|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Omega-3 nenasycené mastné kyseliny ve výživě
Hrušovská, Veronika ; Dlouhý, Pavel (vedoucí práce) ; Rambousková, Jolana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá omega-3 nenasycenými mastnými kyselinami ve výživě. Práce zkoumá informovanost studentů 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze o omega-3 mastných kyselinách a jejich spotřebu potravin bohatých na omega-3 mastné kyseliny. Teoretická část bakalářské práce je zaměřena na základní teorii mastných kyselin, obecnou charakteristiku omega-3 mastných kyselin a doporučený příjem polyenových mastných kyselin ve výživě. Zabývá se účinky omega-3 mastných kyselin v prevenci a léčbě chorob a vlivu na lipidové spektrum, kardiovaskulární systém, imunitní systém, centrální nervový systém a zrak, diabetologii, nutriční farmakologii a kůži. Pojednává o významu příjmu omega-3 mastných kyselin u těhotných a kojících žen, dětí, seniorů, veganů a specifikuje zdroje omega-3 mastných kyselin ve výživě. Praktická část bakalářské práce vyhodnocuje dotazníkové šetření, kterého se zúčastnilo 467 studentů ze všech ročníků a oborů 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze studujících v akademickém roce 2015/2016. Zahrnuje cíl práce, hypotézy, metodiku práce, výsledky a diskuzi. Výsledky praktické části práce jsou prezentovány formou grafů a tabulek s komentáři. Závěrem práce bylo doporučeno zaměřit se ve výuce o tucích více na omega-3 mastné kyseliny, jejich význam pro zdraví a vést zdravotníky k...
|
|
|
Příjem mastných kyselin a nenasycených mastných kyselin v jídelníčcích školních kuchyní
SKALNÍKOVÁ, Karolína
Tato bakalářská práce se zabývá příjmem mastných kyselin a nenasycených mastných kyselin v jídelníčcích školních kuchyní. Cílem bylo zmapovat zastoupení mastných kyselin a nenasycených mastných kyselin v pokrmech tří školních jídelen. Práce se skládá ze dvou částí teoretické a praktické. Teoretická část je zaměřena na školní stravování, výživu dětí předškolního a školního věku a mastné kyseliny. Praktická část je zpracována metodou kvalitativního výzkumu. Výzkumný soubor sestává ze tří dvoutýdenních jídelníčků (10 dnů) jedné jídelny mateřské školy a dvou jídelen základních škol. Jídelníčky byly analyzovány pomocí čtyř nutričních databází. V některých případech byly hodnoty mastných kyselin u konkrétních potravin převzaty z jejich obalu či od výrobce. Výsledné příjmy byly následně porovnány s doporučenými příjmy mastných kyselin dle věkových skupin dětí. V případě jídelníčku mateřské školy je průměrná výsledná hodnota saturovaných mastných kyselin o polovinu vyšší než doporučený příjem. Průměrné hodnoty mononenasycených mastných kyselin a polynenasycených mastných kyselin jsou v mezích normy. Průměrné výsledné hodnoty jídelníčků základních škol poukazují na adekvátní příjem saturovaných mastných kyselin a mononenasycených mastných kyselin. Při hodnocení jídelníčků dle jednotlivých dní je však možné zjistit, že se jedná o různorodý soubor hodnot. Průměrné hodnoty polynenasycených mastných kyselin jsou nižší než doporučený příjem. Nicméně poměr podskupin polynenasycených mastných kyselin Omega 6 a Omega 3 se zdá být nerizikový, jelikož žádná výsledná hodnota tohoto poměru nepřevyšuje doporučenou hranici poměru 5 : 1. V případě jídelníčku mateřské školy je tomu jinak, neboť v něm průměrný poměr převyšuje poměr 5 : 1.
|
|
|
Mechanismy chladové adaptace u mikroorganismů
Dřízhalová, Marie ; Nedbalová, Linda (vedoucí práce) ; Kvíderová, Jana (oponent)
Na naší planetě jsou rozsáhlé oblasti, kde průměrná teplota nepřesahuje 5 řC. Na mnoha místech teplota často klesá pod bod mrazu. Ne každý organismus je schopen žít v těchto podmínkách. Schopnost přežít v chladných oblastech a úspěšně obydlet zdánlivě nepříznivé prostředí vyžaduje určité evoluční přizpůsobení. Adaptace na chladné prostředí se vyvinula nezávisle u různých fylogenetických skupin. Všude tam, kde se živé organismy musí vypořádat s nízkými teplotami se musí komplexně přizpůsobit, aby mohly tyto habitaty trvale obydlet. Protože rozbor chladové adaptace u všech organismů je velmi rozsáhlé téma, je má bakalářská práce zúžena na mikroorganismy. V rámci této skupiny se dají nalézt určité principy, které se opakují i u nepříbuzných taxonů. Obecné mechanismy zahrnují změny složení membrán, posun teplotního optima enzymů, tvorbu látek, které zabraňují negativnímu vlivu nízkých teplot nebo tvorbu klidových stádií. Tato bakalářská práce shrnuje mechanismy chladové adaptace, které se vyvinuly u mikroorganismů v nutnosti trvale nebo přechodně přežít v prostředí nízkých teplot, a také naznačuje potenciál jejich biotechnologického využití. klíčová slova: psychrofilní, psychrotolerantní, chladová adaptace, enzymy, odpověď na chladový šok, nenasycené mastné kyseliny, trvalá stadia
|
|
|
Sledování oxidační stability hřbetního tuku ve vztahu ke zdroji nenasycených mastných kyselin v krmné dávce
Bezděková, Pavla ; Okrouhlá, Monika (vedoucí práce) ; Michaela, Michaela (oponent)
Souhrn
Vepřové maso je složeno ze 46 - 49 % mononenasycených mastných kyselin, 40 % nasycených mastných kyselin a 8 - 12 % polynenasycených mastných kyselin. Složení mastných kyselin ovlivňuje pevnost tkání, jejich trvanlivost a kvalitu (především chuť). Vývoj tukových tkání je charakterizován hyperplazií a hypertrofií tukových buněk. Kvalita tukové tkáně souvisí s mastnými kyselinami.
Bylo sledováno 72 zvířat (36 vepříků a 36 prasniček). Prasata byla rozdělena na 2 pokusné skupiny s 4 % doplňkem oleje (řepkový, sojový) a jednu kontrolní skupinu, která byla bez přídavku oleje. Zvířata byla krmena ad libitum kompletními krmnými směsmi (KKS), a to po celou dobu výkrmu. V kontrolních i pokusných skupinách byly využity krmné směsi pro předvýkrm (P1) a výkrm (P2). Prasatům, která byla v pokusných skupinách, byl přidáván do krmné směsi P2 olej (řepkový nebo sojový), a to 6 týdnů před porážkou. V každé skupině bylo hodnoceno 6 kusů zvířat. Odběr vzorků byl proveden ze hřbetního tuku, vzorky byly homogenizovány a podrobeny chemickým rozborům za účelem stanovení mastných kyselin a oxidační stability.
Z výsledků měření bylo zjištěno, že řepkový olej obsahoval vyšší zastoupení MK, a to SFA, MUFA, n-3 PUFA a vyšší poměry S/P a M/P oproti sojovému oleji, ten naopak obsahoval více PUFA, n-6 PUFA, n-6/n-3 a M/P. U prasniček bylo vyšší zastoupení SFA v tuku ze sojového oleje a vepříci měli více SFA z oleje řepkového.
Oxidační stabilita hřbetního tuku měla rostoucí tendenci. Vepříci měli vyšší oxidační stabilitu tuku u řepkového oleje oproti sojovému, a prasničky měly vyšší hodnoty oxidační stability tuku u sojového oleje. Naměřené hodnoty u kontrolní skupiny byly nižší v oxidační stabilitě 0 oproti olejům (řepkový, sojový), ale v oxidační stabilitě 3 a 5 byly nejvyšší.
|
|
|
Analýza reologických vlastností rostlinných olejů a jejich složek
Divílek, Petr ; Rozsívalová, Zdenka (oponent) ; Frk, Martin (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá teoretickým rozborem rostlinných olejů, minerálních olejů a syntetických kapalin a následně měřením hustoty a viskozity vybraných vzorků elektroizolačních kapalin. Práce je z velké části zaměřena na rostlinné oleje a jejich složky zvané mastné kyseliny. Ty jsou podrobněji popsány v samostatných kapitolách. Jsou zde uvedeny využití v technické praxi s detailnějším zaměřením na energetiku, kde se rostlinné oleje začínají používat ve větším měřítku. V experimentální část je zaměřena na měření hustoty a dynamické viskozity. Viskozita se měřila na dvou přístrojích a to na Höpllerově viskozimetru a na vibračním viskozimetru. Naměřené hodnoty byly vyhodnoceny a zpracovány do tabulek a grafů.
|
|
| |
host ::
RSS.