Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 595 záznamů.  začátekpředchozí586 - 595  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.07 vteřin. 

Kultura, gender a moc
Ferrarová, Eva ; Soukup, Václav (vedoucí práce) ; Matějů, Martin (oponent) ; Pavlík, Petr (oponent)
Předmětem disertační práce je teoretická analýza feministických teorií v kontextu vývojových proměn společnosti a kultury. Zvláštní pozornost je věnována postižení kulturologických souvislostí mezi genderem, kulturou a mocí. Cílem této reflexe je popsat konkrétní řešení, která jednotlivé feministické teorie a směry nabízejí z hlediska zlepšení postavení žen ve společnosti. Klíčem pochopení postavení žen ve společnosti jsou genderové vzorce chování a genderové stereotypy, která přijala a dále reprodukovala majoritní kultura. Proto je věnována pozornost možnosti jejich změny a rozboru příčin vyloučení žen z veřejného života. Významnou součástí této práce je teoretická a empirická analýza příčin vyloučení žen z veřejného života a hledání odpovědi na otázku, proč ženy a femininita stojí ve společnosti na žebříčku hodnot až za muži a maskulinitou. Výsledky, které byl tímto výzkumem získány, byly použity pro verifikaci toho, nakolik gender ovlivňuje základní společenské instituce (rodinu, vzdělávací systém, trh práce a politiku) v současné české společnosti.

Vnímání pohybových aktivit studenty ZSF
PRŮKOVÁ, Iva
Tato bakalářská práce na téma vnímání pohybových aktivit studenty ZSF se zabývá vztahem studentů Zdravotně sociální fakulty k pohybovým aktivitám. Pravidelná pohybová aktivita je jedna ze základních oblastí pozitivního ovlivňování našeho zdraví. Tak jako můžeme dostatečnou pohybovou aktivitou pozitivně ovlivnit naše fyzické a i psychické zdraví, tak i nedostatek pohybových aktivit má negativní vliv na naše zdraví. Při nedostatku pohybových aktivit se zvyšuje riziko různých onemocnění, jako jsou například onemocnění pohybové soustavy, krevního oběhu, trávicí soustavy. Velmi rozšířeným problémem nedostatku pohybových aktivit je nadměrné ukládání tukových zásob, které způsobuje nadváhu a posléze i obezitu. Obezita je velký celosvětový problém. Řešením těchto zdravotních problému je právě dostatečný pohyb. V úvodu teoretické části této bakalářské práce je čtenář seznámen se základními pojmy. Nejdříve je popsán stěžejní pojem a to pohybová aktivita. Po definování tohoto pojmu teoretická část pokračuje v charakteristice pohybových aktivit, jako je například motivace, dělení, výběr a význam pohybových aktivit. Poté následuje část popisující životní styl, volný čas, zdraví a nemoc. Tyto pojmy velmi úzce souvisí s pohybovou aktivitou, a proto je tato část práce zaměřena také na rizika nedostatku pohybových aktivit a naopak rizika závislosti na sportu. Následující dvě podkapitoly popisují pozitivní a negativní ovlivňování zdraví. Do pozitivního ovlivňování patří přiměřený pohyb, optimální tělesná hmotnost, spánek a výživa. Mezi hlavní oblasti negativního ovlivňování zdraví byl v této práci zařazen nedostatek pohybu, nesprávná výživa, obezita, stres a návykové látky. Poslední podkapitola teoretické práce popisuje cílovou skupinu tohoto výzkumu a to studenty vysokých škol. Zaměřuje se na trávení volného času studentů vysokých škol, stresem, který studenti prožívají zejména v období zkouškového období a hlavně pohybovými aktivitami studentů. V závěru je popsána cílová skupina studentů Zdravotně sociální fakulty JČU. Cílem této bakalářské práce bylo zjistit, jaké mají tito studenti povědomí o pohybových aktivitách. To znamená zjistit, zda mají znalosti o riziku nedostatkupohybu a jestli vědí, jak ovlivňovat pozitivně svoje zdraví. Dalším cílem bylo zjistit, jaký mají vztah k pohybovým aktivitám. Jestli se aktivně pohybují a v jaké frekvenci, intenzitě a které pohybové aktivity preferují. Praktická část bakalářské práce je zpracována kvantitativní metodou prostřednictvím elektronického dotazníku. Celkem dotazník vyplnilo 232 respondentů studujících Zdravotně sociální fakultu prezenční formou. Otázky do dotazníku byly postaveny tak, aby naplnily stanovené cíle. Celkem dotazník obsahoval 19 otázek. Nejdříve otázky směřovaly k zjištění základních údajů o respondentech, jako je pohlaví, obor studia, ročník studia a věk. Druhá část dotazníku směřovala k odpovědi na to, zdali mají studenti Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity dostatečné povědomí o ovlivňování zdraví. Poslední, třetí, část dotazníku zjišťovala již konkrétní pohybové aktivity, které respondenti vykonávají a v jaké frekvenci a intenzitě. Výsledky byly zpracovány do grafů a shrnuty v diskuzi, ve které byly porovnány s výzkumem probíhajícím v roce 2010 na celé Jihočeské univerzitě. V závěru byly navrženy možnosti pro potenciální doporučení pro vedení fakulty, jakým směrem vést podporu pohybových aktivit.

Míra chudoby a osamělosti generace 65 plus
NEJEDLÁ, Kateřina
Diplomová práce se zabývá životem seniorů starších šedesáti pěti let, a to především po stránce finančního zabezpečení a pocitu osamělosti. V teoretické části diplomové práce je popsána problematika stáří a změn souvisejících se stárnutím. Následující kapitoly jsou věnovány problematice chudoby, genderové nerovnosti ve stáří a sociálnímu vyloučení. Dále jsou podle dostupné odborné literatury popsány témata osamělosti, vlivu osamělosti na zdraví a důležitosti mezilidských vztahů v otázce osamělosti. Cílem diplomové práce je porozumět tomu, jaké měly prožité životní události a životní poměry vliv na chudobu a osamělost v životě respondentů a jak tyto aspekty vnímali a prožívali. Jak vnímají svojí současnou situaci a to především po stránce finančního zabezpečení a pocitu osamělosti. Pro výzkumné účely bylo náhodně vybráno pět respondentů a to tak, aby byli ve výzkumu zastoupeny ženy i muži, žijící osamoceně po rozvodu/ovdovění a v manželství/partnerství. Tito respondenti převyprávěli za pomoci obsáhlých narativních rozhovorů svoje životní příběhy, které jsem posléze detailně přepsala a pečlivě pročítala, abych neopomenula důležité mezníky v životech respondentů, které mi přispěly k uskutečnění cíle diplomové práce. Pro zpracování praktické části diplomové práce jsem zvolila strategie kvalitativního výzkumu pomocí narativních rozhovorů. Narativní modus je založen na přesvědčivé a neopakovatelné prezentaci životního příběhu s důrazem na životní zkušenost. Uvedená technika rozhovoru je vhodná právě u starší generace, což se i v průběhu výzkumu potvrdilo. V rámci výzkumu diplomové práce byly stanoveny dvě hlavní výzkumné otázky. 1. Měly prožité životní události a životní poměry vliv na chudobu a osamělost v jejich životě? 2. Jak vnímali a prožívali chudobu a osamělost v průběhu svého života? K zodpovězení těchto otázek bylo potřeba udržovat rozhovor v okruhy daných témat. Výsledky výzkumné části práce umožnily dojít k následujícím závěrům. Respondenti překvapivě nepociťují chudobu, přestože se výší důchodů často pohybují na její hranici. Chudobu jako takovou vnímají v rovině někoho, kdo nemá co jíst, kdo nemá kde bydlet a nemá prostředky na živobytí. Vysvětlení spočívá v tom, že všichni respondenti žili v době a na místech, kde si museli vystačit s málem, a to je do budoucího života vybavilo skromností a nenáročností. Všichni respondenti se shodují v tom, že přechod do starobního důchodu byl významným mezníkem jejich života. Přesto že výše starobních důchodů respondentům již neumožňuje tolik aktivit, na které byli zvyklé, nevnímají svojí situaci ani v jednom z příběhů za chudobnou. Dá se říct, že skromný život připravil respondenty na život v důchodu. Podobným způsobem se respondenti vyjádřili k tématu osamělosti. Ve všech rozhovorech byla bohatým a silným faktorem rodina. Respondenti žijící na vesnicích a v menších městech uvádějí, že udržují kvalitní sousedské vztahy, mnohdy trvající již z doby dětství. Nejčastěji je osamělost spojována se ztrátou partnera. Ve dvou příbězích respondentek, se vyskytla osamělost po smrti partnera. Toto období, jak uvádějí, bylo jejich nejhorší v životě a cítily se nejvíce osamoceny. V současnosti osamělosti předcházejí díky dětem a vnoučatům.

Sociální koheze – teorie a výzkum. Názory české veřejnosti na společenskou soudržnost
Sedláčková, Markéta ; Šafr, Jiří
Přestaveny jsou sociologické koncepty studia sociální koheze jak východisko pro zkoumání sociální rovnováhy na makrospolečenské úrovni. V empirické části rozebíráme na základě výzkumu veřejného mínění Naše společnost z roku 2004 a 2005 názory české populace na významy pojmu společenská soudržnost a to v čem spatřují lidé její zdroje. Dále zkoumáme důvěru v druhé lidi a hodnocení mezilidských vztahů v české společnosti, které jsou analyzovány v souvislosti s postavením ve společnosti a subjektivními postoji a hodnocením.

Vztah lékaře a sestry
Kulichová, Blanka ; Mellanová, Alena (vedoucí práce) ; Mlýnková, Jana (oponent)
Tato diplomová práce je teoreticko-empirická a je zaměřena na charakteristiku vztahu lékaře a sestry a na zjištění postojů lékařů k sestrám. V teoretické části je definováno postavení a funkce člověka ve skupině z pohledu sociologie. Je zde také věnována pozornost sociálním podmínkám práce a problematice sociálního styku mezi lidmi. Dále je zde charakterizována profese sestry a lékaře a to i z historického pohledu. Největší důraz v teoretické části je kladen na popis vztahu lékaře a sestry. Charakterizovala jsem zde vzájemný vztah sestry a lékaře, dále možné interakce mezi nimi a to i z pohledu genderového přístupu. Jsou zde také popsány možné důvody konfliktů mezi sestrami a lékaři a způsoby, jak jim zamezit. Nezbytnou součástí teoretické části je popis a možnosti správné komunikace mezi zdravotníky a strategie zlepšení vztahů mezi nimi. Výzkumná část této diplomové práce je zaměřena na zjištění postojů lékařů k sestrám. Zajímalo mě, jaká je současná úroveň vztahů mezi sestrami a lékaři, zda je sestra pro lékaře rovnocenným partnerem a zda ji považuje za odborníka v oboru ošetřovatelství. Chtěla jsem také zjistit, jaké jsou příčiny případných konfliktů mezi lékaři a sestrami a zajímal mě způsob jejich řešení. V této práci jsem se také věnovala problematice vzdělávání sester. Byl zjišťován názor lékařů na...

Generativita v mladé dospělosti: pilotní studie
Millová, Katarína ; Lacko, D. ; Pástorová, I. ; Pecková, A.
Generativita jako tvořivost, produktivita, péče o druhé lidi a předávání hodnot dalším generacím je důležitým vývojovým úkolem, který by měl být naplněn v dospělosti. Pro její rozvoj je důležitá mladá dospělost a dokonce některé složky mohou dosahovat svého vrcholu právě na začátku dospělosti. Cílem výzkumu bylo získat vhled do generativity vmladé dospělosti v kontextu dalších osobnostních charakteristik. Soubor tvořilo 54 studentů VŠ (24 žen, průměrný věk 21,4 let), kteří vyplnili online dotazníky: LGS - generativní zájem, GBC /n- generativní jednání, Gen-Current - struktura generativity, Inventory of the Dimensions of Emerging Adulthood, Dotazník sociální selekce, optimalizace a kompenzace a Self-Concept Clarity Scale. Dotazník aktuální generativity byl u mladých dospělých použit poprvé. Popisuje sociální, kulturní, technickou a ekologickou generativitu. Faktorová analýza (rotace varimax) nepotvrdila existenci těchto typů jako samostatných faktorů. Korelační analýza odhalila vztah mezi generativitou a experimentováním, zaměřením na sebe (pouze LGS a /nGen-Current) a ostatní (Gen-Current) a sociální seberegulaci (GBC, Gen-Current). U jasnosti sebepojetí se žádné významné vztahy nepotvrdily. Genderové rozdíly v generativitě jsme nezjistili. Nejvýznamnějším prediktorem generativity byla sociální seberegulace (generativní zájem), experimentování (generativní jednání) a zaměření na sebe (struktura generativity).

Dichotomy of fair and dark as representation of the discourses of power in the works of Libuše Moníková "for black chickens!"
Koutková, Lucie ; Petříček, Miroslav (vedoucí práce) ; Pfeiferová, Dana (oponent) ; Weinberg, Manfred (oponent)
Dichotomie světla a temnoty jako princip reprezentace diskurzů moci v díle Libuše Moníkové. "Za černá kuřata!" Těžištěm této práce je figura světlého a tmavého (Hell-Dunkel- Figur) v německy psaných románech Libuše Moníkové. Tato figura (E. Auerbach) je příkladem pro dichotomii jako princip repre- zentace v próze a je prostředkem kritického literárního vy- rovnání se s modernou. Figura světlého a tmavého, jak se ob- jevuje v románech Pavane für eine verstorbene Infantin, Trei- beis, Der Taumel a Die Fassade nabývá význam v souvislosti s hledáním identity gender. Zviditelňuje správu individuálního těla a těla společnosti pomocí biopolitiky a vymknutí se ste- reotypním mechanismům společnosti (M. Foucault). Studie popisuje povahu a funkce dichotomie světlého a temného pomocí "figurativní metody" a interpretuje figuru ve vztahu k ženským postavám jako performanci určení jejich identity s tím důsledkem, že hrdinka zavrhne roli určenou jí společnos- tí ve prospěch identity umělkyně/spisovatelky (Pavane für eine verstorbene Infantin, Treibeis), a jako personifikaci umění v podobě Múz, které obsadí místo matky a manželky (Taumel), ale zároveň napomáhají překonání toposu neslučitelnosti umění se životem. Interpretační část doplňuje analýza románu Die Fassade z hlediska dichotomie sgrafitové fasády jako...

Vliv divadelní instituce na utváření hodnot středoškolského studenta
ČASTORALOVÁ, Hana
Bakalářská práce s názvem Vliv divadelní instituce na utváření hodnot středoškolského studenta se zabývá procesem formování hodnot dospívajících a faktory, které tento proces ovlivňují, se zaměřením na analýzu vlivu divadelní instituce. Teoretická část je věnována charakteristice období dospívání z hlediska biologických, psychologických a sociálních změn. Následuje vymezení pojmů hodnota, hodnotový systém, krize hodnot, výchova a hodnotová výchova a proces socializace. Zvláštní pozornost je věnována formování hodnot v období dospívání. Celá část je ukončena definováním vlivu prostředí na tvorbu hodnot se zaměřením na prostředí kulturní. V praktické části jsou popsány východiska a zpracovány výsledky provedeného výzkumu, při kterém byly formou dotazníkového šetření zjišťovány vzájemné závislosti a míry vlivu divadelní instituce na formování hodnotového systému respondentů středoškolských studentů.

Analýza vnitroorganizačních směrnic v podmínkách příspěvkové organizace
VEJVAROVÁ, Aneta
Předmětem této bakalářské práce byla analýza vnitroorganizačních účetních směrnic ve vybrané příspěvkové organizaci Základní škola a mateřská škola Košetice. Základem pro celou práci bylo vymezení postupů při tvorbě a evidenci směrnic, stanovení základních formálních náležitostí a charakteristika obsahové náplně jednotlivých směrnic. Na tyto teoretické poznatky se navázalo v praktické části, ve které byla provedena analýza osmi vnitroorganizačních účetních směrnic, které organizace vytvořila. U směrnic byla zhodnocena jejich formální úprava, předepsané náležitosti, kompletnost a aktuálnost podle platných právních předpisů. Po provedené analýze a zhodnocení byly vybrány dvě směrnice, a to směrnice pro evidenci a účtování hmotného a nehmotného majetku a zásob a směrnice o poskytování a účtování cestovních náhrad, u kterých byla provedena aktualizace. U zbývajících směrnic byla stanovena doporučení, o jaké chybějící údaje by měly být doplněny. Na závěr byl vytvořen návrh nové směrnice k fondu kulturních a sociálních potřeb.

ANALÝZA SOUČASNÉHO ŽIVOTNÍHO STYLU PODLE GILLESE LIPOVETSKÉHO A MICHELA MAFFESOLIHO: KOMPARACE A KONFRONTACE VYBRANÝCH TÉMAT, PROBLÉMŮ A KONTROVERZÍ
VOLEK, Jan
Práce analyzuje a srovnává přístupy dvou autorů zabývajících se jevy v soudobé společnosti. Soustřeďuje se převážně na témata životního stylu a hodnot. Klade si otázky týkající se socializace a individualizace společnosti. Práce je rozdělena do čtyř částí. V první části jde o seznámení se základními termíny (postmoderna, životní styl, hodnoty) a jejich vymezení. Druhá část práce je věnována koncepci Gillese Lipovetského. Třetí část se zaměřuje na koncepci Michela Maffesoliho. Ve čtvrté části jde pak o komparaci těchto dvou myšlenkových konceptů, kdy se práce soustředí především na vysledování argumentačních střetů a třecích ploch. Na základě této komparace vyvstávají otázky a myšlenky, které jsou v závěrečné části práce prezentovány.