|
|
Ochotnické divadlo na Rokycansku v 19. - 20. století
Jaklová, Anna ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Med, Jaroslav (oponent)
Anotace: Předmětem této bakalářské práce je pojednání o vývoji, historii a smyslu ochotnického divadla na Rokycansku od jeho počátku až po současnost. Stručně shrnu historii a osudy ochotnických divadel celkově a následně se zaměřím na historii okresu Rokycany. Poté jako příklady uvedu několik ochotnických divadel. Blíže bych se zaměřila jako příklad ochotnického divadla na spolek ochotníků Tyl v Mýtě, který patří v tomto kraji mezi nejstarší. V jednotlivých kapitolách píši o jeho počátcích, jak se dostalo přes obě světové války, jak přežilo dobu totality až po dnešní dobu. Dále například uvedu repertoár tohoto divadla. Klíčová slova: Amatérské divadlo, Rokycany, divadelní spolek v Mýtě
|
|
|
Srovnání vývoje národních identit ve Finsku a Českých zemích v průběhu 19. století
Masař, Tomáš ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent) ; Kiliánová, Gabriela (oponent)
Dizertační práce se věnuje vzájemné reflexi a vnímání národních hnutí ve Finsku a Českých zemích v rozmezí let 1789-1914. Na pozadí nově se formujícího finského a českého národa srovnává, jakým způsobem se měnilo a vyvíjelo vnímání Finů, resp. Čechů z pohledu druhého národa, který se nacházel v analogické situaci v rámci své národní emancipace. Hlavní roli hrály především vzájemné kontakty mezi předními osobnostmi obou národních obrození, které své postřehy a dojmy sdělovaly širšímu publiku nejen prostřednictvím článků v novinách, ale i v časopisech, ať už populárních nebo naučných, a také samostatných knižních publikacích. Tato práce vychází z předpokladu, že vůdčí postavy obou národů vnímaly vzájemné podobnosti i rozdíly mezi oběma národními hnutími, současně ale také vytváří hypotézu, že znalost druhého národního hnutí, a to jak jeho předností, tak i jeho nedostatků, mohla být využita při vývoji vlastního národa. První kapitola nastiňuje oboustranné kontakty mezi českým a finským etnikem od doby vrcholného středověku až do nástupu národně emancipačních hnutí. Následující kapitola líčí vzájemné interakce mezi prvními generacemi českých a finských obrozenců na konci 18. století, které je symbolizováno setkáním vůdčích osobností obou národních hnutí, Josefem Dobrovským a Henrikem Gabrielem...
|
|
|
Duchové dějiny v kontextu české a evropské historiografie 19. a 20. století
Čtvrtník, Mikuláš ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Středová, Veronika (oponent) ; Horský, Jan (oponent)
Základní tematický rámec a východisko dizertační práce představuje historiografický směr duchových dějin, jak se rozvíjel zejména v německém prostředí pod pojmem Geistesgeschichte, v české historiografii pak jako duchové dějiny koncipované Zdeňkem Kalistou. Duchové dějiny jsou v práci zasazeny do široce pojatého kontextu vývoje českého a zahraničního historického myšlení v 19. a 20. století. Práce sleduje historiografický směr duchových dějin z různých pohledů a na různých rovinách a věcně se neuzavírá hranicemi duchových dějin samotných. Duchové dějiny jsou zde svým způsobem optikou, jejímž prostřednictvím se pohlíží na vývoj jedné z linií dějepisectví a historického myšlení v 19. a 20. století, přičemž je předložen návrh jeho možné interpretace. V neposlední řadě předkládá dizertační práce pokus propojit v určité poloze historickou vědu a archivnictví. Duchové dějiny samotné patří dnes mezi okrajové historiografické směry ať již v českém či i německy mluvícím prostředí, na rozdíl od intelektuálních dějin v anglofonní oblasti. Přesto zamýšlela dizertační práce ukázat, v jakém smyslu lze duchové dějiny považovat za historiografický směr stále živoucí, inspirativní pro současnou českou i světovou historiografii a disponující myšlenkovým potenciálem, jenž může být plodně rozvíjen dějepisectvím a...
|
|
|
Josef Svátek (1835-1897) a jeho knihovna
Jelínková, Jana ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Práce pojednává o redaktorovi, spisovateli nejen historických románů Josefu Svátkovi (1835- 1897) a jeho osobní knihovně. Práce vychází z dochované Svátkovy pozůstalosti, především z korespondence, dobových periodik a jeho osobní knihovny. Důraz je zde kladen na Svátka v roli redaktora a historika a na doposud nezveřejněná fakta ze Svátkova života. Svátkova knihovna je podrobena analýze, díky které lze poznat, jak se v ní Svátkova práce, zájmy a povinnosti odrážejí. Tato práce také vzniká v rámci projektu Knihovny Národního muzea PROVENIO. Klíčová slova Korespondence Knihovna Česká periodika Redaktor Spisovatel
|
|
|
Možnosti identifikace elit mladší doby římské v prostoru středoevropského barbarika
Payne, David ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Košnar, Lubomír (oponent)
Práce se zabývá těmi aspekty hmotné kultury na sídlištních a pohřebních areálech, které se spojují s manifestací elit 3. a 4. století v barbariku střední Evropy. Diplomant provede kompilaci relevantních pramenů a kriticky zhodnotí přístup různých badatelů k možnostem poznání reprezentace elit, a to jak prostřednictvím identifikátorů v hmotné kultuře, tak v kulturně- antropologickém pojetí problematiky. Výsledky pak srovná s projevy elit v předcházejícím období. Autor také předloží návrh možných metodických postupů k syntetickému pochopení fenoménu reprezentace elit a prestižního zboží.
|
|
|
Český umělec v letech 1968 - 1989: Sluha, nebo hrdina? Stanislav Kolíbal a Josef Malejovský
Manová, Markéta ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Pech, Milan (oponent)
Úvod bakalářské práce nastíní politický vývoj v Československé republice v letech 1948-1989. Hlavním tématem bude zachytit rozdíl mezi oficiální a neoficiální scénou českého uměleckého života v letech 1968-1989, zastoupenou umělci Stanislavem Kolíbalem a Josefem Malejovským. Obsahem bude porovnat podmínky, ve kterých tvořili během normalizace i před tímto obdobím, srovnat kvalitu jejich tvorby, porovnat pro a protirežimní postoj k umělecké tvorbě a v neposlední řadě jejich politický názor nejen v uměleckém projevu. Text se kromě života umělců zaměří i na vývoj skupin, ve kterých se pohybovali, výstavy a projevy ostatních uměleckých činitelů.
|
|
|
Jan Pelár, muzikant, jenž by neměl být zapomenut
Janušová, Martina ; Doležalová, Eva (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Jan Pelár je nedílnou součástí valašského kulturního dědictví. Osobně reprezentoval valaškou kulturu na Národopisné výstavě v Praze roku 1895. Při této příležitosti si vyřídil svou první muzikantkou koncesi. Údajně při cestě do Prahy složil i valašskou hymnu "My sme Valaši". Předmětem práce nebude pouze jeho muzikantská kariéra, ale i jeho osobní život, který nebyl nijak všední. Práce nebude sledovat pouze Pelárův život, ale i jeho odkaz mladším hudebníkům či případnou kritiku jeho díla.
|
|
|
Obraz Lucemburků v Českých učebnicích dějepisu v 19. a 20. století
Šťastný, Antonín ; Doležalová, Eva (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Cílem této diplomové práce je charakterizovat obraz Lucemburků v českých učebnicích dějepisu v 19. a 20. století. Práce vychází z předpokladu, že výuka dějepisu ve školách (základních a středních) se výrazně podílí na utváření identity mladého člověka. Diplomová práce popisuje vývoj tohoto obrazu a způsob, jakým se do vzdělávacích publikací promítaly aktuální dobové nálady a jejich proměny v kontextu historického vývoje. Dynamický vývoj obrazu českých dějin 14. a 15. století v učebnicích je ústředním námětem práce. Zaměřena bude především na historické postavy českých lucemburských králů: Jana Lucemburského, Karla IV., Václav IV. a Zikmunda Lucemburského.
|
|
|
Podještědská obec Hradčany v příběhu soudobých dějin
Havelka, Jan ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Tato diplomová práce navazuje na autorovu bakalářskou práci Podještědská osada Hradčany na prahu soudobých dějin v příbězích pamětníků 1914-1948 a v intencích regionální historie a mikrohistorie se zaměří na probádání obce Hradčany u Českého Dubu s akcentem na soudobé dějiny. Komplexně se budeme zabývat kulturně-historickými a politicko-historickými problémy a fenomény druhé poloviny 20. století, počínaje únorem 1948, pokračujíce kolektivizací a zánikem selského stavu ale i zánikem samotné obce Hradčany v rámci zřizování střediskových obcí v roce 1976. Tak se vlastně zamyslíme nad směry vývoje smyšlení venkovského člověka od sedláka k chalupníkovi, od agrárníka ke komunistovi. Autor zásadním způsobem rozšiřuje pramennou a vůbec zdrojovou základnu i téma. Na rozdíl od bakalářské práce je sledována celá obec včetně všech svých osad. Komparací s prameny k okolním obcím by měl vzniknout syntetický pramen jako obecný obraz podještědské obce v daném období. Další bádání jsou vedena vedle archivních studií i metodou orální historie a hodnocením četných obrazových materiálů. Práce je v zásadě syntézou, suplující v patřičné odborné rovině ztracenou obecní kroniku.
|
|
|
Jaroslav Werstadt a jeho místo v české historiografii
Baran, Marek ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Činátl, Kamil (oponent)
7 Abstrakt Jaroslav Werstadt se narodil 21.3.1888 v Plzni a zemřel 8.1.1970 v Praze. Byl to významný český historik a publicista. Od studentských let se zúčastňoval politického boje proti Rakousku-Uhersku. Byl vězněm koncentračního tábora Buchenwald. Mnoho jeho prací se věnuje odbojové problematice. Dále projevoval velký zájem o české dějiny a filosofii dějin. Tato práce se zaobírá prací Jaroslava Werstadta v oboru českých dějin a jejího rozvoje ve filosofii dějin. Následně srovnává jeho práci, pohled a názory s jinými filosofy a historiky. Jmenovitě s Františkem Palackým, Bohuslavem Balbínem, Tomášem G. Masarykem a dalšími. Ukazuje, se kterými nesouhlasil a oponoval jim, a se kterými určité názory sdílel. Klíčová slova: Jaroslav Werstadt, české dějiny, filosofie dějin
|
host ::
RSS.