| |
|
Vývoj farnosti při kostele sv. Jakuba st. v Praze - Stodůlkách v letech 1985 - 2005
Černý, Štěpán ; Opatrný, Aleš (vedoucí práce) ; Eliáš, Vojtěch (oponent)
RESUMÉ Tato bakalářská práce popisuje vývoj ve farnosti při kostele svatého Jakuba Staršího ve Stodůlkách v letech 1985 až 2005. V této době vývoje došlo k nejvýznamějšímu rozvoji této farnosti od doby vzniku samostatného státu a to zejména díky dvěma spolu souvisejícím okolnostem. Tou první byla rozsáhlá výstavba sídlište Jihozápadní Město a tou druhou vznik Komunitního centra svatého Prokopa. Tato práce se mimo jiné snaží prokázat, že celková situace ve farnosti svatého Jakuba se změnila za dobu dvaceti let jednoznačně pozitivním směrem. Přestože za toto období, které je zde sledováno, došlo ve společenské oblasti k dramatickým změnám, které lze na jedné straně připsat změně společenského systému a na druhé straně celkovému posunu lidstva k materialistickému, respektive globálně zesvětštělému způsobu života. Změny v počtu přijatých svátostí byly znatelné, šlo o jednoznačný nárůst v jmenovitých hodnotách. Procentuální vztah mezi počtem obyvatel a udělenými svátosti se naopak zhoršil, avšak jedná se o trend celospolečenský. V porovnání s komunitními centry v dalších částech Prahy lze hodnotit kladně propojení dopravní, propojení farní a propojení v rámci obce (tzn. městské části). Vzhledem k tomu, že farnost od počátku naprosto a jednoznačně postupovala ruku v ruce s místním úřadem, vyřešili se tím i možné...
|
|
Aktéři, stimulační a regulační mechanismy regionálního rozvoje - příklad Pardubického kraje
Smejkal, Miroslav ; Hampl, Martin (vedoucí práce) ; Vozáb, Jan (oponent) ; Viturka, Milan (oponent)
Hlavní výsledky a přínosy práce Přínosy této práce lze vidět jak v teoretické, tak i v praktické (empirické úrovní).Z hlediska teoretické části je důležitýmpřínosem analýza nejnovějších trendů ve rnývoji institucionálních teorií regionálního rozvoje. K nim patří zejménapotřeba proaktivního zapojení veřejného sektoru do zvyšováníkonkurenceschopnosti regionu formou posilování inovačníhopotenciá|u a schopnosti učit se. V této souvislosti práce diskutuj e t1i otázky, které jsou v poslední době v centru zájmu instifucionálních teorií: a) nutnost územníblízkosti firem pro úspěšnýproces učení b) charakter vaahů mezi odvětvími c) úspěch mohou zaznamenat i jiná odvětví , neŽ ý ,která j sou Íazena mezi tzv. high-tech Na základě praktických zkušeností autora lze předpokládat, Že širšímuuplatnění institucionálních teorií v ČR bráni zejména 3 faktory: a) sloŽiý koncept institucionálních teorií b)podceňování v|astního konceptu institucioná|ních teorií, nepochopení role veřejného sektoru c) nedostatečná datová zák|adna DůleŽiýmpřínosem práce jsou typologie aktérůa nástrojů regionální politiky. První ýpologie uspořádává aktéry regionálního rozvoje podle měřítkovépůsobnosti. K nim přidává typy nástrojů, kteými daní aktéřidisponují a dalšívýšeuvedené parametry. Druhá typologie je provedena pouze pro podmínky kaje jako aktéra...
|
|
Jablonecké sklářství v období druhé poloviny 19. století a počátku 20. století (s přihlédnutím k hospodářsko-sociálnímu a technologickému vývoji)
Bareš, Jiří ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Efmertová, Marcela (oponent) ; Čechura, Jaroslav (oponent)
Sklářství Je jedním z oborů, které významným způsobem poznamenaly charakter severních Čech i Jablonecka. Počátky sklářství na Jablonecku jsou spojeny s německou kolonizací pohraničních oblastí severních Čech lidmi z relativně přelidněných německých oblastí. Jejich kolonizační činnost se na Jablonecku projevila v několika směrech. Prvořadým cílem se stalo hospodářské využití přírodního bohatství horských a podhorských lokalit, které ve velké míře spočívalo v dostatku dřeva, které bylo možné zužitkovat v hutní výrobě kovů či skla. Sklářská výroba byla silně závislá na dostatku dřeva k vytápění pecí. Dostatek dřeva byl důležitým předpokladem i pro výrobu potaše, jež byla nutnou součástí sklářského kmene. Dalším faktorem sklářské kolonizace bylo osídlení periferních oblastí a jejich začlenění do sídelní struktury. Po vytěžení původního lesa na uvolněném prostoru vznikaly lidská sídliště, jež daly často vznik sídelní síti. Od konce 18. století lze pozorovat nárůst počtu obyvatel na Jablonecku, který pokračoval i v dalších obdobích, kdy byl ještě znásoben industrializačními činiteli a konjunkturou ve sklářské výrobě. Sklářství přispělo k osídlení Jablonecka rovněž vznikem sítě zušlechťovatelských dílen, z nichž nutné jmenovat množství sklářských brusíren a v neposlední řadě i mačkáren skla. Právě dostatek vodní...
|
|
Personální práce v malém podniku (fitness centrum)
Klicperová, Lucie ; Šikýř, Martin (vedoucí práce) ; Caithaml, Martin (oponent)
Cílem bakalářské práce je analýza personální práce a dílčích personálních činností v malém podniku (fitness centru). V práci jsou zkoumány a posuzovány používané postupy personální práce, kdy je zavedená teorie porovnána s používanou praxí. Na základě této konfrontace jsou identifikovány a objasněny přednosti a nedostatky jednotlivých personálních činností a jsou navržena a zdůvodněna různá řešení postupů personální práce v podniku.
|
|
Tvorba distribučního centra
Kobliha, Marek ; Pernica, Petr (vedoucí práce) ; Jirsák, Petr (oponent)
Zdroj informací pro současné i budoucí realizátory distribučního centra. Proces od strategické volby, přes rozhodnutí, zda realizovat vlastní nebo externí distribuční centrum, návrh samotného objektu až po konečnou realizaci a provoz. Klíčová slova - distribuce, projekt, outsourcing, development, skladové technologie, manipulační technika, automatická identifikace, layout.
|
|
Jak si založit podnik
Veselý, Jiří ; Čapková, Tereza (vedoucí práce) ; Dvořáček, Jiří (oponent)
Má práce se skládá z teoretické a praktické části. V první části jsem se zaměřil na popis nejdůležitějších pojmů, na okolí podniku, na polemiku zaměstnání vs. podnikání, na právní formy podnikání, na zdroje podnikání a na popis podnikatelského plánu. Ve druhé části jsem se již zabýval vlastním založením a provozem vlastního podniku, a to Sport centra s.r.o.. TEORETICKÁ ČÁST 2. Důležité pojmy 2.1. Podnikatel 2.2. Podnikání 2.3. Podnik 2.4. Okolí podniku 2.4.1. Geografické okolí 2.4.2. Sociální okolí 2.4.3. Politické okolí 2.4.4. Právní okolí 2.4.5. Ekonomické okolí 2.4.6. Ekologické okolí 2.4.7. Technologické okolí 2.4.8. Etické okolí 2.4.9. Kulturně historické okolí 3. Zaměstnání nebo podnikání? 4. Právní formy podnikání v ČR 4.1. Podniky jednotlivce 4.2. Osobní společnosti 4.2.1. Veřejná obchodní společnost (v.o.s.) 4.2.2. Komanditní společnost (k.s.) 4.3. Kapitálové společnosti 4.3.1. Společnost s ručením omezeným (s.r.o.) 4.3.2. Akciová společnost (a.s.) 4.4. Družstva 4.5. Veřejné podniky 4.6. Evropské formy podnikání 4.6.1. Evropská společnost (SE) 4.6.2. Evropské družstvo (SCE) 5. Zdroje financování 6. Podnikatelský plán 6.1. Obsah podnikatelského plánu 6.1.1. Titulní strana 6.1.2. Resumé 6.1.3. Popis podniku 6.1.4. Marketing 6.1.5. Produkce a provozní činnost 6.1.6. Management 6.1.7. Finance 6.1.8. Analýza rizik, návratnost vložených prostředků 6.1.9. Přílohy, dobrovolná a podpůrná dokumentace PRAKTICKÁ ČÁST 7. Zpracování podnikatelského plánu 7.1. Titulní strana 7.2. Resumé 7.3. Popis podniku 7.4. Marketing 7.4.1. Průzkum a analýza trhu 7.4.2. Marketingový plán 7.5. Produkce a provozní činnost 7.6. Management 7.6.1. Podrobnější představení vlastníků 7.6.2. Právní forma podnikání 7.7. Finance 7.8. Analýza rizik, návratnost vložených prostředků 7.9. Oportunitní náklady 7.10. Přílohy, dobrovolná a podpůrná dokumentace
|
|
Jak si založit podnik
Antošová, Vlasta ; Čapková, Tereza (vedoucí práce) ; Dvořáček, Jiří (oponent)
Moje bakalářská práce se skládá z části teoretické a části praktické. V teoretické části jsou vymezeny základní pojmy: podnik, podnikatel a podnikání. Dále jsou zde rozebrány faktory vedoucí k rozhodnutí stát se podnikatelem, druhy právních forem podnikání a aspekty jejich volby. Na konci této části zmiňuji základní legislativu a podnikatelský plán. V praktické části založím fiktivní podnik, kterým je fitness centrum ve formě společnosti s ručením omezeným. Je zde uveden podnikatelský plán, marketingový, organizační a finanční plán, hodnocení rizik a na konci je postup při zakládání společnosti s ručením omezeným.
|
|
Jablonecké sklářství v období druhé poloviny 19. století a počátku 20. století (s přihlédnutím k hospodářsko-sociálnímu a technologickému vývoji)
Bareš, Jiří ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Efmertová, Marcela (oponent) ; Čechura, Jaroslav (oponent)
Závěr Sklářství Je jedním z oborů, které významným způsobem poznamenaly charakter severních Čech i Jablonecka. Počátky sklářství na Jablonecku jsou spojeny s německou kolonizací pohraničních oblastí severních Čech lidmi z relativně přelidněných německých oblastí. Jejich kolonizační činnost se na Jablonecku projevila v několika směrech. Prvořadým cílem se stalo hospodářské využití přírodního bohatství horských a podhorských lokalit, které ve velké míře spočívalo v dostatku dřeva, které bylo možné zužitkovat v hutní výrobě kovů či skla. Sklářská výroba byla silně závislá na dostatku dřeva k vytápění pecí. Dostatek dřeva byl důležitým předpokladem i pro výrobu potaše, jež byla nutnou součástí sklářského kmene. Dalším faktorem sklářské kolonizace bylo osídlení periferních oblastí a jejich začlenění do sídelní struktury. Po vytěžení původního lesa na uvolněném prostoru vznikaly lidská sídliště, jež daly často vznik sídelní síti. Od konce 18. století lze pozorovat nárůst počtu obyvatel na Jablonecku, který pokračoval i v dalších obdobích, kdy byl ještě znásoben industrializačními činiteli a konjunkturou ve sklářské výrobě. Sklářství přispělo k osídlení Jablonecka rovněž vznikem sítě zušlechťovatelských dílen, z nichž nutné jmenovat množství sklářských brusíren a v neposlední řadě i mačkáren skla. Právě dostatek...
|
|
Operační a mobilizační plány Rudé armády 1940-1941
Černík, Marek ; Nálevka, Vladimír (vedoucí práce) ; Tejchman, Miroslav (oponent)
V letošním roce, kdy předkládám svou práci k obhajobě, si připomínáme 65. výročí zahájení operace Barbarossa- německého útoku na Sovětský svaz. V 90. letech minulého století se začalo objevovat stále větší množství indicií i přímých důkazů, které signalizují, že Hitler svou akcí jen o pár týdnů předešel realizaci Stalinova záměru provést osvobozovací tažení do západní Evropy. Diskuse na toto téma nekončí a často ústí v ostrou výměnu názorů. Zda by se Rudé armádě tehdy podařilo v plném rozsahu realizovat své plány a dojít až do Berlína, zůstane zřejmě nezodpovězenou otázkou. Ovšem prokázání samotných útočných záměrů Sovětského svazu v roce 1941 není nereálné a právě na tento aspekt druhé světové války bude zaměřena pozornost v této rigorózní práci, kterou předkládám jako opravenou a rozšířenou verzi své diplomové práce z roku 2005. Výchozí pracovní hypotézy zůstávají . '~ steJne: 1. Přípravy Sovětského svazu na válku na jaře 1941 měly ofenzivní charakter. 2. Rudá armáda se chystala zahájit na západě rozsáhlou útočnou operaci již v průběhu léta 1941.
|
host ::
