|
|
Distanční vzdělávání žáků s tělesným a kombinovaným postižením na 2. stupni základní školy
Proxová, Karolína ; Němec, Zbyněk (vedoucí práce) ; Hájková, Vanda (oponent)
Diplomová práce se věnuje distančnímu vzdělávání žáků s tělesným a kombinovaným postižením, u kterých dominuje tělesné postižení. Zaměřuje se na žáky 2. stupně základních škol zřízených podle § 16 odst. 9 školského zákona. V teoretické části jsou krátce charakterizováni žáci s tělesným a kombinovaným postižením. Dále jsou zde uvedeny podmínky, specifika a možnosti vzdělávání této cílové skupiny v České republice. V kapitole o distančním vzdělávání jsou uvedeny formy výuky, její organizace, specifika, přínosy a úskalí pro žáky dané skupiny a jejich pedagogické pracovníky. Součástí práce je kvalitativní výzkumné šetření, které bylo realizováno pomocí polostrukturovaných rozhovorů se třinácti pedagogickými pracovníky čtyř škol. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, do jaké míry a v čem podle pedagogických pracovníků ovlivnila zkušenost s nařízenou distanční výukou vzdělávání žáků s tělesným postižením. Podle výsledků výzkumu je pro efektivní distanční výuku žáků s tělesným postižením nezbytná individualizace a přítomnost další osoby, nejčastěji rodiče. Zásadním přínosem je rozvoj digitálních kompetencí žáků a jejich pedagogických pracovníků. Pozitivním zjištěním je, že většina pedagogických pracovníků nepozoruje žádné negativní dopady, které by po distanční výuce přetrvávaly. Největším úskalím byla...
|
|
|
Motorické schopnosti dětí předškolního věku
Palounková, Zuzana ; Stejskal, Bohumil (vedoucí práce) ; Vágnerová, Marie (oponent) ; Hájková, Vanda (oponent)
Název disertační práce: Motorické schopnosti dětí předškolního věku Autor: Zuzana Palounková Katedra (ústav): Katedra speciální pedagogiky Školitel: doc. PhDr. Bohumil Stejskal, CSc. ABSTRAKT Disertační práce se zabývá problematikou motorických schopností dětí v předškolním věku. První část práce popisuje základní teoretická východiska ve vztahu k pohybu, poukazuje na vývojové zákonitosti a principy motorického vývoje, zabývá se fungováním pohybového systému. Definuje pohybové schopnosti a pohybové dovednosti jako základní pilíře úspěšného pohybového výkonu. Poukazuje na problematiku vývojové poruchy koordinace (dyspraxie). Druhá část práce představuje výzkum, který byl realizován u předškolních dětí s cílem odhalení pohybových oslabení, především v oblasti koordinačních schopností. Za tímto účelem byl sestaven diagnostický screeningový nástroj, který umožnil zmapovat stav koordinačních schopností dětí předškolního věku. Screeningový test napomáhá včasnému odhalení deficitů pohybových schopností.
|
|
|
Kvalita partnerského vztahu rodičů dětí s tělesným /kombinovaným postižením
Skalická, Adéla ; Hájková, Vanda (vedoucí práce) ; Mužáková, Monika (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na kvalitu partnerského vztahu rodičů, kteří mají potomka s tělesným nebo kombinovaným postižením. Cílem práce je popsat, jaká je kvalita jejich vztahu, jakým obtížím rodiče čelí v běžném životě a jaké faktory jim naopak pomáhají vztah utužovat. Pro dosažení těchto cílů byl použit kvantitativní výzkum, konkrétně metoda dotazníku s uzavřenými, polootevřenými a otevřenými otázkami. Dotazník sloužil ke sběru dat od rodičů dětí s tělesným nebo kombinovaným postižením a od jejich partnerů. Shrnutí výsledků naznačuje, že dítě s tělesným nebo kombinovaným postižením může mít významný vliv na partnerský vztah rodičů. Nelze však jednoznačně říct, zda tento vliv působí pozitivně či negativně. Některé vztahy tato komplikovaná životní situace navždy ukončí, jiné naopak posílí a vytvoří mezi partnery nezlomné pouto. Zjištěnými výsledky je zřejmé, že různorodé rodiny s dětmi s postižením mají spoustu specifických a unikátních starostí. Ukazuje se však, že některé obtíže jsou velmi podobné. Tato bakalářská práce poskytuje ucelený pohled na kvalitu partnerského vztahu rodičů dětí s tělesným nebo kombinovaným postižením. Její výsledky mohou přispět k lepšímu porozumění této specifické skupiny rodičů a poskytnout podklady pro podporu a intervence v oblasti partnerských vztahů v...
|
|
| |
|
|
Intervence učitele jako determinanta motivace žáků s ADHD na 2. stupni ZŠ
Cibulková, Andrea ; Bartoňová, Miroslava (vedoucí práce) ; Vítková, Marie (oponent) ; Hájková, Vanda (oponent)
Disertační práce přináší pohled na vzdělávání žáků s ADHD na běžné základní škole. Vzdělávání této skupiny žáků je pro učitele výzvou. Dobrá úroveň znalostí problematiky této neurovývojové poruchy, možností podpory žáka a efektivních strategií motivace ke školní práci je předpokladem školní úspěšnosti žáka s ADHD. Cílem výzkumu bylo specifikovat úroveň znalostí učitelů o problematice ADHD a osvětlit jaké strategie v kontextu motivace ke školní práci volí u této skupiny žáků. Smíšený výzkumný design poskytl prostor pro kombinaci výzkumných metod. K identifikaci znalostí a miskoncepcí o ADHD u učitelů byla využita škála KADDS. Analýza výzkumných dat přinesla informace o průměrné úrovni znalostí a pomohla specifikovat konkrétní témata dalšího vzdělávání učitelů. V rámci realizace ohniskových skupin s učiteli druhého stupně základních škol, kteří mají zkušenost s výukou žáků s ADHD, jsme zjistili, že pro motivaci ke školní práci volí především edukační postupy a intervence, které doporučí školská poradenská zařízení, spočívající zejména v úpravě organizace výuky a obsahu učiva. K identifikaci školní výkonové motivace žáků byl použit standardizovaný dotazník MV-12, který zjišťuje potřebu úspěšného výkonu a potřebu vyhnutí se neúspěchu. Z výsledků je patrné, že výkonové tendence žáků s ADHD se nijak...
|
|
|
Pohled žáků se specifickými vzdělávacími potřebami na podporu asistenta pedagoga, na prvním stupni inkluzivní základní školy
Amerová, Linda ; Felcmanová, Lenka (vedoucí práce) ; Hájková, Vanda (oponent)
Tato bakalářské práce se zaměřuje na názory žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na přítomnost asistenta pedagoga ve výuce na prvním stupni základní školy. Jejím cílem je zjistit jaké výhody vidí žáci se speciálními vzdělávacími potřebami v přítomnosti asistenta pedagoga ve vyučování, co podporuje pozitivní vztah mezi asistentem pedagoga a žákem, a také jaké jsou rozdíly mezi pohledy žáků intaktních a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Teoretická část práce definuje pojmy - inkluze, podpůrná opatření, žák se speciálními vzdělávacími potřebami, a popisuje vývoj inkluzivního vzdělávání. Dále se zaměřuje na definici profese asistenta pedagoga, její legislativní ukotvení, náplň práce a kompetence. Dále je teoretická část zaměřena na práci s žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a na spolupráci asistenta pedagoga s dalšími pedagogy, zákonnými zástupci a žáky. Praktická část představuje výsledky výzkumného šetření. Cílem výzkumu bylo zjistit, jak především žáci se speciálními vzdělávacími potřebami, ale i žáci intaktní vnímají přítomnost asistenta pedagoga ve třídě na prvním stupni inkluzivní základní školy a v čem konkrétně spatřují východy a nevýhody přítomnosti asistenta pedagoga ve vyučování. Výzkumné šetření bylo realizováno pomocí kvalitativní metody s využitím techniky...
|
|
|
Kvalita života osob se svalovou dystrofií v různých etapách jejich života
Krčilová, Radka ; Hájková, Vanda (vedoucí práce) ; Zakouřilová, Hana (oponent)
Svalová dystrofie je vážné vrozené onemocnění, které není v současné době léčitelné. Je mnoho typů tohoto onemocnění a jedna z jeho forem je Duchennova svalová dystrofie, která postihuje hlavně chlapce a život jim zkracuje na několik málo desítek let. Absence dystrofinu ve svalech se projevuje ochabováním svalstva a jeho postupnou ztrátou. Chlapci brzy ztrácí schopnost chůze i další hybnost. Zároveň dochází k ohrožení funkce srdce, dýchání, kvality kostí. Takový život pro chlapce není snadný. Dostavuje se únava, ochablost, frustrace spolu s dospíváním. Musí si zvyknout na častá lékařská vyšetření a kontroly, protahovací cvičení, různé rehabilitace a pobyty v lázních. Potřebují si začít říkat o pomoc a postupně o ni žádat častěji a v mnoha ohledech, časem téměř ve všech. Psychickou podporu potřebuje nejen on, ale i pečující rodina. Tato práce hledá odpověď na otázku, jaká může být kvalita života s tímto onemocněním, jak ji prožívá samotný mladý člověk, a jak ji vidí někdo, kdo se podílí na péči. Popisuje tuto kvalitu života v různých časových obdobích postupně. Byly hledány i odpovědi na otázku, zda lze udělat pro kvalitu života těchto chlapců více, např. větší informovaností o této problematice, větším porozuměním. Šetření bylo prováděno formou polostrukturovaných hloubkových rozhovorů s mladými...
|
|
|
Ovlivnění náročného chování žáků implementací systému PBIS na ZŠ
Norková, Šárka ; Felcmanová, Lenka (vedoucí práce) ; Hájková, Vanda (oponent)
Diplomová práce s názvem Ovlivnění náročného chování žáků implementací systému PBIS na ZŠ si klade za cíl v rámci teoretického shrnutí čtenáři přiblížit souvislost mezi podporou wellbeingu a jeho vlivu na výskyt náročného chování žáka a současně blíže představit čtenáři systém pozitivní podpory chování Positive Behaviour Intervention and Support (PBIS, v České republice známého jako Pozitivní podpora chování), který dle mnoha výzkumů náročné chování ovlivňuje. Výzkum diplomové práce, který si klade za cíl zjistit názor aktérů vzdělávání na zavedení systému PBIS, probíhal ve spolupráci se třemi základními školami v České republice, které v rámci výuky využívají prvků systému Pozitivní podpory chování od roku 2020. Data pro výzkum byla získána za pomoci dvě stě osmdesáti osmi dotazníků od žáků druhého stupně základních škol a tří rozhovorů se zástupci školních PBIS týmů. Sběr dat proběhl online, dotazníkové šetření v únoru 2023, rozhovory se uskutečnily v dubnu 2023. Výzkum diplomové práce ukázal, že vliv celoškolního systému Positive Behaviour Intervention and Support na výskyt náročné chování učitelé vnímají, a to především ve schopnosti systému vytvořit pro žáky bezpečné prostředí a zajistit pozitivní podporu chování, která vede k minimalizaci chování náročného. Názor aktérů vzdělávání na zavedení...
|
|
|
Příčiny nedokončení středoškolského studia žákyň se sociálním znevýhodněním
Kochová, Veronika ; Němec, Zbyněk (vedoucí práce) ; Hájková, Vanda (oponent)
Tématem předkládané diplomové práce jsou příčiny nedokončení středoškolského studia žákyň se sociálním znevýhodněním. Důraz je kladen na zmapování příčin ze třech zásadních oblastí, které se podílejí na předčasném odchodu žákyň se sociálním znevýhodněním, a to konkrétně škola, rodina a trávení volného času. Diplomová práce je koncipovaná do pěti základních kapitol, ze kterých jsou první dvě kapitoly teoretické, následujícím kapitolám je věnována empirická část. První kapitola se věnuje střednímu vzdělávání a vybraným specifikám dospívání. V této kapitole je popsáno období dospívání, střední vzdělávání a následně studijní neúspěšnost. Druhá kapitola je věnována specifikám vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním, zaměřuje se na příčiny a problémové oblasti sociálního vyloučení a na systémovou podporu žáků se sociálním znevýhodněním. Empirická část práce je provedena formou kvalitativního výzkumného šetření a je rozdělena do třech hlavních kapitol. Hlavním cílem diplomové práce je zjistit příčiny nedokončení středoškolského vzdělání žákyň se sociálním znevýhodněním. Na základě hlavního cíle byly vytyčeny dílčí cíle a výzkumné otázky. Metodou získání dat byl zvolen strukturovaný rozhovor s otevřenými otázkami a výzkumný vzorek tvoří vybraní zaměstnanci běžné střední školy, pracovníci v neziskových...
|
|
|
Činnost školního speciálního pedagoga v rámci inkluzivní podpory žáků se specifickými poruchami učení na základní škole
Sejkorová, Soňa ; Hájková, Vanda (vedoucí práce) ; Felcmanová, Lenka (oponent)
Diplomová práce se zabývá činnostmi školního speciálního pedagoga na základní škole, zaměřené na reedukační podporu žáků se specifickými poruchami učení. Teoretická část se zaměřuje na vymezení profese školního speciálního pedagoga, jejího legislativního vymezení a kvalifikací. Popsány jsou činnosti školního speciálního pedagoga v rámci inkluzivního vzdělávání, inkluzivní vzdělávání a postupy pro jeho realizaci na základních školách. Vymezeny jsou jednotlivé činnosti školního speciálního pedagoga, spadající do kompetencí vyplývající z profese, se zaměřením na reedukační postupy u žáků se specifickými poruchami učení, konkrétněji u žáků s dyslexií. V praktické části se formou empirického výzkumu zabývala tvorbou reedukačního postupu inspirovaného u metod užívaných pro rozvoj kognitivních funkcí osob se zdravotním postižením, především u osob se sluchovým a zrakovým postižením. Porovnáním pretestu a posttesu kognitivních funkcí pomocí nestandardizovaného testu, vytvořeného pro výzkum, byla zjišťována efektivnost nastaveného reedukačního opatření. Výzkum má pomoci školním speciálním pedagogům, ulehčit jim plánování hodin předmětu speciálně pedagogické péče a poukázat na možnosti, které se jim nabízí pro výběr stimulačních metod práce se žáky s dyslexií. KLÍČOVÁ SLOVA školní speciální pedagog, základní...
|
host ::
RSS.