|
Transsexualita a právní aspekty změny pohlaví
Šoltísová, Eva ; Císařová, Dagmar (vedoucí práce) ; Sovová, Olga (oponent)
ZÁVĚR Je zřejmé, že transsexualita je téma, které si zaslouží pozornost a rozsáhlejší studii. Není možné obsáhnout veškerou problematiku v rámci prostoru vymezeného pro diplomovou práci. Pokusila jsem se proto vystihnout klíčové aspekty této problematiky a popsat vývoj, který v této oblasti probíhá. Zvyšující se počet soudních případů u ESLP a ESD je důkazem toho, že transsexuální osoby si jsou více vědomy svých práv a rozhodování těchto soudů vede k zvyšování jejich ochrany. Rozsudky těchto soudů omezují možnost státu bránit transsexuálním lidem v přístupu k léčebné péči nebo omezovat jejich ostatní práva. Vytváření umělých administrativních překážek je tak v rozporu s mezinárodními závazky České republiky. Velkou roli při pomoci transexuálním osobám a hájení jejich práv a zájmů hrají mezinárodní organizace jako jsou ILGA1 , IGLHRC2 či Press for Change3 , které se podílejí na tvorbě legislativy formou doporučení, připomínkování, vyjadřování se k aktuálním problémům. Zájmy translidí reprezentuje v České republice občanské sdružení Transforum, které existuje od roku 1998 a je jedinou českou organizací reprezentující zájmy těchto lidí. Probíhají rovněž výzkumy, studie a konference zabývající se transsexualitou a jejími právními aspekty. Mezi práva, za která transsexuální lidé v současnosti bojují, patří...
|
| |
|
Vnímání Jaderné elektrárny Temelín jihočeskou populací v proměnách času (1993-2003)
Těšitel, Jan ; Kušová, Drahomíra ; Bartoš, Michael
Práce se zabývá sociálním systémem v okolí Jaderné elektrárny Temelín, především pak některými aspekty jeho adaptace na zátěž. Je soustředěna na problematiku vizuálního vnímání elektrárny místní populací a proměny tohoto vnímání během posledních deseti let. Předkládaná zjištění jsou výsledkem porovnání vybraných výsledků dvou sociologických průzkumů, které proběhly v Jihočeském kraji, a které jsou od sebe časově vzdáleny deset let. První z průzkumů proběhl v rámci projektu „Proměny jižních Čech 1992-1993“. Druhý průzkum probíhá od roku 2002, a to v rámci projektu „Sociálně ekologické a psychologické dopady jaderné elektrárny Temelín na obyvatelstvo“, který je aktivitou naplňující článek 12 Annexu mezinárodní dohody z Melku.
|
|
Sociální determinanty zdraví a ekonomiky: Globální finanční krize 2007/08 a její dopad na blahobyt Evropanů
Scheier, Samuel ; Štěrbová, Ludmila (vedoucí práce) ; Mevenkamp, Nils (oponent)
Cíl Cílem této studie bylo zjistit vliv nedávné hospodářské krize 2007/2008 na subjektivní pocit blahobytu a zdravotní stav ve třinácti evropských zemích. Metody V databázi European Social Survey (ESS) byli vyhledány ukazatelé relevantní pro individuální zdraví a blahobyt , v databázi Eurostat relevantní ekonomická data. Byly vybrány zastupující sociální determinanty, mezi jinými vzdělávání, bydlení a pozice v zaměstnání před, v průběhu a po skončení krize. Údaje Eurostatu byly použity k analýze ekonomických ukazatelů a zdravotních dopadů na úrovni jednotlivých zemí. Deskriptivní statistika byla použita k popisu změn v jednotlivých parametrů v průběhu času. Regresní analýza byla provedena k prokázání vztahů mezi subjektivním blahobytem a různými sociálními determinanty. Výsledky Mezi lety 2006 až 2012 všechny země zaznamenaly u svých obyvatel změny subjektivního pocitu blahobytu. Od roku 2006 do roku 2010 (krize), počet lidí s dobrým nebo velmi dobrým subjektivním pocitem blahobytu vzrostl ve Francii, Irsku, Belgii a Portugalsku o 0,6%, 1,0%, 1,2% a 6,5%, resp. v Dánsku a ve Španělsku tento počet zůstává v podstatě stabilní. Ve Švédsku, Spojeném království, Finsku a Německu procento populace s dobrým nebo velmi dobrým subjektivním pocitem blahobytu se snížil o 1,1%, 2,7%, 1,7% a 2,8%, resp. Regresní analýza prokázala významný vztah mezi dobrým a velmi dobrým subjektivním pocitem blahobytu a úrovní vzdělání, hlavní činností během posledních 7 dnů, spokojeností se životem, spokojeností s příjmem domácnosti, hlavním zdrojem příjmů domácnosti, pohlavím a věkem. Tento vztah se lišil u různých faktorů a zemí. V žádné ze zemí nebyla diagnostikována spojitost mezi subjektivním pocitem blahobytu, zdravotnickými službami a spokojeností s aktuálním stavem ekonomiky Hlavním determinantem korelujícím s vyšším pocitem subjektivního blahobytu je dobré vzdělání. Tato korelace mezi vzděláním a subjektivním blahobytem zesílila po krizi, před nebo v průběhu krize nebyla tolik patrná. Závěr Hospodářský rozvoj nemá jednotný vliv na subjektivní pocit blahobytu. Vzdělání je významným faktorem ovlivňujícím individuální pocit blahobytu. Nebyly nalezeny důkazy pro jakýkoliv významný dopad na organizaci zdravotní péče nebo sociálního systému na subjektivní pocit blahobytu.
|
|
Genealogická struktura a reprodukční chování modelové populace Pipistrellus nathusii (Mammalia: Chiroptera)
Zieglerová, Anna ; Hulva, Pavel (vedoucí práce) ; Bartonička, Tomáš (oponent)
55 5. SOUHRN Předložená práce shrnuje výsledky studie aplikace molekulárních technik v analýze sociální biologie a genealogické struktury netopýrů. Předmětem výzkumu byla populace netopýra parkového, Pipistrellus nathusii, v modelovém území Ruda v CHKO Třeboňsko, kde podrobný výzkum biologie tohoto druhu probíhá již od roku 1996. Na rozdíl od jiných druhů, u nichž byly aplikovány podobné výzkumné metody, jde o formu, jejíž roční životní cyklus a areálová distribuce jsou charakterizovány celopopulačními sezónními dálkovými migracemi. Struktura sociální organizace a párovacích systémů u druhů s podobnými charakteristikami nejsou obecně známy. Předmětem analýzy bylo celkem 304 jedinců, zahrnujících 45 rezidentních samců, 98 dospělých samic a 161 mláďat odchycených ve 3 letních kolonií ve dvou následujících sezonách. Z 15 ověřovaných mikrosatelitových markerů, byly pro rutinní použití vybrány 4, které vykazují standardně vysokou úroveň alelické proměnlivosti (24 - 85). Bylo ověřeno, že zvolená analýza mikrosatelitů umožňuje vysoce spolehlivou individuální identifikaci a identifikaci příbuzenských vztahů. Distribuce doložených paternit dokládá opakovaný reprodukční efekt některých samců a zvýšený podíl při reprodukci u samců z úkrytů v blízkosti mateřských kolonií. Nápadné rozdíly v zachytitelnosti maternitních...
|
|
Dílčí zpráva IV/2016 - Hodnocení monitoringu napěťodeformačního stavu horninového masivu při dobývání sloje 30 (634) v rámci zkušebního provozu dobývací metody chodba - pilíř v OPJ Dolu ČSM - SEVER
Waclawik, Petr ; Ptáček, Jiří ; Kukutsch, Radovan ; Kajzar, Vlastimil ; Koníček, Petr ; Souček, Kamil ; Staš, Lubomír
Monitoring napěťodeformačního stavu horninového masivu je nezbytným předpokladem pro ověření nové neschválené dobývací metody chodba-pilíř a jejího dalšího použití v podmínkách české části hornoslezské uhelné pánve. Tato dobývací metoda je projektována pouze na základě zkušeností a postupů, které jsou ověřeny v odlišných přírodních podmínkách a hloubkách pod povrchem a proto je nezbytná její verifikace pro podmínky české části hornoslezské pánve na základě geotechnického monitoringu. Předkládaná zpráva je zpracována na základě smlouvy o dílo č. 942/50/10, kde se Ústav Geoniky AV ČR, v.v zavazuje provádět pravidelné vyhodnocování dat monitoringu napěťodeformačního stavu horninového masivu. V souladu s výše uvedenou smlouvou, je zpráva zpracována v 6-ti měsíčním intervalu a navazuje tak na dílčí zprávu III/2015 (Waclawik et al. 2015) předanou odběrateli v dubnu tohoto roku. Průběžné výsledky geotechnického monitoringu, tak jak zkušenosti získané v době dobývání první dobývky V, ukazují na specifika přírodních podmínek v lokalitě zkušebního provozu nové neschválené dobývací metody chodba-pilíř.
Plný tet: UGN_0464907 -  PDF
Plný text: content.csg - PDF
|
|
Giuseppe Verdi - Otello v pražské a plzeňské inscenaci
Karásek, Jan ; Kusnjer, Ivan (vedoucí práce) ; Hajóssyová, Magdaléna (oponent)
Předposlední opera Giuseppe Verdiho, Otello, nepatří V české republice k nejhranějším. Přesto u nás v posledních letech provedeny její zdařilé inscenace, mezi něž patří i plzeňská (Divadlo Josefa Kajeta tyla)z roku 2007 a pražská ( Státní opera Praha) z roku 2009. V Otellovi, Verdiho mistrovském kuse, premiérovaném v roce 1887 v milánské La Scale, ukázal skladatel zcela jiný přístup ke komponování. Na rozdíl od dřívějších číslovaných oper vytvořil plně prokomponované a celistvé dílo. Jako námět mu posloužila Shakespearova nesmrtelná tragédie, jejíž téma zůstává i po čtyřech staletích zcela aktuální. Přesto Verdi, ve spolupráci s libretistou Arrigo Boitem, obsah trochu upravil, lépe řečeno projasnil a připravil na velké operní scény. Toho s úspěchem využili oba režiséři zmiňovaných inscenací, Ladislav Štros v Plzni, respektive Lubor Cukr v Praze. Pražské provedení, které bylo obnovenou premiérou zdejšího představení z roku 1991, bylo charakterizované strohou , holou scénou, která dala vyniknout jednotlivým charakterům. Mohlo se také pochlubit velmi dobrými pěveckými výkony. Plzeňská inscenace sice nedosahovala vždy pěveckých kvalit pražské inscenace, ale vše doháněla bohatší scénou a větší režijní stylizací. Obě dvě inscenace byla velmi dobře přijaty jak odbornou veřejností, tak diváky, o čem konečně svědčí fakt, že se na programu udržely po několik let, pražská se dokonce hraje dodnes.
|
|
Židé ve Finsku v období 2. světové války
Dvořáková, Jana ; Šedinová, Jiřina (vedoucí práce)
Před 2. světovou válkou antisemitismus ve Finsku téměř neexistoval a finská vláda zavrhla kooperaci s Německem, protože odmítala nacistický protižidovský program. Když Finsko odmítlo i spolupráci se Sovětským svazem na konci roku 1939, sovětské jednotky napadly Finsko. Finští Židé, stejně jako ostatní finští občané, narukovali do boje proti Sovětům, 15 z nich bylo zabito a mnoho dalších zraněno. Poté, co Finsko vzdorovalo několik měsíců, bylo v březnu 1940 obklíčeno sovětskými jednotkami a donuceno vzdát se části svého území Sovětům. V roce 1941 přišly do Finska německé jednotky, Finsko jako válčící spojenec Německa zaútočilo na Sovětský svaz, aby získalo zpět půdu, kterou ztratilo se Sověty v Zimní válce. Během Pokračovací války sloužilo ve finské armádě okolo 300 Židů (finských občanů a uprchlíků z jiných zemích). Německé úřady žádaly finskou vládu o vydání finské židovské komunity, ale Finové odmítli. Finský předseda vlády Johann Wilhelm Rangell byl v roce 1942 dotazován šéfem SS Heinrichem Himmlerem na "židovskou otázku" ve Finsku, Rangell však nekompromisně konstatoval, že ve Finsku žádná židovská otázka neexistuje, že v zemi žije 2000 vážených židovských občanů, kteří bojovali ve finské armádě stejně jako každý jiný, a tím uzavřel téma diskuse. Němci v této záležitosti již na Finsko netlačili, protože...
|
|
Židé ve Finsku v období 2. světové války
Dvořáková, Jana ; Ebelová, Ivana (oponent) ; Šedinová, Jiřina (vedoucí práce)
Před 2. světovou válkou antisemitismus ve Finsku téměř neexistoval a finská vláda zavrhla kooperaci s Německem, protože odmítala nacistický protižidovský program. Když Finsko odmítlo i spolupráci se Sovětským svazem na konci roku 1939, sovětské jednotky napadly Finsko. Finští Židé, stejně jako ostatní finští občané, narukovali do boje proti Sovětům, 15 z nich bylo zabito a mnoho dalších zraněno. Poté, co Finsko vzdorovalo několik měsíců, bylo v březnu 1940 obklíčeno sovětskými jednotkami a donuceno vzdát se části svého území Sovětům. V roce 1941 přišly do Finska německé jednotky, Finsko jako válčící spojenec Německa zaútočilo na Sovětský svaz, aby získalo zpět půdu, kterou ztratilo se Sověty v Zimní válce. Během Pokračovací války sloužilo ve finské armádě okolo 300 Židů (finských občanů a uprchlíků z jiných zemích). Německé úřady žádaly finskou vládu o vydání finské židovské komunity, ale Finové odmítli. Finský předseda vlády Johann Wilhelm Rangell byl v roce 1942 dotazován šéfem SS Heinrichem Himmlerem na "židovskou otázku" ve Finsku, Rangell však nekompromisně konstatoval, že ve Finsku žádná židovská otázka neexistuje, že v zemi žije 2000 vážených židovských občanů, kteří bojovali ve finské armádě stejně jako každý jiný, a tím uzavřel téma diskuse. Němci v této záležitosti již na Finsko netlačili, protože...
|
|
Nástěnné malby v rotundě sv. Kateřiny ve Znojmě
Louženská, Monika ; Kubík, Viktor (vedoucí práce) ; Ottová, Michaela (oponent)
Monika LOUŽENSKÁ NÁSTĚNNÉ MALBY V ROTUNDĚ SV. KATEŘINY VE ZNOJMĚ Bakalářská práce 2010 RESUMÉ Nástěnné malby ve znojemské rotundě sv. Kateřiny jsou památkou mimořádného významu pro celou střední Evropu. Ačkoli výmalba s unikátním programem je podnětem studia dlouhé řady badatelů již po 200 let, stále zůstává neuzavřeným tématem. Z části též nešetrnými restaurátorskými zásahy, byla výzdoba celého interiéru stavby značně poškozena, došlo ke ztrátě původní barevnosti a vnitřní modelace objemů. Přesto jsou v cyklu maleb postihnutelné stylové znaky, umožňující alespoň základní formální analýzu, jež je, spolu s historickým kontextem, zásadním aspektem pro výklad a dataci maleb. Výmalba, prováděná technikou "al secco", je vertikálně rozdělena do několika horizontálně probíhajících pásů. Zdánlivě je tvořena dvěma obsahovými složkami, rozdělujícími malby na výjevy s duchovně církevní a světskou tématikou. Přesto jde o homogenní umělecké dílo, vzniklé spoluprací několika (pravděpodobně čtyř) rukou v jedné dílně a v krátkém časovém rozmezí. Styl znojemských maleb, charakteristický lineární kresebností a pevně konturovanými, vertikálně protaženými proporcemi figur, je srovnatelný se středoevropským malířstvím, zasaženým vlnou byzantinismů kolem roku 1100. Nejbližší stylové vazby byly shledány k malířství řezenské a...
|
host ::
