|
|
Společenské implikace myrmekologie mezi Aldrovandim a Wilsonem
Hampl, Petr ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Horáček, Ivan (oponent) ; Bezděčková, Klára (oponent)
Předložená práce se zabývá dějinami myrmekologie od doby působení Ulisse Aldrovandiho až k pracím Edwarda O. Wilsona ve 20. století. Zčásti jsou pojednány též nejstarší zmínky o mravencích v antice a středověku. Důraz je kladen na obecný obraz mravenců u každého z autorů a na zmapování dobových představ o sociálním hmyzu. Práce ukazuje, že obraz mravence vždy souvisel s dobovou představou o lidské společnosti a člověku jako takovém. Myrmekologie byla po celé své dějiny silně ovlivněna antropomorfizací, neboť obraz mravence byl odvislý od společenského uspořádání, politického systému a názoru na lidskou přirozenost. Na druhé straně ovšem také myrmekologie pomáhala utvářet obraz člověka, neboť závěry z myrmekologických prací byly přenášeny na člověka. Docházelo tedy k vzájemnému ovlivňování entomologie antropologií a naopak. V antice byli mravenci viděni v zásadě jako rolníci, pozorovány byly pouze druhy zrnojedů, jak pracují na poli, chodí na trhy či slaví slavnosti. Středověký obraz mravence silně vycházel z antiky, ale přidal morální a náboženské podobenství a z mravence udělal obraz Boží prozřetelnosti, dobroty, skromnosti a pracovitosti. Novověcí autoři tento obraz obohatili o velké stavitelské schopnosti mravenců, občanská řemeslná povolání a diskuse o jejich inteligenci. V devatenáctém století...
|
host ::
RSS.