|
|
Zásada kontradiktornosti a její uplatnění v trestním řízení
Zukalová, Jana ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Předmětem této diplomové práce je zásada kontradiktornosti trestního řízení a způsob, jakým je v současné době uplatňována. Práce se skládá z šesti základních kapitol. Po stručném úvodu v první kapitole se kapitola druhá zaměřuje na koncept kontradiktorního trestního řízení v soudobé teorii a představuje možné přístupy k tomu, co kontradiktornost trestního řízení je nebo by měla být. Zároveň se dotýká terminologického problému, který spočívá v překladu anglického výrazu adversarial proceedings vyskytujícího se v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva, který pojem kontradiktorního trestního řízení ve smyslu, v jakém je používán v této práci, vyložil. Tento anglický výraz je v originálním znění problematický, neboť může vést k záměně adverzárního trestního řízení typického pro země s angloamerickou právní kulturou a kontradiktorního řízení, které definoval právě Evropský soud pro lidská práva a které může být (a ve skutečnosti je) uplatňováno v rámci trestního řízení jak v zemích s angloamerickou, tak v zemích s kontinentální právní kulturou. Třetí kapitola je rozdělena do tří podkapitol. První dvě se zabývají vývojem adverzárního a inkvizičního (inkvizičně-obžalovacího) modelu trestního řízení a tím, co tyto dva základní modely trestního řízení mají společného, nebo v čem se naopak liší. Třetí...
|
|
|
Utajený výkon veřejné moci a hodnoty chráněné ústavním pořádkem
Klaban, Vladimír ; Hřebejk, Jiří (vedoucí práce) ; Kudrna, Jan (oponent)
86 Abstrakt Cílem této diplomové práce je analýza a bližší vymezení podstaty utajeného výkonu veřejné moci a posouzení tohoto stavu z hlediska základních principů demokratického právního státu. Utajený výkon veřejné moci je svým způsobem v rozporu s přirozenoprávním pojetím a respektem k základním lidským právům a svobodám. Republika, tedy věc veřejná, by neměla mít před svým lidem příliš mnoho tajemství, pokud nemá být popřena její vlastní podstata. Utajování při výkonu veřejné moci je její specifickou oblastí spojenou zejména se zajišťováním svrchovanosti a územní celistvosti České republiky, ochranou jejích demokratických základů, ochranou životů obyvatel, jejich zdraví a majetkových hodnot. To je v souladu s ústavním pořádkem základní povinností státu. Zde má institut omezení přístupu k informacím své nezastupitelné místo a na ústavní úrovni je založen i v Listině základních práv a svobod, Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod a Mezinárodním paktu o občanských a politických právech. Otázka nutnosti volby mezi bezpečností a svobodou je v poslední době pokládána občanům v souvislosti s terorismem stále častěji. Postupy některých vlád při zadržování, omezování osobní svobody a vyslýchání podezřelých osob jdou v některých případech zjevně za rámec limitů považovaných za závazný...
|
|
|
Obhájce v trestním řízení
Holečková, Petra ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Cílem mé práce je popsat postavení obhájce v trestním řízení a analyzovat současně platnou právní úpravu a její výklad v praxi, a také popsat práva a povinnosti obhájce v trestním řízení a to ve vztahu vůči obviněnému, orgánům činným v trestním řízení i vůči Komoře a ostatním advokátům. Za téma práce jsem zvolila obhájce v trestním řízení, neboť během studia trestního práva mě zaujala komplexnost trestního procesu a role, kterou v trestním procesu obhájce reprezentuje. Mým záměrem bylo získat hlubší znalosti o právech a povinnostech obhájce a zkoumat limity trestní obhajoby. Spravedlivý proces je považován za jedno ze základních práv demokratického právního státu. Účelem trestního procesu je dosažení správného a spravedlivého rozhodnutí jako výsledku spravedlivého procesu. Trestní řízení může být považováno za spravedlivé pouze v případě, kdy jsou oběma stranám - obhajobě i obžalobě - zaručena rovná práva. Obviněný je obvykle osoba bez právního vzdělání, a proto je považován za slabší stranu řízení. Na rozdíl od státního zástupce, obhájce se nachází v nové, neznámé situaci, jeho základní práva a jeho budoucí život jsou závažným způsobem ohroženy. K vyvážení této situace může být obžalovaný v trestním řízení zastoupen obhájcem, který je právnicky vzdělaný, má zkušenosti s výkonem obhajoby a je...
|
|
|
Zamítnutí žádosti o udělení státního občanství ČR z důvodu ohrožení bezpečnosti
Hlubučková, Kristýna ; Hřebejk, Jiří (vedoucí práce) ; Uhl, Pavel (oponent)
Zamítnutí žádosti o udělení státního občanství ČR z důvodu ohrožení bezpečnosti Abstrakt Tato diplomová práce se zaměřuje na rozbor menšinového názoru, který se zakládá na tezi, že omezení procesních práv žadatelů o státní občanství, kterým byla žádost zamítnuta z důvodu ohrožení bezpečnosti, není plně v souladu s principem proporcionality a právem na spravedlivý proces. Při posuzování, zda byl zachován princip proporcionality se vychází z porovnávání hodnoty bezpečnosti státu a potenciálního zásahu do základních práv a svobod žadatelů. Dále se tato diplomová práce věnuje postupu ministerstva vnitra ČR při posuzování stanovisek zpravodajských služeb ČR a Policie a ČR a roli Ústavního soudu ČR a veřejného ochránce práv v procesu přezkoumávání potenciálního zásahu do (základních) práv a svobod žadatelů o státní občanství. Pro účely rozboru výše nastíněných výroků je použita především judikatura Ústavního soudu ČR k ustanovením § 22 odst.3 a § 26 zákona č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky, a důvodová zpráva k tomuto zákonu. Své místo mají však i studie akademiků - například JUDr. Miluše Kindlové M.Jur., PhD. Závěrem diplomové práce je, že omezení procesních práv žadatelů představuje mimo jiné absence přístupu k odůvodnění jejich zamítnuté žádosti a dále existující soudní výluka. Práce...
|
|
|
Zásada nemo tenetur se ipsum accusare
Konečná, Zuzana ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Zásada nemo tenetur se ipsum accusare Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá pojmem a vybranými aspekty principu nemo tenetur se ipsum acussare. Jde o jeden ze základních pilířů obhajoby v trestním řízení a úzce tak souvisí s právem na spravedlivý proces. Práce se zaměřuje na teoretická východiska zásady a pokouší se nastínit problematické otázky související s interpretací jejího obsahu při aplikaci v praxi, a to zejména s ohledem na přípustnou míru donucení. První kapitola diplomové práce se věnuje historickému vývoji zásady v oblasti kontinentálního i angloamerického právního systému. Druhá kapitola obsahuje přehled o tom, jakým způsobem je zásada zakotvena v mezinárodních i vnitrostátních právních pramenech. Třetí kapitola se zabývá vztahem mezi zásadou zákazu donucení k sebeobviňování a právem odepřít výpověď na základě judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Nejvyššího soudu USA. Čtvrtá kapitola je věnována dokazování, a to zejména procesním důsledkům porušení předpisů při dokazování se zaměřením na zákonné a nezákonné způsoby donucení a jednotlivým vadám z nich plynoucím. Součástí kapitoly je také pojednání doktríně plodů z otráveného stromu, která se zabývá otázkou účinnosti důkazů v trestním řízení. Pátá kapitola pojednává o tom, jak se zásada nemo tenetur projevuje při identifikačních...
|
|
|
Pravomoc rozhodců pro projednávání majetkových sporů (z pohledu jejich nezávislosti a nestrannosti)
Ryšavý, Lukáš ; Pohl, Tomáš (oponent)
Disertační práce se zaměřuje na fenomén mimosoudního řešení sporů, na fenomén mezinárodních obchodních vztahů - rozhodčí řízení. Rozhodčí řízení je moderním právním institutem, který představuje skutečně rovnocennou alternativu k řízení před obecnými soudy. Předmětem této práce jsou podmínky kladené právními předpisy na osobu rozhodce a to především ohledně jeho nezávislosti a nestrannosti. Nezávislost a nestrannost rozhodce představují jednu z velmi důležitých a přitom velmi problematických stránek rozhodčího řízení, která provází rozhodčí řízení od počátku moderní éry tohoto institutu, a která je neustále vnímána jako důležité a zásadní kritérium rozhodčího řízení. Nezávislý a nestranný rozhodující subjekt je nedílnou součástí práva na spravedlivý proces zakotvený v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Přestože se v těchto právních předpisech hovoří o soudu ve smyslu státního soudu, bylo v průběhu práce ukázáno, že se tyto atributy vztahují i na rozhodce, byť musí být v rozhodčím řízení vykládány s ohledem na charakteristiky rozhodčího řízení. Práce konkrétními příklady dokládá, že je požadavek nezávislého a nestranného rozhodce a rozhodování obsažen v nějaké podobě ve všech moderních úpravách rozhodčího řízení, ať už...
|
|
|
Přípustnost důkazů v trestním řízení
Nejdl, Oldřich ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Přípustnost důkazů v trestním řízení Abstrakt Tato práce je věnována problematice zákonnosti a přípustnosti důkazů v komparaci trestního procesu v České republice, Spolkové republice Německo a Spojených státech amerických a v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva. Veřejný zájem na účinném potlačování trestné činnosti se na tomto poli střetává s dalšími právem chráněnými hodnotami, zejména právy a svobodami jednotlivce. O řešení této kolize se pokouší nejen právní úprava, ale zejména rozhodovací praxe soudů v konkrétních případech. Po úvodním výkladu základních teoretických východisek se práce zaměřuje na vybrané oblasti, v nichž pravidelně vyvstávají otázky spojené se zákonností a procesní použitelností důkazů. Nejprve je věnována pozornost mezím, v nichž orgány činné v trestním řízení mohou vůči jednotlivci užít donucení či jeho hrozby za účelem opatření důkazů k objasnění skutkového stavu věci, důsledkům, jež lze vyvozovat z odepření této součinnosti, a dopadům nezákonného donucení na další využití tímto způsobem opatřených důkazů. Další oddíl se zabývá materiálními a formálními předpoklady přípustnosti zásahu do soukromí jednotlivce, včetně možností procesního využití takto získaných důkazních prostředků. Policejní provokace trestné činnosti je předmětem zkoumání jak z hlediska její skutkové...
|
|
|
Předběžná opatření v civilním řízení
Horecká, Anna ; Pohl, Tomáš (vedoucí práce) ; Macková, Alena (oponent)
Předběžná opatření v civilním řízení Abstrakt Předběžné opatření je tradičním institutem občanského právu procesního, který poskytuje rychlou a efektivní ochranu subjektivním právům. Této ochraně je však vlastní, že je vždy pouze dočasná, přičemž je předpokládáno, že k uspořádání právních vztahů účastníků řízení dojde až v řízení ve věci samé. Cílem diplomové práce je jednak podat přehledný výklad platné právní úpravy předběžných opatření, a to jak obecného předběžného opatření upraveného v občanském soudním řádu, tak zvláštních předběžných opatření zakotvených v zákoně o zvláštních řízeních soudních, jednak konfrontovat platnou právní úpravu předběžných opatření s požadavky plynoucími z Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Text diplomové práce je členěn do čtyř kapitol. První z nich představuje institut předběžných opatření v obecné rovině; podává jejich základní charakteristiku, popisuje modifikaci procesních zásad v předběžném řízení a nastiňuje dělení předběžných opatření. Druhá kapitola je věnována obecné úpravě předběžných opatření v občanském soudním řádu. Vymezuje důvody nařízení předběžného opatření, procesní podmínky a popis průběhu řízení o návrhu na nařízení předběžného opatření, a to včetně řízení odvolacího. Nechybí ani výklad o náhradě škody vzniklé předběžným...
|
|
|
Právo na obhajobu v trestním řízení
Hejdová, Petra ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Právo na obhajobu v trestním řízení - Abstrakt Rigorózní práce se zabývá tématem práva na obhajobu v trestním řízení. Jejím cílem je podat nástin právní úpravy práva na obhajobu de lege lata a zaměřit se přitom na její problematické aspekty. Mezi takové analyzované problematické aspekty v práci patří především aktuální interpretační problémy, kdy jsou v ní následně také navržena jejich možná řešení. Práce je rozčleněna do tří jednotlivých částí, ve kterých je problematice práva na obhajobu systematicky věnována pozornost, a to od nejobecnější právní úpravy obsažené v Evropské úmluvě o ochraně lidských práv v části první, přes konkrétnější zakotvenou v českém právním řádu v části druhé, až po rozbor podrobné právní úpravy institutu nutné obhajoby v České republice v části třetí. V první části rigorózní práce je právo na obhajobu nejprve zařazeno do kontextu práva na spravedlivý proces, kdy jsou následně rozebrány jeho dílčí prvky ve světle Evropské úmluvy o ochraně lidských práv. Vzhledem k poměrně vágní formulaci jednotlivých dílčích práv v Evropské úmluvě o ochraně lidských práv, tvořících ve svém komplexu právo na obhajobu, je v práci snaha o vyřešení nejasností spojených s jejich výkladem, kdy je základ pro argumentaci čerpán především v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva či související odborné...
|
|
|
Pravomoc rozhodců pro projednávání majetkových sporů (z pohledu jejich nezávislosti a nestrannosti)
Ryšavý, Lukáš ; Pohl, Tomáš (oponent)
Disertační práce se zaměřuje na fenomén mimosoudního řešení sporů, na fenomén mezinárodních obchodních vztahů - rozhodčí řízení. Rozhodčí řízení je moderním právním institutem, který představuje skutečně rovnocennou alternativu k řízení před obecnými soudy. Předmětem této práce jsou podmínky kladené právními předpisy na osobu rozhodce a to především ohledně jeho nezávislosti a nestrannosti. Nezávislost a nestrannost rozhodce představují jednu z velmi důležitých a přitom velmi problematických stránek rozhodčího řízení, která provází rozhodčí řízení od počátku moderní éry tohoto institutu, a která je neustále vnímána jako důležité a zásadní kritérium rozhodčího řízení. Nezávislý a nestranný rozhodující subjekt je nedílnou součástí práva na spravedlivý proces zakotvený v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Přestože se v těchto právních předpisech hovoří o soudu ve smyslu státního soudu, bylo v průběhu práce ukázáno, že se tyto atributy vztahují i na rozhodce, byť musí být v rozhodčím řízení vykládány s ohledem na charakteristiky rozhodčího řízení. Práce konkrétními příklady dokládá, že je požadavek nezávislého a nestranného rozhodce a rozhodování obsažen v nějaké podobě ve všech moderních úpravách rozhodčího řízení, ať už...
|
host ::
RSS.