|
|
Tepelné stárnutí nanokompozitů
Janíček, Martin ; Rozsívalová, Zdenka (oponent) ; Polsterová, Helena (vedoucí práce)
Předkládaná práce se zabývá studiem vlastností nanokompozitních materiálů a jejich tepelným stárnutím. V první části práce jsou teoreticky rozebrány některé ze základních pojmů souvisejících s nanokompozitními materiály. Rovněž jsou zde stručně nastíněny metody výroby těchto materiálů. Nejdůležitější je však přiblížení jednotlivých vlastností, přičemž větší pozornost je věnována vlastnostem elektrickým. Praktická část se zabývá tepelným stárnutím vzorků nanokompozitního materiálu plněného nanočásticemi Al2O3. Sledován byl vliv doby stárnutí na hodnoty vnitřní rezistivity, ztrátového činitele a relativní permitivity.
|
|
|
Uhlíkaté nanočástice z lignitu
Kohoutková, Eliška ; Enev, Vojtěch (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na lignit jako na potenciální surovinu pro extrakci uhlíkových kvantových teček. Na základě literární rešerše byl pro lignit navržen mechanochemický postup izolace těchto nanočástic, kdy byl lignit mechanicky namáhán a následně oxidován v peroxidu vodíku. Z výsledků vyplývá, že navržený postup bude třeba dále upravit, ale lignit by mohl být použitelný jako výchozí surovina pro výrobu uhlíkových kvantových teček.
|
|
|
Teoretické využití nanotechnologie pro filtraci ve vzduchotechnice
Bosák, Jan ; Ell, Jiří (oponent) ; Rubina, Aleš (vedoucí práce)
Diplomová práce řeší problematiku využití nanotechnologie pro filtraci vzduchu ve vzduchotechnických systémech. Práce je zaměřena především na filtrování vzduchu pro prostory s vyšší třídou čistoty, např. nemocnice, technologicky náročné provozy, farmacie apod. Skládá se ze tří částí. V první z nich je vyhotoveno základní seznámení s teorií a výrobou textilie pomoci nanotechnologie. Dále jsou popsány fyzikální jevy vyskytující se při řešení této problematiky. Cílem druhé části bylo provedení experimentů, jenž měly ukázat schopnosti a vlastnosti nanofiltrů v případě vystavení reálným podmínkám filtrace vzduchu. V závěrech experimentálních měření jsou provedeny srovnání s dnes běžně užívanými filtry a zjištění jejich možností a chování při filtraci vzduchu. V poslední části práce je projeven vlastní názor na filtraci vzduchu pomoci nanotechnologií, který jsem podložil informacemi nabitými během činností týkajících se této práce, případně zkušeností ze vzduchotechnické praxe. Pro dosažení přesnější představy zde dochází k porovnáváním. V této části se dále nachází shrnutí informací z předešlých kapitol a projev vlastní představy vývoje v budoucnu. Cílem práce není propagace ani vyzdvižení zmíněných typů technologií, textilií, filtrů apod. Úkolem je pouhé konstatování zjištěných informací a případných úvah, které vycházejí z informaci nabytých měřeními, pomoci internetu a setkáním s lidmi z oboru využívající nanotechnologii.
|
|
|
Programové řízení systému pro post-procesní depozice nanostruktur
Brabec, Luboš ; Sysel, Petr (oponent) ; Hubálek, Jaromír (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce pojednává o problematice technologických postupů a technik pro modifikaci mikroelektrod nanostrukturami. Dále popisuje zařízení, potřebné pro automatické provádění těchto postupů komunikaci s počítačem a systém řízení všech funkcí. Zařízení komunikují pomocí rozhraní RS-232 a USB.. Vytvořené programové řízení komunikuje z PC se všemi zařízeními a vytváří rozhraní pro uživatele umožňující nastavit parametry všech procesů a následně je provádět již bez zásahu uživatele.
|
|
|
Simulátor nanopočítače na bázi celulárního automatu
Kmeť, Dušan ; Bidlo, Michal (oponent) ; Sekanina, Lukáš (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá realizací simulátoru na bázi asynchronního celulárního automatu simulujícího obvody odolné vůči zpoždění. Celulární automaty mají z pohledu nanotechnologií několik zajímavých vlastnosti využitelných při fyzické implementaci nanopočítačů na nich založených. Těmito jsou hlavně sebereplikace, regulérnost a výrazný paralelismus. V práci je uveden vztah mezi nanopočítači a celulárními automaty, přičemž důraz je kladen na možnosti využití asynchronního módu časování. Asynchronní celulární pole vycházející z modelu asynchronního celulárního automatu by mohly být vhodnou architekturou pro budoucí nanopočítače, což bylo důvodem implementace simulátoru uvedené technologie. Jeho funkčnost byla ověřena na základě experimentů.
|
|
|
Senzory tlaku využívající moderní nanotechnologie
Magát, Martin ; Hudec, Lubomír (oponent) ; Vlach, Radek (oponent) ; Vrba, Radimír (vedoucí práce)
Tato disertační práce popisuje využití nanotechnologií v nových senzorech tlaku. Provádí detailní analýzu jejich základních principů. A jsou vytvořeny simulace a experimentální modely těchto senzorů. Detailněji je popsán nový kapacitní senzor tlaku, který je vyrobený pomoci nanotechnologií, včetně jeho modelu a provedených analýz za účelem zlepšení jeho vlastností. Dále se práce zabývá emisním senzorem tlaku, jež využívá principu studené emise, včetně porovnání analýzou naměřených hodnot emisních proudů z použitého pole nanotrubic a rozborem jak zlepšit emisní vlastnosti
|
|
|
Výzkum a vývoj moderních emisních senzorů typu MEMS
Pekárek, Jan ; Husák, Miroslav (oponent) ; Vlach, Radek (oponent) ; Vrba, Radimír (vedoucí práce)
Disertační práce je zaměřená na základní výzkum a vývoj moderních emisních senzorů typu MEMS. Moderní emisní senzor na bázi emise z pole nanostrukturovaných materiálů představuje zcela inovativní přístup při snímání tlaku. Nanostruktury v emisním senzoru tlaku představují jednotlivá elektronová děla emitující elektrony v elektrickém poli mezi katodou a anodou. Emisní senzor tlaku je tedy tvořený dvěma elektrodami, přičemž na jednu z nich působí tlak okolí. Tato elektroda je vlastně snímací pružnou membránou senzoru tlaku. Se změnou okolního tlaku dochází k jejímu proměnnému prohnutí a tím pádem dochází i ke změně vzdálenosti elektrod. Pokud je elektrické napětí mezi elektrodami konstantní, dojde vlivem změny vzdálenosti elektrod ke zvýšení intenzity elektrického pole. Tato intenzita je úměrná emisnímu proudu z katody tvořené nanostrukturovaným materiálem směrem k anodě. V současném stavu techniky je provedena rozsáhlá rešerše s cílem nalézt nové nanostrukturované materiály s dobrými emisními vlastnostmi. Vzhledem k dostupným technologiím byly vybrány čtyři materiály, které jsou v práci experimentálně připraveny a charakterizovány na sestaveném vakuovém pracovišti. Toto pracoviště vyniká tím, že je v něm umístěno nanoposuvné zařízení SmarAct, pomocí kterého je možné ve vakuové komoře měnit vzdálenosti elektrod od sebe a simulovat tak vlastní průhyb deformačního členu (membrány). Pro predikci velikosti výchylky deformačního členu je také vytvořen jeho počítačový model v simulačním programu CoventorWare. Díky němu je možné předvídat chování membrán v širokém rozmezí rozměrů membrány, její tloušťky a působícím tlaku. Z naměřených emisních charakteristik nanostrukturovaných materiálů jsou sestaveny závislosti proudové hustoty na intenzitě elektrického pole a díky tomu mohou být tyto charakterizované nanostrukturované materiály porovnávány. Závislosti jsou dále přepočteny podle Fowler-Nordheimovy teorie na křivku (ln(J/E2) vs. 1/E), jejíž výhodou je lineární závislost. Díky tomu mohou být odečteny základní parametry popisující emisní vlastnosti charakterizovaných nanostrukturovaných materiálů. Pro vakuově těsné spojení elektrod senzoru jsou navrženy a otestovány dvě metody, které splňují specifické požadavky na vlastnosti spoje. První z testovaných metod spojení je použití technologie anodického pájení a druhou je použití skelných past. V obou případech jsou spojené vzorky podrobeny tlakovým zkouškám.
|
|
|
Vývoj lineárního posuvu pro UHV STM/AFM
Pavelec, Jiří ; Jiruše, Jaroslav (oponent) ; Šikola, Tomáš (vedoucí práce)
Diplomová práce popisuje vývoj lineárního posuvu. Vývoj směřuje přes jednodušší prototypy až k aplikaci více lineárních posuvů jako tříosého manipulátoru vzorku v rastrovacím tunelovacím mikroskopu / mikroskopu atomárních sil (STM/AFM) v prostředí velmi vysokého vakua (UHV). Jsou diskutována možná řešení odměřovacího systému a lineárního vedení. Je popsána konstrukce a použití homodyního interferometru při optimalizaci vyvíjených lineárních posuvů, které využívají piezokeramických hybných členů. Model optického pravítka s mřížkou je propočten s využítím poznatků teorie skalární difrakce.
|
|
|
Využití mikro a nanotechnologií pro vývoj ultra vysoce pevnostních a vysokohodnotných betonů se speciálními vlastnostmi
Vlč, Viktor ; Ťažký, Tomáš (oponent) ; Hela, Rudolf (vedoucí práce)
Využití nanotechnologií se stalo obecně rozšířené ve všech vědních oborech. Nanotechnologie nám pomáhá porozumět mikrostruktuře a vlivem toho tak nedávno nastala produkce nových materiálů. Jedním z mnoha příkladů jsou uhlíkové nanotrubice. V diplomové práci jsem hledal cestu jak je úspěšně zavést do betonu. Studoval jsem vliv CNTs a dalších nanočástic a porovnával je s referenčními vzorky (bez CNTs). Rovněž jsem testoval zlepšení mechanických vlastností betonu. Užitím metody rastrovací (skenovací) elektronové mikroskopie (SEM) jsem dále studoval morfologii betonu. Výsledky poukazují, že zavedení nanočástic má za následek zvýšení pevností, jakož i hutnosti. To je důvodem vysoké odolnosti a celkové trvanlivosti vysokohodnotného betonu.
|
|
|
Elektrochemická impedanční spektroskopie jako charakterizační metoda modifikovaných nanostrukturovaných elektrod
Vrbová, Eva ; Urbánková, Kateřina (oponent) ; Hrdý, Radim (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá nanostrukturovanými povrchy, nanočásticemi a elektro- chemickými charakterizačními metodami, jako jsou cyklická voltametrie, diferenčně pulzní voltametrie a elektrochemická impedanční spektroskopie. Cílem této diplomové práce je teoretická rešerše problematiky výroby a charakterizace modifikovaných nano- strukturových elektrod. Součástí praktické části je výroba biomodifikovaných nanostruk- turovaných elektrod metodou anodizace W/Al vrstev s následnou galvanickou depozicí zlata nebo depozicí rtuti, modifikace těchto elektrod kyselinou 11-merkaptoundekanovou a bovine serum albuminem (BSA). Součástí práce jsou i SEM snímky nanostrukturova- ných elektrod, měření kontaktního úhlu těchto elektrod a vytvoření elektrického obvodu s následnou simulací průběhů.
|
host ::
RSS.