|
| |
|
|
Minimální mzda v České republice a v Evropské unii.
Sekyrková, Michaela ; Pavelka, Tomáš (vedoucí práce) ; Džbánková, Zuzana (oponent)
Cílem této práce je analyzovat vývoj minimální mzdy v České republice od jejího zavedení až po současnost a jednotlivé údaje porovnat s vývojem průměrné hrubé měsíční mzdy a s částkou životního minima. Minimální mzda je analyzována v rámci Evropské unie a i zde je porovnávána s ostatními příjmovými veličinami. V poslední části je určeno, ve kterých zemích je minimální mzda pobírána nejvíce a zda jsou to spíše muži nebo ženy, kdo jsou jejími častějšími příjemci.
|
|
|
Minimální mzda v České republice a v Evropské unii.
Málková, Lucie ; Pavelka, Tomáš (vedoucí práce) ; Džbánková, Zuzana (oponent)
Tato práce pojednává o problematice minimální mzdy. Statutární minimální mzda, jakožto zásah do trhu práce, je často vnímána negativně. Přesto tento nástroj používá většina států Evropské unie. V teoretické části této práce jsou mimo jiné shrnuty základní funkce a dopady minimální mzdy. V další části je popsán vývoj minimální mzdy v České republice. Porovnáním výší minimálních mezd v Evropské unii se zabývá praktická část.
|
|
|
Minimální mzda v České republice a v Evropské unii.
Kopecký, Michal ; Pavelka, Tomáš (vedoucí práce) ; Džbánková, Zuzana (oponent)
Cílem této práce je především zachytit vznik a vývoj institutu minimální mzdy ve světě a její rozšiřování po Evropě. V teoretické části pojednávám zaprvé o základních funkcích minimální mzdy a jejích mechanizmech a zadruhé o jejím vlivu na zaměstnanost. V praktické části poté rozebírám její vývoj a rozšiřování po světě, jednotlivé evropské minimálně-mzdové systémy a analyzuji její výši v národním i v evropském měřítku.
|
|
|
Optimální nastavení minimální mzdy v České republice
Doležal, Petr ; Kubelková, Karina (vedoucí práce) ; Kučerová, Jaroslava (oponent)
Práce se zabývá teorií a praxí ekonomického nástroje minimální mzda. Detailně vymezuje pojem minimální mzda, vysvětluje její funkce, dopady a vedlejší efekty. Zabývá se též problémem stanovení minimální mzdy a analyzuje negativní jevy způsobené na trhu práce tímto nástrojem, jakožto i důvody pro jeho zavedení. Otázka minimální mzdy je aktuální především kvůli blížícím se volbám do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, jelikož návrh na výši sazby minimální mzdy je součástí volebních programů nejsilnějších politických stran. Cílem práce bylo zhodnotit, zdali je tento nástroj účinný v současné ekonomice ČR, jestli by vůbec měl být implementován, popřípadě jaká by měla být optimální výše sazby minimální mzdy v ČR. Dále se v této práci objevuje vývoj sazby minimální mzdy v samostatné ČR, její predikce do blízké budoucnosti a komparace sazeb minimální mzdy se zeměmi EU i OECD. V závěru jsou stanovena doporučení a je zodpovězena otázka, jestli je minimální mzda v prostředí ČR vhodně nastavená.
|
|
|
Minimální mzda a její vliv na pružnost trhu práce
Karásková, Šárka ; Říkovský, Milan (vedoucí práce) ; Janíčko, Martin (oponent)
Bakalářská práce je věnována regulačnímu opatření státu - minimální mzdě a jejímu vlivu na pružnost trhu práce. První část práce podává přehled argumentů zastánců minimální mzdy a jejich oponentů, popisuje také základní ekonomické teoretické koncepty minimální mzdy. Práce se dále zabývá minimální mzdou z pohledu evropských mezinárodních organizací a institucí, metodami měření vlivu minimální mzdy na pružnost trhu práce a empirickými studiemi zkoumajícími tento vliv. Závěrečná část analyzuje minimální mzdu v podmínkách České republiky.
|
|
|
Fiskální dopad změn v sociálním pojištění
Skrbková, Lucie ; Klazar, Stanislav (vedoucí práce) ; Klazar, Stanislav (oponent)
Pro svoji bakalářskou práci jsem si zvolila obsáhlé téma sociálního pojištění, protože jeho dopady se týkají téměř každého z nás, ať už se řadíme do řad zaměstnanců, osob samostatně výdělečně činných, zaměstnavatelů, státních pojištěnců nebo osob bez zdanitelných příjmů. Cílem mé práce bude provézt analýzu, jak se měnily příjmy sociálního pojištění v závislosti na různých faktorech, které mají vliv na velikost příjmů z pojistného sociálního pojištění. Konkrétněji se zaměřím na vývoj minimální mzdy, průměrné mzdy, míry inflace, sazeb pojistného a zmíněny budou i další parametry, které by mohly velikost vybraného pojistného v minulosti ovlivnit, jako například demografické faktory nebo limity vyměřovacích základů jednotlivých subjektů. Nastíněny budou i nejdůležitější změny, které se v sociálním pojištění odehrály v roce 2009. Dále vyhledám příjmy z pojistného sociálního pojištění do veřejných rozpočtů v letech 1999 až 2008, a poté se z výsledných dat pokusím odpovědět na otázku, co bylo příčinou jejich změn. V poslední fázi se pokusím pomocí statistických metod nalézt nejvhodnější model, který by nejlépe popisoval vztah mezi příjmy z pojistného (jakožto vysvětlované proměnné) a minimální a průměrnou mzdou (jakožto vysvětlujících proměnných).
|
|
|
Analýza intervencí do trhu práce z pohledu rakouské školy a její komparace s jinými přístupy
Urbášková, Martina ; Brožová, Dagmar (vedoucí práce) ; Janíčko, Martin (oponent)
Cílem mojí práce je srovnat přístup rakouské školy s neoklasickým postojem, a to z hlediska intervencí do trhu práce. V první části práce pojednám o školách vzešlých z marginalistické revoluce. V rámci další kapitoly charakterizuji rakouskou a neoklasickou ekonomii a představím jejich metodologie. Dále seznámím s trhem práce obecně a zároveň poukáži na jeho odlišnosti oproti jiným trhům. V další části práce přistoupím k aplikaci metodologií rakouské školy a neoklasické ekonomie na konkrétní státní zásahy, a to na zákonnou minimální mzdu a odbory a zároveň provedu jejich vzájemné srovnání.
|
|
|
Minimální mzda, životní minimum a jejich působení na trh práce
Pišťák, Zbyněk ; Burgerová, Jiřina (vedoucí práce) ; Kuhn, Petr (oponent)
Ve své bakalářské práci jsem zkoumal působení relace životního minima a minimální mzdy na český trh práce. Tato relace je jedním z hlavních faktorů ovlivňujících rozhodování nízkopříjmových skupin obyvatelstva zda pracovat či nikoliv, proto jsem také provedl analýzu rozhodování lidí v roce 2000 a po reformě životního minima v roce 2007. Výstupem této analýzy byl fakt, že v roce 2000 se rodině se dvěmi dětmi po ztrátě zaměstnání rodičů pracovat nevyplatilo. V roce 2007 byla situace lepší a práce po ztrátě zaměstnání už není iracionální . Dalším bodem mé práce byl samotná existence minimální mzdy v českém sociálním systému. Hledal jsem argumenty pro i proti existenci minimální mzdy. Z mého zkoumání poté vyšlo, že nejlepší další vývoj minimální mzdy bude žádný vývoj, tedy její zrušení.
|
|
|
Minimální mzda v ekonomických souvislostech
Přidal, Martin ; Kučerová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Peter, Radoslav (oponent)
Minimální mzda jakožto nástroj politik trhu práce, ekonomy mnohdy vyzdvihovaný, mnohdy zavrhovaný, avšak v politické praxi velmi často využívaný, je zcela nepochybně kontroverzním tématem mnohých ekonomicko- politických diskuzí. Náplní bakalářské práce tak bude komparace teoretického přístupu s empirickými souvislostmi využití minimální mzdy. Z teoretického hlediska to bude především přehled odlišných ekonomických přístupů k pojetí institutu minimální mzdy. Následná empirická část této práce by se pak měla zaměřit na skutečnou hospodářsko politickou realitu minimální mzdy. To jest především její místo v systémech hospodářských politik jednotlivých ekonomik Evropské unie. Důraz při tom bude kladen na realitu existence minimální mzdy v České republice, což povede ke kýženému cíli práce, tedy ke komparaci teoretického přístupu k pojetí minimální mzdy s ekonomicko- politickou praxí. Závěr potom povede k zamyšlení, zda pojem minimální mzda má v dnešní hospodářské politice své místo či nikoliv?
|
host ::
RSS.