|
|
České země a oblast dnešního Rumunska na přelomu 16. a 17. století
Chalupová, Helena ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent) ; Ryantová, Marie (oponent)
Disertační práce se zabývá jedním ze specifik dějin českých zemí v raném novověku - konflikty mezi habsburskou monarchií a Osmanskou říší. Cílem práce je vytvořit ucelený pohled na měnící se vztahy mezi českými zeměmi za vlády císaře Rudolfa II. a zeměmi, která v obdobích turecké expanze do Evropy představovala jakousi bariéru mezi habsburskou a osmanskou říší a z jejichž spojení v moderní době vzniklo Rumunsko, tedy Sedmihradsko, Valašsko a Moldavsko. Téma výzkumu je zúženo na období tzv. dlouhé turecké války (1591- 1606) a následného období do roku 1613 (smrt sedmihradských knížat, Zikmunda Báthoryho a Gabriela Báthoryho). Rok 1613 je tak vnímán jako konečný mezník. Práce skládá ze tří částí: 1) Stručný teoretický úvod. 2) V druhé části je zachycen vývoj vztahů v oblasti politických a kulturních vztahů mezi Habsburky a panovníky výše uvedených zemí. 3) Interpretace tzv. druhého života těchto historických událostí v rumunské a české historiografii v kultuře obou těchto národů. Klíčová slova Sedmihradsko; Valašsko; Moldavsko; české země; raný novověk; dlouhá turecká válka Zikmund Báthory; Michal Chrabrý
|
|
|
Zeměpanské konfirmační listiny pro česká a slezská města do r. 1420
Velička, Tomáš ; Hlaváček, Ivan (vedoucí práce) ; Pátková, Hana (oponent) ; Ryantová, Marie (oponent)
V předkládané práci se zabývám konfirmačními listinami, které vydali čeští králové a slezská knížata pro česká nebo slezská města. Práce je rozdělena do pěti částí. V první se zabývám dosavadním bádáním a také metodickými inspiracemi, které jsem následně použil. Druhá kapitola pak shrnuje poznatky týkající se procesu vzniku konfirmačních listin - počínaje motivy k jejímu vydání, přes samotný proces vzniku písemnosti v kanceláři a průběh celého řízení, až k předání hotové listiny příjemci a zaplacení taxy. Následně se věnuji jednotlivým druhům konfirmačních listin a odděleně pojednávám též o observačních listinách. Třetí část je věnována konfirmacím pro česká města na pozadí všech písemností, které královským městům vydávali čeští panovníci. Problematika je traktována jak z pohledu vydavatelů, tak příjemců, stejně jako listin samotných (jejich obsah, formulář). Stejně postupuji také v případě čtvrté kapitoli, kde se zabývám ze stejných hledisek slezskými městy a konfirmacemi, které pro ně byly vydány. V poslední páté kapitole shrnuji zjištění, k nimž jsem na předchozích stranách dospěl. Důležitou součástí celé práce jsou různé přehledy a grafy, které umožňují lépe vnímat naznačené souvislosti a tendence vývoje. Stranou nenechávám ani srovnávání českých, slezských i moravských konfirmačních listin. Powered by...
|
|
|
Tradice náboženského putování laiků. Procesí a poutě v 17. století v jižních Čechách na základě farářských relací.
Kuchta, Pavel ; Mikulec, Jiří (vedoucí práce) ; Ryantová, Marie (oponent)
KUCHTA P., Tradice náboženského putování laiků. Procesí a poutě v 17. století v jižních Čechách na základě farářských relací. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2011, 66 s. Vedoucí práce: Doc. PhDr. Jiří Mikulec Csc. Klíčová slova: barokní religiozita, farářské relace, jižní Čechy, poutě, procesí. Práce pojednává o poutních tradicích, spojených s regionem jižních Čech, v období přelomu 17. a 18. století. Hlavní náplní předkládané práce je sonda do odpovědí na 26. otázku farářských relací (otázka se týká poutí a procesí). Jejím výsledkům je věnována třetí a čtvrtá kapitola, v nichž jsou vysledované zvyklosti dány do souvislosti s liturgickým rokem a náboženským životem římskokatolické církve obecně. V závěrečné kapitole práce je nastíněn i širší časový a prostorový kontext putování v daném regionu včetně nadregionálních tendencí.
|
|
|
Knihovny a čtenářská recepce v období raného humanismu v Čechách
Neškudla, Bořek ; Voit, Petr (vedoucí práce) ; Ryantová, Marie (oponent) ; Hlaváček, Ivan (oponent)
Práce zkoumá knižní kulturu, knižní tvorbu a čtenářskou obec v českých zemích v období raného humanismu. Zabývá se předpoklady pro vznik a přijetí knihtisku v českých zemích. Ukazuje se, že souběžné působení mentality utrakvistické společnosti, která se bránila pronikání cizích vlivů, vysoké míry mezinárodní izolace utrakvistických Čech a předchozí slabá původní rukopisná tvorba, nevytvořily příhodné prostředí pro příchod knihtisku. Počáteční rozvoj knihtisku byl velmi rozpačitý a nedokázal držet krok s vývojem řemesla v rozvinutějších zemích. Česká tisková produkce v návaznosti na reformní snahy o povznesení morálního stavu společnosti se rychle začala orientovat na šíření literatury v národním jazyce, často ovšem překladové. Raná česká tisková produkce ovšem trpěla nedostatkem kvality i kvantity a nedosahovala velikosti proklamované předchozími generacemi badatelů. V soudobé české společnosti byly cizím vlivům více otevřeny osobnosti z katolického prostředí. Proto katolíci nejen dříve přijali knihtisk, ale také se rychleji seznamovali s humanismem. Raná humanistická tvorba je v Čechách spojena s osobností neochvějného katolíka Bohuslava Hasištejnského nebo na Moravě kolem vzdělaných osobností blízkých olomouckému biskupství. V utrakvistickém prostředí přetrvávala reformní tradice tvorby a zejména...
|
|
|
Oberhollabrunnský systém spisové služby v 1. polovině 20. století.
Holub, Pavel ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Ryantová, Marie (oponent) ; Sviták, Zbyněk (oponent)
Cílem práce je analyzovat kancelářskou reformu, která byla realizována v prvních dvou desetiletích 20. století v prostředí rakousko-uherské monarchie. Protože její počátky jsou spjaty s Okresním hejtmanstvím v Oberhollabrunnu (dnes v Hollabrunnu) ležícího v Dolních Rakousích, je běžně označována jako tzv. oberhollabrunnský systém, případně jako dolnorakouský systém, nebo také jako tzv. Kielmanseggova reforma. V roce 1905 se její užívání rozšířilo na všechna okresní hejtmanství v Dolních Rakousích a také byla zavedena u jednoho z hejtmanství v Haliči, v Přímoří a na Moravě. Na základě prakticky vyzkoušené normy byla hledána cesta, jak zlepšit úřadování také u zemských úřadů (místodržitelství). Proto např. pražský úřad druhé instance státní správy přistoupil na vlastní formu řešení. Podle svého autora nese tato varianta (odvozená od původní oberhollabrunnské normy) označení Raprrichův systém. Úvodní část předložené práce je věnována rozboru literatury týkající se novověké diplomatiky v kontextu kancelářských reforem. Zvláštní kapitolu tvoří pojednání o metodách novověké diplomatiky a jejich využití k výzkumu kancelářské reformy jako takové. Třetí kapitola zachycuje proměnu správy na úrovni okresních hejtmanství v Čechách a v Dolních Rakousích od roku 1868 do roku 1918. Cílem bylo upozornit na možné...
|
|
|
Kapitoly ze starších knihovních dějin Kolína a Kolínska
Jouzová, Miroslava ; Hlaváček, Ivan (vedoucí práce) ; Pešek, Jiří (oponent) ; Ryantová, Marie (oponent)
Práce podává zevrubný výklad o výskytu jednotlivých rukopisných i tištěných knih a knihovních celků v Kolíně a okolí od doby vzniku města do 18. století, pokud se o nich zachovaly zprávy či existují dodnes. Z období rané historie města Kolína se dochovalo jen nemnoho zpráv o knižní kultuře. Rukopisné knihy se nacházely v dominikánském klášteře. První zmínky o knižních jednotlivinách se ve městě objevují sice až ve 14. století, i když je můžeme předpokládat již dříve - jedná se zejména o darování knih některým oltářům kostela sv. Bartoloměje v Kolíně. Bohatší výskyty zaznamenáváme až v 16. století, kdy již máme citované konkrétní knižní tituly v kšaftech kolínských měšťanů, či jsou zde přímo uvedeny jejich soukromé knihovny. V Kolíně se v této době knihy nejen opisují, ale i píší, autory jsou měšťané či místní děkan. Století 17. pak přináší zprávy o knihovně na kolínské faře, soukromých knihovnách kolínských děkanů a knihovnách nově založených klášterů v Kolíně a Zásmukách. 18. století už tak bohaté na výskyt zpráv o knihovnách není, protože kniha přestává být drahým majetkem, její hodnota klesá a v kšaftech kolínských měšťanů se popis knihovny objevuje jen vzácně.
|
|
|
Heraldická a prosopografická analýza dvou erbovníků z rodového archivu Vratislavů z Mitrovic. Edice
Jeránková, Martina ; Hlaváček, Ivan (vedoucí práce) ; Ryantová, Marie (oponent) ; Krejčík, Tomáš (oponent)
Cílem práce je vědecké zpracování dvou heraldických rukopisů z rodového archivu Vratislavů z Mitrovic, který se nachází v obci Dírná na Soběslavsku. Podle této lokality nesou rukopisy v odborné literatuře název Dírenské erbovníky. Protože od svého vzniku byly dislokované daleko od center bádání, věděla o jejich existenci pouze úzká skupina badatelů a nebyly nikdy prozkoumány z hlediska autorství, datace nebo analýzy obsahu. Jedná se o dva papírové rukopisy inv. č. 56 sign. I B 9 a 58 sign. I B 10. Obsahují 984 a 1358 vyobrazených erbů, pod nimiž je vypsáno jméno rodu. Na základě kodikologického rozboru se podařilo určit autory obou erbovníků, jimiž jsou Kryštof Vilém Harant z Polžic a Bezdružic (1617-1690) a Václav Ignác Vratislav z Mitrovic (1645-1728), i dobu jejich vzniku v 70.-80. letech 17. století. Pro další postup prací se osvědčilo použití elektronické databáze, která umožnila efektivní práci s velkým množstvím dat. Analýza obsahu erbovníků ukázala, že obsahují erby 961 rodů, které jsou ze dvou třetin české, zbylou část tvoří přibližně ve stejném poměru rody původem moravské, slezské a rody přistěhovalé do českých zemí z ciziny. Z více než dvou třetin se jedná o rody nobilitované před rokem 1500. Znaky vymřelých rodů tvoří 36%, rodů žijících v době vzniku erbovníků je zastoupeno o něco více (41%). U...
|
|
|
Farní kroniky jako pramen církevních a sociálních dějin na příkladu pamětních knih farností v děkanství velkomeziříčském
Mrňa, Jaroslav ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Ryantová, Marie (oponent) ; Novotný, Miroslav (oponent)
PhDr. Jaroslav Mrňa Církevní a obecné dějiny 19. a 20. století Název disertační práce v českém jazyce: Farní kroniky jako pramen církevních a sociálních dějin na příkladu pamětních knih farností v děkanství velkomeziříčském. Abstrakt v českém jazyce: Farní kroniky v sobě ukrývají vedle jedinečného odkazu myšlenek a činnosti duchovních správců, správní agendy jim svěřeného úřadu také velmi cenné údaje z životního příběhu samotné farnosti. Disertační práce Farní kroniky jako pramen církevních a sociálních dějin na příkladu pamětních knih farností v děkanství velkomeziříčském se zabývá problematikou existence farních kronik a jejich využitím pro moderní historickou práci na poli církevních a sociálních dějin. Pro prezentaci výpovědní hodnoty pramene byly vybrány pamětní knihy farností velkomeziříčského děkanství. Po úvodní kritice pramenů a literatury následuje kapitola věnovaná pohledu na křesťanské vnímání dějinnosti, vývoj kronikářství v jednotlivých dějinných epochách a zhodnocení farní kroniky jako pamětní či úřední knihy, uměleckého díla. Na ni navazuje část, která se zaměřuje na rozdíly ve struktuře zaznamenaných údajů. K částečné analýze i komparaci byl vytvořen reprezentativní vzorek 915 exemplářů farních kronik z české i moravské církevní provincie, jejichž přehled přináší jedna z příloh. V rámci...
|
|
|
Farářské relace z radonického vikariátu z let 1676/77
Zich, Leoš ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Ryantová, Marie (oponent)
(česky) Hlavním cílem této diplomové práce je předložit edici tzv. farářských relací z Radonického vikariátu z přelomu let 1676/1677. V souvislosti s tím je popsán vznik tohoto historického pramene a územní vývoj Radonického vikariátu od začátku 30. let 17. století do roku 1700. Zbytek práce je věnován některým dílčím aspektům vztahu farářů a patronů (soukromé kaple, hlášení o nekatolících a veřejných hříšnících, farní školy).
|
|
|
Zeměpanské konfirmační listiny pro česká a slezská města do r. 1420
Velička, Tomáš ; Hlaváček, Ivan (vedoucí práce) ; Pátková, Hana (oponent) ; Ryantová, Marie (oponent)
V předkládané práci se zabývám konfirmačními listinami, které vydali čeští králové a slezská knížata pro česká nebo slezská města. Práce je rozdělena do pěti částí. V první se zabývám dosavadním bádáním a také metodickými inspiracemi, které jsem následně použil. Druhá kapitola pak shrnuje poznatky týkající se procesu vzniku konfirmačních listin - počínaje motivy k jejímu vydání, přes samotný proces vzniku písemnosti v kanceláři a průběh celého řízení, až k předání hotové listiny příjemci a zaplacení taxy. Následně se věnuji jednotlivým druhům konfirmačních listin a odděleně pojednávám též o observačních listinách. Třetí část je věnována konfirmacím pro česká města na pozadí všech písemností, které královským městům vydávali čeští panovníci. Problematika je traktována jak z pohledu vydavatelů, tak příjemců, stejně jako listin samotných (jejich obsah, formulář). Stejně postupuji také v případě čtvrté kapitoli, kde se zabývám ze stejných hledisek slezskými městy a konfirmacemi, které pro ně byly vydány. V poslední páté kapitole shrnuji zjištění, k nimž jsem na předchozích stranách dospěl. Důležitou součástí celé práce jsou různé přehledy a grafy, které umožňují lépe vnímat naznačené souvislosti a tendence vývoje. Stranou nenechávám ani srovnávání českých, slezských i moravských konfirmačních listin. Powered by...
|
host ::
RSS.