|
|
Městské muzeum Polná jako místo paměti a jeho přínos pro místní komunitu
Vyskočilová, Alena ; Janečková, Hana (vedoucí práce) ; Baštecká, Bohumila (oponent)
Práce se zabývá působením místních muzejníků na občanskou komunitu města Polné v průběhu období více než 120 let existence muzea. Východiskem pro reflexi je perspektiva kolektivní paměti Maurice Halbwachse. Teoretická část předkládá různé pohledy na individuální a kolektivní paměť a souvislost paměti s budováním identity jednotlivce i komunity. Zohledňuje přitom význam místa jako faktoru stability a jeho proměn v čase jako důsledku působení lidí. Text se věnuje fenoménu sběratelství z historického pohledu, shrnuje základní momenty vývoje od sběratelství k muzejnictví a vzniku muzejních institucí. Analýza dokumentů mapuje časový průběh vývoje muzea v měnících se společenských a právních podmínkách. Zaměřuje se zejména na vůdčí osobnosti muzea a jejich interakce s komunitou místních obyvatel. Tento proces sleduje napříč několika generacemi. Analýza dokumentů je ilustrována ukázkami z rozhovorů s aktéry muzejního dění v Polné od 60. let 20. století. Cílem práce je reflektovat muzeum v Polné jako místo paměti a jeho přínos pro místní komunitu.
|
|
| |
|
| |
|
|
Sexuální život starších osob v Česku
Marková, Gabriela ; Lustigová, Michala (vedoucí práce) ; Janečková, Hana (oponent)
Sexuální aktivita ve vyšším věku je spojována s pozitivními dopady na fyzické a duševní zdraví. Téma sexuálního života je však ve starším věku stále velmi tabuizováno, a studií a výzkumů, které se mu věnují je velmi málo. Tato diplomová práce se zabývala sexuální aktivitou starších osob v Česku. K výzkumu byla použita data z národního dotazníku studie SHARE (8. vlna; 2019-2020), kam byl zařazen blok otázek na sexualitu (frekvence, důležitost, touha). Vztah mezi sexuální aktivitou a vybranými charakteristikami byl analyzován za pomoci binární logistické regrese. Hlavními cíli této práce bylo zpracovat přehled prevalence sexuální aktivity různých skupin starších osob v Česku a najít faktory, které sexuální aktivitu starších dospělých ovlivňují. Informace o své sexuální aktivitě poskytlo 2107 respondentů. Byla zjištěna nízká prevalence sexuální aktivity (21,8 %). Sexuální aktivita se lišila mezi pohlavími, a naopak v prevalenci nehrála roli přítomnost partnera v domácnosti. V analyzovaném vzorku respondentů bylo potvrzeno, že postoje ohledně sexuální touhy a sexuální důležitosti měly větší vliv na sexuální aktivitu, než například faktory biomedicínské jako byl zdravotní nebo psychický stav. Klíčová slova Sexuální aktivita, sexuální život starších osob, studie SHARE, Česko
|
|
|
Mezioborová sociálně zdravotní práce s klienty Centra metadonové substituce Drop In.
Braunová, Tereza ; Janečková, Hana (vedoucí práce) ; Pěnkava, Pavel (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na téma "Mezioborová sociálně zdravotní práce s klienty Centra metadonové substituce Drop In". Práce se dělí na část teoretickou a empirickou. Teoretická část si klade za cíl popsat aktuální situaci na drogové scéně a jasně definovat důležitost mezioborovosti v substituční léčbě. Empirická část je zaměřena na případovou studii práce s klientem Centra metadonové substituce Drop In. Cílem je poukázat na větší potřebnost individuální mezioborové práce s klientem v Centru metadonové substituce Drop In, o.p.s.
|
|
|
Paliativní péče u osob s mentálním postižením - historie a směřování, možnosti v ČR
Lando, Lenka ; Janečková, Hana (vedoucí práce) ; Ulrichová, Monika (oponent)
Bakalářská práce Paliativní péče u osob s mentálním postižením/Historie a směřování, možnosti v ČR se zabývá situací lidí s mentálním postižením v terminálním stádiu jejich života, a to především v pobytových sociálních službách a s ohledem na kvalitu života v této jeho fázi. Důraz je kladen na naplňování potřeby komunikace netradičními způsoby, podporované rozhodování na konci života včetně předávání a přijímání špatných zpráv a naplňování duchovních potřeb. Teoretická část vymezuje téma života lidí s mentálním postižením v jeho závěrečné fázi z historického hlediska, následuje část věnující se současnému směřování této problematiky v Evropě. Další z kapitol rozebírá výzkumné aktivity věnované sdělování špatných zpráv a současné možnosti paliativní péče o osoby s mentálním postižením v ČR. Praktická část vychází z kvalitativního výzkumu. Přináší výsledky z dotazníkového šetření zkoumajícího situaci paliativní péče v domovech pro osoby se zdravotním postižením (dále DOZP) a výsledky rozhovorů se zástupci mobilních a kamenných hospiců. Výsledky poukazují na nedostatečné systémové ukotvení paliativní péče v DOZP a na potřebu zásadních změn směřujících k tomu, aby lidé s mentálním postižením mohli dožít a zemřít v místě, které dlouhodobě považují za svůj domov a aby dostupnost kvalitní paliativní péče...
|
|
| |
|
|
Kvalita života seniorů v domovech pro seniory v době covidu
Johnová, Jana ; Ulrichová, Monika (vedoucí práce) ; Janečková, Hana (oponent)
JOHNOVÁ, Jana. Kvalita života seniorů v domovech pro seniory v době covidu. Praha, 2022. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Evangelická teologická fakulta. Diakonika. Vedoucí práce: Mgr. Monika Ulrichová, Ph.D. Diplomová práce se zabývá kvalitou života seniorů v pobytových zařízeních sociální péče v době pandemie covidu-19. Teoretická část je uvedena problematikou stáří a stárnutí obecně. V úvodní části nahlížím na pojetí stáří a na seniory z pohledu dnešní společnosti. V další kapitole se zaměřuji na vymezení pojmu kvality života a na kvalitu života seniorů v zařízeních sociální péče. Následuje kapitola, která má za cíl představit současný systém péče o seniory v pobytových zařízeních, jehož součástí jsou i sociální pracovníci. Dále se zaměřuji na aktivity, které mají za cíl zlepšovat kvalitu života seniorů a které krátce představím. V poslední kapitole se věnuji pandemii covid-19 a problémům, které díky tomu vyvstaly a se kterými se museli potýkat jak senioři, tak personál v zařízeních sociální péče, a které významně ovlivnily kvalitu poskytované péče, potažmo kvalitu života seniorů v pobytových zařízeních. Praktická část je zaměřena na porovnání kvality života seniorů v pobytových zařízeních sociální péče během pandemie covidu-19. Pro svůj výzkum jsem si zvolila smíšenou metodu výzkumu, kdy...
|
|
|
Aktivizace seniorů v domácím prostředí - příklad pečovatelské a odlehčovací služby Charity Příbram
Toužimská, Zuzana ; Janečková, Hana (vedoucí práce) ; Čížková, Hana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou aktivizace seniorů v domácím prostředí, kteří využívají odlehčovací službu Charity Příbram. Práce je rozdělena do dvou částí, a to teoretické a empirické. Teoretická část má celkem 7 kapitol pojednávajících o tématech jako je stáří, změny s tímto životním obdobím spojené, demence jako jedna z možných zdravotních postižení ve stáří. Uvádí druhy sociálních služeb a péče určené pro seniory, seznamuje s aktivitami, které lze při práci se seniory realizovat. Důležité je zaměření na individuální plánování jako nedílnou součást poskytování sociální služby. Práce dále popisuje poskytovatele sociální služby Charitu Příbram a její odlehčovací službu. Praktická část je postavena na kvalitativních metodách, a to konkrétně zúčastněnému pozorování v domácím prostředí klientů odlehčovací služby Charity Příbram s kombinací nestandardizovaných rozhovorů spolu s analýzou dokumentů. Cílem práce je zjistit a popsat, jak probíhá péče u vybraných klientů odlehčovací služby Charity Příbram v domácím prostředí s důrazem na uplatňované aktivizační metody, a zhodnotit, zda rozsah těchto služeb pokrývá individuální potřeby, zdroje a možnosti daného klienta. Klíčová slova senioři, stáří, aktivizace, pečovatelská služba, odlehčovací služba, Charita
|
|
|
Úskalí péče o seniora v domácím prostředí
Blehová, Ivana ; Janečková, Hana (vedoucí práce) ; Hudcová, Eliška (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou péče o seniora v domácím prostředí a úskalími, která tuto práci v současné době provází. Na základě dostupné literatury představuje související témata a formou případových studií popisuje některé praktické zkušenosti pečujících osob. Práce vychází ze současného demografického vývoje a soustředí se na téma stárnutí ve společnosti a na péči o seniory. Největší pozornost je věnována péči o seniory v domácím prostředí a problematickým aspektům, které s péčí o seniora v domácím prostředí souvisí. V praktické části bylo pomocí kvalitativní metody polostrukturovaného rozhovoru zjišťováno, jak osoby, které dlouhodobě pečují o nesoběstačného člena rodiny, tuto péči prožívají, proč se rozhodly tímto způsobem pečovat a zda získaly odpovídající informace o možnostech odborné pomoci. Také jak péče ovlivnila jejich zdraví, finanční situaci a sociální život. Analýza rozhovorů ukázala, že největší zátěží pro pečovatele v rodině je péče o člověka s poruchami chování a vnímání, se kterým je obtížné se dorozumět. Rizikovým faktorem je, pokud o takovou osobu pečovatel pečuje sám. Jako nejzávažnějším úskalí při péči byl vyhodnocen nedostatek informací, zejména těch, které se týkaly možnosti využití sociálního poradenství a pomoci od konkrétních poskytovatelů sociálních služeb.
|
host ::
RSS.