|
Posouzení masné užitkovosti u Šumavských ovcí ve stádě Michlova Huť
NOVÁKOVÁ, Iva
V České republice v současné době roste množství chovů ovcí zaměřených na masnou užitkovost. Maso ovcí je totiž velmi kvalitní, a přestože je jeho spotřeba v Čechách minimální, v budoucnu se očekává po tomto produktu mnohem větší poptávka. Převažující zaměření na masnou užitkovost ovcí je u chovatelů způsobeno několika faktory, mezi které patří nenáročnost masných plemen, poměrně snadná technologie chovu a široká škála možností odbytu. Kromě toho je možné tento způsob chovu kombinovat s chovem jiných zvířat a různými výdělečnými aktivitami. Cílem mé bakalářské práce bylo analyzovat úroveň masné užitkovosti v chovu Šumavských ovcí na Michlově Huti. K tomuto účelu jsem použila informace z roku 2009, 2010 a 2011, na základě kterých jsem vyvodila závěry týkající se tohoto chovu ovcí. Na základě získaných dat byla následně přiblížena i ekonomika daného chovu Šumavských ovcí. Z těchto výsledků byla vyvozena základní doporučení v chovu ovcí pro chovatelskou veřejnost Na základě provedené analýzy bylo zjištěno, že největších průměrných denních přírůstků na Michlově Huti dosahovala jehňata v roce 2010, zatímco nejmenší hodnoty jsou zaznamenány v roce 2011. Konkrétně se pak setkáváme v roce 2010 s hodnotou přírůstků 216,39 g/den, která v roce 2011 činila 161,25 g/den. Dalším závěrem je skutečnost, že linie otců neměla ve sledovaném období (2009, 2010 a 2011) významný vliv na přírůstky jehňat. Ekonomika chovu je na sledované farmě velmi příznivá, protože se zde kombinuje chov ovcí s chovem skotu a dalšími různými službami převážně v oblasti zemědělství. Zároveň se na farmě Michlova Huť preferují dlouhodobé strategie týkající se efektivity a produktivity práce.
|
|
Rozbor vybrané oblasti PID
Kuklík, Tomáš ; Mervart, Michal (vedoucí práce) ; Jirsák, Petr (oponent)
Ve své práci se zabývám integrovanými dopravními systémy (IDS), Pražskou integrovanou dopravou (PID) a analýzou konkrétní příměstské linky. IDS se dají charakterizovat několika společnými znaky. Mezi základní patří tyto: základem sítě je kapacitní kolejová doprava, do systému je zapojeno více dopravců, je zaveden jednotný tarif, vozidla IDS mají preferenci před individuální automobilovou dopravou. To tvoří základ, na který navazují další opatření a služby, jež mají za cíl celý systém ještě více zatraktivnit. PID je největším IDS v České republice, do kterého je zapojeno 17 dopravců. Do systému jsou začleněny všechny druhy hromadné dopravy, včetně železničních tratí a přívozů. Při anaýze linky byl proveden dopravní průzkum, bylo popsáno obsluhované území a jeho závislost na dané lince, byly identifikovány silné a slabé stránky.
|
|
Reportér - nový časopis v éře konvergence médií
Svobodová, Anežka ; Jirků, Jan (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Éra konvergence médií přináší pro tradiční média nové výzvy. Časopisy nechtějí přijít o své čtenáře, kteří se stále častěji přemisťují na internet. Čtenosti tištěných médií soustavně klesají. Lidé mají prostřednictvím internetu přístup k informacím, a média tak čelí tlaku na rychlost publikování zpráv. Důraz na rychlost jde často v rozporu s ověřováním publikovaných informací. Práce se zabývá analýzou nového magazínu Reportér, který byl v roce 2014 uveden na trh. Časopis se řadí mezi zastupitele tzv. slow-journalism a nabízí čtení, které nepomíjí. Na českém trhu je vlastně průkopníkem tohoto trendu. Každý měsíc nabízí čtenářům reportáže ze světa byznysu, kultury i společnosti. Pro časopis Reportér je důležitá i jeho on-line verze. Do ní jsou zahrnuty všechny články, které kdy v magazínu vyšly. Čtenář se po přihlášení dostane do archivu všech čísel časopisu. Na internetu jsou k přečtení ještě další texty. Pro účely práce bylo provedeno také kvantitativní dotazníkové šetření. Jeho cílem bylo zjistit, zda mají respondenti zájem o předplatné digitálního archivu tištěného média a jaký je jejich přístup k on-line médiím. Z výzkumu vyplynulo, že lidé nejčastěji čerpají informace ze zpravodajských serverů. O placenou digitální formu tištěného média v současné době nemají zájem.
|
|
Konverze formátovacích objektů do ODF
Bodnár, Petr ; Kosek, Jiří (vedoucí práce) ; Pajas, Petr (oponent)
Práce se zabývá konverzí textových dokumentů z formátu tzv. formátovacích objektů (XSL FO) do formátu OpenDocument (ODF). Tato konverze se může hodit např. pro distribuci, vytištění nebo dodatečnou úpravu dokumentu v textovém editoru, který podporuje ODF (např. OpenOffice). Práce začíná popisem obou formátů a uvádí základní elementy, které formáty nabízejí pro zápis textového dokumentu. Poté následuje srovnání obou formátů a popis možností konverze dokumentů z XSL FO do ODF. Pro implementaci této konverze je vybrána praxí ověřená a široce dostupná XSLT transformace, která je ilustrována na ukázkové aplikaci umožňující spuštění konverze z internetového prohlížeče, z OpenOffice nebo z příkazové řádky.
|
|
Bytový dům, Boskovice
Veverka, Jiří ; Peterka, Tomáš (oponent) ; Müller, Jan (vedoucí práce)
Práce je zaměřena na návrh a vypracování projektové dokumentace bytového domu, který se nachází v katastrálním území města Boskovice. Dokumentace obsahuje náležitosti dle platných předpisů. Navrhovaný bytový dům o 4 podlažích je situován v mírně svažitém terénu. V domě se nachází celkově 13 bytových jednotek. Ke každé bytové jednotce náleží balkon nebo terasa. Z přízemních bytů je přístup do zahrady. Bytové jednotky jsou navrženy tak, aby splňovaly požadavky moderní doby. Parkovací plocha je umístěna před domem. Svislé nosné konstrukce jsou navrženy z keramických tvarovek. Objekt je zastřešen jednoplášťovou plochou střechou s nosnou vrstvou z monolitických železobetonových desek. Zateplení domu je řešeno kontaktním zateplovacím systémem. Je zajištěna požární bezpečnost, úspora energie a tepelná ochrana.
|
|
Restaurační minipivovar v Golčově Jeníkově
Wernerová, Lucie ; Soudek, Pavel (oponent) ; Kalousek, Lubor (vedoucí práce)
Projekt se týká návrhu a řešení restauračního minipivovaru s ubytováním. Jedná se o novostavbu budovy na pozemkové parcele č. 2739, která se nachází ve městě Golčův Jeníkov a je umístěná na středové části stavebního pozemku. Přístup k objektu a dispozice uvnitř budovy je bezbariérově řešený. Restaurační minipivovar je navržený pro kapacitu 120 lidí v restauraci a 30 míst k sezení v salonku. Celková lůžková kapacita pensionu je 21 lůžek. Jeden dvoulůžkový pokoj je navržený pro bezbariérové užívání pokojové buňky. Nosný systém restauračního minipivovaru je kombinovaný, který je tvořený z části skeletovým prefabrikovaným systémem S 1.2 a z části stěnovým. Jsou navržené ŽB sloupy o rozměrech 0,4 x 0,4 m s osovou vzdáleností 6 x 8 m. Zděná část objektu a výplňové zdivo ŽB skeletu v nadzemních podlažích je vyzděné z keramických tvárnic typu THERM. Výplň skeletu v suterénu je tvořená ze ztraceného bednění. Budova je zateplená certifikovaným kontaktním zateplovacím systémem s tloušťkou izolantu 130 mm. Vnitřní nosné a nenosné příčky v 1.PP a 1.NP jsou vyzděné z keramických broušených tvárnic typu THERM a v 2.NP jsou navržené sádrokartonové příčky. Budova je zastřešená plochou jednoplášťovou střechou s klasickým pořadím vrstev. Nosná konstrukce střechy a stropů jsou tvořené předpjatými panely SPIROLL. Skladba ploché střechy je přitížená říčním kamenivem tloušťky 120 mm.
|
|
Postoje sester k ošetřovatelské péči o klienty v terminálním stádiu na oddělení ONP a LDN
SCHMIDOVÁ, Žaneta
Terminální stav označuje postupné a nevratné selhávání vitálních funkcí a orgánů,končící smrtí. Tento stav bezprostředně předchází smrti. Terminální stav můžeme chápat jako vlastní umírání. "Pojem umírání však ale v žádném případě nemůžeme redukovat pouze na terminální stav" (Kelnarová, 2007, s. 10). Pro sestru a celý tým, který se o umírajícího stará je z hlediska ošetřovatelského ten nejnáročnější (Theová, 2002).Tato práce se zabývá zmapováním ošetřovatelské péče o klienty v terminálním stádiu a možností vyrovnávání se sester s péčí o umírající klienty a jejich rodinné příslušníky.Zpracování výzkumné části práce probíhalo formou kvalitativního výzkumu.Cílem bylo získání kvalitních dat k danému tématu. Jako nejvhodnější metoda byla vybrána technika polostrukturovaného hloubkového rozhovoru . Respondentům bylo přiděleno číslo. Následně byly očíslovány řádky, aby bylo možné na ně odkazovat. Metodou ,,papír a tužka" byla analyzována data a vytvořeny čtyři kategorie. V daných kategoriích vzniklo deset podkategorií. Zjištěné informace byly zpracovány do schémat. Rozhovory probíhaly od února do dubna 2014. Výzkumný soubor byl tvořen šesti sestrami, pracujících na oddělení následné péče. Sestry byly cíleně vybírány v různých věkových kategoriích, aby výsledná data byla co nejobjektivnější. Mezi respondenty byl i jeden muž pracující na pozici sestry.Z výpovědí respondentů vyplynulo, že sestry pracující na oddělení následné péče mají základní znalosti o této problematice, dokáží se zorientovat v problematice umírání, délce terminálního stádia, dokáží popsat četnost setkání s umírajícím klientem. Uspokojování potřeb terminálně nemocných klientů zvládají sestry dobře, neopomíjí žádné z potřeb. Sestry dokáží klienta brát z holistického pohledu. Náročnost péče o umírajícího berou jako část svojí práce, nevnímají odlišnost péče, o umírajícího se starají jako o kteréhokoliv jiného klienta, kterého mají na oddělení. Popisují svoje zkušenosti s umírajícími, i jejich rodinami, jako problematické popisují pouze komunikaci s umírajícím a jeho rodinou, občas neví, jestli jednají správně a bojí se, aby neublížili. Komunikují s klientem i jeho rodinou dle svého nejlepšího svědomí a doufají, že ten jejich přístup je správný. Dále z výzkumu vyplynulo, že sestry umí předcházet syndromu vyhoření, ví, že musí dbát o sebe, mít rády svoji práci, mít pozitivní přístup k životu. Syndrom vyhoření vnímají jako problém, u sebe se snaží mu předejít a když se u nich vyskytnou náznaky nepohody a nespokojenosti ze zaměstnání, snaží se hledat to lepší a nepoddávat se tomu. Vyjma jedné respondentky, která sebe popisuje jako vyhořelou bez šance změny. Toto je ovšem dáno samotnou osobností dané respondentky. Závěry: Z výzkumu vyplývá, že sestry mají dostatek znalostí o problematice terminálně nemocných na svém oddělení, dokáží provádět kvalitní ošetřovatelskou péči. Ovšem přiznávají, že mají někdy strach z toho, zda s klientem jednají momentálně správně tak, aby mu neublížili. Po zjištění tohoto faktu byla jako výstup z práce vytvořena brožura, která sestrám dá návod k obecnému přistupování k umírajícím a pomůže tak minimalizovat negativní dopady na klienta.
|
host ::
