající se estetickou hodnotou rostlin. Relevantních zdrojů je zásadní nedostatek nejen v českém, ale i celosvětovém měřítku.
|
|
|
"Zapomenuté myšlenky středověku a Životní cyklus myšlenky ve středověku"
Koutský, Karel ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Pinc, Zdeněk (oponent) ; Janko, Jan (oponent)
1 ABSTRAKT Tato práce se skládá ze dvou částí, z nichž první, "Zapomenuté myšlenky středověku" má povahu pomocné studie a nemá zvláštní vědecké ambice. Slouží jako rezervoár sledovaných případů z dějin vědy v nejširším smyslu slova. Značná pozornost je zde věnována i tzv slepým uličkám (proto "Zapomenuté myšlenky") jako důležitému vypovídacímu pramenu. Tento široký záběr byl nutný vzhledem k záměru druhé části práce, totiž vysledování a identifikaci vývojových procesů myšlenek ve středověké přírodní filosofii. I myšlenky, které nemají přímé spojení s rodokmeny tezí dnešní přírodní vědy, byly také předmětem vývoje a ve výsledku byl zajímavý i jejich zánik či degenerace. Dalším důvodem pro zvolenou šíři záběru je otázka správného kontextu. Středověcí filozofové měli zájem o obecné otázky, ke kterým byla ve výsledku vždy vztažena všechna partikulární témata. Středověký vesmír působil dojmem živého organismu, v němž každá jednotlivá část přesně zasazena do určité role a přispívá k harmonii celku - na rozdíl od současné vědy, která se rozpadá na řadu čím dál specializovanějších oborů, které mají zvyšující tendenci ztrácet schopnost mezi sebou komunikovat. Proto je první díl rozšířen i o témata, která mezi přírodní vědu či filosofii obvykle nazařazujeme - příkladem za všechny může být kapitola o Angelologii....
|
|
|
Analysis of factors affecting human preferences and thus effort given to the conservation of animal species
Lišková, Silvie ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Komárek, Stanislav (oponent) ; Sedláček, František (oponent)
V posledních letech se ukazuje, že lidé na zvířata, která považují za atraktivní, pohlíží poněkud odlišně, než na zvířata "ošklivá". Ta krásná se těší větší pozornosti a vyšším počtem ochranářsky zaměřených projektů. Cílem této studie proto bylo prozkoumat fenomén zvířecí krásy do detailů, a to na příkladu populárního zvířecího taxonu - ptáků. Ve třech po sobě jdoucích studiích jsme změřili lidské preference vůči různým skupinám ptáků: prvně to byli všichni zástupci papoušků, dále náhodně vybraní reprezentanti ze všech nepěvčích čeledí, a nakonec pity, pestrobarevná skupina pěvců čeledi Pittidae. První studie ukázala, že papoušci, které lidé považují za krásné, jsou v zoologických zahradách chováni ve vyšších počtech, nezávisle na statutu jejich ohrožení (status IUCN). V článku diskutujeme možné následky této skutečnosti a také výhody, kterých je možno dosáhnout, pokud budou ochranáři brát v potaz důležitost krásy jakožto faktoru zasahujícího do problematiky ochrany zvířat. Dále jsme zjistili, že lidé preferují zejména dlouhoocasé papoušky, kteří jsou modře či žlutě zbarvení. Zelená barva naopak papouškům na kráse ubírala, což vysvětlujeme tím, že většina papoušků je zelená a tudíž může respondentům připadat nezajímavá. V následujících dvou studiích se ukázalo, že lidské preference ptáků jsou...
|
|
|
The ecological and ethological significance of felid coat patterns (Felidae)
Jaroš, Filip ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Horáček, Ivan (oponent) ; Weber, Andreas (oponent)
Předkládaná práce zkoumá různé teorie o významu zbarvení kočkovitých šelem. Většina hypotéz je založena na teorii adaptivního zbarvení. Obecně se má za to, že vzory na kůži kočkovitých šelem plní funkci agresivní krypse. Raná svědectví o kryptické funkci zbarvení koček poskytují přehled o historii zkoumání této problematiky. Další možné adaptivní funkce zbarvení (vnitrodruhová komunikace, termoregulace) doplňují přehled hypotéz; zvláštní pozornost je věnována výzkumu, který dokládá, že skvrnitá srst levharta (Panthera pardus) pravděpodobně slouží jako rozpoznávací znak pro jeho kořist. V další fázi jsou některé z hypotéz testovány statistickými prostředky. Problém je zjednodušen na hledání korelace mezi příslušnou kategorií vzoru (např. skvrny, pruhy) a typický habitat daného druhu kočkovité šelmy (např. les, traviny). Za účelem korekce fylogenetických vztahů je použit Pagelův test pro korelované změny. Kromě obecně uznávaných hypotéz je zkoumána validita tvrzení, že zbarvení juvenilních jedinců plní funkci ochranné krypse. V závěrečné části je problém zbarvení kočkovitých šelem zahrnut do obecného rámce teoretické biologie. Kromě převažující (neo)darwinistické perspektivy na zbarvení živočichů je detailně diskutována Hingstonova teorie konfliktu barev a Portmannova estetická morfologie. Je ukázáno, že...
|
host ::
RSS.