|
|
Předsednictví Rady EU a energetická bezpečnost. Komparace rakouského a českého předsednictví v Radě EU
Králík, Zbyněk ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Binhack, Petr (oponent)
Diplomová práce "Předsednictví Rady EU a energetická bezpečnost" se zaměřuje na faktory, které ovlivňují průběh předsednictví radě EU. Současná debata okolo předsednictví se příliš soustředí na vliv velikosti předsednických zemí. Tato práce si tak klade za cíl tuto debatu doplnit. Metodou této práce je komparace. Ta probíhá na pozadí konceptu energetické bezpečnosti. Relevance tohoto tématu byla daná kontextem, kdy v prvních dnech obou předsednictví došlo k přerušení dodávek plynu z Ruska. Obě země se na první pohled lišily třemi důležitými charakteristikami: svojí zahraničně politickou orientací (vztah k Rusku), stylem předsednictví a typem koordinačního mechanismu předsednictví. V této práci tak byla testována relevance těchto tří faktorů na průběh jejich předsednického mandátu.
|
|
|
Emergence of the Common Energy Policy of the EU in the context of EU-Russia Energy Cooperation
Radová, Ivana ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Binhack, Petr (oponent)
Tato diplomová práce Vznik Společné energetické politiky EU v kontextu energetické spolupráce Evropské unie s Ruskem si klade za cíl odpovědět na otázku, zda Rusko se svojí agresivní energetickou politikou (plynové krize, plynovody) stojí za neúspěchem Společné energetické politiky EU, kterou se i přes snahy EU nedaří vytvořit. Prostřednictvím analýzy jednání jednotlivých členských států na klíčové energetické události, ve kterých hrálo zásadní roli Rusko, pak bude možné zodpovědět tuto otázku. Práce pak poukáže na fakt, že zásadní vliv na vývoj energetické politiky EU nemá Rusko, nýbrž jednotlivé nesourodé energetické politiky členských států, které se v souladu s realistickou logikou snaží v každé situaci dosáhnout maximalizace svých cílů. Podpora Společné energetické politiky EU pak záleží na tom, zda jejím prostřednictvím státy opravdu dosáhnou tohoto cíle. Rozdělením členských států do skupin podle jejich komplexní závislosti na ruském plynu a velikosti jejich trhu se podaří vyslovit obecné závěry ohledně tendencí podpory Společné energetické politice jednotlivými členskými státy v závislosti na těchto dvou proměnných.
|
|
|
The Influence of Natural Resource Dependency on US Foreign Policy. Case Study: the Persian Gulf War
Ducháč, Tomáš ; Žídková, Markéta (vedoucí práce) ; Binhack, Petr (oponent)
Cílem této práce je analyzovat, jakou roli hrála závislost na nerostných surovinách v zahraniční politice Spojených států amerických ve válce v Perském zálivu. Nerostné suroviny a především ropa byly od druhé poloviny 20. stol. nezastupitelným komponentem v rozvoji americké ekonomiky. Přes neustávající snahu vládní administrativy se Spojeným státům nepodařilo zmenšit závislost své země na importu zahraničních zdrojů. Odkázanost na světový trh a snaha o kontrolu této závislosti skrze kontrolu nerostných surovin za hranicemi Spojených států vedla k promítnutí těchto záležitostí do americké zahraniční politiky. První kapitola práce je teoretická a zabývá se pohledy jednotlivých autorů na determinanty americké zahraniční politiky ve vztahu k nerostným surovinám. Pozice Spojených států byla charakteristická hegemonním postavením, umožňujícím sledování amerických zájmů v globálním měřítku. Druhá kapitola analyzuje vývoj závislosti na nerostných surovinách v americké ekonomice od začátku 20. století do války v Perském zálivu. Odhaluje nejdůležitější nerostné suroviny a strategický význam Perského zálivu. Poslední kapitola zkoumá, jaký vliv měly nerostné suroviny na americkém rozhodnutí vstoupit do války v Perském zálivu.
|
|
|
Geopolitika ropy
Odintsov, Nikita ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Binhack, Petr (oponent)
Práce geopolitika ropy usiluje o teoretickou konceptualizaci vývoje a změn režimu obchodu s ropou od konce druhé světové války po r. 2011. Práce vychází ze dvou dominantních teorií mezinárodních vztahů - z neorealismu a teorie interdependence. V teoretické části jsou představeny jejich hlavní přínosy a nedostatky. Na jejich základě je pak zformulován nový přístup ke konceptualizaci politické ekonomie ropy s důrazem na geo-ekonomii. Práce se zabývá dvěma základními otázkami: 1) "Za jakých okolností exportéři ropy konsolidují svůj energetický sektor?" a 2) "Jaký je důvod pro angažování mocností v ropných regionech?" Práce zkoumá vztahy mezi exportéry z Perského zálivu a Spojenými státy. Teorie interdependence je testována prostřednictvím výpočtu vzorce symetrie/asymetrie mezi importéry a exportéry, který je vyvozen ze srovnávání vzájemných obchodních podílů v době změn režimu obchodu s ropou. Teorie neorealismu a konceptuální přístup k politické ekonomii ropy jsou pak zkoumány prostřednictvím detailních případových studií, které se zaměřují na to, jak se importéři a exportéři snažili využít ropu ke svým mocenským zájmům. Práce přichází se závěrem, podle kterého geopolitika ropy je součástí širší geopolitiky a geo- ekonomie vzájemně si konkurujících a kooperujících států v anarchické struktuře...
|
|
| |
|
|
Kaspický zemní plyn a jejich relevance pro upevnění energetické bezpečnosti Evropské unie: Výzva pro 21. století?
Binhack, Petr ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Jakš, Jaroslav (oponent) ; Litera, Bohuslav (oponent)
Práce se věnuje diskuzi o diverzifikaci importů zemního plynu do Evropské unie a roli, jakou v tomto směru hraje a může hrát Kaspický region. Cílem práce je popis energetické politiky Evropské unie v sektoru zemního plynu a analýza role kaspického zemního plynu a projektu Jižního plynového koridoru. Téma relevance kaspického zemního plynu pro upevnění energetické bezpečnosti Evropské unie celkově zapadá do aktuální debaty o dalším vývoji klimaticko-energetické politiky, která s návrhem rámce pro vytvoření Energetické unie z roku 2015 integruje dosud paralelní evropské politiky boje proti změnám klimatu, energetické bezpečnosti, vnitřního energetického trhu a vnějších energetických vztahů se třetími zeměmi. Práce je založena na hypotéze, že Kaspický region je alternativním zdrojovým regionem schopným poskytnout Evropské unii diverzifikaci dovozů zemního plynu. Základní výzkumné otázky jsou pak následující; "Je Evropské unie schopna ovlivnit, za jakých podmínek bude kaspický plyn do Evropy dopravován?" a "Je Jižní plynový koridor schopen splnit očekávání spojená s jeho plánovaným objemem 60-120 miliard metrů krychlových zemního plynu ročně?" Z teoretického hlediska je práce ukotvená v přístupu Kodaňské školy, tedy přesněji řečeno v přístupech, které modifikují koncept Kodaňské školy tak, aby byl...
|
|
|
Vliv mezinárodní energetické bezpečnosti na využívání nekonvečních zdrojů ropy a plynu v euroatlantickém prostoru
Havránková, Magdaléna ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Binhack, Petr (oponent)
Diplomová práce Vliv mezinárodní energetické bezpečnosti na využívání břidlicového plynu v euroatlantickém prostoru se zabývá možným rozvojem těžby břidlicového plynu v Evropě. Jelikož spotřeba plynu v Evropě pozvolna narůstá napříč všemi sektory a Evropa nedisponuje dostatečnými domácími zdroji zemního plynu, pozvolně se zvyšuje také její závislost na dovozech zemního plynu, a to zejména na plynu dováženém z Ruské federace. Ačkoliv se díky rozvoji LNG technologií zemní plyn může v budoucnu stát globální komoditou, jako je tomu v případě ropy, prozatím stále převažuje regionální charakter trhu se zemním plynem, což může vést k využívání této komodity např. pro politické záměry, jak jsme toho byli svědky v letech 2006 a 2009, kdy Ruská federace dočasně přerušila dodávky plynu do Evropy. V souvislosti s rozvojem komerční těžby nekonvenčního břidlicového plynu v USA se členské země Evropské unie začaly zajímat o možný rozvoj těžby břidlicového plynu z domácích ložisek, což by jim umožnilo zvýšit jejich energetickou bezpečnost. Postoj jednotlivých členských států se liší, zatímco některé uvalily na průzkum těžby břidlicového plynu moratorium (Francie, Bulharko, ČR), jiné mají velký zájem o rozvoj průzkumu těžby břidlicového plynu na svém území, jedná se zejména o Velkou Británii a Polsko. Tato...
|
|
|
Environmental Security in the Czech Republic: An Analysis of the energy mix
Šumavský, Ondřej ; Binhack, Petr (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá pojmem environmentální bezpečnosti a pomocí hlavních ukazatelů tohoto konceptu analyzuje energetický mix České republiky. Koncept environmentální bezpečnosti a jeho zařazení do oboru bezpečnostních studií je podrobně popsáno v první kapitole této práce společně s metodologickým uchopením následné analýzy. Hodnocení energetického mixu České republiky je poté porovnáno s referenčním stavem v roce 2040 popsaného v Aktualizaci Státní Energetické Koncepce z roku 2013. Evaluace jednotlivých změn energetických zdrojů v budoucím návrhu energetického mixu odkrývá dopad na úroveň environmentální bezpečnosti v ČR podle vybraných hodnotících ukazatelů. Práce dále rozebírá ostatní faktory důležité pro posuzování podoby energetického mixu a tvoření energetické strategie ČR. Na závěr je vyhodnocen dopad změny ve složení energetického mixu na úroveň environmentální bezpečnosti k danému referenčnímu datu a vliv konceptu environmentální bezpečnosti na tvoření energetické politiky v České republice.
|
|
|
Comparison of energy security of the Czech and Slovak republic
Haringová, Ingrida ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Binhack, Petr (oponent)
Hlavným cieľom práce je komparácia energetickej bezpečnosti Českej a Slovenskej republiky. Komparácia je vedená najmä pohľadom na energetický mix a následnú diverzifikáciu zdrojov energetických surovín (uhlie, ropa, zemný plyn, jadrové palivo a obnoviteľné zdroje). Pri skúmaní energetickej bezpečnosti je do úvahy braná aj rovina dlhodobo udržateľného rozvoja a záväzky uskutočnené voči Európskej únii. V skúmaní samotnej energetickej bezpečnosti autor vychádza zo štátnych dokumentov, ako napr. Aktualizace Státní energetické koncepce ČR alebo Návrhu Energetickej politiky SR a zo zahraničných a domácich štatistických dokumentov. Posudzovanie jednotlivých energetických zdrojov zahŕňa ich podiel na energetickom mixe, údaje o ich domácom výskyte ale aj dovoze a aj krátkodobé trendy v ich využívaní. V teoretickej časti autor uchopuje koncept energetickej bezpečnosti v dvoch teoretických konceptoch, realizmu a liberalizmu a následne skúma jeho polysemickú povahu.
|
|
|
Geopolitika ropy
Odintsov, Nikita ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Binhack, Petr (oponent)
Práce geopolitika ropy usiluje o teoretickou konceptualizaci vývoje a změn režimu obchodu s ropou od konce druhé světové války po r. 2011. Práce vychází ze dvou dominantních teorií mezinárodních vztahů - z neorealismu a teorie interdependence. V teoretické části jsou představeny jejich hlavní přínosy a nedostatky. Na jejich základě je pak zformulován nový přístup ke konceptualizaci politické ekonomie ropy s důrazem na geo-ekonomii. Práce se zabývá dvěma základními otázkami: 1) "Za jakých okolností exportéři ropy konsolidují svůj energetický sektor?" a 2) "Jaký je důvod pro angažování mocností v ropných regionech?" Práce zkoumá vztahy mezi exportéry z Perského zálivu a Spojenými státy. Teorie interdependence je testována prostřednictvím výpočtu vzorce symetrie/asymetrie mezi importéry a exportéry, který je vyvozen ze srovnávání vzájemných obchodních podílů v době změn režimu obchodu s ropou. Teorie neorealismu a konceptuální přístup k politické ekonomii ropy jsou pak zkoumány prostřednictvím detailních případových studií, které se zaměřují na to, jak se importéři a exportéři snažili využít ropu ke svým mocenským zájmům. Práce přichází se závěrem, podle kterého geopolitika ropy je součástí širší geopolitiky a geo- ekonomie vzájemně si konkurujících a kooperujících států v anarchické struktuře...
|
host ::
RSS.