|
|
Vliv vitaminu D na expresi ABCB1 a CYP3A4 v tkáňových řezech z lidského střeva
Mazurová, Tereza ; Vokřál, Ivan (vedoucí práce) ; Matoušková, Petra (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Tereza Mazurová Školitel: PharmDr. Ivan Vokřál, Ph.D. Název diplomové práce: Vliv vitaminu D na expresi ABCB1 a CYP3A4 v tkáňových řezech z lidského střeva Při perorálním podání léčiv je jejich absorpce významně ovlivněna intestinální střevní bariérou. Tato bariéra exprimuje celou řadu efluxních a uptake transportérů, ale také biotransformační enzymy první a druhé fáze. Za nejvýznamnější efluxní transportér ve střevní bariéře můžeme považovat P-glykoprotein, který má širokou substrátovou specifitu. Z biotransformačních enzymů první fáze je to pak cytochrom P450 3A4. Jejich funkce spočívá v ochraně lidského organismu před toxickým působením xenobiotik, a to včetně léčiv. Řada klinicky významných léčiv působí ve vztahu k těmto proteinům jako substráty, inhibitory nebo induktory, což může mít za následek zvýšené riziko lékových interakcí. V lékárně nalezneme nepřeberné množství doplňků stravy nebo léčivých přípravků obsahující vitamin D. Je užíván pro správný vývoj kostí a zubů, pro správnou funkci imunitního systému nebo pro léčbu osteomalacie, křivice či osteoporózy. O jeho působení na expresi P-gp a CYP3A4 v lidském tenkém střevě je dostupné omezené množství informací. Cílem této diplomové práce...
|
|
|
Hladiny vitamínu D ve vztahu k respiračním onemocněním dětí do 19 let
KRAUS, Petr
Úvod: Vitamin D a jeho pozitivní účinky na lidský organismus jsou velmi často diskutovány a zkoumány mnoha studiemi, a to jak zahraničními, tak i tuzemskými a jsou tak podrobně sledovány jeho sérové hladiny ve vztahu k onemocněním. Vitamin D má pozitivní účinky na imunitní systém, ovlivňuje střevní transport vápníku, je důležitý pro správný mentální a fyzický vývoj a růst dítěte, a to již v období těhotenství, a pomáhá předcházet onemocněním plic. Cíl: Zhodnotit vztah hladin vitaminu D v krvi ke vztahu k respiračním onemocněním u dětí. Metodika: Sérové hladiny vitaminu D a jejich vztah k respiračním onemocněním jsme sledovali také ve vztahu k pohlaví a ročnímu období (léto a zima). Soubor: U 127 respondentů ve věku od 2 měsíců do 18 let, včetně zdravých i nemocných, byla odebrána krev na hladiny D vitaminu. Sběr a zpracování dat u zdravých dětí je odsouhlaseno rodiči (příloha č. 1). Odběr vzorku krve byl proveden v průběhu dvou let v jednom zdravotnickém zařízení v Jihočeském kraji. Výsledky byly hodnoceny ve vztahu ve dvou hraničních skupinách, to je 50 a druhé 75 nmol/l. Dále bylo zpracováno 10 jídelníčků těchto dětí a vyhodnocený obsah vitamínu D. Výsledné hodnoty hladin vitaminu D zahrnovaly také prostudované jídelníčky. Výsledek: Výsledky neprokázaly předpokládaný vztah hladin D vitaminu k onemocnění respiračního traktu dětí, a to u obou hraničních skupin, to je 50 a 75 nmol/l. Ovlivnění respiračního traktu se potvrdily částečně. Diskuze: Diskuzí se autor pokouší vysvětlit proč nedošlo k jednoznačnému potvrzení hypotézy.
|
|
|
Význam konzumace rybího masa v prevalenci skrytého hladu u dětí: komparace vybraných zemí Latinské Ameriky a Afriky
Rajchmanová, Jana
Diplomová práce je primárně zaměřena na zkoumání vlivu nabídky rybího masa na prevalenci skrytého hladu u dětí mladších 5 let ve vybraných zemích Afriky a Latinské Ameriky. Cílem práce bylo ověřit hypotézu, že mezi nabídkou rybího masa a prevalencí indikátorů představujících výskyt skrytého hladu existuje nepřímá závislost. Jelikož je výskyt skrytého hladu ovlivňován mnoha faktory, byla do analytické části práce zahrnuta také analýza vlivu celkového přísunu kalorií a přísunu bílkovin. Korelace byly prováděny za každou vybranou zemi z Afriky a Latinské Ameriky zvlášť, a poté také jako průměr vybraných zemí z obou regionů. Sledován byl také vývoj příjmu jednotlivých mikronutrientů ze stravy ve vybraných státech. Nepřímá závislost byla zjištěna mezi nabídkou rybího masa a prevalencí skrytého hladu, dále i mezi celkovým energetickým přísunem a prevalencí skrytého hladu, a také mezi nabídkou bílkovin a prevalencí skrytého hladu. U vybraných zemí z afrického regionu ovlivňovala prevalenci skrytého hladu nejvíce celková nabídka kalorií, poté nabídka bílkovin, a nakonec nabídka rybího masa. U vybraných zemí z latinskoamerického regionu se na snižování skrytého hladu nejvíce podílela nabídka bílkovin, poté celková nabídka kalorií, a nakonec nabídka rybího masa.
|
|
|
Příjem D vitaminu u dětí staršího školního věku
SALZEROVÁ, Eliška
Nejnovější vědecké poznatky hovoří o dalekosáhlém významu vitaminu D v oblasti našeho zdraví. Je známo, že vitamin D významně ovlivňuje metabolismus vápníku, avšak nově vychází na povrch i důkazy o jeho pozitivních účincích nejen na imunitní systém. Dále ovlivňuje i správný růst a vývoj dítěte, činnost nervového systému a tvorbu a růst nervových buněk. Až 60 % evropské dětské populace trpí nedostatkem vitaminu D. Důvodem tohoto nedostatku může být nízký příjem potravin s obsahem vitaminu D a nedostatečný pobyt na slunci. Pro bakalářskou práci jsem si zvolila čtyři cíle. Prvním cílem je zjistit, jaké množství vitaminu D přijímají děti staršího školního věku perorálně. Druhým cílem je zjistit význam suplementace pro perorální příjem vitaminu D u dětí staršího školního věku. Třetím cílem je zjistit, jaké množství produktů s obsahem vitaminu D mají děti staršího školního věku běžně ve stravě. Posledním cílem je zjistit, kolik procent z doporučené denní dávky vitaminu D přijímají děti staršího školního věku ze stravy. Jako způsob dosažení výsledků byla zvolena metoda kvantitativně-kvalitativní. Výzkumný soubor tvořilo 20 dětí staršího školního věku z Písku a okolí. Pro výzkumné šetření jsem použila dotazníky a sedmidenní jídelníčky. Pomocí dotazníků jsem zjišťovala počet produktů s obsahem vitaminu D, který respondent za týden běžně zkonzumoval a údaj, zda dotyčný suplementoval. Potraviny uvedené v jídelníčcích byly vloženy do programu Nutriservis, který vypočítával obsah vitaminu D v mikrogramech ze zadaných potravin za den a celkem za týden. Následně jsem pomocí týdenního příjmu vitaminu D počítala, kolik procent z perorální doporučené týdenní dávky respondenti přijímají. Pokud respondent suplementoval, přičetla jsem k této dávce hodnotu suplementace a opět počítala procentuální zastoupení přijatého vitaminu D z perorální doporučené týdenní dávky. Na základě výsledků z dotazníků jsem dospěla ke zjištění, že z produktů, které obsahují vitamin D děti staršího školního věku, preferují mléko či mléčné výrobky a vejce. Dalším často konzumovaným produktem byly rostlinné oleje. Ryby se v jídelníčcích objevovaly 1-2× týdně. Játra téměř polovina respondentů vůbec nekonzumovala. Z výsledků dosažených pomocí jídelníčků vyšlo najevo, že suplementace je klíčová pro naplnění perorální doporučené týdenní dávky, neboť bez současně probíhající každodenní suplementace by žádný respondent nenaplnil perorální doporučenou týdenní dávku. U suplementujících respondentů byla suplementace úspěšná ze 75 %. Perorální doporučenou týdenní dávku naplnilo šest z osmi suplementujících respondentů. Z výsledků vyplývá, že je nutné zvýšit gramotnost dětí a rodičů zaměřenou na příjem D vitaminu.
|
|
|
Příjem D vitaminu u dětí mladšího školního věku
PAVLÍČKOVÁ, Adéla
Vitamin D je nedílnou složkou našeho jídelníčku. Je velmi důležitý pro správný růst a vývoj dítěte, nepodílí se jen na růstu a vývoji kostí, ovlivňuje i činnost nervového systému, tvorbu a růst nervových buněk a imunitní systém. V současné době trpí nedostatkem tohoto vitaminu více než 60 % dětí v Evropě. Nedostatečná konzumace zdrojů vitaminu D z živočišných produktů může být příčinou nedostatku u této skupiny osob. Až 90 % vitaminu D přijímá člověk ze slunečního záření, proto příčinou nedostatku u dnešních dětí může být i méně častý pobyt venku. Pro mou bakalářskou práci jsem si zvolila 4 cíle. Prvním cílem je zjistit, jaké množství vitaminu D přijímají děti mladšího školního věku perorálně. Jako druhý cíl jsem si stanovila zjistit význam suplementace pro perorální příjem vitaminu D u dětí mladšího školního věku. Třetím cílem bylo zjistit jaké množství produktů s obsahem vitaminu D mají děti mladšího školního věku běžně ve stravě. Posledním cílem bylo zjistit kolik procent z doporučené denní dávky vitaminu D přijímají děti mladšího školního věku ze stravy. V praktické části se zabývám interpretací výsledků výzkumu pomocí textu a tabulek. Výzkumným souborem je 20 respondentů ve věku od 6 do 12 let. Sběr dat byl prováděn ve městě Písek a jeho okolí. Pro výzkum byla použita metoda kvalitativně-kvantitativní. Pro sběr dat byl použit dotazník a jídelníček. Pomocí dotazníku byl zjišťován počet produktů s obsahem vitaminu D, které zkonzumoval jednotlivý respondent za týden. V dotazníku byla také položena otázka, zda respondenti vitamin D suplementují. Pomocí jídelníčku bylo zjišťováno množství přijatého vitaminu D u jednotlivých respondentů ze stravy za týden. Sesbíraná data z jídelníčku byla následně vložena do programu Nutriservis, který vypočítal hodnoty vitaminu D v mikrogramech ze zadaných potravin. Z výsledných hodnot z programu jsem vypočítala celkový týdenní příjem vitaminu D a procentuální část z perorální doporučené týdenní dávky vitaminu D. V případě, že respondent suplementoval, jsem k týdenní dávce vitaminu D přijatého ze stravy přičetla hodnotu současné suplementace za týden a z této hodnoty jsem opět určovala procentuální zastoupení vitaminu D z perorální doporučené týdenní dávky. Z výsledných údajů, vycházejících z dotazníku, který se zabýval množstvím přijatých produktů s obsahem vitaminu D, vyplývá, že mezi nejoblíbenější produkty s obsahem vitaminu D patří mléko a mléčné výrobky. Méně časté, ale také významné zastoupení ve stravě respondentů měly žloutky a rostlinné oleje. Naopak játra zahrnují týdně do své stravy pouze 3 respondenti z 20 tázaných. Na základě vyhodnocení dat a získaných informací o vitaminu D lze říct, že suplementace má v tomto věkovém období velký význam. Tento údaj je podložen výslednými hodnotami, kdy bylo zjištěno, že žádný ze zkoumaných respondentů nesplnil bez současné suplementace požadovanou perorální týdenní dávku vitaminu D. Respondentů, kteří současně suplementují tento vitamin, bylo 8 z 20 tázaných. U těchto respondentů byla naplněna perorální doporučená týdenní dávka u 7 respondentů z 8 suplementujících. Z výsledků vyplývá, že je nutné zvýšit gramotnost dětí a rodičů zaměřenou na příjem D vitaminu.
|
|
|
Prospektivní studie příjmu vitamínu D ze stravy dospělých
HAVLOVÁ, Adéla
Vitamín D je opakovaně probírané téma posledních let v zahraniční i české literatuře. Je známo, že vitamín D má v těle řadu funkcí, nejenom ovlivňování metabolismu vápníku. Jeho příjem je zprostředkován nejen syntézou v kůži díky UV záření, ale částečně je tento vitamín přijímán i stravou. Právě tématem příjmu vitamínu D ze stravy se tato práce zabývá. Cílem této práce bylo zmapovat souvislost mezi množstvím zkonzumovaného vitamínu D ze stravy a hladinou vitamínu D v krvi u respondentů ve věku 19-47 let. Jedná se o kvantitativní výzkum, kde byla použita prospektivní metoda. Pro výzkum byla použita metoda zapisovaného jídelníčku, a to každý den po dobu devíti měsíců. Respondenti zapisovali množství a druh zkonzumované stravy. Respondentům byla zároveň v průběhu výzkumu odebrána dvakrát žilní krev na vyšetření hladin kalcidiolu, alkalické fosfatázy, kalcémie, fosfatémie. Výzkumný soubor zahrnoval 6 žen a 3 muže. Výzkum probíhal od 1. března 2021 do 30. listopadu 2021. Do výzkumu byly zařazeny osoby pouze zdravé bez onemocnění gastrointestinálního traktu, neboť toto onemocnění by mohlo ovlivnit vstřebávání vitamínu D z přijaté potravy a následně by mohlo dojít ke zkreslení výsledků. Respondenti po celou dobu výzkumu neznali předmět sledování, a tedy nemohlo dojít k záměrnému vyššímu či nižšímu příjmu poživatin a pokrmů bohatých na vitamín D. Žádný z respondentů nedodržoval speciální dietu či se jinak neomezoval ve stravě. Strava všech respondentů byla smíšená. Výsledky výzkumu ukázaly, že respondenti zkonzumují ve své stravě o víkendu více vitamínu D než ve všední dny. Dále bylo prokázáno, že na jaře respondentům hladina vitamínu D korelovala s množstvím snědeného vitamínu D ze stravy. Medián příjmu vitamínu D ze stravy respondentů tohoto výzkumu byl 2,268 g/den. Průměr-ný příjem vitamínu D ze stravy byl u respondentů 3,55 g/den. Na základě vyhodnocených jídelníčků bylo zjištěno, že příjem vitamínu D ze stravy respondentů tvoří v průměru 17.75 % doporučené denní dávky vitamínu D.
|
|
|
Hladina vitaminu D v krvi a její vztah k recidivujícím onemocněním dětského věku
HAVLOVÁ, Adéla
Hladina vitaminu D v krvi, faktory, které ji ovlivňují, a její vztah k opakovaným infekcím jsou opakovaně probírány v tuzemské i zahraniční literatuře. Jedná se o téma, které zasahuje do celé řady oborů, ale především se týká nutrice a pobytu na slunci. Cílem je zmapovat vztah hladin vitaminu D v krvi ve vztahu k opakovaným infekcím dýchacích cest, k jeho suplementaci, k používání ochranných faktorů, k výživě a k pobytu venku v období zimních měsíců. Studie byla provedena na vzorku dětí předškolního věku. Pro hodnocení cílů a výzkumných otázek byla využita data dvou souborů. První soubor 48 dětí měl dvě skupiny. První skupina 21 dětí vznikla ve Waldorfské mateřské škole se sídlem na Rudolfově a druhá skupina o počtu 27 dětí vznikla v nestátním zdravotnickém zařízení se sídlem v Třeboni. Výsledky prvního souboru vyšetření vycházejí z laboratorních hodnot hladin vitaminu D dětí a dotazníkového šetření. Druhý soubor vznikl na podkladě vyšetření hladin D vitaminu za dva roky v nestátním zdravotnickém zařízení. Výsledky druhého souboru vyšetření vycházejí z laboratorních hodnot hladin vitaminu D dětí s opakovanými infekcemi dýchacích cest. Jednalo se o 61 dětí. V souboru se ukázalo, že nebyla zvolena adekvátní metodika, takže některé výsledky jsou rozporuplné. Kladné výsledky se ukázaly při užívání suplementace, častější konzumaci jater, vajec a každodenního příjmu rostlinných olejů.
|
|
|
Sledování obsahu vitamínu D ve stravě vysokoškolských studentů
KALETOVÁ, Nikol
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit úroveň saturace vitamínem D u vybrané skupiny vysokoškolských studentů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Pro výzkum byla použita metoda zapisovaného jídelníčku. Výzkumný soubor zahrnoval šest mužů a šest žen ve věku 19-26 let. Výzkum probíhal od 10. února do 14. června 2020. Respondenti zaznamenávali celotýdenní stravu každý druhý týden v měsících únor, duben a červen. Byly tak podchyceny eventuální sezónní výkyvy ve stravě. Respondenti evidovali množství a druh konzumovaných poživatin a pokrmů. U sledované skupiny respondentů se hodnoty vitamínu D pohybovaly v průměru kolem 4,86 ?g na osobu a den. Zjištěné hodnoty neodpovídají doporučenému dennímu příjmu vitamínu D, který má být dle DACH (2018) pro muže i ženy této věkové kategorie 20 g na osobu a den. U skupiny žen byl průměrný příjem vitamínu D 3,88 g/ den a u mužů byl příjem vyšší, a to 5,85 g/den. Zjištěné hodnoty se shodují s výsledky jiných autorů. Alimentární příjem vitamínu D se většinou pohybuje v rozmezí 2-4 g/den, což výsledky diplomové práce potvrzují. Nejnižší průměrný denní příjem byl zjištěn u ženy 2,81 g/den a maximální hodnota u muže, a to v průměru 11,26 g/ den. Tato hodnota se pohybuje na úrovni 50 % doporučeného denního příjmu. Hlavním statistickým zjištěním bylo prokázání rozdílu v příjmu vitamínu D mezi pohlavím. Muži přijímali více vitamínu D než ženy. Dále také byla prokázána pozitivní závislost mezi příjmem bílkovin a vitamínu D. V neposlední řadě byl statisticky významně prokázán vliv pohlaví na příjem bílkovin. Muži přijímali více bílkovin než ženy. Otázka, která nás zajímala ohledně vlivu ročního období na příjem vitamínu D ze stravy, nebyla nijak významně statisticky prokázána. Ve druhé části byl zjišťován i příjem energie a hlavních živin, který dle konečného vyhodnocení byl velice nevyrovnaný.
|
|
|
Funkční tělesná zdatnost a hladiny vit D u pacientů s hepatopatií
Brtková, Helena ; Novák, František (vedoucí práce) ; Meisnerová, Eva (oponent)
Úvod: Pacienti s hepatopatií jsou ohroženi deficitem vitaminu D. Hladiny vitaminu D ovlivňují mimo jiné metabolismus a fyziologické funkce svalové tkáně, a tím i funkční tělesnou zdatnost. Cílem práce je v rámci vyšetření nutričního stavu u pacientů s hepatopatií ve stadiu cirhózy zhodnotit svalovou hmotu a sílu v souvislosti s hladinami vitaminu D a dalšími faktory, které ovlivňují funkční tělesnou zdatnost, ve srovnání s kontrolním souborem pacientů bez hepatopatie a dalších chronických komorbidit. Metody: Do observační kohortové studie bylo zařazeno 11 pacientů s jaterní cirhózou ve srovnání s 11 pacienty z kontrolní skupiny bez chronických komorbidit. Byla provedena antropometrická a bioimpedanční měření, také byly hodnoceny funkční testy, šestiminutový test chůze 6MWT, hodnocení síly stisku ruky a vyšetření kalorimetrie. Dále proběhlo vyšetření laboratorních parametrů. Účastníci studie vyplňovali CLDQ test, který hodnotil kvalitu života osob s jaterním onemocněním. Respondenti odpovídali na otázky ohledně životního stylu, jídelních zvyklostí a pohybových aktivit a funkční tělesné zdatnosti. U pacientů s cirhózou bylo pro hodnocení pokročilosti cirhózy použito Child Pugh skóre a MELD skóre. Výsledky: Dle výsledků dotazníku se skupina pacientů s hepatopatií až na jedinou výjimku důsledně snažila...
|
|
|
The toxicity of vitamin D
Drouliskou, Eleftheria ; Mladěnka, Přemysl (vedoucí práce) ; Janoušek, Jiří (oponent)
v češtině Vitamin D má klíčovou roli v homeostáze kostí. Studie z nedávné doby ale zdůrazňují i jeho zapojení do řady jiných fyziologických procesů. Význam vitaminu D pro zdravotní stav vede na jedné straně ke zvýšeným požadavkům na jeho suplementaci, na druhé straně ale může dojít k jeho nadměrnému podávání. Toxicita vitaminu D neboli hypervitaminóza díky nadbytku vitaminu D je klinický stav, který je charakterizován zejména vážnou hyperkalcemií. Klinické projevy zahrnují v prvé řadě gastrointestinální a neuropsychiatrické symptomy. Dlouhodobé podávání velmi vysokých dávek vitaminu D může způsobit kalcifikací cév a být tak spojeno s kardiovaskulárním rizikem. Hypervitaminóza D je obecně velmi raritní pravděpodobně díky velkému terapeutickému indexu vitaminu D. Podle klinických dat není ani podávání dávky 10 000 IU/denně, a to dokonce i po dlouhou dobu, spojeno s nežádoucími účinky u většiny jedinců v běžné populaci. Proto splňuje tato dávka kritéria pro tolerovanou maximální dávku. Avšak celosvětově jsou známy případy intoxikace vitaminem D díky zneužívání volně dostupných doplňků stravy s vitaminem D, nevhodné preskripci nebo nekontrolovanému užívání neregistrovaných preparátů.
|
host ::
RSS.