|
Život Františka Tomáška v 50. a 60. letech 20. století a jeho působení v Moravské Huzové
HLAVÁČOVÁ, Martina
Práce se především zaměřuje na zajímavé apohnuté období ve kterém František Tomášek působil jako kněz a učitel v obci Morvská Huzová. V práci jsou uvedeny jak opie autentických dokumentů z opavského archivu, tak avědectví jeho bývalých žáků a farníků, podvající důkaz o mnoha aktivitách Františka Tomáška v té době. První část práce popisuje stv katolické církve na pozadí komplikované a obtížné politické situace v tehdejším Československu. Druhá část práce se zabývá jedenáctiletýmpůsoebením Fratiška Tomáška v Moravské Huzové, především jeho náboženskou a pedagogickou činností. Tato část přínáší důkazy o úspěšné a humánní práci tohoto jedinečného muž, které lez nalézt v příloze - svědectví bývalých žáků a farníků.
|
|
Sókratův sen a "konání svých věcí" v dialogu Charmidés
Thein, Karel
Autor navrhuje řešit problém aporií v Charmidovi zkoumáním formální struktury dialogu. Nejprve srovnává argumentační a dramatickou strukturu Charmida s ranými dialogy jako Ión. Výsledkem je naprostá odlišnost. Z druhé tedy autor předkládá vlastní analýzu obecné struktury tranzitivních dialogů, dokládanou zejména dialogy Lysis a Prot. Sókratés zde rozmlouvá se dvěma charakteristickými partenry, slabším potenciálním žákem a silnějším, jenž představuje autoritu pro slabšího. Sókratés poráží silnějšího, ale nenabízí slabšímu žádnou positivní nauku, jen osobní příklad a vedení. Charmida autor označuje za typický transitivní dialog.
|
|
Moc, křehkost, uměřenost: Dialogické kontexty v Charmidovi
Hobza, Pavel
Autor navrhuje řešit problém aporií v Charmidovi zkoumáním formální struktury dialogu. Nejprve srovnává argumentační a dramatickou strukturu Charmida s ranými dialogy jako Ión. Výsledkem je naprostá odlišnost. Z druhé tedy autor předkládá vlastní analýzu obecné struktury tranzitivních dialogů, dokládanou zejména dialogy Lysis a Prot. Sókratés zde rozmlouvá se dvěma charakteristickými partenry, slabším potenciálním žákem a silnějším, jenž představuje autoritu pro slabšího. Sókratés poráží silnějšího, ale nenabízí slabšímu žádnou positivní nauku, jen osobní příklad a vedení. Charmida autor označuje za typický transitivní dialog.
|
|
Proč barbary hlava nebolí. Ke struktuře raných dialogů a smyslu aporií v dialogu Charmidés
Boháček, Kryštof
Autor navrhuje řešit problém aporií v Charmidovi zkoumáním formální struktury dialogu. Nejprve srovnává argumentační a dramatickou strukturu Charmida s ranými dialogy jako Ión. Výsledkem je naprostá odlišnost. Z druhé tedy autor předkládá vlastní analýzu obecné struktury tranzitivních dialogů, dokládanou zejména dialogy Lysis a Prot. Sókratés zde rozmlouvá se dvěma charakteristickými partenry, slabším potenciálním žákem a silnějším, jenž představuje autoritu pro slabšího. Sókratés poráží silnějšího, ale nenabízí slabšímu žádnou positivní nauku, jen osobní příklad a vedení. Charmida autor označuje za typický transitivní dialog.
|
|
Metody a organizační formy výuky v hodinách německého jazyka s přihlédnutím k věku žáků
Doležalová, Hana ; Švermová, Dagmar (vedoucí práce) ; Nečasová, Pavla (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou výukových metod a organizačních forem výuky s přihlédnutím k věku žáků. V první části je uvedena základní charakteristika psychického a tělesného vývoje žáků, klasifikace a charakteristika vybraných výukových metod a organizační formy vyučování a v neposlední řade typologie cvičení. V druhé, prakticky zaměřené části jsou uvedeny metody a organizační formy výuky, jež vyučující v hodinách německého jazyka nejběžněji využívají spolu s přihlédnutím k věku žáků jako jednoho z faktorů, jez ovlivňuje výběr těchto metod a forem. V příloze najdeme dva vzory pozorovacích archů, dotazník a hospitační záznamy spolu s ukázkami učebních materiálů, ktere vyučující používali ve svých hodinách.
|
|
Případová studie: mateřská škola a dětská kultura
Saladygová, Magda ; Abu Ghosh, Yasar (vedoucí práce) ; Ezzeddine, Petra (oponent)
Tato případová studie se pokouší na základě terénního výzkumu provedeného v jedné mateřské škole popsat proces přechodu dítěte od rodiny do širší společnosti. V rámci tohoto procesu byly pozorovány a popsány specifické způsoby jednání jednotlivých aktérů: rodičů, učitelů a především pak samotných dětí, které mají výrazný inscenační charakter. Východiskem práce je přesvědčení Lawrence Hirschfelda v článku "Why Don't Antropologists like Children?" (Hirschfeld, 2002), že děti jsou v procesu přijímání společenských norem a hodnot aktivními činiteli, kteří rovněž vytváří to, co sám autor nazývá tzv. "dětskou kulturou". Proces oddělování se od rodiny je pak v první řadě procesem oddělování se od matky. V této souvislosti byla pozorována a popsána specifická instituce tzv. zástupného objektu (fr. "doudou"). V prostředí mateřské školy se rovněž formuje skupina dětí v konkrétním čase a místě a s tím související skupinová identita. Veškeré způsoby jednání, které se uplatňují v popsaném přechodu od rodiny do širší společnosti, zasahují i "tělesnost" dítěte. Právě skrze ní jsou společenské normy a pravidla přijímány. Klíčová slova: Přenos kulturních norem a hodnot, raná skolarizace, přechodový objekt, object-relations theory, vazbové chování (attachment behavior), skupinová identita, embodied experience,...
|
|
Daňová soustava - didaktické zpracování učiva na obchodních akademiích
Mliková, Markéta ; Králová, Alena (vedoucí práce) ; Mašová, Miroslava (oponent)
Diplomová práce se zabývá tematickým celkem daňová soustava, který se vyučuje v rámci předmětu ekonomika na obchodních akademiích. V první části diplomové práce je tematický celek analyzován po teoretické stránce od obecných charakteristik předmětu po zaměření na teorii výuky učiva o daňové soustavě. Druhá část je věnována zpracování z pohledu učitelské praxe. Tematický celek je v ní rozvržen do vyučovacích hodin a je navržena jejich konkrétní struktura. Výsledkem práce je návrh zpracování tematického celku daňová soustava, který může sloužit jako podklad pro přípravu učitele na vyučování.
|
|
Kooperativní způsob výuky z hlediska podpory sociálního učení žáka
Jásková, Barbora ; Hejlová, Helena (vedoucí práce) ; Tomková, Anna (oponent)
Diplomová práce zpracovává téma Kooperativní způsob výuky z hlediska podpory sociálního učení žáka. Obsahuje část teoretickou a část praktickou. Teoretická část pojednává o otázkách kooperativního vyučování celkově, přináší přehled o ostatních vyučovacích typech. Přibližuje kooperaci a kooperativní výučování, možnosti a úskalí zavádění kooperace do výuky. Seznamuje nás s kooperativními a sociálními dovednostmi. Aby kooperační výuka byla efektivní, uvádí základní elementy pro její fungování. Praktická část se zajímá o zkušenosti učitelů s kooperativním způsobem výuky. Zkoumá, proč učitelé využívají kooperaci nebo naopak, proč ji do výuky nezařazují. Dále se dotazuje dětí, jak se jim pracuje ve skupině a jak se jim tato práce líbí nebo nelíbí.
|
|
Participace žáků na vytváření obsahu vyučování
Aronová, Petra ; Hejlová, Helena (oponent) ; Stará, Jana (vedoucí práce)
Diplomová práce se věnuje podílení se žáků na vytváření obsahu vyučování. Teoretická část obsahuje informace, které podporují tezi, že je nutné zahrnovat žáky do výběru obsahu vyučování, že tento přístup žákům rozvíjí vzdělanost z hlediska humanizace, liberalizace a demokratizace. Dále se teoretická část zabývá participací žáků na vytváření obsahu vyučování, jež je ukotvena v alternativních pedagogických směrech jako Montessori, Daltonský plán a další. Také nabízí metody a aktivity rozvíjející odpovědnost žáka za vzdělání se a za výběr činnosti při vyučování. V praktické části zkoumá názory žáků, učitelů na participaci žáků na vytváření obsahu vyučování a konfrontuje je s reálným uchopením participace v jednotlivých hodinách.
|
|
Profesionální české hudební soubory (smyčcová kvarteta)
Syllová, Andrea ; Portych, Jiří (vedoucí práce) ; Perglerová, Marka (oponent)
Ve své práci budu sledovat vývoj smyčcových kvartet od prvopočátků k souborům mladým, současným. Mezi první nej významnější patří České kvarteto, následuje Smetanovo kvarteto, které společně vytvořily základnu pro další vývoj komorní hudby. Především díky těmto dvěma kvartetům mohou novodobá kvarteta navazovat na dlouholetou tradici komorní hudby. Zaměřuji se také na první učitele a umělce, kteří komorní hudbu vyučovali a zasloužili se o vzdělání komorních umělců. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
